Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Plašil

František
Plašil

Známý českotřebovský stavitel a majitel stevební firmy František Plašil se narodil v Chlumu u Hořic v Podkrkonoší v rodině rolníka. Než přišel podnikat do České Třebové, měl první stavební firmu v Rychnově nad Kněžnou. V té době byl již ženat s Marií Chalupníčkovou, dcerou českotřebovského krupaře Jana Chalupníčka. V České Třebové manželé Plašilovi nejprve bydleli v domku manželčiných rodičů Na Splavě. Do vlastního domu čp. 395 v Nádražní ulici se přestěhovali v roce 1902. V jednopatrové novostavbě se kromě bytu Plašilových nalézala i technická kancelář firmy. Vzadu ve dvoře bývala konírna a k ní přiléhající cementářská dílna. K potřebě firmy ještě vybudoval na zakoupené parcele Na Skalce stavební ohradu s kovárnou, skládkou materiálu, garážemi a stavebním zázemím. Dnes tento objekt patří firmě Stavex. Plašilova firma v našem městě realizovala desítky staveb. Kromě rodinných domků a obytných domů zde v roce 1899 postavila taneční sál hostince Františka Hurta v Kozlovské ulici (Národní dům), budovu hotelu Štancl v Nádražní ulici (1901), dílnu kamnáře Josefa Horáka na Trávníku (1907), vilu mlynáře Augustina Vyskočila na Trávníku (1908), budovu městské spořitelny při Hýblově ulici.

Plašilova stavební firma ukončila činnost za 2. světové války. František Plašil je pochován v rodinné hrobce na českotřebovském hřbitově.

František <br />Ryba

František
Ryba

Byl profesorem mineralogie, geologie a nauky o ložiscích na vysoké škole montanistické v Příbrami a dopisujícím členem české společnosti nauk.
Narodil se v Chotěboři do rodiny zámožných rodičů Eleonory a Jana Rybových v čp. 401. Podle matriční knihy narozených dostal jména František Havel Jan Hynek.
Jako jedinému synovi se mu dostalo všestranného vzdělání a pečlivého, jemného vychování.
Po absolvování gymnázia v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod) v roce 1866 si zvolil studium na filozofické fakultě v Praze. Jelikož měl dostatečné prostředky ke studiu, mohl navštěvovat ty obory, které ho zvláště zajímaly. Nejdříve se zabýval slovanskou a germánskou filologií a filozofií a zvláště pak estetikou. Díky Otomaru Novákovi (náš přední badatel) získal lásku k paleontologii a geologii.
Na místo asistenta na báňské akademii v Příbrami nastoupil Ryba roku 1895 a po čtyřech letech zde byl jmenován adjunktem. Na základě práce „Příspěvek k obeznámení s nalezištěm železné rudy v Krabatu v Obersteiermarku“ byl v roce 1899 prohlášen na české univerzitě doktorem filozofie. Po odchodu prof. Adolfa Hofmanna na odpočinek byl Ryba ustanoven jeho nástupcem a jmenován roku 1910 řádným profesorem.
Během svého dlouholetého působení jakožto vysokoškolského profesora na příbramské báňské škole se seznámil s většinou rudních ložisek jak v Čechách, tak i s mnohými zahraničními. Pro tyto zkušenosti byl hojně vyhledáván hornickými odborníky.
Svým odborným a praktickým rozhledem pomohl i při zakládání chotěbořského vodovodu a při vymezování ochranného okruhu města Plzně a Škodových závodů pro vodovod plzeňského měšťanského pivovaru. Slabší tělesná konstrukce mu nedovolovala, aby se mohl intenzivně věnovat namáhavé geologické práci v terénu.
Přesto se ale zabýval geologickým mapováním okolí svého rodiště. Zabýval se výzkumem manganových rud u Chvaletic v Železných horách. Výsledky své práce publikoval v časopisu Věstník české společnosti nauk. Zemřel v Příbrami a pochován je na chotěbořském hřbitově.


Eduard <br />Haken

Eduard
Haken

 

Operní pěvec, člen Národního divadla v Praze. Často a rád jezdil do České Třebové, vystupoval zde a pořádal koncerty. Navštěvoval město s manželkou Marií Glázrovou nebo s dcerou a dalšími kolegy z Národního divadla. U příležitosti svých pětaosmdesátých narozenin byl jmenován Čestným občanem města Česká Třebová (osobně přijal 12. května 1995).


