Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Ivana <br />Andrlová

Ivana
Andrlová

Narodila se 28. 10. 1960 ve Vysokém Mýtě. Základní školu absolvovala v Chocni (1966-1975). V roce 1975 odešla do Prahy na Státní konzervatoř, hudebně-dramatické oddělení. Do roku 1982 členkou Divadla Jiřího Wolkera (dnes Divadlo v Dlouhé) v Praze. Role v televizních inscenacích, seriálech i filmech. Pracuje také v dabingu - držitelka Ceny Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon za zvárnění hlavní role Ally Mcbealové ve stejnojmenném seriálu. Od roku 1997 členka soukromé divadelní společnosti Háta.

Antonín <br />Plocek

Antonín
Plocek

Narodil se v České Třebové v rodině železničního zaměstnance. Po základní škole pokračoval na řemeslnické škole v Litomyšli, kterou ukončil v roce 1929.Než nastoupil do školy leteckého dorostu v Prostějově, krátce pracoval ve Šreflově Armaturce. Leteckou školu ukončil 30. června 1932 a okamžitě nastoupil presenční službu u 3. leteckého pluku M.R. Štefánika v Žilině. Zde byl jmenován polním pilotem a povýšen do hodnosti četaře. V roce 1935 je převelen do Boky Kotorské v Jugoslávii, kde sloužil pět měsíců.

Po návratu do vlasti absolvoval kurs nočního létání, který ukončil v květnu 1937. Do rozbití republiky sloužil v Žilině. Potom pracoval v Praze jako úředník na ministerstvu vnitra, odkud 6. prosince 1939 odešel do Anglie. Po nucené karanténě a následné přísaze ve Falmouthu je zařazen do RAF. Po přeškolení na bombardovací letouny Wellington je v prosinci 1940 převelen k čsl. 311. bombardovací peruti RAF v Honingtnu. Zde prošel dalšími procvičovacími a zdokonalovacími lety, které trvaly do 3. března 1941. V následujících dnech začal létat s různými osádkami na cíle v Německu a v okupované Evropě.

V červnu 1941 je jmenován 2. pilotem v osádce kapitána stg. Oldřicha Helmy. Jejich letoun byl o měsíc později omylem sestřelen britským nočním stihačem. Při návratu z náletu na Cherbourg s největší pravděpodobností selhal přístroj IFF (Identification Friend or Foe, "identifikace přítel - nepřítel"). Při pohledu na radar tak důstojník GCI (kontrola pozemního řízení stíhání) usoudil, že Helmův Wellington je ve skutečnosti nepřátelským strojem a vydal přesně navedenému britskému nočnímu stíhači povel k palbě. Je smutným paradoxem, že za řízením útočícího Beaufighteru Mk.IF seděl samotný velitel 604. noční stíhací perutě RAF Wing Commander Charles H. Appleton, DSO, DFC, který ve tmě nedokázal neznámý dvoumotorový letoun bezpečně identifikovat. V troskách sestřeleného Wellingtonu KX-U 311 zahynula poblíž města Mere a Shaftesbury v hrabství Wiltshire celá československá posádka. Kromě seržanta Helmy ji tvořili P/O Richard Hapala a seržanti Jaroslav Lančík, Adolf Dolejš, Jaroslav Petrucha a Antonín Plocek. Všichni členové posádky zahynuli a jsou pohřbeni ve společném hrobě (urna 153, 311) na vojenském hřbitově The Devizes Road Cemetery, Salisbury, Wiltshire.

Zdeněk <br />Brožek

Zdeněk
Brožek

Narodil se 2. 8. 1919 v Ústí nad Orlicí. Po absolvování Tkalcovské školy byl krátce na stáži v ateliéru prof. Antonína Kybala. Poté působil jako návrhář v řadě textilních ateliérů různých firem (nejdéle v Textilní tvorbě Praha). Navrhoval látky, kravaty, šátky apod. Do roku 1979 pracoval v  propagačním oddělení Kovostavu (později Elitexu) v Ústí nad Orlicí.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Bedřich <br />Dohnal

