Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Tereza <br />Dubrovská

Tereza
Dubrovská

Básnířka, překladatelka, klavírní virtuóska a komponistka, v literárních kruzích známá pod jménem Dubrovská.
Narodila se do majetné rodiny Mixových v osadě Jaklovec rodičům Marii a Aloisovi.
Zásluhou svého dědečka Ing. Ignáce Vondráčka, který byl prvním českým důlním podnikatelem na Polské Ostravě, nabyla rodina značného jmění. Proto mohlo být jí a jejím sestrám dopřáno řádného vzdělání. Po základní domácí výuce ve svém rodišti začala v Praze navštěvovat Vyšší dívčí školu, kde pod vedením profesora Táborského vzrostl její zájem o literaturu. Věnovala se také hudbě. Na pražské konzervatoři pod vedením profesora Kaana studovala hru na klavír, kterou posléze studovala i v Berlíně. Dosáhla velké dokonalosti, i když veřejně nevystupovala. Pokoušela se i o komponování.
Maxovi si nechali postavit zámek v Nové Vsi u Chotěboře. Tereza Mixová přijala umělecké jméno Dubrovská, pod kterým již v mládí začala publikovat své verše v časopisech Zlatá Praha, Světozor, Máj, Lumír a jiné. Jejím velkým básnickým vzorem byl Jaroslav Vrchlický a literárním rádcem básník a kritik Jiří Karásek ze Lvovic.
Dopisovala si s F. X. Šaldou, Gabrielou Preissovou a dalšími. Básnířka vedle vlastní tvorby také překládala z jihoslovanských jazyků.
Poezie Terezy Dubrovské je lyrická, její básně jsou většinou osobní a intimní, prostoupeny tesknými a zasněnými náladami. Psala velmi zpěvné verše (často byly zhudebňovány), jako básnický žánr využívala nejvíce sonet.
Dubrovská díky svému jmění procestovala téměř celou Evropu. Po sňatku s MUDr. Otakarem Kosem začala cestovat, navštívila i Kavkaz, Severní Afriku a Ameriku.
Založila šest knihoven na Těšínsku a v letech 1930-1931 věnovala starožitný interiér svého domu knihovně v Klementinu. Od roku 1932 žila převážně u své sestry na zámku v Nové Vsi u Chotěboře, kde i zemřela.

Vladimír <br />Schulz

Vladimír
Schulz

Český akademický malíř, grafik a pedagog.

Maturoval ve Dvoře Králové na gymnáziu. Již v době studií vytvářel svá první malířská díla. Poté studoval malířskou akademii v Praze, kterou roku 1908 úspěšně absolvoval. Následně složil státní profesorské zkoušky.

Stal se asistentem a suplujícím profesorem kreslení na reálce v Praze. Kromě své učitelské profese také maloval a svá díla vystavoval v mnoha městech.

Antonín <br />Felcman

Antonín
Felcman

Narodil se v České Třebové v rodině truhláře. Po absolvování zdejší obecné školy nastoupil na lanškrounské gymnázium. Studium ale z finančních důvodů nedokončil. U svého otce se vyučil truhlářskému řemeslu a vydal se, jak bylo tehdy zvykem, do světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a dalších městech. Po několika letech se vrátil zpět do rodného města. V roce 1876 se osamostatnil a začal pracovat s jedním učněm a jedním dělníkem. Za dalších pět let si již postavil vlastní továrnu na nábytek na Trávníku. Výroba se neustále rozšiřovala a také počet zaměstnanců rostl. Postupně zaměstnával až 140 dělníků a 3 úředníky. Byl třikrát ženatý a z těchto manželství se narodilo osm dětí. Nejmladší syn Jan převzal později po otci rodinnou firmu, kterou vedl společně s bratrem Stanislavem.


