Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Boris  <br />Wolf

Boris
Wolf

Narodil se 21. 9. 1923 ve Dvoře Králové nad Labem. Vystudoval reálné Gymnázium v České Třebové a po 2. světové válce dějepis a anglický jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze. Jako středoškolský profesor působil na gymnáziích v Ústí nad Orlicí a České Třebové. Kreslení se věnoval již od dětství podporován svým otcem Jindřichem. Velkou inspirací mu byly kresby i akvarely, které jeho otec vytvořil jako čs. legionář v Rusku na Sibiři. Zpočátku se věnoval malbě zátiší a květin, později zobrazil podorlickou krajinu, inspiroval se také Českomoravskou vysočinou i jižními Čechami. Od r. 1999 byl členem Klubu přátel umění Ústí nad Orlicí. Pravidelně se účastnil Ústeckých salonů i výtvarných výstav ústeckého Klubcentra. Rád také fotografoval. V Galerii pod radnicí vystavoval portrétní tvorbu z let 1941-55. Z obrazů vystavil: „Zátiší se zeleninou – Na Tiché Orlici – Podvečer na řece – Jiřiny – Řeka – Smutné předjaří“ aj.

Matěj  Josef<br />Sychra

Matěj Josef
Sychra

Kazatel, vlastenec a národní buditel, skladatel, spisovatel. První literární a hudební vzdělání získal u učitele a ředitele kůru Jana Jahody. V r. 1789 odešel na studia do Prahy, po dokončení gymnázia studoval filosofii a teologii. V roce 1801 byl vysvěcen na kněze. Působil v Sebranicích u Litomyšle, Bystrém u Poličky, Německé Bělé a Jimramově. V r. 1824 definitivně zakotvil ve Žďáru nad Sázavou. Zasloužil se o zachování poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Patřil do generace vlastenců, kteří se snažili především o povznesení českého jazyka. Autor literárních prací zaměřených na vzdělávání ("Povídatel", "Kratochvílník"). Sběratel folklóru, z jeho českoslovanské frazeologie čerpal J. Jungmann při tvorbě Slovníku česko-německého. Jako překladatel k nám uvedl Moliéra a Kotzebua. Autor prostonárodních zábavně poučných knih, příležitostně komponoval. Verše publikoval mj. v přílohách Zieglerova Dobroslava. Zemřel 19. 3. 1830 ve Žďáru nad Sázavou a je dle svého přání pochován na Zelené Hoře. Z díla: Versuch einer böhmischen Phraseologie, Povídky a jiné práce vydalo r. 1961 Kraj. nakl. Brno. U výročí stých narozenin byla v r. 1876 na budově radnice odhalena pamětní deska. Jeho jméno nese Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou i jedna z ulic města Ústí nad Orlicí.

Emanuel  Karel<br />Zeiner

Emanuel Karel
Zeiner

Narodil se 8. 12. 1851 v Litomyšli. V letech 1864-71 studoval Gymnázium v Litomyšli. Po maturitě vstoupil do Hradeckého kněžského semináře, po roce však odešel a nastoupil dráhu učitele. Začínal v Budislavi u Proseče, poté působil ve Zhoři u České Třebové, r. 1874 nastoupil na nově zřízenou chlapeckou měšťanskou školu v Ústí nad Orlicí. Postupně se stal členem obecního i okresního zastupitelstva a pracoval téměř ve všech místních spolcích. Historik, komeniolog, srovnávací jazykozpytec v onomastice a etymologii, národopisec, sběratel lidové mluvy, organizátor. Propagátor Ústí nad Orlicí jako letoviska, průvodce po okolí. Zpracoval dějepis města Ústí nad Orlicí. Žil v dnešní ulici T. G. Masaryka v čp. 112. Z díla: Města Ústí nad Orlicí dějepisné památky (vyd. vl. n. r. 1880 u Karla Rathouského v Rychnově nad Kněžnou). Zemřel  23. 6. 1915 v Ústí nad Orlicí a je pochován na místním hřbitově.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Karel <br />Bartošek

