Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Karel <br />Bartošek

Karel
Bartošek

Obchodník v České Třebové. Jeho náklonnost k lyžování začala již v roce 1918. Tehdy se z I. světové války vrátil jeho otec a soused kolář František Jandera, který byl celou válku u horských myslivců v rakouských Tyrolích a přivezl si domů rakouské lyže. Malý Karel lyžařský "um" zkoušel v Benátkách a později na Jelenici. Lyžování zůstal věrný až do pozdního věku. Později aktivně závodil ve všech disciplínách o čemž svědčí dochovaný závodnický průkaz II. třídy pro běh, sjezd a skok prostý. Závodil v období jak před II. světovou válkou, tak i o jejím skončení v letech 1946-1950. Účastnil se různých přeborů úpřádaných tehdy Klubem českých turistů. Pracoval v krajském výboru ČSTV jako trenér a cvičitel lyžování i jako rozhodčí. Několikrát byl vedoucím krajské reprezentace na vrcholných soutěžích Mistrovství ČSR. Karel byl také milovník motocyklového sportu a oblíbeným hlasatelem při závodech v ,,motoskiörinku“ v ulicích města se startem v Riegrově ulici před sklenářstvím Vojtěcha Hýbla.


V lyžařských kruzích a mezi námi závodníky byl velmi oblíben neboť byl výborný společník ve chvílích volna. Ve svých vzpomínkách se rád vrací k období začátků klasického “telemarku” a vzniku zvednutých špicí a patek u lyží, kdy se na svazích provozovalo tak zvané “krasolyžaření”, kterému podlehlo mnoho lyžařů a na určitý čas se stalo velkou módou.

Richard <br />Dušek

Richard
Dušek

Narodil se 9. 11. 1910 v Ústí nad Orlicí. Pocházel z rodu ústeckých hrnčířů a kamnářů. Po studiích na učitelském ústavu v Litomyšli působil krátce na školách v Čermné, Hnátnici a v Ústí nad Orlicí. V polovině 30. let odešel na Benešovsko do Václavic a intenzivně začal se studiem malování u prof. O. Blažíčka. Většinu života prožil ve Vlašimi, kde působil jako odborný učitel matematiky, kreslení a rýsování. Autor převážně akvarelů krajiny Podblanicka, drobných figurálních plastik. Získal druhou cenu na školské výstavě v Londýně (1924), vystavoval v Benešově i Vlašimi. Známy dřevoryty i perokresbami, série deseti perokreseb i ve sbírkách městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 13. 1. 1977 ve Vlašimi.

Jiří <br />Pichl

Jiří
Pichl

 Narodil se v rodině strojvedoucího ČSD. Jeho rodným domem byla bývalá škola čp. 11. Dům stojí v ulici za kostelem poblíž náměstí. Základní školu absolvoval v České Třebové, gymnázium v Hradci Králové.  Po studiích odešel přímo k žurnalistice. Začal v chrudimském časopise Hlasy východních Čech, pokračoval v Pelclových Rozhledech, Českých novinách, České demokracii a Českém slově (u kterého se podílel v roce 1907 na jeho vzniku), vydával brožury o programu nár. soc. strany. Ve dne pracoval v redakci, večery trávil na schůzích a přednáškách. Organizoval Ústřední školu dělnickou a poté i Dělnické gymnázium.

Za 1. republiky byl dvakrát zvolen do Senátu a také za prvního popřevratového starostu na Královských Vinohradech. Působil také v novinářských organizacích: ve Spolku českých žurnalistů, Jednotě českých novinářů a hlavně v Syndikátu československých novinářů. V roce 1920 byl zvolen syndikem a v této funkci setrval do 11. června 1939. Při oslavě  70. narozenin J. Pichla roku 1942 byl jubilant na schůzi novinářů jednomyslně zvolen doživotním čestným syndikem českých novinářů. Za německé okupace byl pod dozorem německé policie a v ústraní zůstal i po 2. světové válce. Zemřel v Praze a pohřben je na Vinohradském hřbitově.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jiří <br />Karen