Narodil se ve volyňské obci Šklíň. Maturoval na gymnaziu v Lucku v roce 1928, studoval lékařství na Univerzitě Karlově (1929 až 1932). V letech 1930 až 1937 se soukromě učil zpěv u D. Levytského. V roce 1957 čtyři měsíce studoval zpěv v Itálii u A. Granforteho a pokračoval pak i při Granforteho pobytech v Praze. Působil v Českém divadle v Olomouci a to v letech 1938-1941, poté v Národním divadle v Praze. Známý je hlavně jeho Kecal z Prodané nevěsty, či Vodník z Rusalky....


V České Třebové byl i s ostatními operními pěvci častým hostem při různých koncertních vystoupení (nezřídka doprovázen manželkou nebo dcerou). Byl držitelem Státní ceny (1953), titulů Zasloužilého (1958) a Národního (1964) umělce, titulu Zasloužilého člena Národního divadla v Praze (1975), Ceny Senior Prix (1993) od Nadace Život umělce, Ceny Thálie (1996) od Herecké asociace jako Zvláštní ceny Kolegia za rok 1995 in memoriam a 12. května 1995 osobně převzal Čestné občanství města Česká Třebová. I se svojí ženou je pochován na Vyšehradském hřbitově.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Bernard  Bořivoj <br />Quadrat

Bernard Bořivoj
Quadrat

13.5. 1821 -  27. 10. 1895

Narodil se 13. 5. 1821 v Praze. Vystudoval klasickou filozofii na pražské univerzitě. Pod vlivem prof. K. B. Presla a J. Redtenbachera přešel ke studiu přírodních věd, zejm. chemie. Asistentem a později docentem chemie na univerzitě v Praze. Roku 1848 odešel do Anglie za A. Hofmanem. Roku 1850 jmenován profesorem všeobecné a analytické chemie na německé technice v Brně. Pro vlastenecké postoje r. 1871 penzionován. V letech 1872-75 vyučoval na nižší německé soukromé reálné škole v Hylvátech. Byl jedním z prvních, kteří publikovali v oboru chemie česky, autor studií kompletních kyanidů platiny. Napsal několik učebnic obecné a technické chemie. Z díla: Lučebné opyty (1848), Základové chemie (1854). Zemřel 27. 10. 1895 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

Jaroslav  <br />Drábek

Jaroslav
Drábek

6.5. 1901 -  11. 12. 1996

Narodil se 6. 5. 1901 v Chrudimi. Do Ústí nad Orlicí se s rodiči přestěhoval r. 1905 (čp. 664 v ulici Petra Jilemnického). Gymnázium i práva vystudoval v Praze. Jako advokát často obhajoval lidi pronásledované Hitlerovým režimem. Byl členem významného politicko-kulturního klubu Přítomnost, v r. 1938 spoluzakládal skupinu ÚVOD, aktivní účastník odboje. Roku 1943 byl zatčen, vězněn na Pankráci a v Osvětimi - Březince. Válku přežil v Bohnicích, zachránil se předstíráním choromyslnosti. Po válce se vrátil zpět k advokátské praxi a byl mj. jmenován jedním ze sedmi správců Národní banky československé. Nositel Čs. válečného kříže 1939 a Čs. vojenské medaile I. třídy. Po  válce generální prokurátor, m.j. soudil i K. H. Franka. Po únoru 1948 emigroval (Bavorsko, USA). Komentátor Hlasu Ameriky, napsal knihu vzpomínek "Z časů dobrých i zlých", z beletrie např. román o odboji "V podzemí". Zasloužil se o vydání rozsáhlých pamětí dr. Prokopa Drtiny, od r. 1980 činný jako zástupce česko-americké obce v prezidentské Komisi Holocaustu. Zemřel 11. 12. 1996 ve Washingtonu, je pohřben v rodinné hrobce na ústeckém hřbitově. Za celoživotní zásluhy mu prezident ČR udělil řád T. G. Masaryka (28. 10. 1997), 23. 2. 1998 převzal syn Jan za otce čestné občanství města Ústí nad Orlicí, obojí in memoriam.

Oskar <br />Czepa st.

Oskar
Czepa st.

14.5. 1883 -  27. 11. 1956

Narodil se 14. května 1883 ve Svojanově u Moravské Třebové, zemřel 27. listopadu 1956 ve Vídni. Architekt. Je autorem komplexu měšťanské školy v Třebařově, prvorepublikové kavárny Soukup v Lanškrouně a četných válečných pomníků.
Oskar Czepa vystudoval průmyslovou školu v Liberci a po maturitě odešel do Vídně studovat architekturu na Akademii u profesora Friedricha Ohmana a od roku 1907 pracoval ve Vídni jako samostatný architekt. Začátkem 20.let si otevřel stavební kancelář v Moravské Třebové.