Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jiří <br />Horník

Jiří
Horník

Byl akademickým malířem a profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a později pokračoval na École des Beaux-Arts v Pařízi.

Horník byl především vynikajícím a citlivým portrétistou, ale maloval i poeticky laděné realistické krajiny, ve kterých zachycoval barevnou i světelnou harmonii přírody Chotěbořska a Vysočiny. Jeho vzorem byl malíř Mikoláš Aleš.

Své obrazy tvořil a vystavoval nejen v Čechách, ale i v cizině. První výstavu v Chotěboři měl v roce 1943 a druhá obsahující 128 děl zde byla uspořádána v letech 1961-1962.

Mijat <br />Mandič

Mijat
Mandič

Mijat Mandič se narodil ve městě Maglaj v Bosně a Hercegovině v rodině Chorvata a Češky. Jeho rodiče přišli do Bosny z Rakouska – Uherska ze Žamberk a Poličky. Od roku 1968 se věnoval umělecké fotografii. Ještě předtím, než opustil svou vlast, byl členem předsednictva Fotosvazu Bosny a Herzegoviny. Také byl členem Akademického fotoklubu Sarajevo a předsedou fotoklubu Bosna ve městě Doboj. 21. září 1992 přišel s rodinou do Ústí nad Orlicí. Zde byl členem Volného sdružení východočeských fotografů a členem Fotoklubu Brandýs nad Orlicí. V Ústí nad Orlicí založil fotoklub OKO. Mijat Mandič se celýživot věnoval focení portrétů. S manželkou Ankou vychovali tři děti Blaženku Clementinu a Ernesta.

Zdeněk <br />Martínek

Zdeněk
Martínek

Narodil se v Chotěboři maminka Anna byla v domácnosti, tatínek František pracoval na poště. Měl sourozence Františka a Annu. Bydleli v Chotěboři v Havlíčkově ulici 144. Dům je přestavěn a v současnosti je v tomto domě umístěna kavárna. Po dokončení základní školy odešel studovat uměleckou školu do Lokte. Po vojně začíná pracovat jako výtvarník v Pardubicích. V roce 1964 byl regiostrován jako výtvarník z povolání u Svazu Československých umělců. Maloval obrázky skoro celý život. Také hodně přispíval do časopisu Dikobraz. V rodném městě zachytil mnoho krásných zákoutí. Zemřel v Pardubicích v roce 2018.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Trojna

František
Trojna

29.1. 1897 -     ?   

František Trojna byl učitelem přírodopisu a ředitel (1932 - 1948) dívčí měšťanské školy v Ústí nad Orlicí. Byl také znalcem místní květeny, udržoval kontakty a spolupracoval jako florista s osobnostmi botaniky na Univerzitě Karlově (provázel na exkurzích v povodí Tiché Orlice např. profesora Karla Domina, který vedl za 1. republiky Botanický ústav na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, mezi oběma světovými válkami byl také děkanem fakulty a později rovněž rektorem univerzity). Jeho rukou psané schedy (lístky s popisky k jeho četným herbářovým sběrům rostlin z okolí Ústí nad Orlicí) se nacházejí v pražských univerzitách herbářových sbírkách. Manželka Františka Trojny Růžena (narozena 1894) byla místní známá sboristka v Cecilské jednotě, kterou podporoval i její manžel. Jejich syn Milan (narozen 1920) se stal chemikem (podílel se na sepsání středoškolské učebnice chemie). Rodina se po válce přestěhovala z Ústí nad Orlicí do Prahy. 

Vojtěch <br />Lebduška

Vojtěch
Lebduška

30.1. 1869 - 1. 12. 1953

Katolický kněz, sbormistr, violoncellista.

Vojtěch Lebduška byl sbormistrem pěveckého sboru Doubravan v Chotěboři. Měl svůj smyčcový kvartet pro který upravoval různé skladby a pořádal hudební večery.

Z díla: "Péče o housle a jim příbuzné smyčcové nástroje".

Karel <br />Pokorný

Karel
Pokorný

18.1. 1891 -  12.2. 1962

Narodil se v Pavlicích u Znojma. Ve čtrnácti letech odešel na vandr do Vídně, kde se vyučil zámečníkem. Pak pracoval jako dělník ve Vídni a nedalekém Atzgersdorfu. V roce 1910 se vrátil domů. 1910-1911 studoval na škole uměleckého zámečnictví v Hradci Králové. Od roku 1914 studoval uměleckoprůmyslovou školu u prof. Josefa Drahoňovského a poté Akademii výtvarných umění u J. V. Myslbeka. Po absolutoriu zůstal v Myslbekově ateliéru až do Mistrovy smrti v roce 1922.

V díle Karla Pokorného se objevovaly převážně sociální motivy, vytvořil také řadu podobizen. Po 2. sv. válce se věnoval převážně monumentální tvorbě. Z jeho prací byly realizovány pomníky významných osobností české kultury (Karel IV., Božena Němcová, Alois Jirásek…) K nejvýznamnějším poválečným realizacím patří pomník Sbratření (1945–1950), který vytvořil pro Českou Třebovou. K odhalení došlo 10. června 1951 na náměstí za přítomnosti ministra Dr. Plojhara. Nesmíme zapomenout ani na jeho pedagogickou činnost na ČVUT a v letech 1945–61 také na Akademii výtvarných umění.

Od roku 1939 byl nositelem Katzovy ceny České akademie věd. Třikrát se stal laureátem Státní ceny (1949, 1951, 1955), roku 1956 mu byl udělen nejvyšší čestný titul Národního umělce. V roce 1958 se stává jako jediný mezi našimi výtvarníky čestným členem Akademie umění SSSR. Při příležitosti 70. narozenin mu bylo propůjčeno jedno z nevyšších vyznamenání, a to Řád republiky. Brzy na to - 14. února 1962 - však v Praze umírá.