Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jaroslava <br />Dvořáková

Jaroslava
Dvořáková

Jaroslava Dvořáková se narodila v Chotěboři do rodiny Jaroslava a Blaženy Sekerových. V rodném domě žije dodnes. Tatínek byl malíř pokojů, maminka pracovala celý život jako dělnice v továrně na vojenské sítě, dnes Feroplast, necovala síťovky apod. Jaroslava navštěvovala základní školu v Buttulově ulici, poté studovala zemědělské učiliště ve Světlé nad Sázavou.
Jejím velkým koníčkem je fotografování. Začalo to fotografováním dětí, pak houbami a nyní jsou to motýli. Celé toto úsilí bylo korunováno v roce 2013 výstavou v podkroví knihovny v Chotěboři nazvanou "Motýlí krása ve fotografii". Výstava měla velký ohlas a určitě přispěla k získání další energie pro autorku a její další fotografickou činnost.
Dalším koníčkem, kterému se paní Jaroslava Dvořáková věnuje s velkou láskou, jsou básně. Její úsilí bylo korunováno vlastním vydáním tří sbírek pro nejmenší děti.
Jak sama říká: "Při procházkách přírodou si člověk vyčistí hlavu a je rád, že se ráno probudí a může se radovat z každého dne, ať je hezky nebo se nedaří."

Max <br />Donnebauer

Max
Donnebauer

Český německy píšící numismatik. Restauratér nádražní restaurace v Pardubicích, pak v České Třebové a nádraží střed v Praze. Jeden z nejvýznamnějších českých sběratelů mincí a medailí své doby (přes 7000 kusů). Sbírku získala francouzská numismatická firma Adolfa Hesse za 27000 zlatých. Odborné články ve Wiener numismatische Zeitschrift. Popis sbírky Eduard Fiala pod názvem Beschreibung der Sammlung böhmischen Münzen und Medaillen des Max Donnebauer, Praha 1888.

Luděk <br />Kovařík

Luděk
Kovařík

Tiskař, grafik a malíř. Do České Třebové přišel za prací do tehdejší tiskárny MNV, poté JZD Džbánov a od roku 1992 pak jako spoluvlastník. Tiskárnu musel s kolegou přebudovat ze zastaralého knihtisku na ofset. Zajímá se o film, je aktivním pokračovatelm v činnosti Filmového klubu, založeného před lety Oldřichem Stránským.
Jako výtvarník má díla abstraktní, pro někoho možná málo srozumitelná, ale najdou se i díla přehledná a uklidňující. Vystavuje od roku 1987 (první výstava v Lanškrouně), poté dále v Ústí nad Orlicí, Tatenicích, Praze, Olomouci, Chocni a několikrát vystavoval v České Třebové.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Vlastislav  <br />Novák

Vlastislav
Novák

17. 11. 1931 -  16.4. 2018

Vlastislav Novák se narodil 17. 11. 1931 v Říčkách. 

 

Základy ve hře a v dirigování získal Vlastislav Novák na hudební škole Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí. Tam také založil při studiu gymnázia mládežnický sbor této školy a sbor dětský. Absolvoval pardubickou Univerzitu jako inženýr chemie, kde od roku 1957 působil rovněž jako pedagog a vědecký pracovník až do roku 1993. V roce 1992 se habilitoval na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, kde působil jako pedagog hlasové výchovy a sborového zpěvu. V roce 1950 založil Vysokoškolský umělecký soubor, který vedl do roku 1993, a v roce 1960 Pardubický dětský sbor Iuventus Cantans. Současně se studiem chemie studoval soukromě skladbu a dirigování na Akademii múzických umění a PF UK v Praze (Prof. J. Veselka, Prof. M. Venhoda, Prof. V. Dobiáš, Prof. Dr. J. Plavec).

Od roku 1980 působil jako profesor dirigování a sborového zpěvu na pardubické konzervatoři, kde vychoval řadu dnes již známých profesionálních dirigentů a sbormistrů, působících po celé České republice a v USA. Vedl mnoho dirigentských a sbormistrovských seminářů a kurzů v České republice, Německu, Litvě, Rusku, Polsku, Řecku, Taiwanu, Japonsku a Americe. Rovněž býval zván do mezinárodních porot sborových soutěží v ČR, v mnoha zemích Evropy i v Americe. Byl jmenován osobností města Pardubic a byl nositelem řady dalších ocenění města i titulů universit (UNI Goteborg, Humboldt UNI Berlin, Lomonosov UNI Moskva).

