Antonín Wurm

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození 01. 01. 1887
Datum úmrtí 15. 04. 1941

Životopis

Geolog, petrografolog, badatel, člověk dobrého srdce a pevného charakteru.
Používal titulu profesor.
Antonín Wurm se narodil v Praze do rodiny Antonie a Václava Wurmových. Vystudoval reálné gymnázium v Praze II. Zkoušku dospělosti složil 13. července 1905 s vyznamenáním. Následovalo studium v oborech matematika, fyzika a přírodopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po jeho absolvování nastoupil na své první učitelské místo, na gymnázium v Praze II., kde sám před lety studoval. Definitivním profesorem byl jmenován 1. září 1919.
Antonín Wurm působil na gymnáziu v Táboře, Mladé Boleslavi, na Královských Vinohradech, v Poličce, v Českých Budějovicích, v Turnově a od 1. září 1924 získal místo na gymnáziu v Chotěboři. Všude, kde působil, by.. i jen krátce, vykonával petrografická a geografická pozorování. Příchodem profesora Wurma na chotěbořské gymnázium získala škola vynikajícího pedagoga širokých vědeckých znalostí. Působil zde za éry čtyř ředitelů Fialy, Farského, Turečka a Kamarýta. K jeho velkým zásluhám patřilo skryté podporování studentů ze sociálně slabých rodin. Jeho hodiny byly protknuty hlubokou znalostí látky, jejím logickým rozčleněním a nefalšovaným zanícením pro vykládanou látku. Svůj projev mohl naplno rozvinout při odpoledních hodinách praktických cvičení. Jeho hodiny byly pro studenty drahocenné ve smyslu výchovy k vědeckému myšlení, byla to vzácná průprava na vysokoškolská studia, a to nejen v oboru přírodovědném, ale i dalších včetně lékařského. Nebo.. vědomosti profesora Wurma byly obrovské a široce přesahovaly obor přírodních věd. Uměl několik cizích jazyků včetně latiny, řečtiny i arabštiny. Prostudoval paleontologický křídový útvar táhnoucí se podél jihozápadních svahů Železných hor. Dále probádal petrograficky okresy hlinecký, chotěbořský a skutečský. Výsledky svého bádání publikoval v různých odborných časopisech, například ve Věstníku Geologického ústavu, ve Zprávách Geologického ústavu pro Čechy a Moravu a ve Vesmíru.
Byl členem Geologického ústavu v Praze. Jako geolog se nesmrtelně zapsal do dějin výzkumu naší vlasti, nálezem graptolitů germánského typu v okolí Hlinska. Tento objev, byl svého času geologickou senzací prvého řádu, nebo.. vedle jiných důsledků potvrzoval předpoklady o mohutných horotvorných pohybech v Českomoravské vysočině.
Wurm se také zabýval kritickými analýzami starověkých cestopisů a publikoval v tomto oboru několik cenných prací. Byl členem několika spolků a korporací. Byl konzervátorem přírodních památek okresu chotěbořského. Jako dopisující člen geologického ústavu byl s tímto ústavem v trvalém styku. Snad to byla jeho přílišná skromnost a plachost, která způsobila, že zůstal učit v Chotěboři a neodešel za svým vědeckým cílem, by.. jeho znalosti byly srovnatelné s celou řadou slavných jmen mezinárodní paleogeografie.
Antonín Wurm patřil k významným osobnostem Chotěboře třicátých let 20. století. Byl to vědec, badatel, člověk dobrého srdce a pevného charakteru. Jeho skromná povaha měla vliv na formování charakteru nejednoho studenta.Profesor Václav Krištof charakterizoval Antonína Wurma výstižně slovy, která jsou na jeho náhrobku na chotěbořském hřbitově: „Vědec a charakter“.
Napsal, sebral, sestavil: Wurm, Antonín: Hannónův Periplus. Chotěboř 1937.
Wurm, Antonín: Marinus and Posidonius. Chotěboř 1936.
Wurm, Antonín: Marinus of Tyre. Chotěboř 1931.
Wurm, Antonín: Mathematické základy mapy Ptolemaiovy. Chotěboř 1937.
Wurm, Antonín: O vzniku a vývoji mapy Ptolemaiov. Chotěboř 1940.
Wurm, Antonín: Od Trstenické stezky II. 1922/23.
Wurm, Antonín: Rozbor Ptolemaiovy mapy Asie. Chotěboř 1926.
Wurm, Antonín: Stáří buližníků v okolí Hlinska. Věstník Státního geologického ústavu III. 1927.
Wurm, Antonín: Východočeský útvar křídový. I. Roudnice 1918.
Wurm, Antonín: Z minulosti Českomoravské. I. a II.
Ke knize Průvodce po Chotěboři a okolí, vydané v roce 1935, uspořádal botanickou a petrografickou část. Ve spise Čeňka Zahálky uveřejnil Stati o geologii křídového útvaru Vysokomýtska. Přispíval do mnoha odborných časopisů.
Knihovníček vypátral: „... při přírodovědných pokusech pan profesor Wurm řekl studentům: ‚Všechny živočichy, které v přírodě najdete nebo chytíte, přive..te a přineste živé. Zabijeme je až zde a uchováme pro sbírku.‘ Výzva měla velký ohlas. Již příští hodinu ozvalo se na dveře kabinetu nesmělé klepání.
Úsečné ‚vstupte‘ bylo odpovědí. Dveře se šetrně otevírají a do kabinetu, jsouc postrkováno, vstupuje statné tele. Chvíli bylo ticho. Pan profesor byl totiž zabrán do mikroskopického bádání. Zděšení dostavilo se později. Aniž zvedl své zraky, praví suše: ‚Co si přejete?‘ Ticho. Tele stálo jako tele. Pan profesor opakoval otázku důrazněji.
Opět ticho. I pozdvihl konečně oči od mikroskopu, nasadil brýle — měl asi 11 dioptrií — a ustrnul. Ale v okamžiku vyskočil, založil si levou ruku dle svého zvyku nazad, pravou si zakryl ústa a — oněměl. Není známo, jak dlouho trvala tato pauza.
Náhle se však pan profesor vzchopil, vykročil, pravou nohou vpřed, ruka se vymrštila vpřed a kabinetem zahřmělo: ‚Ven!‘ Zvíře, o němž je známo, že je ducha mlhavého, nereagovalo na výzvu pana profesora. Naopak. Pokročilo o krok vpřed. A tu se stala situace hrozivou. Zvířátko poskočilo, pan profesor byl nucen k ústupu. Bylo nutno zakročit a pokusit se zachránit, co ještě šlo. V tu chvíli byl již pan profesor zatlačen mezi skříně. Pochopili jsme vážnost situace a zvíře, až příliš živé, jsme lapili a přes jeho tvrdošíjný odpor dopravili k řezníkovi, který nám je za tím účelem propůjčil. Po svém návratu byli jsme podrobeni křížovému výslechu. Marně jsme se snažili vymluvit na to, že jsme jen uposlechli výzvy, abychom přivedli vše živé. A jak to skončilo? Tak jak to skončit muselo: smáli se všichni a nejvíc sám pan profesor Wurm, tak jak se smát dovedl: svým typickým zakrytím úst a malýma přivřenýma očima.“ Ze vzpomínek Jaromíra Kasala na profesora Antonína Wurma.
Ověření Chotěbořské literární osobnosti aneb Od pera k počítači
Dodavatel dat Městská knihovna Chotěboř