Ladislav Beran

Narodil se na Lhotce v rodině zemědělce a místního starosty. Měl ještě tři sourozence – sestru a dva bratry. Oba jeho rodiče  rodiče záhy zemřeli  a na jejich výchovu dohlíželi kmotra a kmotr.
Obecnou školu absolvoval v místě rodiště, do měšťanské školy docházel na nedaleký Parník. Vyučil se obchodním příručím v obchodě U Kobliců, později studoval na Obchodní akademii do Chocně. Krátce před válkou nastoupil do místní textilky Hermann, Pollack a synové.
V prosinci roku 1942 byl totálně nasazen do Německa. Po válce se vrátil domů a opět se zapojil do výroby v parnické textilce (HPS, Utex, Perla, Primona). V této továrně působil v různých funkcích téměř až do svého odchodu do důchodu. Posledních pět let dojížděl na podnikové ředitelství do Ústí nad Orlicí.
Několik desítek let působil mezi českotřebovskými a zejména parnickými sportovci jako aktivní hráč fotbalu a hokeje. Po vážném úrazu kolene se krátce věnoval trenérské činnosti. S narůstajícím věkem začala převažovat jeho organizační a brigádnická činnost v tělovýchově. Ještě pod hlavičkou parnické Jiskry zajišťoval budování fotbalového stadionu Pod Jelenicí, podílel se na výstavbě kluziště a tenisového areálu Za Vodou. Když byly tenisové kurty hotové, byl spoluorganizátorem vyhlášeného tenisového turnaje O štít Orlicka. Později po sloučení tělovýchovných jednot Parníka a České Třebové byla jeho zásluhou provedena přestavba lyžařského skokanského můstku na Habeši. Zasloužil se také o vybudování lyžařského střediska v Čenkovicích. V letech, kdy působil ve funkci předsedy Tělovýchovné jednoty Lokomotiva,  byla jeho zásluhou provedena rekonstrukce vycházkové restaurace na Habeši. Nemalou měrou také přispěl při výstavbě krytého plaveckého bazénu.
Přes svůj pokročilý věk se aktivně zajímal o sportovní činnost a ostatní dění ve městě. Nebylo mnoho takových lidí, kteří byli ochotni pro rozvoj města a sportovní hnutí obětovat tolik volného času.

Autor: Jan Skalický