Pracoval v mnoha zdejších spolcích a korporacích, byl majitelem pily, truhlárny, zámečnictví a obchodu s uhlím. Patřil mezi první členy Sokola, několik let působil ve funkci náměstka starosty města, byl i náměstkem okresního starosty. V letech 1891 až 1893 zastával úřad starosty města. Za zásluhy o rozvoj svého rodného města byl jmenován čestným měšťanem České Třebové.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav  Zdeněk<br />Hackenschmied

Václav Zdeněk
Hackenschmied

28.9. 1867 -  23.1. 1945

Pedagog, osvětový pracovník, regionální vlastivědný pracovník a spisovatel. Typický představitel české inteligence na přelomu století, živě se zajímající o český spolkový i kulturní život, šířící osvětu i vzdělání. Do regionu přišel 1889 jako podučitel do Říček, kde založil a vedl školní kroniku. Založil  také místní knihovnu v Říčkách, čtenářský spolek, hasičský sbor a divadelní spolek. Od 1912  odborný učitel na chlapecké školé v Ústí nad Orlicí. Předseda třebovsko-ústecké odbočky učitelské jednotky Budeč. Za činnost v této organizaci se dostal do sporu s okresním  školním  inspektorem a ten mu udělil důtku za nedovolenou agitaci proti usnesení lanškrounské okresní školské rady a byl přeložen do vzdáleného koutu Českomoravské vysočiny do Hněvkovic a a později na místo řídícího učitele ve Všebořicích. Do Ústí nad Orlicí, kde zůstala jeho rodina, se vrátil po mnoha interpelacích teprve koncem roku 1918 kdy byl jmenován definitivním učitelem první obecné třídy při obecné škole chlapecké v Ústí nad Orlicí. Po návratu převzal správu městského muzea. Aktivní spolutvůrce Národopisné výstavy českoslovanské 1895, správcem muzea v Ústí nad Orlicí, archivář a kronikář města. Z díla: sbírka pověstí Na besedě (1928) (zde zmiňuje i českotřebovské pověsti), Ústecké betlémy, četné příspěvky v Letopisech kraje a města Ústí nad Orlicí 1937-41. nebo Náš domov (vlastivěda okresu Lanškrounského), 2. roč. 1938, 3. roč. 1939, 4. roč. 1940.
 

Terezie <br />Kalousková

Terezie
Kalousková

20.9. 1904 - 4.8. 1944

Narodila se 20. 9. 1904 v Ústí nad Orlicí jako jedno z deseti dětí manželů Kroupových. Rodina nepatřila mezi zámožné. V roce 1914 zemřel otec, truhlářský dělník, Viktor Kroupa. O početnou rodinu pečovala osamocená matka, za pomoci dětí. Celá rodina byla levicově orientovaná, což se s nástupem nacismu všem stalo osudné. 

Terezka se se svým budoucím manželem Antonínem Kalouskem z Kerhartic seznámila v Ústí nad orlicí po 1. světové válce. Svatba byla v Lanškrouně 19. listopadu 1925. 21. ledna 1925 se jim narodila dcera Věra, 21. července 1927 syn Václav. Pro svoji činnost v KSČ odjíždí manžel do Španělska. Po skončení občanské války se složitými cestami vrátil do Protektorátu Čechy a Morava. Zde ho gestapo vytrvale pronásledovalo a víceméně náhodou našlo v bytě jeho švagrové Viktorie Kroupové v Ústí nad Orlicí čp. 703, dnes Tvardkova (tehdy Goethova) ulice, Ludvíka Tvardka. Strhla se lavina zatýkání s tragickými následky. Celkem bylo během ledna 1943 zatčeno a skončilo v ochranné vazbě v policejním vězení v Terezíně dvanáct lidí. Mezi nimi i Terezie Kalousková, která dostala 7 roků káznice a 10 roků ztráty cti. Rozsudek byl však v červnu 1943 zrušen a po dalším jednání v květnu 1944 byl vynesen nový rozsudek - trest smrti.

Terezie Kalousková byla popravena společně se sestrou Marií Pavlasovou 4. 8. 1944 v Praze na Pankráci. 

Josef <br />Bílý

Josef
Bílý

19.9. 1926 -     ?   

Josef Bílý - povoláním soukromý zemědělec, stavební dělník a družstevní zemědělec byl Okresním soudem v Lanškrouně 10. července 1951 z důvodu ohrožení jednotného hospodářského plánu odsouzen k 8 týdnům odněntí svobody a k peněžitému trestu 3000 Kč.

Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 16. srpna 1990.