Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Martin <br />Vídenský

Martin
Vídenský

Narodil se 25. 9. 1970 v Ústí nad Orlicí. Po maturitě na Střední průmyslové škole železniční v České Třebové pracoval krátce jako pomocník strojvedoucího v Lokomotivním depu Česká Třebová. Po základní vojenské službě přestoupil do Železniční stanice Letohrad, kde je vlakvedoucím osobních vlaků. Od roku 1996 žije v Letohradu. Věnuje se paraglidingu. V letech 1999–2001 se zúčastnil extrémního štafetového závodu Dolomitenmann v rakouském Lienzu. O průběhu závodu psal reportáže do časopisů Paragliding a Everest. Jako autor básní se uvedl poprvé v Almanachu mladých básníků Podorlicka (2001). V roce 2003 knižně debutoval sbírkou Ozvěny ticha.

Jiří  <br />Cihlář

Jiří
Cihlář

Narodil se 23. 1. 1927 v Lučicích. Autor prací o historii komunistického hnutí, dějinách zemědělství a vesnic severovýchodních Čech, výboru z díla M. Rollerové.

Z díla: Založení KSČ na Ústeckoorlicku, Těžká léta na Orlickoústecku 1929-1939, Účast studentů v ilegálním boji KSČ v Chocni a Vysokém Mýtě, Rotary kluby ve východních Čechách, Zpěv mého domova, České školy na Lanškrounsku, Jak se dříve mluvilo v textilních továrnách, První světová válka a Orlickoústecko, Starosta Oldřichovic Karl Hübl : sedlák, spisovatel a politik, Sudetoněmečtí demokraté, antifašisté a Orlickoústecko, Účast studentů v ilegálním boji KSČ v Chocni a Vysokém Mýtě, Úsilí samosprávného okresu Ústí nad Orlicí o rozvoj Ústecka a Třebovska 1865-1928, Václav Zdeněk Hackenschmied, učitel na rozhraní dvou století : Říčky - Ústí nad Orlicí, Vesnice severovýchodních Čech od osvobození 1945 do Února 1948, Vesnice severovýchodních Čech v období kolektivizace 1948-1960, Za chléb, práci a svobodu, za šťastný život v socialismu.

František <br />Jandera

František
Jandera

František Jandera pocházel ze  starého třebovského rodu Janderů z Hýblovy ulice, v němž bylo po několik generací provozováno kolářské řemeslo. Narodil se 22. května 1920 v rodině posledního koláře  Františka Jandery nejstaršího a jeho manželky Albíny, rozené Skalické, pod krovem stařičké Janderovy chalupy čp. 333, která se nacházela v dolní části Hýblovy ulice. V roce 1936 chalupa ustoupila stavbě nového Janderova domu.

 

Mladý František se v Hurtově slévárně na Trávníku vyučil zámečníkem. Tuto svoji profesi po celý život, až do odchodu do důchodu,vykonával v železničních dílnách.


František Jandera od mládí propadl kouzlu historie našeho města. V dětství se často pohyboval v kovárně Skalických v Litomyšlské ulici, u své babičky a dědečka. Díky tomu poznal zákoutí a plácky v Tkalcovské ulici a na starém Trávníku. Jeho tajuplné prostředí s křivolakými uličkami mu navždy učarovalo. Kromě těchto míst a rodné chalupy také docházel do stavení své tety Antonie Schejbalové čp. 87 v Podbranské ulici nedaleko Kapounova mlýna. I na dřívější podobu této části města, s průzračnou vodou tekoucí v náhonu na zmíněný mlýn, velice rád vzpomínal. Proměny Třebové vždy obdivoval nad starými fotografiemi a pohlednicemi. Byl výborným pamětníkem a vypravěčem rodinných událostí a historek ze starého Trávníka, zaznamenaných ing. Eduardem Stříbrným.


František Jandera také propadl kouzlu betlémů. V rodině dlouhá léta opatroval starý betlém, složený z malovaných figur malovaných na papírové lepence několika známých betlemářských malířů, doplněný trojrozměrnou dřevěnou architekturou. Vedle typických orientálních staveb zaujme i maketa českotřebovského kostela sv. Jakuba Většího v podobě před požárem v roce 1884 s původní Hardtmuthovou bání a sanktusníkem (malá věžička na hřebeni střechy kostela, po požáru již nebyl obnoven). V roce 2000 daroval František Jandera betlém našemu městskému muzeu. Navštěvoval také, pokud zdraví dovolilo výstavy betlémů v našem městě.


