Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Mejdr

František
Mejdr

Narodil se 14. 5. 1885 v Ohnišťanech. Do Ústí nad Orlicí přišel jako mladý absolvent textilní školy v Jilemnici a obchodní školy v Praze. Obchodník textilem, výrazná osobnost města. Aktivní člen Sokola, divadelního spolku Vicena, Klubu českých turistů aj. Jeden z organizátorů vybudování Památníku odboje, staročeských poutí a všech dalších akcí spojených se získáváním financí pro stavbu divadla. V letech 1934-42 předseda Družstva pro postavení divadla. Za okupace členem národního výboru, org. ÚVOD a vedoucím odbojové skupiny v Ústí nad Orlicí (spolupracovníci: N. Vašíček, L. Cihlář, Fr. Zábrodský, V. Boštík). Zatčen na podzim 1941, vězněn v Pardubicích, Terezíně a Osvětimi, kde 4. 3. 1942 zemřel. Za zásluhy o osvobození získal od prezidenta republiky Československý válečný kříž 1939 - in memoriam.

Gabriel  B.<br />Kubelka

Gabriel B.
Kubelka

Do našeho města přišel s otevřením chlapecké a dívčí měšťanské školy v roce 1874. Tehdy se nová škola ještě nacházela v soukromém domě Hynka Rybičky na rohu náměstí a Skuhrovské ulice.

Přestože se v našem městě nenarodil (byl rodák z Přestavlků), svůj druhý domov si velice oblíbil. Svědčí o tom řada básní a hlavně nám všem známé čtyřverší, vtesané do kamene pro studánku Javorka. V České Třebové se také oženil. Jeho ženou se stala dcera kupce a bývalého purkmistra Jana Čížka. Byl dobrým učitelem zároveň i uznávaným básníkem. Napsal řadu lyrických básní, mnohé z nich byly otištěny v Šimáčkově časopise Světozor, některé otiskl Svatopluk Čech ve svých Květech. Mnohé básně G. Kubelka i také překládal. Zemřel 26. října 1900 a jeho hrob je na novém českotřebovském hřbitově.

Jaroslav  <br />Drábek

Jaroslav
Drábek

Narodil se 6. 5. 1901 v Chrudimi. Do Ústí nad Orlicí se s rodiči přestěhoval r. 1905 (čp. 664 v ulici Petra Jilemnického). Gymnázium i práva vystudoval v Praze. Jako advokát často obhajoval lidi pronásledované Hitlerovým režimem. Byl členem významného politicko-kulturního klubu Přítomnost, v r. 1938 spoluzakládal skupinu ÚVOD, aktivní účastník odboje. Roku 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci a v Osvětimi - Březince. Válku přežil v Bohnicích, zachránil se předstíráním choromyslnosti. Po válce se vrátil zpět k advokátské praxi a byl mj. jmenován jedním ze sedmi správců Národní banky československé. Nositel Čs. válečného kříže 1939 a Čs. vojenské medaile I. třídy. Po  válce generální prokurátor, m.j. soudil i K. H. Franka. Po únoru 1948 emigroval (Bavorsko, USA). Komentátor Hlasu Ameriky, napsal knihu vzpomínek "Z časů dobrých i zlých", z beletrie např. román o odboji "V podzemí". Zasloužil se o vydání rozsáhlých pamětí dr. Prokopa Drtiny, od r. 1980 činný jako zástupce česko-americké obce v prezidentské Komisi Holocaustu. Zemřel 11. 12. 1996 ve Washingtonu, je pohřben v rodinné hrobce na ústeckém hřbitově. Za celoživotní zásluhy mu prezident ČR udělil řád T. G. Masaryka (28. 10. 1997), 23. 2. 1998 převzal syn Jan za otce čestné občanství města Ústí nad Orlicí, obojí in memoriam.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde. 

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jaromír <br />Barták

Jaromír
Barták

24.8. 1912 -         

Ing. Barták pochází z Nymburka, narodil se v rodině holiče a vlásenkáře Jindřicha Bartáka a jeho manželky Anny. Měl ještě o dva roky mladší sestru Marii. Vystudoval reálku v Nymburce a stavební fakultu ČVUT v Praze obor inženýrského stavitelství.

Po studiích a následné promoci nastoupil ing. Barták vojenskou presenční službu, kterou vykonal postupně v Mladé Boleslavi a v Praze. Po vojně jej pracovní umístění zaválo na dobu šesti měsíců do Berlína, kde působil u firmy Lorenz & Co., zabývající se geologickým průzkumem pro stavby téměř celé Evropy, konkrétně zemí ovládaných fašistickým Německem. Svému oboru zůstal ing. Barták věrný po celý život.

