Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Eduard <br />Horák

Eduard
Horák

Eduard horák se narodil v Dolní Dobrouči 9. dubna 1911. Zde absolvoval základní školu, poté nastoupil do učení. Tovaryšský list lakýrníka získal v Dolní Dobrouči u pana Doskočila. Pro nedostatek pracovních příležitostí přešel do služeb státních drah v České Třebové. 22. dubna 1933 se oženil s Boženou Faltejskovou z Vamberka. Manželé si našli podnájem v Ústí nad Orlicí, čp. 245 na Královéhradecké ulici. V roce 1934 se jim narodila dcera Božena a v roce 1938 syn Jiří.

Za druhé světové války byl přeřazen k "přechodnému výkonu služby u německých říšských drah v obvodu ředitelství říšských drah Berlín". Do Berlína docestoval 16. května 1944 a pracoval tam jako posunovač. 23. dubna 1945 Horák s přítelem Hrdinou využili zmatku způsobeného leteckými i pozemními útoky, směřujícími na Berlín. Pouze v železniční uniformě a s nádražní průkazkou v kapse opustili úkryt a mířili k autostrádě vedoucí na Drážďany. 30 km od Drážďan je zastavili rudoarmějci a přikázali jim vrátit se zpět. Eduard Horák chtěl něco namítnout, ale ruský důstojník vytáhl pistoli a střelil jej z bezprostřední blízkosti do zad. Josef Hrdina přišel do České Třebové v červnu 1945. Zde vydal paní Boženě Horákové svědectví o strastiplné cestě a tragickém konci jejího manžela. 

Oldřich <br />Bače

Oldřich
Bače

Oldřich Bače - rolník - byl 31. července 1953 Krajským soudem v Pardubicích a 20. listopadu 1953 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen za vyzvědačství k 10 letům odnětí svobody, propadnutí celého jmění a ztrátě čestných práv občanských. 

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 30. listopadu 1990. 

Tomáš <br />Polívka

Tomáš
Polívka

Hudební publicista, fotograf a hudebník Tomáš Polívka (*1970) se narodil v Havlíčkově Brodě. Po studiu gymnázia v Chotěboři (1984-88) absolvoval Přírodovědeckou fakultu University Karlovy v Praze (1989-1994); následovalo postgraduální studium filozofie přírodních věd na katedře Filosofie a dějin přírodních věd téže fakulty UK, mj. u prof. Stanislava Komárka a prof. Zdeňka Neubauera.Už na gymnáziu zasílal drobné kulturní zpravodajství z regionů do týdeníku Mladý Svět, zakládal studentské kapely a pořádal klubové i festivalové koncerty. Na vysokoškolská studia si přivydělával jako hudebník a publicista. Po dokončení vysoké školy zůstal na volné noze kromě let 2003-2004, kdy byl šéfredaktorem časopisu Rock & Pop. Průběžně externě pracuje pro nejrůznější média, ať již celostátní deníky, společenské a hudební časopisy či rozhlas. Jejich seznam se průběžně mění, nejdůležitější byly, resp. stále jsou dlouhodobé spolupráce s kulturními rubrikami deníků Hospodářské noviny, Pražský deník, Lidové noviny, Právo či Deník N, s týdeníky MF Plus či Instinkt, kulturním magazínem UNI, hudebními časopisy Rock & Pop, Rolling Stone, Harmonie či Rock History, webem stanice Český rozhlas Jazz. Své články často doprovází fotografiemi jak portrétními, tak reportážními. Kvůli odlišení od autorů podobných jmen používá podpis Tomáš S. Polívka nebo novinářskou značku tsp.Jako kytarista se podílel na CD Domácí kapely (s ex-členy skupin Plastic People Of The Universe či Půlnoc) Jedné noci snil (1996, rozšířená 2CD reedice s přidaným koncertním albem 2012). Na vlastním albu Stíny do ticha (1999) se představil jako písničkář ovlivněný world music a sólista, který zvládl celý proces nahrávání jako autor hudby, textů a aranžmá, producent, zpěvák a multiinstrumentalista (kytary, baskytara, saz, orientální i latinské perkuse, klávesy). V roce 2010 spoluzakládal bluesrockové trio The Critics; jméno kapela dostala podle toho, že se v ní sešli hrající hudební kritici a rozhlasoví moderátoři s chutí „jít s kůží na trh“ i před muzikanty, o kterých často referují. V roce 2019 obnovil projekt Stíny do ticha, tentokrát nikoliv jen jako studiový a převážně sólový, ale coby koncertní kapelu sestavenou z hudebníků z oblasti jazzu a world music.