František Jandera  se stal  jedním z prvních zdejších  filmařů. Se svojí kamerou a několika pomocníky od  počátku 60. let 20. stol. zachytil na filmový pásek právě proměny Třebové. Ať se jednalo např. o starý Trávník, původní výstavbu v Riegrově ulici, dřívější podobu ulic Podbranské a na Chmelnici, ledování na pivovarském rybníčku či jednu z prvních Jabkancových poutí. Neunikla mu také demolice zdejšího pivovaru.


V polovině 80. let  20. století po znovuvzkříšení činnosti zdejšího muzea se stal pan Jandera jedním ze tří členů inventarizační komise jeho sbírek. K této práci jej přivedla opět láska k rodnému městu.


V posledních letech, když ovdověl (manželka Anna zemřela v roce 1998) a zdraví již tolik nesloužilo, nalezl pan František Jandera oporu v rodině svého jediného syna Františka ml.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Otakar <br />Machek

Otakar
Machek

22. 12. 1906 - 9.3. 1943

Narodil se 22. 12. 1906 v Ústí nad Orlicí. Pracoval jako úředník okresní nemocenské pokladny. Na podzim roku 1940 pověřen vedením odbojové organizace "Obrana národa" za spolupráce členů Sokola pro oblast Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Kyšperk, Jablonné nad Orlicí a Žamberk. Skupina vyzrazena při velkém zatýkání v České Třebové. Otakar Machek byl zatčen 8. 3. 1943 a převezen do Pardubic. Z obav o svou rodinu a možné vyzrazení spolupracovníků při dalších výsleších spáchal dne 9. 3. 1943 sebevraždu.

Matěj  Josef<br />Sychra

Matěj Josef
Sychra

21. 12. 1776 -  19.3. 1830

Kazatel, vlastenec a národní buditel, skladatel, spisovatel. První literární a hudební vzdělání získal u učitele a ředitele kůru Jana Jahody. V r. 1789 odešel na studia do Prahy, po dokončení gymnázia studoval filosofii a teologii. V roce 1801 byl vysvěcen na kněze. Působil v Sebranicích u Litomyšle, Bystrém u Poličky, Německé Bělé a Jimramově. V r. 1824 definitivně zakotvil ve Žďáru nad Sázavou. Zasloužil se o zachování poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Patřil do generace vlastenců, kteří se snažili především o povznesení českého jazyka. Autor literárních prací zaměřených na vzdělávání ("Povídatel", "Kratochvílník"). Sběratel folklóru, z jeho českoslovanské frazeologie čerpal J. Jungmann při tvorbě Slovníku česko-německého. Jako překladatel k nám uvedl Moliéra a Kotzebua. Autor prostonárodních zábavně poučných knih, příležitostně komponoval. Verše publikoval mj. v přílohách Zieglerova Dobroslava. Zemřel 19. 3. 1830 ve Žďáru nad Sázavou a je dle svého přání pochován na Zelené Hoře. Z díla: Versuch einer böhmischen Phraseologie, Povídky a jiné práce vydalo r. 1961 Kraj. nakl. Brno. U výročí stých narozenin byla v r. 1876 na budově radnice odhalena pamětní deska. Jeho jméno nese Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou i jedna z ulic města Ústí nad Orlicí.

Josef <br />Krčmář

Josef
Krčmář

16. 12. 1908 -  23.8. 1978

Josef Krčmář - soukromý zemědělec, hospodařil na statku o 15 ha, byl dlouholetým náčelníkem Sokola, divadelním ochotníkem, okresním předsedou svazu chovatelů a jednatelem Českého svazu zemědělců. Za okupace organizoval odchod vojáků do zahraničí. Po Únoru byl vyloučen z veřejného života a pro svoji všeobecnou vážnost a důvěru byl považován za nebezpečného. Byl považován za hlavní příčinu neúspěšné kolektivizace v obci. Po mnoha domovních prohlídkách byl za větu vytrženou z kontextu z projevu na pohřbu zatčen a souzen. Lidovým soudem v Žamberku 3. října 1952 a 14. listopadu 1952 Krajským soudem v Hradci Králové byl za pobuřování proti republice odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody, k peněžitému trestu 30000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 3 roky. Po návratu z vězení nadále soukromě hospodařil až do roku 1958, kdy soukromé hospodaření již nebylo únosné, a vstoupil do jednotného zemědělského družstva. V JZD pracoval až do odchodu důchodu v roce 1969. Josef Krčmář zemřel v roce 1978.
Rehabilitován byl Okresním soudem v Ústí nad Orlicí 13. prosince 1991.