Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Dušek

Václav
Dušek

Václav Dušek, úředník a dělník, byl 11. března 1955 Krajským soudem v Pardubicích a 7. června 1955 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za velezradu k 10 letům odnětí svobody, propadnutí poloviny jmění a ke ztrátě čestných práv občanských. Propuštěn byl na základě amnestie v říjnu 1960.

Václav Dušek byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 5. října 1990.

Václav <br />Fiedler

Václav
Fiedler

Regionální historik, pedagog, kněz.

Vystudoval gymnázium a Biskupský seminář v Hradci Králové. Poté byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm bylo Nové Město nad Metují. Poté se vrátil na Vysočinu a byl kaplanem v tehdejším Německém Brodě. Vyučoval náboženství na brodských obecních a měšťanských školách.

Za I. světové války pomáhal uprchlíků z Haliče a Itálie. Jako člen Kuratoria městského muzea zachránil za světové války 3krát při rekvizicích téměř všechny brodské zvony. Koncem války konal bohoslužby v českém jazyce a z jeho iniciativy se zpívala místo císařské hymny píseň Kde domov můj.

Po vzniku samostatného Československa se stal aktivním členem a funkcionářem Jednoty katolického duchovenstva československého. Ve volných chvílích se V. Fiedler zabýval botanikou. V mládí napsal knížku O růžích, dopisoval do Praktického rádce, do Milotického hospodáře, vypěstoval novou odrůdu brambor (rohlíčky Milčan) i nové odrůdy chryzantém.

Působil také jako profesor na brodském gymnáziu. Zabýval se historií, zejména osobností Karla Havlíčka Borovského a jeho vztahem k Brodu. Redigoval jubilejní havlíčkobrodský almanach z roku 1946, nazvaný Památce Havlíčkově. Autor mnoha statí z dějin Německobrodska.

 Byl také dlouholetým kronikářem obce Česká Bělá.

Jan  Stanislav<br />Skrejšovský

Jan Stanislav
Skrejšovský

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a v Praze, právo na pražské univerzitě. Nastoupil praxi u finanční prokuratury, 1858 úředník vídeňského ministerstva financí. Brzo jej zlákala žurnalistika a politika. 1862 list Politik, 1868 vznikla v Chrudimi vydávaná, ale zprávy z celých Čech i Moravy přinášející Koruna, 1875 založil Brousek, 1880 Tribune a 1883 ve Vídni vycházející český deník Věstník. V politice od 1863 v českém zemském sněmu. Pokaždé kandidoval jinde, v regionu kandidoval dvakrát. Nejprve v národnostně složitém obvodu měst Lanškroun, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí 1867. Tato volba byla však zpochybněna. Mandát získal v letech 1868-1877 za obvod měst Vysoké Mýto, Skuteč a Hlinsko. Nakonec jej byla ale zbaven, když si odpykával trest za tiskový delikt. To mu, vzhledem k dobovému kontextu, ovšem spíše služí ke cti.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Václav <br />Fiedler

Václav
Fiedler

14.8. 1887 -  11.7. 1948

Regionální historik, pedagog, kněz.

Vystudoval gymnázium a Biskupský seminář v Hradci Králové. Poté byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm bylo Nové Město nad Metují. Poté se vrátil na Vysočinu a byl kaplanem v tehdejším Německém Brodě. Vyučoval náboženství na brodských obecních a měšťanských školách.

Za I. světové války pomáhal uprchlíků z Haliče a Itálie. Jako člen Kuratoria městského muzea zachránil za světové války 3krát při rekvizicích téměř všechny brodské zvony. Koncem války konal bohoslužby v českém jazyce a z jeho iniciativy se zpívala místo císařské hymny píseň Kde domov můj.

Po vzniku samostatného Československa se stal aktivním členem a funkcionářem Jednoty katolického duchovenstva československého. Ve volných chvílích se V. Fiedler zabýval botanikou. V mládí napsal knížku O růžích, dopisoval do Praktického rádce, do Milotického hospodáře, vypěstoval novou odrůdu brambor (rohlíčky Milčan) i nové odrůdy chryzantém.

Působil také jako profesor na brodském gymnáziu. Zabýval se historií, zejména osobností Karla Havlíčka Borovského a jeho vztahem k Brodu. Redigoval jubilejní havlíčkobrodský almanach z roku 1946, nazvaný Památce Havlíčkově. Autor mnoha statí z dějin Německobrodska.

 Byl také dlouholetým kronikářem obce Česká Bělá.

Jaroslav <br />Křička

Jaroslav
Křička

27.8. 1882 -  23.1. 1969

Jaroslav Křička byl syn kantora a ředitele kůru Františka Křičky a bratr literátů Pavla a Petra Křičků. Studoval na brodském gymnáziu v letech 1892 - 1900. Tomuto městu věnoval mazurku Nazdar maturitě a v roce 1935 kantátu Studentské vzpomínky. Následovalo studium na pražské konzervatoři (1902 - 05). Roku 1906 odešel do ruské Jekatěrinoslavi, kde působil jako učitel hudby a dirigent orchestru, který tu založil. Po třech letech se vrátil do Prahy a stal se sbormistrem vinohradského a pak pražského Hlaholu, který tehdy představoval nejvýznamnější pražské sborové těleso. Po vzniku Československa byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři. Profesorem její mistrovské školy se stal roku 1936. V letech 1942 - 45 byl ředitelem konzervatoře. Vedle svých kolegů J. B. Foerstra, V. Nováka a J. Suka představoval Křička v českém hudebním žiovtě osobnost nejtradičnější, jejíž zájem o hudební dění za hranicemi se omezoval na ruskou romantickou hudbu. Jeho doménou se stal idylicky nahlížený svět českého venkova a rodiny. Psal též hudbu k filmům: Cech panen kutnohorských (1938), Barbora Hlavsová (1940) a další. O jeho vztahu k Havlíčkovi svědčí kantáta Tyrolské elegie a balet Král Lávra. V roce 1936 získal ve skladatelské soutěži při konání letních OH bronzovou medaili za skladbu Horácká suita. Vydal několik popularizačních a informačních publikací.

František <br />Kettner

František
Kettner

27.8. 1918 -  19.5. 2003

Narodil se v Činěvsi u Nymburka jako sedmý potomek Václava a Terezie Kettnerových. Obecnou školu absolvoval v místě rodiště, reálku zakončil maturitou v Nymburce. Následovala studia teologie a pobyt v královéhradeckém semináři (1937 až 1942). Na kněze byl vysvěcen 28. června 1942 v Hradci Králové. Působil v Novém Městě nad Metují, Solnici, Libčanech, Opatově, Hronově a od roku 1970 v České Třebové.


Pod jeho vedením a za jeho pomoci byli do kněžské služby uváděni novokněží, mezi kterými byl i Josef Kajnek, pozdější pomocný královéhradecký biskup.


František Kettner se za svého působení v České Třebové zasloužil o opravu rotundy sv. Kateřiny a opravu kostela sv. Jakuba včetně dvou nových zvonů. Opravena byla také kaple na Moravské ulici. Ve volném čase hodně četl a sbíral známky. Když zemřel, jeho tělo bylo uloženo do kněžského hrobu na českotřebovském hřbitově.