Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Milan <br />Gabčan

Milan
Gabčan

Milan Gabčan, elektrikář a dělník, byl 10. září 1953 Krajským soudem v Brně odsouzen za sdružování proti republice, nedovolené ozbrojování, rozkrádání a poškozování národního majetku a majetku lidových družstev k 3 letům odnětí svobody, propadnutí poloviny jmění, k peněžitému trestu 1000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských. Počátkem 50. let žil s bratrem ve Svitavách, kde za pomoci přátel tiskli protisocialistické letáky. Pokoušel se ukrýt na Slovensku, ale byl vyzrazen. Většinu trestu si odpracoval v Horním Slavkově v dolech Barbora a Svatopluk a v Ležnici.  Po propuštění pracoval v závodě ČKD Choceň. 

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 7. prosince 1990.

Radko <br />Jasanský

Radko
Jasanský

Narodil se v rodině majitele truhlárny Antonína Jasanského na Parníku. V České Třebové absolvoval reálné gymnázium. Chtěl se stát novinářem, ale na vysokou školu se nedostal. Tak se vyučil truhlářem a při zaměstnání vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Vojenskou službu měl jako syn podnikatele prodlouženou a strávil ji mezi vojáky PTP v ostravských dolech. Zde byla patrně prapříčina jeho pozdějších zdravotních potíží. Po návratu z vojny se vrátil ke svému povolání truhláře a zůstal mu věrný po celý život. Své odborné zkušenosti z truhlářské praxe také předával mládeži jako učitel na středním odborném učilišti ČSVD v České Třebové. V posledních letech života pomáhal ještě rodině se znovuvybudováním vrácené rodinné firmy na Parníku.

K jeho zálibám už od dětství patřil sport. Výborně hrál lední hokej a tenis, později se stal rozhodčím a obětavým funkcionářem v obou sportech. Uplatnil také dopisovatelství, jako svého koníčka. Sledoval veškeré sportovní dění v našem městě a pravidelně s ním seznamoval širokou veřejnost prostřednictvím sportovní rubriky Českotřebovského zpravodaje, regionálního tisku i vývěsní skříňky tenisového oddílu.

Svoje truhlářské dovednosti a zkušenosti si nenechával pro sebe. Předával je dál mládeži jako pedagog na Středním odborném učilišti ČSVD v České Třebové. Jako odborník neustal s touto činností ani v době, kdy odešel do důchodu. Po tzv. sametové revoluci ( 1989 ) byl rodině Jasanských vrácen v restituci rodinný majetek . Radko Jasanský spolu se svým synem a synovci pracoval na znovuvybudování rodinné firmy na Parníku. V roce 1994 však jeho srdce nevydrželo. Zemřel předčasně ve věku 64 let.

Ještě tentýž rok uspořádali na jeho počest tenisoví kamarádi turnaj veteránů – první ročník Memoriálu Radko Jasanského, na kterém byl im memoriam vyznamenán za obětavou práci, členství v okresním a krajském tenisovém svazu a jednatelství v TJ Lokomotiva medailí Karla Koželuha ke 100. výročí organizovaného tenisu.

Jan <br />Šebela

Jan
Šebela

Mgr. Jan Šebela byl Třebovák a nadšený místní patriot. Po maturitě na tehdejší Jedenáctileté střední škole v České Třebové následovala studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Téměř po celý život pracoval Mgr. Šebela v podniku Korado, a. s., Česká Třebová (dříve Koventa) v různých funkcích, naposledy jako vedoucí archivu. Jan Šebela se již od mládí zajímal o historii svého rodného města a kraje a v průběhu let vybudoval se synem Martinem bohatou sbírku dokumentárních fotografií a starých pohlednic s tématikou České Třebové a jejího okolí, čítající dnes úctyhodných cca 14 tisíc položek. Více než deset let je spolupracovníkem našeho městského muzea, kde pracuje na evidenci rozsáhlého souboru historických fotografií a pohlednic.
Je autorem řady drobných publikací, vydávaných městským muzeem, a autorsky se podílel i na vydání prvního dílu „Toulek minulostí Českotřebovska“. Z jeho pera pochází  pamětní spis, uložený spolu s dalšími dokumenty do báně chrámu sv. Jakuba při rekonstrukci kostelní věže v roce 1991.

Mezi jeho záliby patřila také regionální geologie a paleontologie. Se zesnulým doc. RNDr. Iljou Pekem, Csc., se podílel na uspořádání, determinaci a evidenci geologicko - paleontologických sbírek městského muzea a na několika odborných statích s touto tématikou.

Roku 2007 získal cenu města Česká Třebová Cenu Kohout.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Oldřich <br />Bače

Oldřich
Bače

21. 12. 1911 -  11.4. 1967

Oldřich Bače - rolník - byl 31. července 1953 Krajským soudem v Pardubicích a 20. listopadu 1953 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za vyzvědačství k 10 letům odnětí svobody, propadnutí celého jmění a ztrátě čestných práv občanských. 

