Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Štancl

František
Štancl

Narodil se 22. 1. 1885 v rodině domáckého tkalce. Řemeslu se vyučil u místního malíře a pozlacovače Josefa Springera. Odborné, umělecké i životní zkušenosti získal jako malíř a restaurátor v Praze, Vídni, Brně, Novém Městě nad Metují a jiných městech. K řemeslu se vrátil po 1. světové válce. Vynikal i jako malíř zátiší a portrétů, byl jedním z posledních malířů ústeckých betlémů. Byl výraznou osobností ústeckého kulturního života - organizoval výstavy, psal zajímavé statě o historických památkách a vývoji města. V letech 1937-53 působil jako kronikář. Zajímal se o historii a kulturu, podílel se na založení Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 26. 9. 1963 v Ústí nad Orlicí.

František <br />Mývalt

František
Mývalt

Syn železničáře, vyučen strojním zámečníkem. Po čtyřleté vojenské službě u námořnictva (loď Orion) 1913 u železnice v České Třebové. Na počátku války opět u válečného námořnictva. Účastník vzpoury v Boce Kotorské ve dnech 1.- 3.2.1918, do konce války vězněn. Zaměstnanec drah v České Třebové 1918 - 1944 až do odchodu do výslužby 1944. Jako všeobecně vážený člověk zvolen v květnu 1945-1946 prvním předsedou Revolučního národního výboru v Ústí nad Orlicí. Zemřel v nemocnici v Pardubicích  31.7.1948. Jeho jménem pojmenována jedna z ústeckých ulic.

František <br />Formánek

František
Formánek

František Formánek patří k nejvýznamnějším osobnostem našeho města. Narodil se v rodině chudého českotřebovského tkalce. Po ukončení měšťanské školy odešel na radu oblíbeného učitele modelování Vokála do Prahy. Učil se zde sochařem a štukatérem u firmy Jindřich Říha na Smíchově a po večerech, sobotách a nedělích se připravoval k dalšímu uměleckému studiu. S výučním listem nastoupil nejprve na uměleckoprůmyslovou školu (profesoři Sucharda, Drahoňovský, Klouček, Šaloun) a potom na Akademii výtvarných umění (prof. Štursa). Jako absolvent Akademie si v Praze dlouho nepobyl. Láska k rodičům a rodnému městu byla silnější než lákavá umělecká budoucnost.

V České Třebové je pověřován bohužel jen drobnými zakázkami. Známé jsou jeho umělecky hodnotné sošky, ozdobné předměty, pamětní desky rodáků, plakety, plastiky na fasádách některých domů, betlémy, portál na VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana. Za pražského pobytu provedl štukatérskou výzdobu Křížovnického kláštera a vestibulu hlavního nádraží. Se sochařským a štukatérským uměním Františka Formánka se můžeme setkat také v Uherském Hradišti, Hlinsku, Olomouci a Vídni.

Od studentských let se také zabýval vědeckým studiem letectví, hlavně problematikou helikoptér. V jeho ateliéru byly desítky vlastnoručně zhotovených modelů. Pracoval pilně a nepřetržitě až do konce svého života. Jeden experimentů s letuschopným modelem se konal v roce 1927 na dvoře elektrotechnických závodů Antonína Pětníka v České Třebové. Následovaly další pokusy, 11.11.1928 představil svůj model helikoptéry veřejnosti, pokus proběhl na louce ve čtvrti Benátky, stroj se zvedl až do výše 20 metrů. Celý pokus natočila společnost Elekta Journal a snímek byl k vidění v biografech, snímek se bohužel nedochoval. Poslední umělcova léta fotograficky zdokumentoval jeho přítel František Brokeš, známý českotřebovský fotograf. Uměleckou pozůstalost odkázal Městskému muzeu v České Třebové, výsledky celoživotní badatelské práce (všechny své plány a patenty, včetně několika modelů helikoptér) Národnímu technickému muzeu v Praze.

Vytvořil také dva betlémy ze sochařské hlíny, z nichž jeden se dostal darem do vlastnictví českotřebovského Městského muzea. Byl členem Českého aviatického klubu a ve dvacátých letech českotřebovské pobočky Masarykovy letecké ligy.

Když nečekaně zemřel, přišlo se s ním rozloučit mnoho občanů města. První rozloučení proběhlo 10. dubna 1964 v obřadní síni na hřbitově v České Třebové, druhé v krematoriu v Pardubicích o čtyři dny později.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Zdeněk <br />Smetáček

Zdeněk
Smetáček

15.6. 1901 - 4. 12. 1969

Novinář, filosof, sociolog a filosofický publicista, překladatel.

Vystudoval filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1925 působil sedm let jako tajemník České akademie věd a umění. V letech 1932-1936 byl redaktorem filozofické revue Česká mysl. V roce 1934 patřil k hlavním organizátorům Mezinárodního filozofického kongresu v Praze. Od roku 1936 do roku 1941 byl zahraničně politickým komentátorem Lidových novin, odkud byl na nátlak nacistů propuštěn. Pracovat jako lektor nakladatelství Družstevní práce. V letech 1946-1948 byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, byl tiskovým atašé v USA. Přispíval do odborných časopisů, překládal.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval do USA. V exilu řídil vysílání české rozhlasové stanice „Hlas Ameriky“ ve Washingtonu.

Zemřel v městě Betheda v americkém státě Maryland (jinde se uvádí Washington, USA).

Alois <br />Záruba

Alois
Záruba

20.6. 1905 -  14.2. 1994

Učitel, dramatik, básník, autor učebnic češtiny a vlastivědné literatury.
Patřil mezi významné regionální osobnosti a prvorepublikové učitele na chlapecké škole, kde učil od roku 1928. Propagoval kraj Železných hor, ale psal i učebnice, knihy pro mládež a byl redaktorem školských časopisů. Publikoval články s různou tématikou v dobovém tisku.

Byl velkým dárcem chotěbořského muzea.

Jan <br />Honsa

Jan
Honsa

6.6. 1876 - 9.9. 1937

Narodil se 6. 6. 1876 v Tisové u Vysokého Mýta. V r. 1881 se rodina přestěhovala do Běstovic u Chocně. Na jaře 1893 byl přijat do krajinářské speciálky prof. Julia Mařáka na pražské malířské akademii. Za studií tvořil v duchu prvotního impressionismu. Dostal bronzovou medaili na světové výstavě v St. Louis a Turkovu cenu hl. m. Prahy. Dopisující člen Hagebundu a člen Union International des Beaux-Arts et Lettres v Paříži. Většina krajinářských prací čerpala z Podorlicka a Vysočiny, převyšuje svojí uměleckou úrovní regionální význam a řadí se do vývoje české krajinomalby. Svědčí o tom 75 samostatných nebo společných výstav. Některé jeho práce vlastní Národní galerie v Praze. Z díla: Z mých vzpomínek, soubory kreseb z Českomoravské vysočiny, ze staré Prahy, Pohled na Poličku, Chalupy v Kameničkách, Krajina na Tiché Orlici, Běstovická alej, Na Horkách, Dub u Darebnic, články o Mařákovi a Slavíčkovi. Zemřel 9. 9. 1937 v Poličce.