Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František Xaver<br />Boštík

František Xaver
Boštík

Spisovatel, básník, fotograf, cestovatel, lyrik. Narodil se v Horním Újezdě u Litomyšle, v místní části Cikov, v objektu Ležákova mlýna.

Po studiu na litomyšlském gymnáziu vystudoval bohosloveckou fakultu v Hradci Králové. V roce 1907 byl vysvěcen na kněze.

Do Chotěboře přišel ve svých 33 letech. Začal zde vyučovat na reálném gymnáziu jako profesor náboženství. Postupně vyučoval i kreslení, dějepis, zeměpis a latinu.

Po roce 1948 byl pronásledován jako politicky nespolehlivý, byl odsouzen a vězněn v Chrudimi.
Chotěboř se stala Boštíkovi druhým domovem, prožil zde 47 let. Zemřel v požehnaném věku osmdesáti let a je pochován na chotěbořském hřbitově, kde jeho hrob zdobí pískovcový náhrobek s reliéfem kříže, zhotovený podle návrhu jeho synovce Václava Boštíka. Na skále v Údolí řeky Doubravy byla v roce 1995 odhalena jeho pamětní deska.

Velmi rád cestoval do zahraničí, navštívil Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Francii, Švédsko, Norsko, Itálii, Řecko, Jugoslávii, ale i Palestinu a Egypt.

Napsal, sebral, sestavil: Boštík, František X.: Krvavé vavříny. Píseň o skonu selského vůdce Lukáše Pakosty a jeho druhů. Praha 1938.
Boštík, František X.: U zpívajících vod. Pověsti a dojmy Doubravky. Praha 1939, Chotěboř 1996.

Stanislav <br />Kamarýt

Stanislav
Kamarýt

Český esperantista, doktor filozofie a ředitel gymnázia v Chotěboři. Byl vůdčí osobnost československého esperantského hnutí.

Již ve studentských letech se naučil esperantu a pro tento umělý jazyk se nadchl. Později, jako profesor středních škol, poznal v esperantu prostředek k mezinárodnímu dorozumívání. Vedl jazykové kurzy esperanta. Roku 1922 se účasnil v Ženevě mezinárodní konference o esperantu ve školách. Byl čestným členem Světového Svazu Esperanta, členem Mezinárodního výboru jazyka esperanto a členem Akademie esperanta.

Přeložil mnohá díla z české a slovenské literatury do esperanta například: Máchův Máj, Nezvalovo Ještě dnes zapadá slunce nad Atlantidou. Sepsal také dějiny esperantského hnutí v našich zemích, které byly vydány posmrtně k 100 výročí narození roku 1983 pod názvem "Historio de la Esperanta-movado en Cechoslovakio".

Publikoval mnoho esejí, filozofických pojednání a článků o esperantu. Byl také redaktorem esperantské revue Esperantista. Kromě literární činnosti ho lze považovat za historika esperantského hnutí v Československu. 

Vlastním oborem Stanislava Kamarýta byla chemie, zůstal jí věren po celý život. Za svou učitelskou kariéru působil jako ředitel reálného gymnázia v Bratislavě, poté učil na obchodní škole v Plzni a na gymnáziu v Chotěboři.