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 30. listopadu 1990. 

Zdeněk <br />Lang

Zdeněk
Lang

5. 12. 1932 -  25.2. 2001

Ing. Zdeněk Lang se narodil se 5. prosince 1932 Byl jistě významnou a populární osobností našeho města, člověk velmi aktivní, ve společnosti kamarádský. Byl opravdovým Třebovákem a všemožně se snažil prosazovat naše město tak, aby znovu nabylo té vážnosti a významu, který mu přísluší. V celém svém snažení ve funkci starosty i dále ve funkci radního nebo zastupitele nebo člena Okresního shromáždění vždy působil velmi aktivně a diskutoval k nejrozmanitějším problémům. Již od mládí byl aktivním sportovcem, snad právě ve sportu získal tolik přátel. Zůstal sportu věrný i jako funkcionář a byl nejen čelným představitelem zdejšího Sokola, ale i aktivně působil v jeho ústředí, kde zastával funkci v majetko-správním oddělení. Byl navíc jmenován krajským zmocněncem PV ČOS ve věci zastupování zájmů České obce sokolské pro jednání s představiteli Pardubického kraje.

Po listopadu 1989 se okamžitě aktivně zapojil do veřejného a politického života nejdříve v Občanském fóru a po jeho rozpadu pak do Občanské demokratické strany, za kterou kandidoval dvakrát do městského zastupitelstva, i do zastupitelstva Pardubického kraje. Od vstupu do veřejného života působil pro vznik samosprávného regionu "Pomezí Čech, Moravy a Kladska", který by existoval vedle systému okresní správy, inicioval jeho vznik v České Třebové a byl i jeho prvním představitelem. Svou myšlenkou poněkud předstihl dobu a nenalezl podporu v žádných oficiálních strukturách. To se ovšem později podařilo jiným, kteří již s podporou okresních orgánů založili "euroregion Glacensis" (Pomezí Čech, Moravy a Kladska), region stejného názvu, ovšem s jiným obsazením a při jeho vzniku také dokonce bez České Třebové. Při dotažení původní myšlenky mohlo být centrum regionu díky Zdeňku Langovi v České Třebové, nyní je v Rychnově nad Kněžnou.

Nelze pominout také Zdeňka Langa jako stavitele a projektanta. Jako odborník právě vždy nejvášnivěji vystupoval při hodnocení studií, plánů a záměrů, o vývoji města měl své představy. Řadu staveb během svého života realizoval, vzpomeňme např. na stavbu krytého bazénu v České Třebové nebo Kulturního domu v Ústí nad Orlicí. Jako aktivní projektant zůstal i ve svém důchodovém věku, kdy účinně pomáhal v projekční kanceláři své dcery Ing. Ivany Smolové.

Zemřel náhle na lyžařském výletě poblíž Svinné, pochován je v České Třebové. Jeho celoživotní práce pro blaho města a společnosti byla oceněna mimořádným uznáním In memoriam od rady města.

Karel <br />Kovařovic

Karel
Kovařovic

9. 12. 1862 - 6. 12. 1920

Narodil se v pražské muzikantské rodině. Před nástupem do Národního divadla prošel obsáhlou průpravou na pražské konzervatoři (1873–1879 - hra na klarinet, harfu a klavír), soukromě studoval zpěv a u Mistra Fibicha skladbu (1878–1882). V praxi se osvědčil jako harfista v orchestru Národního divadla (1879–1885), dirigent opery v Brně (1885) a Plzni (1886), klavírní doprovazeč Františka Ondříčka, učitel a korepetitor v Pivodově pěvecké škole (1890). Navíc komponoval a zvítězil v soutěži na novou operu v roce 1897. Nás může těšit, že tuto slavnou operu Psohlavci z větší části komponoval v nedalekém Přívratu Opera byla dopsána na podzim v Praze a zadána Národnímu divadlu. Premiéra se uskutečnila 24. dubna 1898. Byla přijata s nadšením, na jedno představení přijel dokonce zvláštní vlak Chodů a skladatel byl poctěn čestným občanstvím města Domažlic. Kovařovicův letní pobyt v Přívratu připomíná dnes již bohužel omšelá pamětní deska u hostince na Presích, která byla odhalena 22. června 1969.

V roce 1895 byl pověřen sestavením orchestru, repertoáru a řízením Festivalového orchestru na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. 1898 – 1900 se stal po Pivodově smrti ředitelem jeho ústavu. V roce 1900 Společnost Národního divadla zvítězila v konkurzu o nové zadání divadla a Kovařovic se stal šéfem opery. V roce 1901 proběhla stávka orchestru a části personálu Národního divadla, Kovařovic sestavil nový orchestr. V letech 1900 – 1920 byl šéfem opery Národního divadla (nejen jako dirigent, ale i dramaturg, režisér, mnohdy scénograf).