prof. MUDr. Otakar Poupa DrSc.

Narodil se 17. 10. 1916 ve Vysokém Mýtě. Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě UK v Praze. Zájem o základní vědecké disciplíny ho přivedl na Fyziologický ústav. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval v endokrinologické laboratoři jedné pražské farmaceutické firmy. Po válce se vrátil do Fyziologického ústavu. Docenturu získal v roce 1947. Významný představitel vývojové a adaptační fyziologie se zaměřením na kardiovaskulární systém. V letech 1948-59 omezen ve vědecké činnosti. V roce 1959 začal na Fakultě dětského lékařství UK vyučovat patologickou fyziologii, v roce 1961 jmenovám profesorem. V letech 1960-68 vedoucí oddělení fyziologické a patofyziologické přeměny látek Fyziologického ústavu ČSAV v Praze, současně přednostou Ústavu patologické fyziologie II. lékařské fakulty UK v Praze. Korespondující člen ČSAV (1967), zahr. člen ČSAV (1991). V srpnu 1968 emigroval do Skandinávie. V letech 1969-85 působil na univerzitách v Göteborgu (Švédsko), Aarhusu (Dánsko) a Bergenu (Norsko). Publikoval více než 260 vědeckých prací (o vývoji srdečního svalu a věnčitých cévách aj.), 6 monografií i studií o aktuálních problémech kulturního života. Za svou činnost několikrát oceněn - čestný doktorát univerzity v Göteborgu (1976), čestný člen International Society for Heart Research (1976), medaile J. E. Purkyně (1991), zlatá medaile MU v Brně. Autor knihy vzpomínek "Neveselé kapitoly o vědě a moci", "Syndrom kolibříka". Zemřel 28. 6. 1999 v Göteborgu.