Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Gustav <br />Weiss

Gustav
Weiss

Narodil se 16. 3. 1887 v Ústí nad Orlicí. Po ukončení učitelského ústavu studoval výtvarnou estetiku u prof. Autié na univerzitě v Montpellier ve Francii. Po návratu učil na několika místech v okolí Ústí nad Orlicí. Později přijal místo ředitele na měšťanské chlapecké škole v Ústí nad Orlicí. Byl jedním z iniciátorů stavby ústeckého Divadla. Byl také nadšený příznivec a obdivovatel létání, v r. 1909 postavil podle svého vlastního návrhu kluzák. Autor článků o historii chlapecké školy a ústeckých učitelích, které byly otištěny ve Výroční zprávě Chlapecké školy v Ústí nad Orlicí za školní rok 1930-31. Jeden výtisk s jeho vlastnoručním podpisem je dnes uložen ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 20. 11. 1978 v Hradci Králové.

Josef  <br />Koráb

Josef
Koráb

Narodil se 23. 1. 1873 v Chotěboři. Po maturitě na vysokomýtském gymnáziu studoval na pražské univezitě, promován 13. 11. 1896. Praxi vykonával v Praze, krátce působil ve Vídni. Do Ústí nad Orlicí přišel v listopadu 1901, zde nejprve lékařem u firmy Jan Hernych a syn, poté lékařem státních drah, městským, školním a nakonec lékařem Okresní nemocenské pojišťovny. Za 1. světové války vedl vojenskou nemocnici ve Vysokém Mýtě. Člen, v letech 1922-29 předseda Klubu českých turistů v Ústí nad Orlicí. Mnoha aktivitami se podílel na zvýšení prestiže KČT. Zemřel 18. 9. 1931 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic a turistická stezka od nynější vodárny na vrcholek Andrlova chlumu.

František <br />Dáňa

František
Dáňa

Operní pěvec ( baritonista) František Dáňa se narodil 16. srpna 1947. Absolvent konzervatoře v Praze ( u B. Chalabalové a J. Rohana).  Od roku 1972 působí v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Začínal jako operní pěvec, poté se stal šéfem opery a ředitelem divadla.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Beránek

Václav
Beránek

8.2. 1932 -         

Narodil se ve Zhoři u České Třebové. První tři roky chodil do školy ve svém rodišti, základní školu dokončil na Parníku. Následovalo studium na českotřebovském gymnáziu a na výtvarné katedře pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (profesoři Bělohlávek, Beran a Kučera). Po studiích krátce učil na základní škole v Havířově. V té době zveřejnil své první lavírované kresby v časopise Květen, v Kulturní tvorbě a v ostravském Červeném květu, s nímž po tři léta výtvarně spolupracoval.

V roce 1957 nastoupil jako výtvarný redaktor do Krajského nakladatelství v Ostravě (později nakladatelství Profil), kde pečoval o výtvarnou podobu publikací. V té době získal k ilustrační či typografické spolupráci celou řadu známých umělců (A. Born, Vl. Tesař, L. Ševčík, V. Táborská – Kabátová, typograf O. Hlavsa). Souběžně se v domácím prostředí věnoval ilustraci a volné malířské a grafické tvorbě.

V osmdesátých letech objevil nový způsob sebevyjádření, jakousi malovanou koláž, kterou nazval fotoplátnem. Studijní cesty podnikl do tehdejší NDR, Polska, Maďarska, Holandska, Řecka a Belgie. Své práce vystavoval v Ostravě, Opavě, Liberci, Brně, Hodoníně, Bruntále, Jihlavě, Krnově, Barceloně, Padově, Miami a v Oxfordu. Jeho obrazy jsou zastoupeny v galerijních i soukromých sbírkách v ČR i v zahraničí. Návštěvníci výstav i odborná kritika oceňují jemnou poetičnost Beránkova díla, jeho smysl pro barevné vidění i umělcovy kreslířské a grafické "řemeslné" dovednosti.

Jeho životní osudy nebyly jen příznivé. Po srpnu 1968 byl diskriminován a nakonec vyloučen ze Svazu výtvarných umělců. Téměř přes noc se stal malířem na "volné noze".