Do České Třebové přišel v červnu roku 1950. Kde se seznámil i se svou manželkou MUDr. Eliškou Bartákovou, rozenou Záleskou, dcerou známé parnické porodní asistentky Cecílie Záleské. Paní Eliška se v našem městě stala první dětskou lékařkou na místním zdravotním středisku. K jejich osudovému seznámení došlo v roce 1943 v Benešově, kde působila v tamější nemocnici a ing. Bartáka do okolí tohoto města ji přivedly pracovní povinnosti. Vztah obou mladých lidí skončil později svatbou. Ing. Barták sem byl přidělen jako pracovník Železniční stavební správy a pověřen vedením právě rekonstruovaného úseku hlavní trati Česká Třebová - Dlouhá Třebová. V rámci přestavby železničního uzlu zde byla trať rozšiřována na čtyřkolejnou a prováděno rozšiřování zemního zářezu v Tykačově ulici. Stavbu prováděl podnik Baraba pod dozorem Železniční stavební správy. Železnice na tomto úseku prochází geologicky složitým terénem, svahy v okolí tratě hrozily sesutím a bylo třeba je zabezpečit. Ing. Barták vedl vybudování střediska průzkumu v České Třebové. Středisko působilo prakticky v celé železniční síti. Později bylo v roce 1959 přemístěno do Pardubic.

Poté přešel Ing. Barták do Státního ústavu dopravního projektování, nejdříve pracoval krátce v Hradci Králové a potom v Praze. Byl významným odborníkem ve svém oboru a pouštěl se do řešení těch nejsložitějších úkolů. Pro své velké zkušenosti z projekční činnosti na železnici přešel po několika letech do Metroprojektu, kde pracoval jako hlavní projektant trasy C, z Kačerova do Jižního Města, až do důchodu. Ze svého působení v této instituci si Ing. Barták připomíná situaci, kdy se mu podařilo přes odpor investora, dodavatele i svých nadřízených (i když na to sám finančně doplatil) zkrátit a napřímit trasu do Jižního města.

Přestože dlouhá léta denně dojížděl do Prahy, vždy se rád vracel do České Třebové, kterou považuje za svůj skutečný domov. Účastnil se zde také intenzivně kulturního života. Spolu s manželkou patřili k pravidelným návštěvníkům koncertních cyklů. Dále je třeba připomenout jeho spolupráci s Osvětovou besedou a Městským muzeem, pro které připravil unikátní fotografické albumy, dokládající velký úspěch provedení “českotřebovské opery” F. K. Zedínka Obrázky z Hor, které doplnil i o záznam z akce uspořádané v září 2001 ke 150. výročí pobytu Boženy Němcové v Lázních na Horách a také album fotografií a dokumentů o odhalení pamětní desky F.V. Krejčího na jeho rodném domě. V době svého důchodu se vlastně náhodou dostal k tomu, aby shromáždil veškeré dostupné dokumenty o osudu Ing. Otakara Runy, jednoho z prvních Třebováků popravených nacisty. Podařilo se mu shromáždit všechnu dostupnou pozůstalost a prosadil vznik a instalaci pamětní desky, která je nyní umístěna na Runově rodném domě čp. 20 na Starém náměstí. Pro Městské muzeum pak shromáždil všechny dostupné informace do unikátního albumu dokumentů. Dne 24. srpna 2012 oslavil významného životního jubilea - 100 let.

František <br />Fiala

František
Fiala

11.8. 1820 -  10.7. 1892

Narodil se 11. 8. 1820 v Kostelci nad Orlicí. Po studiích obchodníkem v Ústí nad Orlicí, v roce 1860 zvolen starostou. Politicky se hlásil k rodícímu se proudu mladočechů. První starosta okresního zastupitelstva (1866), od roku 1867 poslanec zemského sněmu. Aktivní při organizování táborů lidu - tehdy mimo zákon stojících opozičních lidových shromáždění. Dne 22. 8. 1868 spolupředkladatel deklarace, kterou byla zahájena tzv. pasívní rezistence poslanců, požadující uznání státoprávní svébytnosti českých zemí. Pro radikální názory donucen postupně opustit veřejné funkce. Na jeho počest byla na počátku 20. století založena nadace, podporující zchudlé ústecké rodáky. Zemřel 10. 7. 1892 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

František <br />Kettner

František
Kettner

27.8. 1918 -  19.5. 2003

Narodil se v Činěvsi u Nymburka jako sedmý potomek Václava a Terezie Kettnerových. Obecnou školu absolvoval v místě rodiště, reálku zakončil maturitou v Nymburce. Následovala studia teologie a pobyt v královéhradeckém semináři (1937 až 1942). Na kněze byl vysvěcen 28. června 1942 v Hradci Králové. Působil v Novém Městě nad Metují, Solnici, Libčanech, Opatově, Hronově a od roku 1970 v České Třebové.


Pod jeho vedením a za jeho pomoci byli do kněžské služby uváděni novokněží, mezi kterými byl i Josef Kajnek, pozdější pomocný královéhradecký biskup.


František Kettner se za svého působení v České Třebové zasloužil o opravu rotundy sv. Kateřiny a opravu kostela sv. Jakuba včetně dvou nových zvonů. Opravena byla také kaple na Moravské ulici. Ve volném čase hodně četl a sbíral známky. Když zemřel, jeho tělo bylo uloženo do kněžského hrobu na českotřebovském hřbitově.