Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Uhlíř

František
Uhlíř

Narodil se 1. 4. 1892 v Plchůvkách. Do Ústí nad Orlicí přišel s rodiči počátkem 20. století. Profesí holič. Velký a nadšený hudebník, považován za jednoho z nejvýznamnějších muzikantů ve městě. Působil jako kapelník a hráč na eufonium v místní dechové hudbě, člen Cecilské hudební jednoty, varhaník, soukromý učitel houslí a organizátor ústeckého hudebního života. Během 1. světové války musel narukovat, poté působil v Chocni a Náchodě, kde se hudebně vzdělával v Mrštinově hudební škole. V říjnu 1919 se oženil s Annou Maixnerovou a měli spolu syna Františka (*1920). V téměř šedesáti letech onemocněl tuberkulózou, musel uzavřít holičství a omezit činnost aktivního hudebníka (organizoval pouze smuteční obřady). Zemřel 30. 1. 1961 v Ústí nad Orlicí.

Marie <br />Maixnerová

Marie
Maixnerová

Marie Maixnerová se narodila ve Verměřovicích 16. ledna 1922. Odtud se rodina přestěhovala do Kyšperka (Letohradu), kde Marie Maixnerová vychodila základní školu. Nastoupila u firmy Baťa a. s. Zlín, po třech letech byla přeložena do Zruče nad Sázavou, kde pracovala jako dělnice a později ve výplatním oddělení. V roce 1945 se vrátila domů a byla zaměstnána u firmy Jan Hubálek, v továrně na hospodářské stroje v Letohradě, jako účetní. Na podzim 1946 odjela s několika dívkami do Švýcarska, kde prodělala noviciát u Sester Mariiných. Do Čech se vrátila v březnu 1948 a pracovala jako učitelka římskokatolického náboženství. Po r. 1950 už nesměla náboženství vyučovat a pracovala jako pomocná dětská zdravotní sestra. V dubnu 1957 byla zatčena a po osmiměsíční vazbě v Praze Ruzyni byla odsouzena na 15 měsíců odnětí svobody nepodmíněně - pro podvracení republiky. "Údajně jsem se provinila tím, že jsem byla členkou ilegální organizace Mariiných sester, že jsem byla představenou filiálky Mariiných sester v Českém Krumlově a potom v Novém Městě nad Metují a že jsem připravovala na zasvěcení P. Marii některé dívky a rozmnožovala "závadné" písemnosti a rozšiřovala je." Trest si odpykávala v pracovním táboře v Pardubicích a po jeho skončení se vrátila k rodičům do Letohradu. Zaměstnání si hledala s obtížemi, nastoupila jako dělnice ve výrobně tvarůžků v Letohradě-Orlici a po třech letech byla až do důchodu zaměstnána jako laborantka. Po roce 1989 vytvořila spolu se sestrami duchovní zázemí - kapličku a provinční dům Mariiných sester v Rokoli u Nového Města nad Metují.
Marie Maixnerová byla rehabilitována Krajským soudem v Praze 17. dubna 1991.

Věra <br />Ludíková

Věra
Ludíková

Básnířka, členka Obce spisovatelů. Věra Ludíková se narodila 16. 6. 1943 v Ústí nad Orlicí. Pracovala v Pragovce a později v nakladatelství Odeon a jako poradkyně Parlamentu ČR. Vlastnila a vedla nakladatelství CHRONOS a pracovala s mladými adepty poezie.

Je autorkou 24 sbírek poezie a textů, vydávaných také vícejazyčně a přeložených do mnoha jazyků. Svoji poezii přednáší při autorských večerech spolu s význačnými osobnostmi, jakými byli herci Radovan Lukavský, Rudolf Pellar, Otakar Brousek a Alfréd Strejček.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Teréza <br />Nováková

Teréza
Nováková

31.7. 1853 -  13. 11. 1912

Známá spisovatelka z počátku 20. století se zaměřením na regionální témata. Aktivní členka ženského emancipačního hnutí. Pobývala v Litomyšli, po manželovi smrti se přestěhovala do Proseče. Psala romány z venkovského prostředí s regionální tématikou. O České Třebové psala v knihách Děti čistého živého, V lázních pohorských, Na Horách, Slepá Dorotka.

