Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Karel <br />Blank

Karel
Blank

Karel Blank se narodil v Ústí nad Orlicí v roce 1898. Byl synem Josefa Blanka - zakladatele dřevozpracující firmy se soustružnickou a řezbářskou dílnou. Karel Blank firmu převzal v roce 1923 a postupně přešel k výrobě klasických dřevěných malovaných hraček. Před druhou světovou válkou měla firma široký sortiment výrobků, který zahrnoval hračky na tahání, pokojíčky, divadélka, loutky, auta, lodě, vlaky i další zboží. Nabídka se snažila aktuálně reagovat na požadavky doby, což se stalo jedním ze základů obchodního úspěchu firmy BLANK. Také za války firma pokračovala, i když s omezenými příděly materiálu. Brzy po osvobození vznikl projekt na rozsáhlou přestavbu továrny, ale už nemohl být realizován. V roce 1950 došlo ke znárodnění firmy a převedení pod další dřevozpracující podniky.

Karel Blank zemřel 15. dubna 1952.

Milena <br />Asmanová

Milena
Asmanová

Rodným jménem Reindlová. Mládí prožila v České Třebové. Herečka hrála v seriálu Kamenný řád 1975. Ještě než Milena absolvovala DAMU, chodila zde v České Třebové do Odborné školy pro ženská povolání a již tam se zajímala o herectví.

Ve školním představení Sněhová královna hrála Pohádkaře (na společné fotce zcela vpravo) Jen pro zajímavost - čtvrtá z leva v kožichu je Vojtěška Vohralíková st, t. č. Nečasová, která byla její třídní v letech 1947 - 1949 a která tuto hru režírovala společně s Andělou Kučerovou. (Plakát a fotky z představení jsou předány do městského muzea)

Roku 1953 absolvovala herectví na pražské DAMU. Následně prošla krátce scénami Divadla pracujících v Mostě (1953) a v pardubického Východočeského divadla (1953 - 1960). Až do svého odchodu na odpočinek se stala přední členkou činohry Státního divadla v Ostravě (1960 - 1993), kde i nadále vystupovala pohostinsky. Hostovala též na dalších scénách (D 46 v Praze, ostravské Divadlo loutek, Těšínské divadlo, Švandovo divadlo v Praze, Divadlo Skelet Pavla Trávníčka). Vypracovala se na charakterní herečku výrazných českých a světových divadelních postav v desítkách inscenací (Žebrácká opera, Letní hosté, Krvavá svatba, Romeo a Julie, Naši furianti, Návštěva staré dámy, Cyrano z Bergeracu, Léto, Bílá nemoc, Mnoho povyku pro nic, Strakonický dudák, Tři sestry, Racek, Večer tříkrálový apod.).

Své herectví uplatnila, v rozhlase (Její pastorkyňa, Devadesát tři atd.), v dabingu (např. Smrtonosná past 2.) a též v inscenacích a seriálech ostravského studia Československé televize (Haldy, Košilka, Postel s nebesy, U nás doma, Nález, Na rozchodnou, Osudové peníze a především hlavní role selky Karolíny v seriálu Kamenný řád z roku 1975). Kvůli svému mimopražskému angažmá se Milena Asmanová před filmovou kamerou objevovala sporadicky v menších úlohách a ve velkých časových rozestupech. Filmovými režiséry byla obsazena do snímků Olověný chléb (1953), Útěk ze stínu (1958), Prázdniny s Minkou (1962), Neobyčejná třída (1964), Třicet panen a Pythagoras (1973), Zastihla mě noc (1985) a Vincenz Priessnitz (1999).

Stala se nositelkou titulu Zasloužilé umělkyně (1985) a Nadace Život umělce herečku ocenila Cenou Senior Prix (1999). Řadu let se Asmanová věnovala pedagogické činnosti na ostravské Státní konzervatoři a ve vlastním Studiu Mileny Asmanové v Praze.

