Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Vladimír <br />Hubálek

Vladimír
Hubálek

Byl synem ředitele zdejší obecné a měšťanské školy dívčí, regionálního spisovatele K.O. Hubálka a jeho manželky Miloslavy. Narodil se v tehdejším otcově působišti Dolní Dobrouči. Po absolvování tří ročníků měšťanské školy v České Třebové a čtvrtého ročníku v Přelouči nastoupil studia na c.k. Učitelském ústavě v Kutné Hoře, kde 15. června 1910 složil zkoušku dospělosti. Své první učitelské místo získal v témže roce na obecné škole ve Výprachticích jako výpomocný učitel. Odtud 1. ledna 1911 přešel na pětitřídní chlapeckou školu v České Třebové, ale již po třech měsících přestoupil jako zatimní učitel na obecnou školu v Loukové Hoře. V roce 1913 se stal zatimním a posléze definitivním učitelem na dvojtřídní obecné škole v Zábřehu na Moravě. Dne 16. listopadu 1915 nastoupil Vladimír Hubálek vojenskou službu u 30. zeměbraneckého pluku ve Vysokém Mýtě a byl přidělen k V. náhradní setnině a zařazen do oddělení jednoročních dobrovolníků k výcviku. 1915 byl převelen do Wadowic v Haliči. Sloužil také v Olomouci. V roce 1918 se navrátil do školských služeb. Jeho posledním učitelským působištěm se v roce 1920 stala měšťanská školy dívčí v Krumpachu.

Ve volném čase se věnoval hudbě, byl dobrým zpěvákem, hrál na housle a klavír. I v řadách zábřežského Sokola, jehož pilným činovníkem a cvičitelem se záhy stal, se snažil o založení sokolského pěveckého a hudebního sboru.  Vladimír Hubálek byl také členem Pravečkova smyčcového kvarteta, kde spolu s dr. Františkem Gremmerem, Čeňkem Beranem a Jindřichem Pravečkem st. účinkoval na nejrůznějších vystoupeních v Lanškrouně, Zábřehu a dalších místech.

Vladimír Hubálek při svém velkém vytížení čelil značným zdravotním problémům, až přišel osudný slabý záchvat mrtvice. Dal se tedy převézt k rodičům domů do Třebové. Ubytoval se v hotelu Padevět, kde také po druhém záchvatu v úterý dne 27. ledna 1920 zemřel jako svobodný ve věku pouhých osmadvaceti let. Jeho pohřbu v České Třebové se zúčastnilo více než sto kolegů - učitelů, členové zábřežského Sokola, přátelé a školní mládež. Hudební doprovod svému členovi zajistilo zdejší Orchestrální sdružení Smetana.

Nenadálý odchod milovaného syna se stal těžkou ranou pro jeho otce, neboť právě v něho vkládal K. O. Hubálek všechny své naděje jako pokračovatele v rodinné učitelské tradici.

Felix <br />Lerch

Felix
Lerch

Narodil se svobodné matce v Herborticích u Lanškrouna. Krátce po narození byl dán na vychování k tetě a strýci do Třebovic. Osmiletou školní docházku ale již absolvoval v České Třebové, kam se strýcova rodina v roce 1872 přestěhovala. U firmy Antonín Felcman se vyučil truhlářem a šest let zde pracoval. Po vojenské službě se k této profesi nevrátil. Zajímala jej drážní služba. Nejprve působil v Brně, potom v České Třebové. Zde se také oženil s Annou Rambouskovou a bydlel v městské části Bezděkově.

Za sociální demokracii byl zvolen do městské rady a obecního zastupitelstva. Kromě toho plných padesát let pracoval jako člen a předseda dozorčí rady Konzumní jednoty a byl spoluzakladatelem a dlouholetým předsedou Spolku domkářů a malorolníků v České Třebové. Stýkal se jak s ministry, poslanci a senátory, tak s těmi nejprostšími. A všemožně jim pomáhal.