Arnošt <br />Staněk

Arnošt
Staněk

2.7. 1920 -  22.9. 1942

Sloužil v RAF ve 310. peruti. 22. září havaroval při pokusu o nouzové přistání na mořskou hladinu, Spitfire AR495 (NN-T). Adoptivní syn letce Aloise Vrecla.

Josef <br />Glücksmann

Josef
Glücksmann

25.7. 1853 -  14.4. 1918

Josef Glücksmann byl čestným občanem města České Třebové, členem obecního výboru, působil také jako úřadující náměstek okresního starosty.

Josef Glücksmann byl rodák z Nymburka a do České Třebové jej přivedlo povolání poštovního úředníka, kterému zůstal věrný a postupem času se stal c. k. vrchním poštmistrem na českotřebovské hlavní poště. V této funkci se plně zapojil do veřejného života tehdy velmi dynamicky se rozvíjejícího města, ve kterém v roce 1891 žilo podle výsledků sčítání lidu (bez Parníku) 4982 obyvatel, z toho 82 německé národnosti.

Jeho první manželka byla Emilie roz. Janoušková (*11. 5. 1856 - 26. 11. 1910). Jeho druhou ženou se stala  25. 9. 1911 Olga Štěpánková z Kozlova. Josef Glücksmann měl tři sourozence: sestru Paulu, sestru Hedwigu a bratra PhDr. Karla Glűcksmanna (*18. 12. 1861 v Berouně - 28. 7. 1921). Jeho vnuk MUDr. Josef Glűcksmann (*10. 7. 1909 v Ústí nad Orlicí - 4. 12. 1977 v Praze) pracoval jako lékař v Národním divadle v Praze a byl velmi oblíben mezi herci a zpěváky našich divadel. Navázal řadu krásných celoživotních přátelství (Jiřinou Jiráskovou, Karlem Högrem, Josefem Sukem nebo dirigentem České filharmonie Václavem Neumannem.


Josef Glücksmann se poprvé dostal  do funkce starosty města po krátkém působení Antonína Slámy 13. května 1890, avšak po roce 11. května 1891 na tuto funkci rezignoval spolu s dalšími třemi radními: E. Pražským a pány Vyskočilem a Mehlem. O bouřlivém vývoji města v tehdejší době svědčí i další změny ve složení městské rady v tomto roce. Po dvou a půl roce pak byla tehdejšímu starostovi Antonínu Felcmanovi vyslovena nedůvěra a starostou se stává opět Josef Glücksmann, aby v této funkci pobyl dalších dvacet let (listopad 1893 - 4. 11. 1912). Za starostování Josefa Glücksmanna je v kronikách a dokumentech zaznamenán velký rozvoj města, město se stále rozvíjelo, vznikaly nové veřejné budovy, úřady, školy, byly vytyčeny nové ulice. Během jeho působení se počet obyvatel města zdvojnásobil, město také trvale usilovalo o své zviditelnění a přiblížení státní správy.
Josef Glücksmann se také stal prvním předsedou nově založeného „Družstva pro umělý chov ryb a pěstování ušlechtilé vrby košíkářské“. Jeho jméno se objevilo i v první inventární knize českotřebovského městského muzea. V roce 1889 došlo v areálu železničního uzlu k sesuvu půdy. Při likvidaci následků objevili dělníci kosterní pozůstatky třetihorního chobotnatce Deinotherium cuvieri, které se zásluhou tří dárců, pánů Pavla Žídka, přednosty stanice, Kincla, průvodčího vlaků a Josefa Glücksmanna, poštmistra, dostaly do českotřebovského muzea, kde dodnes představují nejvzácnější část paleontologické sbírky.

Zemřel ve věku nedožitých 65 let v sanatoriu v Praze - Podolí. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo dne 18. 4. 1918. Josef Glucksmann byl ještě na konci jeho posledního funkčního období 24. května 1912 za jeho zásluhy prohlášen čestným měšťanem České Třebové.