Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Petr <br />Ducháček

Petr
Ducháček

Petr Ducháček byl farářem římskokatolické církve v Proseči u Skutče. 10. srpna 1956 byl Krajským soudem v Pardubicích odsouzen za sdružování proti republice ke 2 letům odnětí svobody, k peněžitému trestu 2000 Kčs, pro případ nedobytnosti k 2 měsícům odnětí svobody, a ke ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl 23. listopadu 1990 Krajským soudem v Hradci Králové.

O svém případu pan Petr Ducháček vypráví: "Moje vina spočívala v podstatě v tom, že jsem neudával své kněžské přátele všemocné státní justici a že jsem s jejich počínáním i nesouhlasil." Trest odnětí svobody prodělal v uhelném dole ve Rtyni v Podkrkonoší. Po amnestii 2. prosince 1957 se Petr Ducháček vrátil do svého rodiště k příbuzným. Ke svému povolání kněze se nemohl vrátit, po delším hledání našel práci jako tkadlec a pomocný seřizovač v tkalcovně Hedva v Moravské Chrastové. Zde pracoval od 1. února 1958 do 31. října 1965. Od 1. listopadu 1965 do 31. července byl zaměstnán jako topič v domově důchodců v Chocni. Tam mu bylo povoleno sloužit v soukromé kapli domova řádovým sestrám mši svatou. Dnem 15. srpna 1966 byl ustanoven samostatným duchovním správcem, farářem v Písečné a Českých Libchavách. 

Teréza <br />Nováková

Teréza
Nováková

Známá spisovatelka z počátku 20. století se zaměřením na regionální témata. Aktivní členka ženského emancipačního hnutí. Pobývala v Litomyšli, po manželovi smrti se přestěhovala do Proseče. Psala romány z venkovského prostředí s regionální tématikou. O České Třebové psala v knihách Děti čistého živého, V lázních pohorských, Na Horách, Slepá Dorotka.

Jaroslav <br />Tušla

Jaroslav
Tušla

Narodil se 12. 1. 1912 v Českých Libchavách v rodině učitele Adolfa Tušly. Vystudoval reálku v České Třebové a učitelský ústav v Litomyšli. Poté učil na obecných školách v okolí Lanškrouna. Od r. 1937 učitelem na měšťanské škole ve Výprachticích, v letech 1943-73 ředitelem. Ve Výprachticích kulturně i společensky činný, člen divadelního kroužku, TJ Sokola i volejbalového družstva, uznávaný řečník. Za války totálně nasazen na zákopové práce v Horním Slezsku. Od r. 1960 konzervátorem státní péče a ochrany přírody, od r. 1963 členem Československé botanické společnosti při ČSAV. Zabýval se květenou Lanškrounska, Žamberecka, Ústeckoorlicka a Králického Sněžníku. Část svého herbáře věnoval Východočeskému muzeu v Pardubicích. Zajímal se o historii a kulturu regionu. Ochranu přírody popularizoval v denním tisku, nejvíce v Jiskře Orlicka. Publikoval ve Zpravodaji ČSBS, v Listech Orlického muzea a v Časopise československých houbařů. Po založení Českého svazu ochránců přírody dva roky tajemníkem okresního výboru a r. 1987 oceněn Čestným uznáním. Na konci života shromáždil rozsáhlou sbírku více než 1200 druhů mechorostů a játrovek, které věnoval Východočeskému muzeu v Pardubicích. Po odchodu na odpočinek se odstěhoval do Ústí nad Orlicí, kde 13. 12. 1997 také zemřel.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jan  Evangelista<br />Andres

Jan Evangelista
Andres

20. 12. 1783 -  17.7. 1825

Narodil se 20. 12. 1783 v Ústí nad Orlicí v čp. 288. Po gymnáziu pracoval jako praktikant v lékárně U Zlatého orla ve Vysokém Mýtě, magisterskou zkoušku vykonal 3. 9. 1807 ve Vídni. Po návratu domů podal žádost o otevření lékárny, koncese udělena a první lékárna ve městě (rohový dům na sev. straně náměstí) otevřena 14. 12. 1808. Zde zařídil i jeviště, hrálo se pouze česky - Zschokke: Adelino, Velký zbojník (v překl. J. Hýbla), Gotter: Médea (opera s hudbou J. Bendy, přel. K. I. Thám). Texty buď z Krameriovy České expedice či od hradeckého J. H. Pospíšila. Andresovi, společně s Korábovými a Rettigovými, propagovali češtinu, šířili českou literaturu, založili veřejnou českou knihovnu a podíleli se i na Magdalenině kuchařské škole pro děvčata. Z těchto kursů vznikla na naléhání přátel slavná Domácí kuchařka. Roku 1819 převzal po příbuzném výrobu likérů v domě čp. 24. Po jeho smrti pokračoval syn Alois (po studiích farmacie, od 1844), zakladatel známé firmy A. J. Andres se speciálními jemnými likéry. Dochovaný notový materiál z Andresova divadla je uložen ve sbírkách Městského muzea.

Jan Václav <br />Breda

Jan Václav
Breda

5. 12. 1688 -  20.7. 1740

Majitel kyšpereckého panství v letech 1728 - 1740. Rozporuplná osobnost. Na jedné straně považovaný za necitelného cizince, feudála, který se dostával do sporu se svými kyšpereckými poddanými. Na straně druhé milovník umění. V Kyšperku měl velkou sbírku mědirytin a obrazárnu s díly holandských, italských a německých malířů. Rád cestoval, vybudoval velkou knihovnu. Byl rovněž horlivým ctitelem sv. Jana Nepomuckého. Dal zbořit starou kapličku na Kopečku a na jejím místě roku 1734 vystavěl novou kapli.

Karel <br />Bartošek

Karel
Bartošek

20. 12. 1911 -  18.2. 1991

Obchodník v České Třebové. Jeho náklonnost k lyžování začala již v roce 1918. Tehdy se z I. světové války vrátil jeho otec a soused kolář František Jandera, který byl celou válku u horských myslivců v rakouských Tyrolích a přivezl si domů rakouské lyže. Malý Karel lyžařský "um" zkoušel v Benátkách a později na Jelenici. Lyžování zůstal věrný až do pozdního věku. Později aktivně závodil ve všech disciplínách o čemž svědčí dochovaný závodnický průkaz II. třídy pro běh, sjezd a skok prostý. Závodil v období jak před II. světovou válkou, tak i o jejím skončení v letech 1946-1950. Účastnil se různých přeborů úpřádaných tehdy Klubem českých turistů. Pracoval v krajském výboru ČSTV jako trenér a cvičitel lyžování i jako rozhodčí. Několikrát byl vedoucím krajské reprezentace na vrcholných soutěžích Mistrovství ČSR. Karel byl také milovník motocyklového sportu a oblíbeným hlasatelem při závodech v ,,motoskiörinku“ v ulicích města se startem v Riegrově ulici před sklenářstvím Vojtěcha Hýbla.


V lyžařských kruzích a mezi námi závodníky byl velmi oblíben neboť byl výborný společník ve chvílích volna. Ve svých vzpomínkách se rád vrací k období začátků klasického “telemarku” a vzniku zvednutých špicí a patek u lyží, kdy se na svazích provozovalo tak zvané “krasolyžaření”, kterému podlehlo mnoho lyžařů a na určitý čas se stalo velkou módou.