Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Magdaléna <br />Peterková

Magdaléna
Peterková

První žena ve funkci starostky města Česká Třebová. Zvolena do funkce v roce 2018 za Koalici pro Českou Třebovou.

Václav <br />Pánek

Václav
Pánek

Narodil se 5. 10. 1915 v Ústí nad Orlicí. Vyučil se strojním zámečníkem, do roku 1933 pracoval ve strojírně J. a F. Rösslerových. Po odchodu do Prahy pracoval ve firmě Walter vyrábějící letecké motory. Zájem o létání realizoval nejprve v Masarykově letecké lize, později v armádě. Dne 1. 10. 1937 nastoupil vojenskou službu ke 4. leteckému pluku do Kbel, absolvoval kurz leteckého mechanika. Základní pilotní výcvik absolvoval v Chebu. Od 29. 7. 1938 působil v Milovicích u 1. leteckého pluku T. G. Masaryka jako pilot dvoumístných bojových letounů. Pilotem-letcem jmenován 9. 8. 1938. Po propuštění z armády (1. 4. 1939) se vrátil do "Waltrovky". Již v srpnu 1939 však odešel do Polska a po zápisu do Cizinecké legie se přesunul do Francie. Zde dne 2. 10. 1939 povýšen do hodnosti desátníka a zařazen ke 136. pluku fr. bombardovacího letectva v Pau. Po kapitulaci odešel do Anglie. Do RAF přijat 25. 7. 1940, od 28. 3. 1941 u 311. peruti jako druhý, později první pilot. Od 22. 6. 1942 příslušník 138. britské perutě zvláštního nasazení. Povýšen do hodnosti Flight Sergeanta. Dne 10. 12. 1942 se nevrátil z operačního letu, s celou posádkou zmizel mezi Káhirou a Maltou. Dne 1. 2. 1947 jmenován in memoriam rotmistrem, následně štábním rotmistrem-letcem v záloze. Dne 29. 5. 1991 povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě in memoriam a obdržel Čestný odznak čs. vojenského pilota. Nositel i dalších československých, anglických a francouzských vyznamenání. Od roku 1946 čestný občan města, v roce 1993 odhalena pamětní deska na ústeckém letišti.

Augustin <br />Andrle

Augustin
Andrle

Augustin Andrle byl 16. února 1950 Okresním soudem ve Vysokém Mýtě a 12. dubna 1950 Krajským soudem v Pardubicích odsouzen za šíření poplašné zprávy a pobuřování proti republice na 3 měsíce tuhého vězení, zostřené měsíčně jedním postem, a k peněžitému trestu 2000 Kč, v případě nedobytnosti 1 měsíc tuhého vězení. Po odpykání trestu byl na základě rozhodnutí komise č. 10 KNV Pardubice zařazen do TNP na dobu dvanáct měsíců. Pobyl tam šest měsíců a šest dnů. Toto rozhodnutí bylo prohlášeno za neplatné usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. září 1969. 

Augustin Andrle byl rehabilitován Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 27. září 1990. 

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Pavlína <br />Vicenová

Pavlína
Vicenová

20.5. 1828 - 4.1. 1892

Narodila se 20. 5. 1828 v Ústí nad Orlicí. Zájem o divadlo projevovala již v mládí. V r. 1834 poprvé vystoupila na ústecké ochotnické scéně v dětské roli Voršilky ve hře "Obležení Prahy od Švédů". V r. 1845 se provdala za Hynka Vicenu, od té doby až do r. 1849 se svým manželem patřila mezi nejhorlivější a nejpřínosnější ústecké ochotníky. V letech 1949-53 putovali s První českou divadelní putovní společností (ředitel J. A. Prokop). Poté členy počeštěné společnosti Němce Zollnera (spoluprac. s J. K. Tylem) a společnosti J. J. Stránského-Šemerera. V r. 1868 získal H. Vicena divadelní koncesi a založil vlastní společnost (provozována v letech 1869-72). Zemřela 4. 1. 1892 ve Velvarech, kde je i pochována.

František <br />Mejdr

František
Mejdr

14.5. 1885 - 4.3. 1942

František Mejdr se narodil 14. 5. 1885 v Ohnišťanech. Do Ústí nad Orlicí přišel jako mladý absolvent textilní školy v Jilemnici a obchodní školy v Praze a působil zde jako úspěšný obchodník s textilem. Pronajal si na Hutvaldě tkalcovnu a na ústeckém náměstí koupil dům čp. 90, kde zřídil obchod s textilem.  Se svojí ženou Boženou vychoval dva syny - Miroslava a Františka a dvě dcery - Jarmilu, provdanou Náhlíkovou a Věru, provdanou Kasalovou. František Mejdr pracoval v různých organizacích. Stal se činovníkem Sokola, Klubu českých turistů, Okrašlovacího spolku a Divadelního spolku Vicena. Byl vždy tam, kde se něco dělo a přinášelo prospěch městu. Jako jeden z organizátorů se zasloužil o vybudování Památníku odboje, věnoval se přípravě staročeských poutí a všech dalších akcí spojených se získáváním financí pro stavbu nového divadla (stavba dokončena v roce 1941). V letech 1934-42 byl předsedou Družstva pro postavení divadla. Za okupace se stal členem národního výboru, org. ÚVOD a vedoucím odbojové skupiny v Ústí nad Orlicí (spolupracovníci: N. Vašíček, L. Cihlář, Fr. Zábrodský, V. Boštík). Na podzim 1941 byl zatčen, vězněn v Pardubicích, Terezíně a Osvětimi, kde 4. 3. 1942 zemřel. Za zásluhy o osvobození získal od prezidenta republiky Československý válečný kříž 1939 - in memoriam.

