Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Kuťák

Václav
Kuťák

Narodil se 8. 11. 1876 v Jaroměři. Učitel na Chrudimsku, Trutnovsku, ředitel střední školy ve Vrchlabí. Od r. 1935 na odpočinku v Ústí nad Orlicí. Přírodovědec, konzervátor a ochránce přírody. Aktivní člen Klubu českých turistů a Svazu spolků pro okrašlování a ochranu domoviny. V r. 1938 se stal konzervátorem státní ochrany přírody. Zemřel 21. 1. 1956 v Ústí nad Orlicí. Z díla: lichenologické stati v odb. časopisech, spolured. sborníku Chrudimsko a Nasavrcko.

Josef <br />Čermák

Josef
Čermák

Josef Čermák - rolník a dělník - byl odsouzen 21. května 1953 Lidovým soudem ve Vysokém Mýtě a 29. července 1953  Krajským soudem v Pardubicích za sabotáž k 7 letům odnětí svobody, propadnutí veškerého jmění a k 10 letům ztráty čestných práv občanských, k zákazu  soukromého hospodaření navždy a k zákazu pobytu v kraji Pardubice navždy. I přes kladné vyjádření Místního národní výboru byla žádost o milost Lidovým soudem ve Vysokém Mýtě na veřejném zasedání zamítnuta. Josef Čermák byl podmínečně propuštěn až po uplynutí poloviny trestu v roce 1957. 

Rehabilitován byl Okresním soudem Ústí nad Orlicí 7. listopadu 1990. 

Jaroslav <br />Zedník

Jaroslav
Zedník

Zastupitel Pardubického kraje, starosta města Česká Třebová (nestr. za TOP 09+Starostové). V letech 1995-2002 byl jednatelem společnosti Eko Bi s.r.o., která se zabývá likvidací a ukládáním odpadů.
V roce 2002 úspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Česká Třebová a byl zvolen starostou, kterým je dodnes. Od roku 2004 je členem Zastupitelstva Pardubického kraje. Ve volbách v roce 2010 kandidoval neúspěšně do Poslanecké sněmovny PČR.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Slezák

František
Slezák

19.4. 1890 - 9.7. 1968

František Slezák se narodil 19. dubna 1890 v části obce Sebranice zvané Třemošná. V Ústí nad Orlicí se oženil a bydlel od roku 1912. Většinu svého života prožil ve vlastním domě a ateliéru na Třídě čsl. legií, dnes Čs. armády, čp. 783. 

Ve městě byl dlouholetým členem muzejní komise, zapojil se do činnosti zábavného odboru Tělocvičné jednoty Sokol, byl spolupracovníkem vydání Památníku ústeckého divadelnictví 1936-1936. 

Jako fotograf zachytil ústecké divadelnictví a divadlo, domy, Hernychovy, Janderovy a Jiříčkovy stavby, hrady, mlýny, hostince, hřbitov, kostel, nádraží, náměstí, obchody a živnosti, osvobození města v roce 1945, povodně, plovárnu, regulaci řek, sady, sochy a obrazy, stavby mostů, školy, jednotlivé události, interiéry továren, průmyslové výrobky i výstavy. 

Miloval pohledové partie na město a jeho okolí, reprodukoval staré obrazy. 

František Slezák zemřel v ústecké nemocnici 9. července 1968.

Marta <br />Demelová

Marta
Demelová

4.4. 1943 -         

Malířka, pedagožka, režisérka a ochotnická herečka. Studovala český jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Pardubicích. Absolvovala tříletý kurz amatérské scénografie v Hradci Králové. Učila na textilní škole v Ústí nad Orlicí a od roku 1990 trvale zakotvila na Gymnáziu v České Třebové.