V čase volna psal kroniku. Bez donucení, jen k potěše srdce. Zabýval se zaznamenáváním nejrůznějších událostí, kterých byl sám svědkem, nebo které načerpal z vyprávění pamětníků. Ve svých zápiscích také soustředil mnohá zajímavá statistická data, ke kterým měl přístup z titulu veřejné funkce. Jeho kroniky a pamětní knihy, které napsal krásným vyrovnaným písmem svým synům a dcerám, se staly bohatým zdrojem poznání a pramenem pro bádání o historii našeho města.

Zuzana <br />Švabinská

Zuzana
Švabinská

Narodila se v rodině pražského malíře a pedagoga Rudolfa Vejrycha a Anny Procházkové. Jak sama říkala "Pokřtili mě Zuzana Eliška Sylva, kmotrou mi byla teta Ela Švabinská“. Ona Ela byla sestrou jmenovaného Rudolfa Vejrycha a byla provdána za proslulého výtvarníka Maxe Švabinského." Když se rodiče rozvedli a matka provdala za Maxe Švabinského, který odešel od Ely Švabinské, stala se po čase jeho dcerou a přijala jeho příjmení. To již rodiče neměla a jí bylo 33 let.

Svému druhému otci byla nejen hospodyní, ale i starostlivou pečovatelkou i sekretářkou. Po letech se stala tou nejlepší propagátorkou a znalkyní tvorby obou umělců. Zpracovala podrobný soupis jejich výtvarných prací, napsala o nich bezpočet odborných a životopisných článků a studií. Absolvovala celou řadu přednášek, hovořila v celostátním rozhlase. Spolupracovala s Památníkem Maxe Švabinského v Muzeu Kroměřížska, s Národní galerií v Praze i s celou řadou dalších institucí. Starala se také o kozlovskou chaloupku, kterou převzala po své tetě Elišce. Tu v letech 1967 až 1968 velkým nákladem opravila a vnitřek doplnila původním zařízením. Žila v Kroměříži, po té sekvůli svému zhoršujícímu zdravotnímu stavu, natrvalo přestěhovala ke své dceři do Prahy. Kde také zemřela ve věku 92 let. Napsala knihu svých pamětí: Světla paměti.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Bílý

Josef
Bílý

19.9. 1926 -     ?   

Josef Bílý - povoláním soukromý zemědělec, stavební dělník a družstevní zemědělec byl Okresním soudem v Lanškrouně 10. července 1951 z důvodu ohrožení jednotného hospodářského plánu odsouzen k 8 týdnům odněntí svobody a k peněžitému trestu 3000 Kč.

Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 16. srpna 1990.

Josef <br />Appl

Josef
Appl

13.9. 1929 - 2.1. 1996

Josef Appl pracoval převážně u traťové distance ČSD. Lyžování se věnoval od mládí. Byl technicky vynikající slalomář. Ve svých 18 letech byl členem širšího národního družstva ČSR a mnohonásobný přeborník tehdy Pardubického kraje ve sjezdu, slalomu a dvojkombinaci. Po skončení závodní činnosti se aktivně věnoval trenérské práci v oddíle a krajské trenérské radě. Pomáhal také s výstavbou sjezdovky a lanovky v Čenkovicích.

Klement <br />Barcal

Klement
Barcal

30.9. 1877 -  21.1. 1912

Narodil se 30. 9. 1877 v Ústí nad Orlicí jako jedinné dítě MUDr. Františka a Anny Barcalových. Ti po jeho smrti věnovali městské obci ústecké svůj dům čp. 1 s tím, aby sloužil výhradně potřebám muzea. Muzeum bylo v domě otevřeno a veřejnosti zpřístupněno 4. 6. 1922 a dům byl na počest Klementa Barcala pojmenován „Klementinum“. Muzeum bylo v tomto objektu do r. 1932, sídlila zde i knihovna a čítárna. MUDr. Klement Barcal ukončil svůj život vlastní rukou 21. 1. 1912 a je pochován na ústeckém hřbitově.