Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Norbert <br />Fišer

Norbert
Fišer

Narodil se 30. 1. 1882 v Ústí nad Orlicí, v čp. 60. Vystudoval konzervatoř v Praze - obor trubka. Roku 1903 přijat za člena Českého filharmonického družstva v Praze. V únoru 1911 převzal kapelnictví ústecké dechovky. V letech 1913-19 kapelníkem městské hudby Náchod. Po návratu do Ústí nad Orlicí dirigentem Volného sdružení hudebníků, ředitelem kůru (po Petru Kocianovi). Místní dechovou hudbu pozvedl na koncertní úroveň. Do repertoáru zařadil operní předehry, výňatky z oper i sólové skladby pro dechové nástroje. Kvalitu orchestru potvrzovaly i pravidelné promenádní koncerty na náměstí (průměr 440 platících diváků). Divadelní režisér - se souborem Vicena nastudoval m.j. i operu B. Smetany Dalibor. Živnost kapelníka ukončil r. 1944, orchestr převzal František Uhlíř starší. Zemřel 20. 1. 1956 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

Max <br />Švabinský

Max
Švabinský

Narodil se jako nemanželské dítě Marii Švabinské v Kroměříži. Kromě matky o něho pečoval děd František, prateta Marie (Máry) Švabinská, prateta Anna (Nany) Očenášková a později jeho babička Pavlína (Pauly) Švabinská, která se vrátila po dlouhé době ze služby v Rakousku před smrtí svého muže Františka. Ten zemřel v roce 1881. Zmíněné osoby byly také jeho prvními modely k podobiznám, které vytvořil již v nejmladším věku a které byly zveřejněny na jeho úplně první expozici – na hospodářské výstavě v Kroměříži a za okny místní lékárny.

V místě rodiště studoval na německé reálce, ale tu nedokončil. V roce 1891 odešel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Malbu studoval u Maxe Pirnera, kterou absolvoval roku 1897. Grafické technice se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. Svůj umělecký obzor si ještě rozšířil studijním pobytem v Paříži a cestami po Francii, Německu, Itálii, Holandsku a Belgii.

V roce 1908 byl jmenován členem kuratoria Moderní galerie Království českého a pracoval v redakci Volných směrů. Od roku 1910 byl profesorem na pražské Akademii, kde vedl řadu let grafickou školu a také speciální školu pro figurální malbu, kterou převzal po Vojtěchu Hynaisovi, roku 1927 po jeho odchodu, od roku 1916 byl několikrát zvolen jejím rektorem. Patřil mezi zakladatele spolku výtvarných umělců Mánes, byl členem a později předsedou Sdružení českých umělců – grafiků Hollar.
V roce 1907 se stal jedním ze zakladatelů Spolku výtvarných umělců Moravy v Hodoníně.

Dílo Maxe Švabinského je velmi rozsáhlé a mnohostranné. Obsahuje obrazy, kresby, grafické listy, mozaiky i vitráže.


Dosáhl technické virtuozity ve všech výtvarných oborech, suverénně ovládal kresbu tužkou, uhlem a perem. Kresba mu byla východiskem pro brilantní zvládnutí grafické techniky. Celkem vytvořil přes osm set grafických listů. První z nich pochází z roku 1897, poslední se jmenuje Amaryllis u moře a vznikl nedlouho před umělcovou smrtí.

Vyvrcholením jeho kreslířského a grafického projevu jsou jeho podobizny, tvořící jedinečnou galerii význačných osobností (F. Palacký, A. Dvořák, J. Neruda, J. Wolker, M. Aleš, F.X. Šalda, V. Náprstek,…..). V užité grafice vytvořil četné návrhy na poštovní známky, bankovky, knižní obálky a plakáty. V malířských dílech uplatňoval nejvíce sklon k monumentalitě. Nejproslulejší prací v této oblasti jsou Žně. Na tomto obraze pracoval plných 13 let. Ilustroval také řadu knih a básnických sbírek.

Do vesničky Kozlov nad Českou Třebovou přišel poprvé v doprovodu mladičké Elišky Vejrychové po vánocích roku 1895. Od té doby sem jezdil téměř pravidelně až do roku 1919. Roku 1900 přístavili chaloupku, za pomocí Elininého bratra Karla a vzali se. Svatba se uskutečnila 2.června 1900 v Litomyšli, protože vesnička Kozlov patřila do tamní farnosti. Ženich Max a jeho mládenec, malíř Jakub Obrovský, byli v cylindrech a nevěsta v dlouhých bílých šatech. Když se svatebčané vraceli z kostela, Kozlovští je přivítali podle starého zvyku. Všichni přítomní byli ve svátečním oblečení shromážděni na návsi, zástava na vysokých stožárech lemovaná chvojím přála štěstí novomanželům. V hostinci U Kabrhelů, sousedícím s Pecháčkovým statkem, byla nachystaná svatební hostina. Druhého dne novomanželé Ela a Max odjeli na svatební cestu do Holandska. Za Rembrandtem a Halsem.  V Kozlově vytvořil spoustu obrazů, kreseb, grafických listů a rodinných portrétů.


