Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Blanka <br />Kostřicová

Blanka
Kostřicová

Blanka Kostřicová se narodila 16. 4. 1961 v Litomyšli, žije v České Třebové.Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština - angličtina. Pracovala v Ústavu pro jazyk český ČSAV v Praze, poté jako středoškolská učitelka v České Třebové, kde také žije.

Literární recenze, kritiky a eseje publikuje zejména v časopisech Tvar, Souvislosti, Bohemica Olomucensia, Bohemica litteraria, Host a A2. Přispívala také do kulturní rubriky Lidových novin a Literárních novin, Proglasu, Listů aj. Povídky i delší prózy publikovala nejprve časopisecky a v knižním sborníku Dvanáct východočeských prozaiků. Členka Obce spisovatelů. Záliba ve sportu a cestování se promítá i do její tvorby. Vydala několik beletristických knih např. Třebovské povídky (2007), Ledovcová turistika (2007), Lyžařské povídky (2009), Dole a nahoře (2010), Kronika (2012), Románový cyklus Jiřího Kratochvila (2008),  Třebovský zápisník (2014). Přispěla též do sborníku Honzo, ahoj. Setkání s Janem Balabánem (2011).

Karel <br />Jelínek

Karel
Jelínek

Karel Jelínek, rodák z Pardubic, pocházel z rodiny živnostníka. I když se dobře učil, na žádnou střední školu se hlásit nemohl, pracoval jako pomocný dělník v autodílně. S kamarády založili společenství Barbara, kde se scházeli přátelé stejného protisocialistického smýšlení. Karel jelínek byl zatčen na jaře 1961 při pokusu o opuštění republiky. 31. května 1961 byl Vyšším vojenským soudem v Příbrami a 14. července 1961 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen k 9 letům odnětí svobody a ke ztrátě čestných práv občanských na 3 roky. Odsouzen byl za pobuřování proti republice, pokus vyzvědačství, pokus spolčení a pokus zběhnutí. Po výkonu trestu byl Karel Jelínek zaměstnán v různých dělnických pozicích, StB ho však stále sledovala. Spisovatel Arnošt Lustig napsal podle jeho příběhu knihu Bílé břízy na podzim.
Karel Jelínek byl rehabilitován Vyšším vojenským soudem v Příbrami 17. dubna 1991.

Zdeněk <br />Smetáček

Zdeněk
Smetáček

Novinář, filosof, sociolog a filosofický publicista, překladatel.

Vystudoval filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1925 působil sedm let jako tajemník České akademie věd a umění. V letech 1932-1936 byl redaktorem filozofické revue Česká mysl. V roce 1934 patřil k hlavním organizátorům Mezinárodního filozofického kongresu v Praze. Od roku 1936 do roku 1941 byl zahraničně politickým komentátorem Lidových novin, odkud byl na nátlak nacistů propuštěn. Pracovat jako lektor nakladatelství Družstevní práce. V letech 1946-1948 byl zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, byl tiskovým atašé v USA. Přispíval do odborných časopisů, překládal.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval do USA. V exilu řídil vysílání české rozhlasové stanice „Hlas Ameriky“ ve Washingtonu.

Zemřel v městě Betheda v americkém státě Maryland (jinde se uvádí Washington, USA).