Petr <br />Musílek

Petr
Musílek

Petr Musílek se narodil 17. října 1945 v Chotěboři, kde dosud žije. Vystřídal několik dělnických profesí, je básníkem a prozaikem. V letech 1979 - 1983 vedl v Chotěboři poetické divadélko Sondy, později byl předsedou Klubu přátel literatury v Chotěboři. V 80. letech vydal básnické sbírky Tichý svědek a Věci našeho života, v 90. letech pak soubor meditativních próz s názvem Kniha dluhů, cyklus povídek Bazič a Cestovní deník - pásmo postřehů, zamyšlení a aforismů. Od mládí publikuje také časopisecky. Narodil se v Chotěboři v poválečné době. Po absolvování základní školy začal navštěvovat učiliště Východočeských chemických závodů Synthesia Semtín v Pardubicích. Tam v letech 1962—1963 psal scénáře pro poetické divadlo Ironie. To získalo v těchto letech II. cenu na festivalu Šrámkova Sobotka. Po základní vojenské službě odešel z rodného města do Prahy. V letech 1967—1968 se účastnil volných pořadů v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze, večerů v poetické vinárně Viola a spolupracoval s Československým rozhlasem.
V roce 1969 se vrátil zpět do Chotěboře. Jeho příspěvky formou reportáže, veršů, povídek a různých článků o kulturních událostech se začaly objevovat v časopisech a literárních přílohách deníků Naše rodina, Mladá Fronta, Práce, Rudé právo, Večerní Praha, Vlasta, Květy, Pochodeň, Kmen, Cesta Vysočiny, Region. Mezi lety 1978—1984 vedl v Chotěboři amatérské divadlo Sondy se 14 premiérovými pořady poezie. Vydal 27 čísel samizdatového časopisu Sondy. V dalších letech vydával při městském muzeu, později při městském kulturním středisku klubový čtvrtletník Klubové listy, postupně vyšlo 10 čísel.
V roce 1989 se stal členem východočeského střediska Obce spisovatelů. Je také členem Unie českých spisovatelů.
V roce 2003 byl zakladatelem a hlavním pořadatelem festivalu Literární Vysočina, který vyrůstal z akce, jež se již v Chotěboři konala, totiž z Festivalu fantazie. Pevným bodem programu zůstaly například maraton autorského čtení, beseda se zástupci Obce spisovatelů a burza zkušeností a materiálů. A také literární soutěž, která probíhala během roku a jejíž výsledky se slavnostně vyhlašovaly právě na festivalu. Festival trval od pátku do neděle.
Petr Musílek vydává také knihy pro děti.
Více o něm najdete na: www.petrmusilek.cz nebo na http://www.facebook.com/musilek.petr.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jan  Křtitel<br />Kunstovný

Jan Křtitel
Kunstovný

22.6. 1854 - 9.3. 1942

Narodil se 22. 6. 1854 v Třeboni. Vystudoval reálku, po absolvování jednoročního učitelského kursu v Soběslavi učil na Táborsku. V r. 1877 složil zkoušku způsobilosti pro měšťanské školy. Do Ústí nad Orlicí přišel r. 1878, nejprve jako učitel (1878-1919), poté ředitel chlapecké školy. Vedle pedagogické činnosti se věnoval především ochotnickému divadlu a kreslířství. Od r. 1890 člen "Volného sdružení ochotníků", po přeměně na spolek Vicena jeho první režisér (1896). V témže roce jej umění třináctiletého J. Kociana inspirovalo ke hře pro mládež "Čarovné housle", Kocian vystoupil v hlavní roli. V r. 1916 hrána jeho báchorka se zpěvy a tanci "Krakonošova sázka". Od r. 1925 obýval dům "Villa Mateřídouška" v ulici Jiráskova. Usiloval také o stavbu vlastní divadelní budovy - divadlo slavnostně otevřeno v září 1936. V řadě obrázků a kreseb zachycuje vzhled města a jeho proměny od konce 19. do téměř poloviny 20. století. Zpíval v proslulém ústeckém oktetu, sólově hrál na flétnu v učitelském souboru. Zemřel 9. 3. 1942 v Ústí nad Orlicí a je pochován na ústeckém hřbitově. Obě hry a řada kreseb ve sbírkách Městského muzea. Výstava kreseb uspořádána naposled 1994, vydán katalog a barevné reprodukce čtyř kreseb.

Karel <br />Kindl

Karel
Kindl

14.6. 1906 - 1.6. 1981

Narodil se 14. 6. 1906 v Ústí nad Orlicí. Znám především jako malíř - krajinář. Autor řady obrazů z okolí Ústí nad Orlicí. Několik obrazů a kreseb je uloženo v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno je nerozlučně spjato s historií divadelního souboru Vicena. V letech 1926-52 odehrál na padesát rolí, 45 let působil jako jevištní mistr a je podepsán pod desítkami jevištních výprav k divadelním představením. Patřil také mezi aktivní členy ústeckého Klubu českých turistů. Pracoval jako propagační pracovník n. p. Perla. Miloval svoji chatičku v nedalekém Mandlu, kam jezdil odpočívat, ale většinou se štětcem v ruce. Zemřel 1. 6. 1981 v Ústí nad Orlicí.

Ladislav <br />Vyskočil

Ladislav
Vyskočil

26.6. 1899 -  22. 10. 1943

Narodil se 26. 6. 1899. Majitel elektrotechnického závodu v Kyšperku (Letohrad). Pro odbojové hnutí zhotovoval vysílací a přijímací radiostanice pro spojení se zahraničím. Zatčen 24. 10. 1941 na udání. Vězněn v Pardubicích, Terezíně a Drážďanech, kde byl 22. 10. 1943 popraven.