Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Alois <br />Vrecl

Alois
Vrecl

Narodil se v nádražní budově železniční stanice Cerekvice – Česká Hrušová (dnešní Cerekvice nad Loučnou). Krátce po jeho narození se rodina Vreclova se šesti dětmi přestěhovala do Peček, kde Alois prožil své mládí a navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Krátce po vyučení v Praze jej otec v 16 letech přihlásil do Rakousko-uherské armády. V ní pak sloužil nejdříve jako elév u hudby a poté jako zdravotník u 2. pěšího pluku v Brašově v Sedmihradsku (dnes Rumunsko). Od zdravotní služby byl převelen k tehdy se ještě tvořícímu letectvu a byl vycvičen pilotem. Po získání leteckého průkazu (č. 868) roku 1917 bojoval na východní frontě (Zborov a Oděsa), kde mu byly přiznány tři sestřely nepřátelských letadel.

Po skončení I. sv. války se Alois Vrecl přihlásil do řad vznikající čs. armády a sloužil u letectva jako pilot. Létal na takřka všech typech letadel, kterými v té době letectvo disponovalo. V jeho řadách se zúčastnil také bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad. Za tuto službu byl také vyznamenán.

Alois Vrecl byl dobrým pilotem a v jeho hodnocení najdeme kladné posudky jeho odborných znalostí, ale i vlastností osobnostních. Při různých leteckých soutěžích se umisťoval mezi prvními. Sloužil u různých útvarů po celé republice, ponejvíce u leteckého pluku 1 v Praze Kbelích a byl povyšován podle předpisů. Protože byl velmi dobrým pilotem, bylo mu roku 1923 svěřeno řízení letadla na tu dobu dálkového letu Praha – Göteborg přes Berlín a Kodaň.

V roce 1926 se Alois Vrecl "proslavil" akrobatickým kouskem, když v Praze na stroji Avia BH podletěl vyšehradský železniční most, za což byl kázeňsky potrestán. V roce 1928 se stal prvním vojenským pilotem, který seskočil z letadla na padáku československé výroby.
V roce 1939 Alois Vrecl odešel ilegálně do Polska, aby se přihlásil do řad vznikajícího čs. zahraničního vojska. Po krátkém pobytu v Krakově odplul s dalšími dobrovolníky do Francie, kde byl zařazen jako vojenský pilot do cizinecké legie. Ve Francii a v severní Africe se podílel na výcviku francouzských a čs. pilotů. Po vyhlášení války Francii odplul v červnu 1940 do tehdejší Velké Británie. Zde pak sloužil jako pilot dopravních letadel u 24. perutě britského Královského letectva (dále RAF). V roce 1945 přiletěl na kontinent spolu s 21. skupinou armád maršála Montgomeryho osvobozující Francii a Belgii.
Po osvobození byl Alois Vrecl několikrát vyznamenán, byl povyšován a nadále sloužil u čs. letectva. Zlom v jeho vojenské kariéře nastal po roce 1948, a ač byl členem KSČ (od r. 1946) nevyhnulo se mu vyloučení z armády, coby příslušníka RAF. Po opuštění armády se Alois Vrecl živil v podřadných profesích, povětšinou jako pomocný dělník. V roce 1983 zemřel v Dřínově u Kralup nad Vltavou ve svém rodinném domku čp. 87 a je pochován v Třeboradicích. Byl rehabilitován v roce 1969 (povýšen na podplukovníka) a podruhé v roce 1991 byl povýšen in memoriam na plukovníka letectva.

Alois Vrecl byl adoptoval syna Arnošta Staňka, který létal v RAF a zahynul nad kanálem La Manche.

Václav <br />Drobný

Václav
Drobný

Václav Drobný pocházel ze zemědělské rodiny. V roce 1948 se oženil a převzal hospodářství. 15. ledna 1950 byl pěti muži odvlečen k výslechu do Pardubic, pak do Chrudimi a následně na Pankrác do Prahy. Odsouzen byl za pomáhání k velezradě 11. a 12. září 1951 Státním soudem v Praze a 17. listopadu 1951 Nejvyšším soudem v Praze k 10 letům odnětí svobody, propadnutí celého jmění a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Po odsouzení byl odvezen na Bory u Plzně a odtud do Jáchymova do uranových dolů. Zde byl až do října 1956, kdy byl podmínečně propuštěn.

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 9. srpna 1990.

Bernard  Bořivoj <br />Quadrat

Bernard Bořivoj
Quadrat

Narodil se 13. 5. 1821 v Praze. Vystudoval klasickou filozofii na pražské univerzitě. Pod vlivem prof. K. B. Presla a J. Redtenbachera přešel ke studiu přírodních věd, zejm. chemie. Asistentem a později docentem chemie na univerzitě v Praze. Roku 1848 odešel do Anglie za A. Hofmanem. Roku 1850 jmenován profesorem všeobecné a analytické chemie na německé technice v Brně. Pro vlastenecké postoje r. 1871 penzionován. V letech 1872-75 vyučoval na nižší německé soukromé reálné škole v Hylvátech. Byl jedním z prvních, kteří publikovali v oboru chemie česky, autor studií kompletních kyanidů platiny. Napsal několik učebnic obecné a technické chemie. Z díla: Lučebné opyty (1848), Základové chemie (1854). Zemřel 27. 10. 1895 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Zdeněk <br />Brožek

Zdeněk
Brožek

2.8. 1919 -  30.6. 2000

Narodil se 2. 8. 1919 v Ústí nad Orlicí. Po absolvování Tkalcovské školy byl krátce na stáži v ateliéru prof. Antonína Kybala. Poté působil jako návrhář v řadě textilních ateliérů různých firem (nejdéle v Textilní tvorbě Praha). Navrhoval látky, kravaty, šátky apod. Do roku 1979 pracoval v  propagačním oddělení Kovostavu (později Elitexu) v Ústí nad Orlicí.