Málokdo ví, že Švabinský maloval i v České Třebové. Dovídáme se o tom z knihy pamětí ing. Eduarda Stříbrného, zdejšího rodáka a velkého znalce a sběratele výtvarného umění. Namaloval zde olej střední velikosti, lesík mezi Českou Třebovou a Semanínem, další olej představuje krásnou urostlou vrbu od pivovarského rybníčka. Pracoval i na menším leptu Procesí na Hory, který je ve vlastnictví Národní galerie a na několika portrétech.

Právem se mu dostalo mnoha poct a uznání. Ať již to byl čestný doktorát filozofie (1933), či jmenování národním umělcem (1945). V roce 1951 byl M. Švabinský vyznamenán Československou cenou míru a o rok později Státní cenou. Je také čestným občanem Kroměříže a obce Kozlova.

Zemřel po delší nemoci ve svých 89 letech a jeho ostatky byly převezeny na Vyšehrad. Odpočívá ve vybrané společnosti, kousek od Boženy Němcové a Bedřicha Smetany.

Josef <br />Bílý

Josef
Bílý

Josef Bílý - povoláním soukromý zemědělec, stavební dělník a družstevní zemědělec byl Okresním soudem v Lanškrouně 10. července 1951 z důvodu ohrožení jednotného hospodářského plánu odsouzen k 8 týdnům odněntí svobody a k peněžitému trestu 3000 Kč.

Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 16. srpna 1990.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Dušek

Václav
Dušek

22.6. 1923 -         

Václav Dušek, úředník a dělník, byl 11. března 1955 Krajským soudem v Pardubicích a 7. června 1955 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za velezradu k 10 letům odnětí svobody, propadnutí poloviny jmění a ke ztrátě čestných práv občanských. Propuštěn byl na základě amnestie v říjnu 1960.

Václav Dušek byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 5. října 1990.

Vlastimil <br />Mehl

Vlastimil
Mehl

18.6. 1921 -  14.5. 2003

Byl především česko- třebovský patriot, betlémář a vyznavač trampingu.


Narodil se dne 18. 6. 1921 v domě čp. 13 na Starém náměstí ve známé sklenářské rodině Mehlově. Od mládí pomáhal otci v drobném hospodářství a jak velela rodinná tradice osm roků cvičil v místním Sokole, kde po tři generace jeho předkové zastávali místostarosty jednoty. V patnácti letech nastoupil do učení k zámečníku Josefu Rosenbergerovi na Trávníku. Po likvidaci firmy přešel do učení k Josefu Štarmanovi ve Slovanské ulici.


V roce 1946 po návratu z vojenské služby nastoupil zaměstnání ve zdejším lokomotivním depu, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1981. A právě zde se seznámil s Květoslavem Tomšem a spolu založili trampskou osadu Bílý obláček. V roce 1958 spolu s Josefem Tesařem založili hudební skupinu Tramp-trio, jejíž byl pan Vlastimil Mehl posledním žijícím členem.


Již jako malý chlapec spolu s otcem Felixem, ve Třebové známým malířem betlémových figurek, se před vánočními svátky účastnil stavby rodinného betlému. Tradici později převzal sám a každoročně o Vánocích svůj betlém ochotně představil mnoha generacím zdejších občanů. V posledních letech do stavby betlému zasvětil i svoji dceru Jitku s vnoučaty. Nescházel na žádné z místních betlemářských výstav. V roce 1950 se pan Vlastimil Mehl oženil a po celý život se vzorně staral o svoji rodinu. Zemřel 14.5.2003 v rodinném kruhu.

Magda <br />Málková

Magda
Málková

11.6. 1959 -         

Českotřebovská rodačka, operní pěvkyně Magda Málková, roz. Honlová. Je absolventkou zdejší Lidové školy umění. Absolvovala brněnskou konzervatoř u Františka Hrabala. Kariéru zahájila ve Slezském divadle Opava (1986 – 1990), od roku 1991 je sólistkou Moravského divadla v Olomouci a od roku 2005 také Státní opery Praha. Jako jediná česká Turandot se zúčastnila Mezinárodního operního festivalu v Salzburku (v říjnu 2008).