Jiří
Karen

11.6. 1920 -  30.4. 2000

Základní vzdělání získal v Nových Hradech u Vys. Mýta. Vyučen knihkupcem ve Vys. Mýtě, roku 1942 maturoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové. Totálně nasazen na různých místech v Německu. Po válce vystudoval Fil. fakultu UK v Praze. Jako učitel působil v Ústí nad Labem a na Kladně,  potom jako vedoucí kabinetu dějepisu Ústavu pro další vzdělávání učitelů, později ve Výzkumném ústavu odborného školství v Praze. Básně publikoval od roku 1937,  zabírají širokou škálu od milostné či přírodní lyriky až po vlastenecké a filozoficky zaměřené. Z díla: Vteřiny zrání, Hledání modrého tónu /o F. Chopinovi, kniha získala cenu ve Varšavě/, Potichu a šeptem. Pod vlastním jménem Podmele vydával odborné pedagogické a filozofické práce, zaměřené na vědecký světový názor.

 Básník, autor odborných pedagogických prací. Vlastním jménem Ladislav Podmele. Původem knihkupec, později po opžděných studiích pedagog. básník, filozof a esperantista. Pracoval mj. v Ústavu pro další vzdělávání učitelů a ve Výzkumném ústavu odborného školství, od roku 1979 se věnoval literatuře. Redig. sborník Z teorie a praxe občanské výchovy na školách 2. cyklu, psal texty k diafilmům pro potřeby škol. Z díla: básně: Vteřiny zrání, Okřídlený kámen, Plášť do deště, Den laskavý na slova, Básně pro violu, Don Quijot ins uns (překlad 14 básní do němčiny), Skřivan zpívá na betonu. Odb díla: Metodická příručka k Dějinám starověku, Pověrečné a naivní myšlení jako teoretický problém, Základy vědeckého světového názoru. V r. 1999 vydává další sbírku básní z českomoravské vrchoviny "Potichu veršem".

Vilém <br />Brázda

Vilém
Brázda

11.6. 1901 -  28.6. 1931

Jeho život započal v Zábřehu na Moravě. Ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do České Třebové, kde jeho otec působil jako stavbyvedoucí a později majitel vlastní firmy.
Mladý Vilém začal studovat reálku, studium však neuspokojovalo jeho výtvarné sklony, proto přestoupil na sochařskou školu v Hořicích. Po jejím absolvování pokračoval na AVU v Praze (profesor Štursa) a na uměleckých školách ve Francii (profesoři Boucher, Bourdelle).

Po studiích se vrátil zpět do České Třebové k rodičům a mladé lásce, se kterou se brzy oženil. První atelier si zřídil v dřevěné boudě pod Habeší na Parníku, později tvořil v nově vystavěném Brázdově domě v Litomyšlské ulici čp. 268 (rohový dům u gymnázia). Kromě sochařiny i rád maloval. Známé jsou jeho kresby ze staré České Třebové a okolí. Mladá rodina sochaře Brázdy si ve Třebové dlouho nepobyla. S nadějí, že najde lepší životní podmínky, se přestěhovala do Prahy. Zpočátku měla existenční potíže i zde. Jak vypadal pracovní den mladého umělce v Praze? Večery trávil v biografech hrou na housle, přes den pracoval na reklamách a obrázcích Prahy, noc věnoval umění sochařskému. Po čase se ekonomická situace zlepšila. Měl mnoho plánů, bohužel je nestihl naplnit. Zemřel nečekaně při nedělním koupání ve Štěchovicích. Pohřben je na olšanském hřbitově.

Václav <br />Skála

Václav
Skála

22.6. 1900 -  22.6. 1976

Narodil se 22. 6. 1900 v Hlinsku v Čechách. V letech 1915-24 studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze u prof. Kysely a Hofbauera. V letech 1932-50 učitel kreslení na Střední průmyslové škole textilní, poté návrhář a propagační pracovník podniku Perla v Ústí nad Orlicí. Maloval podobizny, krajiny, figurální a dekorativní obrazy. V grafice užíval především dřevorytu a linorytu. V tvorbě motivy rodného Hlinska, Ústí nad Orlicí a Slovenska. Aktivní člen Klubu českých turistů, svým uměním výrazně přispíval k propagaci turistiky i samotného města Ústí nad Orlicí. Zemřel 22. 6. 1976 v Čerčanech.