Ochotnickému divadlu se začala věnovat na střední škole, pod vedením profesora matematiky Miroslava Chudého. Účinkovala v pohádce Ondřej a drak, Filozofické historii, Jitřní paní, Bílé nemoci, Babičce a v jubilejní inscenaci divadelního spolku Hýbl i v Radúzovi a Mahuleně. Navrhla a zrealizovala přes čtyřicet jevištních výprav. Ve spolku se podílela na tvorbě kulis, během působení na textilní škole navrhovala i divadelní kostýmy.


Na českotřebovském gymnáziu začala působit ve školním divadle. Se studenty uvedli Werichovu Princeznu Koloběžku, Čapkovu Loupežnickou pohádku, Molierovu hru Jeho urozenost pan měšťák a k devadesátému výročí školy Lucernu.


Ve volném čase paní Demelová maluje. Zprvu se věnovala květinám, zátiším, perokresbám, městským motivům. Později zkoušela i grafiku, tedy linoryty, suchou jehlu a monotyp. Nejvíce ji oslovila technika suché křídy. V roce 2001 vystavovala tři obrazy "Marnost I", "Marnost II"a "Marnivost". Uskutečnila i výstavu obrazů a tapiserií.


Roku 2006 získala cenu města Česká Třebová Cenu Kohout. V roce 2008 jí byl udělen Zlatý odznak J.K.Tyla. V roce 2013 vystavovala své obrazy u příležitosti svých 70 narozenin v Městské knihovně Česká Třebová. (přehled ostatních výstav najdete v odkaze Maxmilián)

Jaroslav <br />Zrotal

Jaroslav
Zrotal

7.4. 1909 -  13.6. 1969

Jaroslav Zrotal se narodil do velmi chudé rodiny. Částečně vyrůstal u příbuzných, od roku 1920 studoval na reálce v České Třebové a v Lipníku nad Bečvou. Studia přerušil ve třetím ročníku, rok se učil na knihkupce v Novém Městě na Moravě, opět nastoupil na reálku, ale po čtvrtém ročníku kvůli finanční krizi studia opět přerušil. Poté působil jako zednický učeň, příležitostný dělník a nějaký čas byl i nezaměstnaným. Občas statoval v brněnském Národním divadle, což ho roku 1928 přivedlo až na dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře. Po absolvování a vojenské prezenční službě ve slovenských Michalovcích spoluzakládal pražské Divadlo mladých v Umělecké besedě (1933 - 1935).


Jako profesionální herec vystupoval Zrotal v olomouckém Českém divadle (1935 - 1938), ostravském Národním divadle moravskoslezském (1938 - 1943), Intimním divadle v Praze (1943 - 1944) a v kočovné divadelní společnosti (1944 - 1945). Po okupaci byl zakládajícím členem Realistického divadla (1945 - 1948) a Divadla státního filmu (1948 - 1951), v němž souběžně pracoval jako zástupce ředitele. A až do svého odchodu na odpočinek pracoval od roku 1951 jako scenárista a dramaturg Československého státního filmu.


V českém filmu se od roku 1943 využil opravdu rozmanitě, nejen jako herec (Mlhy na Blatech, Děvčica z Beskyd, Nadlidé, Siréna, Alena, Čapkovy povídky, Krakatit, Němá barikáda, Pan Novák, Zocelení, Únos, Anna Proletářka, Tanková brigáda, Máte doma lva?, Postava k podpírání a další), ale také jako autor námětů (Tažní ptáci) a scenárista (Slepice a kostelník a Frona). Podle jeho divadelních her vzniklo několik filmů (Železný dědek, Slepice a kostelník a Frona).


Účinkoval v rozhlase (Byl jednou jeden listonoš) a v televizi. Překládal, psal básně a politicky angažované divadelní hry (Slepice a Pánbůh, Zavinil to Ferkl?, Frona, Hospodin a auto, Co kamera neviděla, Železný dědek). Za scénář k filmu Frona se stal s režisérem Jiřím Krejčíkem nositelem Státní ceny Klementa Gottwalda I. stupně (1955). Slavnostní premiéra Zrotalova posledního snímku Přehlídce velím já! (1969) se uskutečnila pouhých sedm dní po jeho smrti.