Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Josef <br />Jelínek

Josef
Jelínek

Narodil se 19. 3. 1859 v Chotěboři. Vyučil se hodinářem. Do Ústí nad Orlicí přišel r. 1883 jako hodinářský dělník. Brzy se zapojil do řemeslnického kroužku, ze kterého r. 1886 vznikla Řemeslnická beseda. V roce 1893 se stal členem výboru Občanské záložny, o tři roky později jejím ředitelem. Člen okresního zastupitelstva, r. 1901 zvolen okresním starostou. Přispěl k rozvoji okresu - za jeho působení byla dobudována silniční síť v okrese, zřízeny venkovské pošty, telefony, kanalizace obcí, elektrizace okresu. Velkou pozornost věnoval i otázkám sociálním a oblasti školství (stipendia, subvence, hospodářské kurzy aj.). Finanční prostředky byly věnovány i na nákup knih a odborných časopisů pro okresní veřejnou knihovnu. Zemřel 17. 7. 1917 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

Jiří <br />Mucha

Jiří
Mucha

Narodil se 13. 3. 1915 v Praze. Syn malíře Alfonse Muchy. Studoval na lékařské a filozofické fakultě v Praze. Studium přerušila válka. Dopisovatel Lidových novin, po porážce Francie odešel do Anglie. Důstojník letectva, spolupracovník BBC. Po roce 1945 opět v Praze, novinář, scénárista na Barrandově. Roku 1951 na základě falešných obvinění odsouzen na šest let vězení a práci v dolech. V knize "Alfons  Mucha" (1982) popisuje pobyt otce v Ústí nad Orlicí. Uvádí, že právě tento prázdninový pobyt u přítele Julka Štantejského a seznámení s dílem malíře Umlaufa rozhodl o životní dráze. Z díla: válečný deník Oheň proti ohni, romány Most, Spálená země, Pravděpodobná tvář, Lloydova hlava. Svůj vztah k hudební skladatelce Vítězslavě Kaprálové, své první ženě, popsal ve vzpomínkové knize Podivné lásky. Zemřel 5. 4. 1991 v Praze.

Stanislav <br />Pavlíček

Stanislav
Pavlíček

Překladatel, regionální historik, redaktor.
Do Chotěboře se přistěhoval se svými rodiči z Golčova Jeníkova, když mu byli dva roky. Navštěvoval základní školu v Buttulově ulici. Ve škole měl rád chemii, angličtinu a dějepis, naopak nemusel tělocvik a pracovní vyučování. Odmaturoval na chotěbořském gymnáziu. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obory historie a anglistika — amerikanistka. Diplomovou práci psal na téma „Výstavba místních drah v Čechách (1877—1911). Její součástí je rozsáhlý exkurs s názvem „Snahy města Chotěboře o zkrácení železničního spojení s Prahou“. Spojil tak svůj zájem o železnice se zájmem o regionální dějiny. Právě zájem o historii Chotěboře ho přivedl v roce 1993 do redakční rady Chotěbořského ECHA, jehož duchovním otcem je Ing. Karel Anderle. Od roku 1994 je šéfredaktorem tohoto časopisu. Jako externí zaměstnanec Městského úřadu Chotěboř má starost redakční přípravu jednotlivých čísel tohoto čtrnáctideníku.V posledních letech má jako redaktor na starost také vydávání knih v rámci Chotěbořské edice.
K jeho dalším činnostem patří překladatelská činnost. Již na vysoké škole začal překládat pro pražská nakladatelství z anglického jazyka. Této činnosti se věnuje dodnes a na svém kontě má přes 60 přeložených knižních titulů krásné literatury (historicky zaměřená próza, thrillery a detektivky) nebo literatury populárně-naučné, zejména z oblasti historie. Mimo to je spolumajitelem chotěbořské jazykové školy, kde také angličtinu vyučuje.
V současnosti žije se svou ženou a dvěma dětmi v Chotěboři. Je aktivním členem Spolku přátel železnice v Chotěboři, milovníkem železniční a autobusové dopravy a držitelem licence strojvedoucího.


Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Karel <br />Bayer

Karel
Bayer

7.6. 1854 -  24.7. 1930

Lékař, universitní profesor, držitel papežského řádu sv. Řehoře Velikého, básník.

Dětství prožil v Chotěboři, kam se s rodinou z Polné přestěhovali. Po maturitě na gymnáziu v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě vstoupil na pražskou univerzitu. Již v době studií psal české básničky. V této době byl  také činným členem Spolku českých mediků.

Později přejal německé smýšlení. Vystudoval německou univerzitu v Praze, obor veškeré lékařství. V roce 1879 byl prohlášen doktorem medicíny. Byl jmenován do čela chirurgického oddělení německé dětské nemocnice v Praze, následoval primariát chirurgického oddělení nemocnice Milosrdných bratří na Starém Městě. Mezi jeho odkaz patří technika prodloužení Achillovy šlachy tzv. "Z plastikou", kterou zavedl do praxe při léčbě vrozených vad nohou.
Mezi lety 1898-1924 napsal a uspořádal šest básnických sbírek, z nichž pět bylo vydáno v němčině, jednu do češtiny přeložil František Xaver Boštík. Básně jsou lyrické a epické, baladovité. Oblíbeným námětem se mu stala příroda, rozkvetlé louky. V mladších letech tvořil zprvu verše žertovné, později se jeho básně stávaly vážnějšími a zamyšlenějšími.

Do města svého mládí, Chotěboře, se Karel Bayer vrátil v roce 1924. Nechal si postavit vilu, kterou pojmenoval na počest manželky "Vila Anna". Byl nadšeným botanikem, jeho koníčkem byly mechy a lišejníky, které sbírali spolu se svým bratrem Edvínem, a toto nadšení možná zdědili po otci, jenž se jimi také zabýval.

Od roku 1924 až do své smrti žil na odpočinku v Chotěboři, kde je pochován na městském hřbitověv rodinné hrobce. Pro své zásluhy byl prvním nositelem "Ceny míru, spravedlnosti a spolupráce všech národností v Republice československé" (obdržel ji v roce 1928 a poté znovu v roce 1930).

František <br />Hotmar

František
Hotmar

6.6. 1926 -     ?   

František Hotmar se narodil v Kunčicích u Letohradu. Povoláním byl učitel - dělník. Za sdružování proti republice byl 12. srpna 1954 Krajským soudem v Hradci Králové odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody, ke ztrátě čestných práv občanských a k zákazu vykonávat učitelské povolání na 5 let. 

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 2. listopadu 1990.

Alois <br />Záruba

Alois
Záruba

20.6. 1905 -  14.2. 1994

Učitel, dramatik, básník, autor učebnic češtiny a vlastivědné literatury.
Patřil mezi významné regionální osobnosti a prvorepublikové učitele na chlapecké škole, kde učil od roku 1928. Propagoval kraj Železných hor, ale psal i učebnice, knihy pro mládež a byl redaktorem školských časopisů. Publikoval články s různou tématikou v dobovém tisku.

Byl velkým dárcem chotěbořského muzea.