Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Vratislav <br />Bělský

Vratislav
Bělský

Význačný cembalista, varhaník, hudební vědec a pedagog se narodil v České Třebové v rodině akademického malíře a středoškolského profesora Františka Bělského. V rodném městě vystudoval reálné gymnázium a přitom se hudebně vzdělával na hudební škole v Pardubicích a soukromě ve Třebové u Františka Preislera mladšího (klavír). Během války byl totálně nasazen, a tak mohl studovat na brněnské konzervatoři až v roce 1945 (varhany u profesora Jos. Černického). V roce 1949 se oženil, manželka Vlasta studovala též varhany. Další vzdělání získal na JAMU u profesora Františka Michálka.

Než nastoupil na dráhu profesora brněnské konzervatoře, nejprve se věnoval koncertní činnosti s komorními sólisty. Z této spolupráce také vznikla celá řada televizních a rozhlasových nahrávek. Od roku 1952 učil na hudebních školách v Kuřimi u Brna a ve Šlapanicích.

Byl nejen praktickým hudebníkem, ale věnoval se i studiu historie a teorie hudby. Objevil a z rukopisů připravil k provedení řadu skladeb českých mistrů, které také vydal tiskem v edici Musica antiqua bohemica. Soustředil se na Adama Michnu z Otradovic a Jana Dismase Zelenku. Pro své žáky na konzervatoři napsal Nauku o varhanách, která se dočkala několika vydání.

Přeložil knihy a učebnice o interpretaci (Pokus o návod jak hrát na příčnou flétnu J.J. Quantze, Důkladná škola na housle L. Mozarta, Úvaha o správném způsobu hry na klavír C. Ph. E. Bacha …). Varhanní hru na konzervatoři vyučoval sedmnáct let, ještě dlouho v důchodovém věku byl lektorem odborných předmětů na JAMU.

Karel <br />Kindl

Karel
Kindl

Karel Kindl se narodil 14. června 1906 v Ústí nad Orlicí. Byl znám především jako malíř krajinář. Několik obrazů a kreseb je uloženo v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno je nerozlučně spjato s historií divadelního souboru Vicena, pro který maloval kulisy k inscenacím. Občas se ukázal na jevišti i jako herec. V letech 1926-52 odehrál na padesát rolí, 45 let působil jako jevištní mistr v Roškotově divadle a je podepsán pod desítkami jevištních výprav k divadelním představením. Patřil také mezi aktivní členy ústeckého Klubu českých turistů. Pracoval jako propagační pracovník n. p. Perla. Miloval svoji chatičku v nedalekém Mandlu, kam jezdil odpočívat, ale většinou se štětcem v ruce.  Karel Kindl zemřel 1. 6. 1981 v Ústí nad Orlicí.

Karel <br />Kubánek

Karel
Kubánek

Dramatik, spisovatel, publicista.

Karel Kubánek byl jedním z prvních absolventů chotěbořského gymnázia (abiturientský ročník 1921). Poté odešel studovat vysokou školu obchodní do Prahy, kde potom prožil většinu života.

Celým životem ho provázela láska k divadlu. Již při studiích na gymnáziu odehrál a režíroval desítky divadelních her v akademickém spolu Rieger a v ochotnickém spolku Palacký. Během pražských studií se mu naskytla příležitost odehrát v tehdy novém Tylově divadle v Nuslích role v několika představeních. Jeho divadelní kariéra však nebyla dlouhá. Po získání titulu komerčního inženýra zakotvil v pražském pojišťovnictví. Zakrátko se oženil a založil rodinu.

Celý život ho pronásledovaly zdravotní potíže, a tak dobu, kdy musel ležet, překonával psaním. Už na gymnáziu se pokoušel literárně tvořit. Svoje prvotiny, krátké a satirické články, zasílal do Hlasů z Posázaví. Podepisoval je značkou bratr Hnát Řimbaba. Napsal řadu divadelních her - komedie, dramata, historické hry, detektivky.