Neklan <br />Velebil

Neklan
Velebil

8.5. 1886 -  18.7. 1968

Neklan Velebil se narodil 8. 5. 1886 v Brně. Dětství Neklana Velebila nebylo zrovna šťastné. Jeho otec byl přehnaně přísný. Když bylo Neklanovi 5 let, otec prodal manželky majetek a s jinou ženou odjel do Ameriky. Matka zůstala s pěti dětmi bez prostředků a celá rodina žila velmi chudě. Neklan se dobře učil a na přímluvu učitele u matky začal ve svých deseti letech navštěvovat "První české gymnázium" na Schmerlingově ulici v Brně. Pro dobrý prospěch ve vyšších ročnících dostával i stipendium. O prázdninách rád cestoval. Neklan Velebil se rozhodl studovat medicínu ve Vídni, i když na to neměl peníze. Sehnal pro sebe, sestru a maminku ve Vídni byt, ve kterém jeden pokoj pronajímali studentům, překládal, doučoval, psal články do Vídeňského deníku a hlavně studoval. Pro finanční potíže se nechal zapsat k rakouskému válečnému loďstvu. Aby mohl ve studiích pokračovat, nastoupil 1. dubna 1908 službu jednoročního dobrovolníka medika u 51. pěšího pluku. Po roce opět pokračoval ve studiu a 30. října 1912 byl promován na doktora veškerého lékařství. MUDr. Neklan Velebil byl dekretem Námořní sekce I/MSN No 16722 ze dne 30. listopadu 1912 jmenován "provizorním lékařem" válečného námořnictva se zařazením od 26. listopadu 1912. K námořnictvu narukoval již jako nadporučík. Na velitelství v Pole dorazil 1. prosince 1912. Vedlo se mu dobře a tak si k sobě přistěhoval maminku a sestru. Do prosince 1913 sloužil na bitevní lodi Tegetthoff, potom v nemocnici v Pole, potom opět na různých lodích. V Pole ho zastihla 1. světová válka. 17. června 1916 se v čase své dovolené Neklan Velebil oženil ve Vídni se svojí láskou Liduškou. Několik dní po svatbě byl odvolán z dovolené a jmenován šéflékařem na bitevní lodi Kronprinz Erzherzog Rudolf, která v té době kotvila v Boce Kotorské. 15. července se na námořní nemocniční lodi Sofia Hohenberg narodil manželům Velebilovým jejich prvorozený syn - Neklan Jindřich Karel. V únoru 1918 se v Boce Kotorské vzbouřili námořníci a MUDr. Velebil i v této situaci konal svojí lékařskou povinnost a k tomu vykonával i prostředníka mezi vzbouřenci a internovanými důstojníky. Po vzpouře byl za svoji aktivní účast obviněn z velezrady, ale po několika měsících bylo vyšetřování zastaveno. 26. března 1918 bylo nadporučíku Velebilu ze zdravotních důvodů vystaveno superarbitrační vysvědčení a 1. září 1918 byl jako invalida přeložen do výslužby. Ze všech možností zřízení praktické ordinace si vybral Ústí nad Orlicí. Ordinaci si zřídil nejdříve v Komenského ulici, č. 581, a v roce 1928 získal parcelu v Pobřežní ulici. I když byl MUDr. Velebil z řad armády vyřazen, od září do října 1938 byl opět povolán. Poté vykonával nadále funkci obvodního lékaře v Ústí nad Orlicí a po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl státním městským lékařem a okrskovým revizním lékařem pro oblast Česká Třebová. Také působil jako posudkový lékař Úřadu práce v Ústí nad Orlicí. Od května do října 1945 nastoupil jako vedoucí veřejné zdravotní služby a současně působil jako odvodní vojenský lékař. V říjnu 1945 byl s definitivní platností propuštěn mimo činnou službu. V květnu 1949 MUDr. Neklanu Velebilovi "Historické sdružení československých námořníků" udělilo jednu ze tří stříbrných medailí a diplom. V roce 1961 Velebilovi prodali dům v Pobřežní ulici.

MUDr. Neklan Velebil je jedním z hrdinů knihy Josefa Havla "Ve službách Jeho veličenstva" (OFTIS, 2007).
MUDr. Neklan Velebil zemřel 18. července 1968 a jeho ostatky spočívají na hřbitově Na Hýbli v Ústí nad Orlicí.