Unie českých pěveckých sborů jej ocenila nejvyššími dirigentskými cenami Františka Lýska a Bedřicha Smetany.

V průběhu své činnosti založil několik mezinárodních festivalů – 1968 mezinárodní festival IFAS a 1969 mezinárodní festival dětských a mládežnických sborů v Pardubicích, 1994 mezinárodní festival Bedřicha Smetany v Litomyšli a v roce 1999 – mezinárodní festival Bohuslava Martinů.

Bohuslav <br />Březovský

Bohuslav
Březovský

25. 11. 1912 -  24.6. 1976

Spisovatel a dramatik. Narodil se v učitelské rodině v roce 1912.  První školné léta prožil v Rohozné, později v Poličce. Tam také vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu navštěvoval v UK v Praze.
V době svých vysokoškolských studií se podílel na vydávání protifašistického časopisu Mladá kultura.Po studiích pracoval v nakladatelství Dětská kniha. Koncem německé okupace prošel internačním táborem. Po osvobození se věnoval novinářství a pracoval jako scénárista a dramaturg v Čsl. st.filmu. Stal se šéfredaktorem časopisu Květen a posléze se věnoval jen práci spisovatelské. Život B. Březovského poznamenaly dvě světové války a koncentrační tábor. Zemřel zákeřnou nemocí v Praze v necelých 64 letech.
Dětská léta prožitá v Rohozné připoutala Březovského k obci až do smrti. Na svou rodnou obec, dobu klukovských toulek, chudobu vesničanů po první světové válce, na milá prostředí okolí školy, osudy svých strýců Jana, Jaroslava a Antonína nezapomněl ani při svých studiích, ani jako spisovatel a dramatik. Do Rohozné zajížděl velmi často. K příbuzným a pak už jenom k přátelům.
Rohoznou uvedl B. Březovský do literatury. Inspirován žlutou školou, potokem ve školní zahradě a jejím okolím, osudy a vzájemnými vztahy lidí v obci - to vše uložil do svých románů, povídek a pohádek. V Poličce je po něm od roku 2017 pojmenovaná ulice v nové zástavbě vznikající směrem na město Bystré. Z jeho děl např. Blíženci života, Zlatá jeskyně,Věční milenci, Čistá duše, Vzdušné zámky, Tajemný hrad Svoajnov.

Emil <br />Musil-Daňkovský

Emil
Musil-Daňkovský

7. 11. 1857 - 8.2. 1941

Školu navštěvoval v rodné vsi a ve Svitavách, kde se učil německy. V roce 1871 odešel na evangelický vzdělávací ústav do Staré Čavy u Velkého Hlohova a v roce 1873 již učil na evangelické škole v Mikulůvce u Vsetína na Moravě. Byl to člověk, který se stále vzdělával. V roce 1877 odmaturoval a získal tak vysvědčení učitelské dospělosti. Učil na několika místech, až v roce 1882 byl ustanoven učitelem a správcem školy v Mokrém.
Byl zakladatelem Čtenářsko-hospodářské besedy, působil v ní jako jednatel a předseda. Angažoval se také v učitelské jednotě Budeč Opočenská v Dobrušce, kde přijal funkci předsedy. Byl redaktorem časopisu Lovecká besídka (od srpna 1894 do července 1902 vyšlo 8 ročníků). Byla to sbírka poučného a zábavného čtení pro přátele myslivosti a přírody. Časopis přinášel básně, romány, novely, fejetony, úvahy, povídky a články s loveckou a přírodopisnou tematikou. Publikoval zde např. Alois Jirásek nebo F. S. Kodym. Redakce časopisu byla v mokerské škole. Dále přispíval do českých časopisů, především pedagogickými články pro mládež. Publikoval také do časopisů Lovecký obzor, Lesnický týdeník, Z lesů. Samostatně vydal přes 20 spisů.
Překládal z němčiny a francouzštiny (např. Karla Maye). Psal články z oboru pěstitelství, chovatelství, věnoval se vlastivědě. Byl redaktorem Myslivecké besídky.
Emil Musil používal často pseudonymů: E. ze Lví Hory, Sylvanus, E. Lubinský, Cyril Sekáček, J. Zástěra, J. Kutnohorský, Konstantin Tichý, E. M-D.
Zatím zjištěný seznam jeho prací je na stránkách kroniky obce Mokré v oddíle Dílo Emila Musila-Daňkovského, který se postupně doplňuje.