Karel
Bartošek

20. 12. 1911 -  18.2. 1991

Obchodník v České Třebové. Jeho náklonnost k lyžování začala již v roce 1918. Tehdy se z I. světové války vrátil jeho otec a soused kolář František Jandera, který byl celou válku u horských myslivců v rakouských Tyrolích a přivezl si domů rakouské lyže. Malý Karel lyžařský "um" zkoušel v Benátkách a později na Jelenici. Lyžování zůstal věrný až do pozdního věku. Později aktivně závodil ve všech disciplínách o čemž svědčí dochovaný závodnický průkaz II. třídy pro běh, sjezd a skok prostý. Závodil v období jak před II. světovou válkou, tak i o jejím skončení v letech 1946-1950. Účastnil se různých přeborů úpřádaných tehdy Klubem českých turistů. Pracoval v krajském výboru ČSTV jako trenér a cvičitel lyžování i jako rozhodčí. Několikrát byl vedoucím krajské reprezentace na vrcholných soutěžích Mistrovství ČSR. Karel byl také milovník motocyklového sportu a oblíbeným hlasatelem při závodech v ,,motoskiörinku“ v ulicích města se startem v Riegrově ulici před sklenářstvím Vojtěcha Hýbla.


V lyžařských kruzích a mezi námi závodníky byl velmi oblíben neboť byl výborný společník ve chvílích volna. Ve svých vzpomínkách se rád vrací k období začátků klasického “telemarku” a vzniku zvednutých špicí a patek u lyží, kdy se na svazích provozovalo tak zvané “krasolyžaření”, kterému podlehlo mnoho lyžařů a na určitý čas se stalo velkou módou.

Matěj  Josef<br />Sychra

Matěj Josef
Sychra

21. 12. 1776 -  19.3. 1830

Kazatel, vlastenec a národní buditel, skladatel, spisovatel. První literární a hudební vzdělání získal u učitele a ředitele kůru Jana Jahody. V r. 1789 odešel na studia do Prahy, po dokončení gymnázia studoval filosofii a teologii. V roce 1801 byl vysvěcen na kněze. Působil v Sebranicích u Litomyšle, Bystrém u Poličky, Německé Bělé a Jimramově. V r. 1824 definitivně zakotvil ve Žďáru nad Sázavou. Zasloužil se o zachování poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Patřil do generace vlastenců, kteří se snažili především o povznesení českého jazyka. Autor literárních prací zaměřených na vzdělávání ("Povídatel", "Kratochvílník"). Sběratel folklóru, z jeho českoslovanské frazeologie čerpal J. Jungmann při tvorbě Slovníku česko-německého. Jako překladatel k nám uvedl Moliéra a Kotzebua. Autor prostonárodních zábavně poučných knih, příležitostně komponoval. Verše publikoval mj. v přílohách Zieglerova Dobroslava. Zemřel 19. 3. 1830 ve Žďáru nad Sázavou a je dle svého přání pochován na Zelené Hoře. Z díla: Versuch einer böhmischen Phraseologie, Povídky a jiné práce vydalo r. 1961 Kraj. nakl. Brno. U výročí stých narozenin byla v r. 1876 na budově radnice odhalena pamětní deska. Jeho jméno nese Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou i jedna z ulic města Ústí nad Orlicí.

Jan <br />Šebela

Jan
Šebela

24. 12. 1940 -  22.6. 2017

Mgr. Jan Šebela byl Třebovák a nadšený místní patriot. Po maturitě na tehdejší Jedenáctileté střední škole v České Třebové následovala studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Téměř po celý život pracoval Mgr. Šebela v podniku Korado, a. s., Česká Třebová (dříve Koventa) v různých funkcích, naposledy jako vedoucí archivu. Jan Šebela se již od mládí zajímal o historii svého rodného města a kraje a v průběhu let vybudoval se synem Martinem bohatou sbírku dokumentárních fotografií a starých pohlednic s tématikou České Třebové a jejího okolí, čítající dnes úctyhodných cca 14 tisíc položek. Více než deset let je spolupracovníkem našeho městského muzea, kde pracuje na evidenci rozsáhlého souboru historických fotografií a pohlednic.
Je autorem řady drobných publikací, vydávaných městským muzeem, a autorsky se podílel i na vydání prvního dílu „Toulek minulostí Českotřebovska“. Z jeho pera pochází  pamětní spis, uložený spolu s dalšími dokumenty do báně chrámu sv. Jakuba při rekonstrukci kostelní věže v roce 1991.

Mezi jeho záliby patřila také regionální geologie a paleontologie. Se zesnulým doc. RNDr. Iljou Pekem, Csc., se podílel na uspořádání, determinaci a evidenci geologicko - paleontologických sbírek městského muzea a na několika odborných statích s touto tématikou.

Roku 2007 získal cenu města Česká Třebová Cenu Kohout.