Autor: Jan Skalický

Jaroslav <br />Hosnedl

Jaroslav
Hosnedl

4.2. 1925 - 2. 10. 1983

Dětství prožil ve Velkém Boru u Horažďovic, gymnázium vystudoval ve Strakonicích a filozofickou fakultu na UK v Praze. Po studiích začal učit na pedagogické škole v Pardubicích, do České Třebové přišel za zaměstnáním v roce 1953. Znali jsme jej nejen jako gymnazijního pedagoga (aprobace čeština, filozofie) a profesora SPŠŽ (střední průmyslová škola železniční).

Jeho velkým koníčkem byla poezie a divadlo. V místním divadelním souboru Hýbl působil ve funkci režiséra a dramaturga, byl také divadelním lektorem, recenzentem, kritikem a kronikářem. K divadlu přivedl řadu mladých českotřebovských talentů.

Kromě divadla, kterému věnoval ze svého volného času největší podíl, hrál ještě výborně šachy, byl řezbářem, malířem, fotografem, vášnivým houbařem a turistickým průvodcem. V posledních letech svého života psal básně a různé studie ( např. o historii českotřebovského znaku ). Bohužel, jeho archiv je nenávratně ztracen. Na počátku 60. let svou básnickou sbírkou zvítězil v soutěži, kterou vyhlásil odbor kultury ONV v Ústí nad Orlicí.

Nezanedbatelná byla i jeho práce vedoucího rozhlasového kroužku, který zajišťoval vysílání ze studia rozhlasu po drátě v České Třebové a redaktora časopisu Hlas Osvětové besedy, který vycházel v České Třebové v letech 1955 až 1958.

V době normalizace byl označen za představitele pravicového oportunismu a jeho osud byl zpečetěn. Krátce ještě učil na školách v České Třebové, na Střední zemědělské škole a na SPŽC na Gymnáziu v Lanškrouně. Na konci prázdnin roku 1971 dostal propouštěcí dekret. Žádný podnik ho nesměl zaměstnat na pracovišti, kde by byl ve styku s lidmi. Nakonec nastoupil jako expedient v n. p. Strojtex v České Třebové. Později zde pracoval i jako knihovník a archivář.

Bohumil <br />Heran

Bohumil
Heran

6.2. 1907 - 4.5. 1968

Narodil se 6. 2. 1907 v Ústí nad Orlicí. Hudební talent zdědil po matce, učil se hře na klavír, později na housle u A. Dlouhého a A. Sychry. V devíti letech se začal učit na violoncello u J. Mazánka. Po smrti svého dalšího učitele H. Wihana odešel studovat pražskou konzervatoř (žák J. Buriana), absolvoval v r. 1925. Po absolvování mistrovské školy obdržel stipendium francouzské vlády ke studiu ve Francii. Dva roky pobýval v Paříži u známého virtuóza a pedagoga G. Hekkinga. První angažmá získal ve švýcarském Winterthuru a krátce působil také jako koncertní mistr a sólista Puppova orchestru v Karlových Varech. V letech 1930-50 koncertní mistr symfonického orchestru Čs. rozhlasu. Po 2. svět. válce podnikl několik uměleckých zájezdů do zahraničí (Polsko, Maďarsko, Čínská lid. rep.). Od r. 1953 profesor pražské konzervatoře a od r. 1962 brněnské JAMU. Člen Českého komorního kvarteta, čestný koncertní mistr Čs. rozhlasu (1953). Vyznamenán Za vynikající práci (1955). Umělec ovládající bohatý repertoár sólový i komorní od Bacha po nejnovější tvorbu. Z díla: Základní etudy pro violoncello (1961-65), Muzikantův skicář, Hanuš Wihan; rekonstrukce děl starých českých mistrů, např. Mysliveček, Kraft, Stamicové. Zemřel 4. 5. 1968 v Praze, kde je také pochován. U příležitosti 20. výročí úmrtí (2. 5. 1988) byla odhalena replika jeho busty na ústeckém sídlišti "Na Štěpnici".