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef  <br />Hubáček

Josef
Hubáček

19. 11. 1850 - 5.3. 1900

Novinář, básník a prozaik. Narodil se v Chotěboři v rodině berního kontrolora a radního města Josefa a jeho ženy Františky. Rodina často měnila bydliště. Mládí prožil ve Štětí a v Jablonci nad Nisou. Po studiích na gymnáziu v Hradci Králové a Jičíně Vystudoval v Praze právnickou fakultu. Svoji literární dráhu začal v sedmdesátých letech uveřejňováním povídek a básní v časopisech Světozor, Humoristické listy a Paleček. Vlastní žurnalistickou dráhu zahájil za studentských let jako referent v časopise Čech. Známé byly zejména jeho satiristické verše v Humoristických listech podepisované pseudonymem Emanuel Pišišvor. Aktivně reagoval na aktuální politické dění. V Praze vedl časopis Politika z něhož později vznikl deník Národní listy. Roku 1885 převzal časopis Pokrok, který o rok později přejmenoval na Hlas národa a do konce života ho vedl. K němu začal od roku 1890 vydávat přílohu Pražský ilustrovaný kurýr. Okolo tohoto časopisu byl seskupen spisovatelský tým, ve kterém byl i jeho bratr Gustav, který psal romány pod pseudonymem Václav Čech. V těchto novinách prosazoval konzervativní názory, které ztrácely ve společnosti podporu. Politický boj, v němž prohrával a s tím spojené ztrátové hospodaření novin podlomily jeho zdraví. Zemřel po krátké nemoci na zástavu srdce.

Jiří <br />Vorel

Jiří
Vorel

17. 11. 1923 -  13.3. 1945

Jiří Vorel se narodil 17. listopadu 1923 v Praze. Rodiče pocházeli z Ústí nad Orlicí, v Doudlebách nad Orlicí provozovali hotel "Vorel". Jiří Vorel v Doudlebách strávil bezstarostné dětství. Zajímal o sport - atletiku, kopanou, plavání a cyklistiku. Během války pracoval jako strojní zámečník v Mrázově letecké továrně v Chocni, kam denně dojížděl na kole. Z nadšení, nedocenění nebezpečí si pořídil již v roce 1939 automatickou pistoli ráže 6,3 mm a bubínkový revolver ráže 9 mm s dvaceti náboji. Jejich držení bylo prozrazeno a Jiří Vorel byl hradeckým gestapem 21. 9. 1944 zatčen, odsouzen k trestu smrti a 13. 3. 1945 byl popraven. Matka Jiřího Vorla nechala na hřbitově v Ústí nad Orlicí přestavět rodinný hrob na symbolické místo odpočinku syna. Na hrob nechala umístit bronzovou miniaturu Raněný od sochaře Jana Štursy. Dnes je soška umístěna u Galerie pod radnicí v Ústí nad Orlicí.

Otakar <br />Rykr

Otakar
Rykr

3. 11. 1873 -  28.6. 1956

Úředník, zaměstnanec státní dráhy, autor turistického průvodce, mapy Kolína.

Narodil se českým rodičům v Jedlersdorfu u Vídně. Dětství prožil v Nymburce, kde absolvoval základní vzdělání. Poté vystudoval obchodní akademii v Praze. Již v době studií byl zakládajícím členem nymburského akademického spolku Polaban.

Po studiích získal jako zaměstnanec státní dráhy roku 1897 umístěnku do Chotěboře a v roce 1907 do Kolína, kde pracoval jako revident na dráze.

Jeho vřelý vztah k přírodě ho přivedl v Kolíně v roce 1921 k založení odboru Klubu českých turistů. Již o dva roky později byl značkovatelem odboru. Sám zhotovil na 85 orientačních tabulek a označil na 100 km cest. V roce 1928 byl zvolen jednatelem a o rok později předsedou odboru. Byl iniciátorem myšlenky postavení Kolínské boudy v Krkonoších, ke které vydal průvodce okolím. V tomto průvodci vytvořil i okruhy procházek s různou dobou trvání (jednotlivé okruhy byly barevně odlišené).
Jedním z krásných nápadů Otakara Rykra a zároveň velkou službou nejširší veřejnosti byl oblíbený turistický jízdní řád „Liliput“, který se těšil velké oblibě. Namaloval také kreslený plán města Kolína.
Byl také zakladatelem Vlastivědného sborníku Polabí, v němž publikoval. Autor regionálních publikací z Kolína a vzpomínek na Nymburk.

Jeho synem byl známý scénograf, malíř a grafik, autor známých obalů pro firmu Orion, Zdeněk Rykr, po němž je v Chotěboři pojmenovaná ulice.