Bedřich
Dohnal

21. 11. 1913 - 9. 11. 1988

Narodil se v Chotěboři již starším rodičům Josefovi a Josefě. Měl staršího bratra Jindřicha. Samotný Bedřich se dva roky učil holičem. Při přestupu ze IV. ročníku měšťanské školy do kvarty gymnázia ho přezkušoval profesor Václav Krištof. Právě on poznal jeho velké literární nadání. Již od začátku studia mu svěřoval různá vystoupení na školních besídkách, představeních a literárních večerech. Nikdy nezasahoval do jeho textů a to vlastně Bedřicha podnítilo k vytvoření svého vlastního stylu recitace. Jeho literární dráha začínala psaním divadelních příspěvků do krajanského tisku.
Václav Krištof měl bohatou knihovnu se vzácnými exempláři a tak měl Bedřich z čeho čerpat. Oktavánskou studii o Otakaru Březinovi psal právě z jeho knih. Za tuto studii obdržel pro rok 1935-1936 první cenu. Tato práce vzbudila velkou pozornost, dokonce dostal nabídku ke knižnímu vydání.
Od února 1943 vyučoval na zdejším gymnáziu. Toto netrvalo ani dva měsíce a jeho ročník byl povolán ke kopání zákopů u Brna. Od nasazení na práce ho zachránila plicní choroba. V roce 1944 organizoval k 30. výročí smrti Jindřicha Pruchy výstavu chotěbořských rodáků a krajanů - napsal úvod ke katalogu a výstavu zahajoval. Účastnil se založení Spolku pro postavení divadla v Chotěboři a jménem chotěbořských rodáků podal návrh na založení nemocnice v Chotěboři.
V roce 1946 ukončil vysokoškolská studia. Pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze. Od studia české literatury a jejích souvislostí s literaturami evropskými přešel k problematice literatury ruské a sovětské. Studoval zejména vztah spisovatelova života a díla.

František Ladislav<br />Sláma

František Ladislav
Sláma

3. 11. 1850 -  25.4. 1917

Soudce, politik, spisovatel, osvětový pracovník, publicista, překladatel a propagátor česko-slovenských vztahů.

Začal studovat na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, ale z politických důvodů maturoval v Bratislavě na evangelickém lyceu. Vysokoškolská studia ukončil v Záhřebu, kde dosáhl doktorátu práv.

Dojmy z chorvatského a bosenského prostředí zachytil Sláma v četných fejetonech, jež zasílal do Národních listů. Psal pro opoziční list Slovenské noviny.
Po návratu do vlasti nejprve nastoupil do státní služby v regionu Vojenské hranice. Poté pracoval jako soudce v Olomouci, v Uherském Hradišti, Třebíči, Těšíně a Opavě. Od roku 1897 do roku 1912 působil na zemském soudu v Brně. V roce 1912 odešel do výslužby.

Během svého působení v Těšíně se začal více zajímat o slezský lid a jeho dějiny. Roku 1886 vydal knihu Vlastenecké putování po Slezsku. Roku 1891 založil v Opavě nakladatelství Slezská kronika. V jeho rámci pak vycházely četné populárně naučné publikace a lidová četba. Sám zde otiskl několik svých prací. Kromě románů a povídek o Slezsku psal také do novin jako Česká Thálie, Lumír, Hlas národa, Slovenské noviny, Národní listy a podobně. Nezapomněl ani na rodnou Chotěboř a psal články o místních ochotnících a pověstech.

Byl politicky aktivní v mladočeské straně. Ve volbách roku 1891 se stal poslancem Říšské rady. V letech 1895–1907 zasedal také jako poslanec Českého zemského sněmu. Na Říšské radě se profiloval jako vynikající řečník. Soustřeďoval se na národnostní tematiku, zejména v oblasti školství. Po odchodu z Říšské rady se zaměřil na národohospodářskou činnost.

Patřil mezi zakladatele Moravskoslezské banky, v níž působil jako viceprezident či prezident její správní rady.

Za první světové války byl obviněn z protistátní činnosti, odsouzen a vězněn. Po roce byl osvobozen, měl však od té doby velké zdravotní problémy.
K padesátiletému výročí úmrtí Františka Slámy osadila Městská osvětová beseda v Chotěboři 24. září 1967 pamětní desku na jeho rodném domě. Jménem Františka Slámy je v Chotěboři pojmenována ulice.

Miroslav  <br />Ročovský

Miroslav
Ročovský

18. 11. 1918 -  25.4. 1942

Miroslav Ročovský se narodil jako syn šafáře ve dvoře Vrchovina. Vystudoval Obchodní školu v Chocni, absolvoval Letecké učiliště v Prostějově a byl přidělen k leteckému pluku v Praze. V červenci 1939 odešel přes Polsko do Francie a sloužil jako pilot francouzského letectva. Později odplul do Anglie a byl přidělen k 501. peruti RAF. V dubnu 1942 odstartoval s dalšími letci k útočné operaci nad Francií. Během akce byli napadeni početnější skupinou stíhacích letounů nepřítele. Sestřeleno bylo pět letadel, mezi nimi i stroj Miroslava Ročovského. Spolubojovníci ho zahlédli opouštět letadlo, ale padák už neviděli a další pátrání po něm bylo bezvýsledné.
Miroslav Ročovský byl in memoriam povýšen, vyznamenám československým válečným křížem 1939 a jeho jméno je uvedeno na památníku v Runnymede.