František <br />Uhlíř

František
Uhlíř

28.8. 1920 -  22. 11. 2013

Narodil se 28. 8. 1920 v Ústí nad Orlicí. Hudební základy získal u otce Františka (*1892), kapelníka ústecké městské hudby. Hru na klavír studoval u N. Fišera a v Pardubicích, pozoun u prof. Smékala v Brně. Od 14 let člen Cecilské hudební jednoty. První skladatelské pokusy již v roce 1938 (valčík Ve víru plesu). V lednu 1940 se poprvé představil se svou skupinou Hot Jazz (improvizace v taneční hudbě). Za války totálně nasazen, pracoval v Mrázově letecké továrně v Chocni. Se zde pracujícími hudebníky založili orchestr, František jeho dirigentem. V roce 1944 složil kapelnické zkoušky a převzal po N. Fišerovi kapelnickou živnost. Od roku 1948 až do odchodu do penze učitel místní hudební školy. Hrál v tanečních orchestrech, Swing kvartetu, dirigoval dechovou hudbu, doprovázel B. Herana. Jako skladatel se podílel na divadelních hrách pro děti, které psala Pavla Koštová. Od roku 1970 komponuje především pro dechový orchestr. První skladba, pochod, odvysílána v brněnském rozhlase již 17. 3. 1944, řada dalších nahrána různými orchestry. V provedení vojenské hudby byly součástí živých koncertů ze zahrad Pražského hradu (1976). Spolupracoval s Posádkovou hudbou Hradec Králové, spoluzakladatel festivalu dechových hudeb v Lanškrouně. Tvorba F. Uhlíře se představila i na festivalu Kmochův Kolín (1987). Do sbírek městského muzea věnoval množství notového materiálu. Soubor obsahuje skladby provedené místními hudebními tělesy v průběhu dvou staletí, zastoupena je tištěná i rukopisná tvorba ústeckých rodáků. Publikační činnost: s J. Šilarem "Dechová hudba v Ústí nad Orlicí, s K. Štanclem historie taneční hudby "Hráli jsme pro radost". Samostatně "170. výročí dechové hudby v Ústí nad Orlicí" a "Ústecký hudební život v období Československé republiky". Čestné občanství města Ústí nad Orlicí uděleno 5. 9. 2000.

Josef <br />Jindra

Josef
Jindra

17.8. 1936 -  19.5. 2016

Narodil se v Žamberku, s mladší sestrou Marií a rodiči vyrůstal v Kunvaldu, kde vychodil obecnou i měšťanskou školu. Otec Josef Jindra přivedl obě své děti k lyžařskému sportu, kde dosahovaly výborných výsledků.

Již během školní docházky se věnoval lyžařskému sportu. V roce 1951 se umístil na 3. místě ve skoku na lyžích na krajském přeboru v Bílé Třemešné, o rok později byl zvítězil. Ve svých 16 letech, v roce 1952 získal 3. cenu na mistrovství republiky v Ružomberoku.
Následovala série předních umístění na nejrůznějších závodech v tehdejším Československu. V roce 1960, po pěkném umístění na mezinárodním závodu v Klingenthalu, závodního sportu zanechal. K jeho největším úspěchům patří 3. místo ve sdruženém závodě na přeboru republiky ve Špindlerově Mlýně v roce 1957 a 2. místo ve stejném přeboru za skok prostý.

V roce 1952 se přihlásil do aeroklubu Svazarmu v Žamberku a začal se učit létat s kluzákem i motorovým sportovním letadlem. Svůj první let vykonal ve větroni LF-109 Pionýr 8. 3. 1953. V roce 1955 složil na letišti v Hradci Králové zkoušku sportovního pilota motorových letadel. Absolvoval kurs pro instruktory bezmotorového létání ve Vrchlabí. V roce 1967 se dostavily první úspěchy, z nichž nejcennější je 4. místo na mistrovství republiky v letecké akrobacii v Zábřehu u Opavy. Na nově přiděleném letadle 2-526 AS-OK WXB se poprvé zúčastnil jako kapitán našeho družstva mezinárodní soutěže v Německu v roce 1968, kde o rok později dosáhl umístění na 3. místě. Velkého úspěchu dosáhlo československé družstvo na VI. mistrovství světa (1970) v anglickém Hullavingtonu, kde se umístilo jako 3. nejlepší na světě. O rok později získalo naše družstvo 2. místo na mezinárodní soutěži v SSSR ve městě Orel. Na VIII. mistrovství ČSSR v letecké akrobacii (1971), pořádaném v Košicích, se umístil na 1. místě, a stal se tak mistrem republiky a byl poctěn titulem "Mistr sportu". O rok později se československé družstvo umístilo na 4. místě na mistrovství světa ve Francii. V roce 1972 přišlo vítězství na mistrovství republiky v Holešově a úspěch na mezinárodních závodech v NDR. Kariéru sportovního pilota ukončil a věnoval létání profesionálně u společnosti Slovair, kde působil jako zalétávací a zkušební pilot. V roce 1987 dostal nabídku pracovat jako pilot v Africe, kde prováděl letecky chemické ošetření bavlníkových polí ve středním Egyptě.