Pavel <br />Langhans

Pavel
Langhans

Narodil se v České Třebové. Přestože se vyučil nástrojařem, nikdy se tomuto řemeslu nevěnoval. Přitahovalo jej výtvarné umění, pro které měl vrozený talent. Působil v propagaci n.p. Perla 02 a v OPMP Koventa. Od roku 1991 má svou vlastní reklamní agenturu. Do dnešních dnů namaloval velké množství obrazů a obrázků, které zdobí některé významné prostory ve městě (Městský úřad, restaurace Hory…) Ilustroval řadu knížek, připomeňme nejen letos vydanou publikaci “Toulky minulostí Českotřebovska“, do které namaloval na 50 obrázků, ale i další publikace: Hudební brebty aneb perličky z říše hudby 1995, Škola hry na kytaru (1994), Krásná pasačka (1994), O bílé lišce (pohádky - 1991), Z minulosti Českotřebovska (1988) a další. Je autorem dvou zajímavých papírových vystřihovacích betlémů. Třetí betlém s čistě českotřebovskou tématikou připravuje k tisku nakladatelství OFTIS k letošnímu vstupu města do třetího tisíciletí. Je originalitou je to, že postavy betlému mají podobu skutečných českotřebovských občanů. V posledních letech také vydal ve spolupráci s Městským muzeem a nakladatelstvím OFTIS kreslené pohledy s českotřebovskou tematikou. Největší úspěch měl s kresleným humorem. První vtip otiskli Pavlu Langhansovi v „Našem vojsku“ a od té doby Získal novou zálibu ve vymýšlení a kreslení karikatur. Více než dvacet let pak uvádí své obrázky v nejrůznějších novinách a časopisech i na výstavách doma i v zahraničí. Do jisté míry vrcholem v této oblasti byl pro Pavla rok 1989, kdy byl pozván i s manželkou do Anglie k převzetí II. ceny mezinárodní výstavy kresleného humoru. Ostatně obrázky Pavla Langhanse byly i v roce 2000 součástí mezinárodní výstavy kresleného humoru pořádaného v Knokke-Heistu v Belgii při příležitosti fotbalového Mistrovství Evropy EURO FOOTBALL 2000. V neposlední řadě je třeba se zmínit o jeho spolupráci s Amatérským filmovým studiem v Ústí nad Orlicí (psaní a kreslení stovek titulků) v letech 1974 – 80.

Účast na výstavách: Hradec Králové (1985), Praha (Malostranská beseda 1985), Jablonné n.Orl. (1985), Česká Třebová (leden 1986), Ústí n.O.(1986), Ekofór Brno (1986), Skoplje (Makedonie 1987), Norsko Biennalen (1987), Humorest Hradec Králové (1987), Leeds (V. Britanie 1988), Knokke Heist (Belgie 1988), Margate – Velká Britanie (1989). Pavel Langhans je také autorem heraldicky uznané verze městského znaku České Třebové a městské vlajky.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Boštík

Václav
Boštík

21.2. 1897 -  23.7. 1963

Narodil se 21. 2. 1897 ve Vysokém Mýtě. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové. V sedmnácti letech byl odveden do 1. světové války. Po jejím skončení začal studovat teologii v Hradci Králové. Pro mimořádné schopnosti byl za rok poslán na studia do Říma, kde byl 9. 7. 1923 vysvěcen na kněze. Místo děkana v Ústí nad Orlicí nastoupil 17. 6. 1934. Během 2. světové války byl členem protifašistického odboje. 6. 3. 1942 byl gestapem zatčen a následně vězněn v Pardubicích, Drážďanech, Praze, Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Flössenburg. Domů se vrátil 15. 5. 1945. V r. 1961 byl zbaven státního souhlasu pro výkon kněze a vzhledem ke svému věku požádal o odchod do důchodu. Zemřel náhle 23. 7. 1963.

Jaroslav <br />Matoušek

Jaroslav
Matoušek

14.2. 1915 -  16. 10. 1940

Narodil se v rodině kožešnického mistra. Studoval na Obchodní akademii v Chrudimi a pak absolvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově jako jeden z nejlepších v ročníku.
V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie a po její kapitulaci přešel do Velké Británie, kde létal jako radiotelegrafista v letounu Wellington. Při návratu z akce v noci ze 16. na 17. října 1940 za velmi nepříznivého počasí byl stroj poškozen protiletadlovou palbou. Nad Londýnem navíc vlétl do balonové přehrady, která chránila velitelství stíhacího letectva a zřítil se k zemi. Radiotelegrafista Jaroslav Matoušek spolu s několika dalšími členy posádky byl na místě mrtev. Po několika dalších dnech byl se svými spolubojovníky pohřben na hřbitově Pinner Harrow. In memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

František <br />Fuksa

František
Fuksa

2.2. 1859 -  27. 12. 1938

Právník a divadelní ředitel.

Po vystudování gymnázia v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě se stal úředníkem nejprve v Chlumci nad Cidlinou, později v Praze na Královských Vinohradech ve funkci ředitele Městských úřadů v letech 1884-1915. V roce 1913 se stal František Fuksa třetím ředitelem Městského divadla na Královských Vinohradech. Od roku 1931 byl předsedou správního výboru Spojeného družstva Národního divadla.
Psal články do časopisů Osvěta a Samosprávný obzor; přispíval do Ottova slovníku naučného.