Kubánek se ve svých dílech věnoval také svému rodnému městu. Chotěbořskou epizodu husitských válek zpracoval v dramatu Kacíři. Dějiny Chotěboře zpracoval ve zkrácené verzi pod názvem Kapitoly z dějin Chotěboře. Ty vycházely na pokračování v novinách Cesta vysočiny. Čtenáři časopisu Chotěbořské ECHO měli možnost seznámit se s ukázkami z knihy Kronika rodu Kubánků, které vycházely na pokračování v roce 1997 pod názvem Vítr vane Vysočinou.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Koukal

Josef
Koukal

6.5. 1912 -  23.2. 1980

Josef Koukal se vyučil automechanikem v Chocni, pak absolvoval letecké učiliště a nastoupil do pilotní a stíhací školy. V roce 1936 odchází z armády a pracuje jako zalétávací pilot společnosti Beneš-Mráz v Chocni. Oženil se s Františkou Putnarovou, nejprve bydleli v Chocni, pak se přestěhovali do Luže, odkud manželka pocházela. V srpnu 1939 odchází Josef Koukal do Polska, kde je přijat k polskému letectvu. Po porážce Polska a zajetí Rusy se velmi složitou cestou dostává přes Rumunsko, Bejrút a Francii do Velké Británie a stává se jedním z prvních pilotů československé stíhací perutě RAF. Při jednom z leteckých soubojů havaroval a byl těžce popálen na 72% těla. Léčba trvala téměř rok. Pak se znovu vrátil k letectvu. Při další havárii však přežil jen díky zásahu kamarádů. Následně odchází z bojové služby.
Po návratu do vlasti byl v hodnosti majora přeložen do výslužby. Stihl ještě zalétat první poválečný Sokol ve firmě Beneš-Mráz po jejím znárodnění, ale pak mu bylo létání ze zdravotních důvodů zakázáno, byl předčasně penzionován a byla mu vyměřena nízká penze.Teprve v roce 1968 dostal ocenění Zasloužilý pracovník leteckého průmyslu a Zasloužilý vojenský letec Československé socialistické republiky. V roce 1972 navštívil na pozvání Velkou Británii - byly zde totiž objeveny trosky jeho letounu. Po návratu do republiky tlak na jeho osobu ze strany StB opět zesílil. Teprve po roce 1989 byl rehabilitován, in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka letectva, na jeho dům v Luži byla umístěna pamětní deska a v domě zřízena pamětní síň. Také v rodných Jenišovicích mu byl odhalen pomník.

Oskar <br />Czepa st.

Oskar
Czepa st.

14.5. 1883 -  27. 11. 1956

Český architekt. Narodil se jako syn zemědělce a kameníka.

 

Navštěvoval měšťanskou školu v Mohelnici, odborné vzdělání získal v Liberci a poté se vydal na zkušenou do Vídně. Získával zkušenosti v ateliérech známých architektů. V roce 1907 se osamostatnil a založil si vlastní ateliér a stavební kancelář. Tehdy získal spoustu zakázek a zúčastnil se několika stavitelských soutěží.

 

Během I. světové války povinně sloužil vlasti a dotáhl to až na rytmistra. Po válce si v Moravské Třebové se svým společníkem Arnoldem Wiesbauerem otevřel vlastní stavební firmu. Tato firma v okolí vystavěla několik nových škol, kaváren, hotelů, obchodních domů apod. Působila mezi lety 1920 – 1946.

 

Mezi jeho koníčky patřilo myslivectví a dechová hudba. Pořádal různé festivaly, soutěže a setkání dechové hudby.

 

Kvůli hospodářské krizi a II. světové válce se přestěhoval i s rodinou zpět do Vídně. Tam pracoval na stavebním úřadu. Jeho nejvýznamnější prací se stala stavba Nové lékařské komory na Halbgasse ve Vídni. Dokončil ji v roce své smrti v roce 1956 ve věku 73 let.

 

Jako Czepovo dílo bývá prezentována vila Carla Bibuse v dnešní Lanškrounské ulici v Moravské Třebové. Mezi jeho další práce patří obchodní dům Zweiback ve Vídni, dále celní budovy, obytné domy, vilky a obchody ve Vídni. V našem kraji postavil například měšťanskou školu v Třebařově, budova Raiffeisenbank v Tatenici, kavárna Soukup v Lanškrouně.

Max <br />Donnebauer

Max
Donnebauer

17.5. 1838 - 5.2. 1888

Český německy píšící numismatik. Restauratér nádražní restaurace v Pardubicích, pak v České Třebové a nádraží střed v Praze. Jeden z nejvýznamnějších českých sběratelů mincí a medailí své doby (přes 7000 kusů). Sbírku získala francouzská numismatická firma Adolfa Hesse za 27000 zlatých. Odborné články ve Wiener numismatische Zeitschrift. Popis sbírky Eduard Fiala pod názvem Beschreibung der Sammlung böhmischen Münzen und Medaillen des Max Donnebauer, Praha 1888.