Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
František <br />Mývalt

František
Mývalt

Syn železničáře, vyučen strojním zámečníkem. Po čtyřleté vojenské službě u námořnictva (loď Orion) 1913 u železnice v České Třebové. Na počátku války opět u válečného námořnictva. Účastník vzpoury v Boce Kotorské ve dnech 1.- 3.2.1918, do konce války vězněn. Zaměstnanec drah v České Třebové 1918 - 1944 až do odchodu do výslužby 1944. Jako všeobecně vážený člověk zvolen v květnu 1945-1946 prvním předsedou Revolučního národního výboru v Ústí nad Orlicí. Zemřel v nemocnici v Pardubicích  31.7.1948. Jeho jménem pojmenována jedna z ústeckých ulic.

Věra <br />Kuželová

Věra
Kuželová

Věra Kuželová se narodila 31. 10. 1918. Během války žila s dcerou u svých rodičů v Ústí nad Orlicí v čp. 434. Byla členkou ústeckého Sokola.Její manžel Josef Kužela pracoval jako konstruktér a pomocník továrních pilotů v závodě Avie v Čakovicích. Zde se seznámil s Jiřím Matičkou a oba se snažili zapojit do boje proti fašistům. Využili Slovenského národního povstání a po vzniklém zmatku na letišti se zmocnili letadla a letěli na Slovensko. Zřítili se však do lesa nedaleko Rajnochovic, přežil pouze J. Matička. Tento čin potrestalo gestapo zatčením příbuzných a jejich uvězněním v Malé pevnosti v Terezíně. Zatklo manželku, matku a čtyři sestry Josefa Kužely, a dále matku a sestru Jiřího Matičky včetně jeho nevlastního otce a nevlastního bratra. a jejich uvězněním v Malé pevnosti v Terezíně. Všichni, kromě těhotné sestry J. Matičky, byli popraveni 4. 11. 1944.

Památku Věry Kuželové připomíná pamětní deska obětem 2. světové války na Památníku odboje a pamětní deska na ústeckém sokolském stadionu.

Ladislav <br />Plíva

Ladislav
Plíva

Ústecký rodák Ladislav "Larry" Plíva byl jako výtvarník a muzikant od konce 60. let minulého století spjat s hnutím českého undergroundu. Za svého působení v Ústí nad Orlicí byl jednou z vůdčích osobností alternativního uskupení zvaného P.A.J.Z.L. (Zkratka slov Pivo a jiné základní lihoviny, později vykládaná jako Praví a jediní zastánci lidu). Plíva byl iniciátorem mnoha poetických happeningů. Po podpisu Charty 77 emigroval v roce 1983 i s rodinou do USA. Žil a tvořil v Hawthornu (New Jersey). Věnoval se převážně abstraktní malbě, elektronické hudbě a konceptuálním instalacím. Ladislav Plíva byl výborným hráčem na kytaru.

Do rodného Ústí se vracel po „sametové revoluci“ poměrně pravidelně, i když ne příliš často. V roce 2008 ho ke společné výstavě pozval Jan Steklík, přední představitel českého výtvarného undergroundu a nepřehlédnutelná osobnost české výtvarné scény. Samostatné expozice dvou ústeckých přátel byly otevřeny v červnu 2008 v místní Galerii pod radnicí. Pro Ladislava „Larryho“ Plívu byla výstava úspěšným „comebackem“. Výstava se setkala s mimořádným ohlasem.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Otakar <br />Machek

Otakar
Machek

22. 12. 1906 - 9.3. 1943

Narodil se 22. 12. 1906 v Ústí nad Orlicí. Pracoval jako úředník okresní nemocenské pokladny. Na podzim roku 1940 pověřen vedením odbojové organizace "Obrana národa" za spolupráce členů Sokola pro oblast Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Kyšperk, Jablonné nad Orlicí a Žamberk. Skupina vyzrazena při velkém zatýkání v České Třebové. Otakar Machek byl zatčen 8. 3. 1943 a převezen do Pardubic. Z obav o svou rodinu a možné vyzrazení spolupracovníků při dalších výsleších spáchal dne 9. 3. 1943 sebevraždu.

Antonín <br />Felcman

Antonín
Felcman

7. 12. 1852 - 5. 12. 1929

Narodil se v České Třebové v rodině truhláře. Po absolvování zdejší obecné školy nastoupil na lanškrounské gymnázium. Studium ale z finančních důvodů nedokončil. U svého otce se vyučil truhlářskému řemeslu a vydal se, jak bylo tehdy zvykem, do světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a dalších městech. Po několika letech se vrátil zpět do rodného města. V roce 1876 se osamostatnil a začal pracovat s jedním učněm a jedním dělníkem. Za dalších pět let si již postavil vlastní továrnu na nábytek na Trávníku. Výroba se neustále rozšiřovala a také počet zaměstnanců rostl. Postupně zaměstnával až 140 dělníků a 3 úředníky. Byl třikrát ženatý a z těchto manželství se narodilo osm dětí. Nejmladší syn Jan převzal později po otci rodinnou firmu, kterou vedl společně s bratrem Stanislavem.


Pracoval v mnoha zdejších spolcích a korporacích, byl majitelem pily, truhlárny, zámečnictví a obchodu s uhlím. Patřil mezi první členy Sokola, několik let působil ve funkci náměstka starosty města, byl i náměstkem okresního starosty. V letech 1891 až 1893 zastával úřad starosty města. Za zásluhy o rozvoj svého rodného města byl jmenován čestným měšťanem České Třebové.

Josef <br />Kolář

Josef
Kolář

18. 12. 1884 -  22.3. 1942

Josef Kolář se narodil 18. 12. 1884 v Bílé Třemešné u Dvora Králové nad Labem. Studoval na Karlově univerzitě v Praze. Do Vysokého Mýta přišel roku 1918 a stal se profesorem gymnázia. Učil latině a řečtině, tělocvik a jiné předměty. Vysoké Mýto si zamiloval a sloužil mu s velkou láskou a opravdovostí. S jeho učitelským posláním a láskou ke klasickým řečem souvisí jeho činnost literární. Přeložil básnická díla Lucretiova "De rerum natura" (O podstatě vzniku světa). V letech 1938-41 byl ředitelem gymnázia. Profesor Kolář přilnul od studentských let k sokolství. Cvičil již na V. sletu s Vinohradskou jednotou, od roku 1921 byl jednatelem a od roku 1926 byl starostou východočeské župy Pippichovy a Jednoty vysokomýtské. Byl také členem kuratoria Odborné školy pro ženské povolání, Spolku pro pěstování her mládeže a knihovník Spolku přátel střední školy ve Vysokém Mýtě. V rámci akce zatýkání sokolských funkcionářů byl 8. 10. 1941 společně se starostou města Františkem Nimshausem a členem župní jednoty jednatelem Albertem Gottwaldem zatčen. Byli převezeni do Pardubic, odkud byli začátkem prosince 1941 převezeni do terezínské Malé pevnosti, kam byli soustředěni všichni činovníci Sokola. Celkem bylo uvězněno 168 sokolských činovníků. V lednu 1942 byli za krutých mrazů byli převezeni do Osvětimi, kde jich do půl roku umřelo 153. Byl mezi nimi i Josef Kolář, který byl dne 22. 3. 1942 utlučen (Andrle v knize Osobnosti Vysokého Mýta 1310 - 2001 uvádí datum 16. 3. 1942).