Často individuálně cestuje do vzdálených míst (např. Myanmar-Barma, Čína, Libanon, Omán, Jemen, Libye, Írán, Mongolsko, Sibiř, Tanzanie, Malawi, Botswana, Madagaskar, Patagonie, Antarktida) a z tohoto koníčku si udělal druhou profesi. Ať už jako autor cestopisných materiálů, nebo příležitostný průvodce pro cestovní kanceláře.V roce 2017 ve dnech 12.5. - 23.6. uspořádal v Městském muzeu v Chotěboři (po výstavách v Praze či na Blatenském fotofestivalu) svou celkově šestou výstavu: Potkávání, portrétní fotografie z Nové Guiney, Etiopie, Namibie, Ugandy, Sýrie, Indie či Pákistánu.Vystoupil jako host ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. Příležitostně fotografuje pro ČTK.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Dědour

Josef
Dědour

30.5. 1894 - 6.7. 1976

Josef Dědour byl místopředsedou Jednotného zemědělského družstva v Ústí nad Orlicí. 28. listopadu 1957 byl Krajským soudem v Pardubicích a 30. ledna 1958 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen k 5 1/2 roku odnětí svobody, propadnutí celého jmění, ztrátě čestných práv občanských na 5 let a k zákazu pobytu v okrese Ústí nad Orlicí na 5 let. 

Rehabilitován byl Krajským soudem v Hradci Králové 23. listopadu 1990.

Julius <br />Schindler

Julius
Schindler

30.5. 1879 -  20. 12. 1941

Byl to německý židovský podnikatel. 

Mezi lety 1905 - 1931 žil v Hamburku, vlastnil také letní sídlo v Rissenu.

Na podzim 1931 Schindler emigroval a vzdal se německého občanství. V roce 1932 přijal spolu s manželkou a dětmi lichtenštejnské občanství. Do roku 1939 žil ve Francii a poté emigroval přes Kanadu do Spojených států.

Schindler byl zakladatelem hamburských společností Oelwerke Julius Schindler a Tankschiffsreederei Julius Schindler. 

Kvůli jeho židovskému původu byly jeho společnosti v roce 1938 a 1939 zabaveny. 

Měl dva syny a jednu dceru. Byla po něm pojmenována ulice v Hamburku-Wilhelmsburgu .

Jan Emanuel<br />Doležálek

Jan Emanuel
Doležálek

22.5. 1780 - 6.7. 1858

Narodil se v Chotěboři v rodině učitele. Pod vedením svého otce, učitele, který poznal jeho mimořádné nadání mohl hned po ukončení školy přijat za vokalistu v Jihlavě. Zde vystudoval gymnázium. Následovalo studium práv ve Vídni. Toto studium z existenčních důvodů ukončuje a na živobytí si vydělával vyučováním zpěvu a hrou na klavír. Nebyl jen hudebním teoretikem a pedagogem, nýbrž i znamenitým výkonným a tvůrčím umělcem, klavírním virtuosem a dobrým zpěvákem. Patřil mezi první propagátory české umělé písně. Měl velmi vřelý vztah k tehdejším našim literárním a buditelským kruhům. Stýkal se s Dobrovským, Purkyněm, Kollárem, Čelakovským a dalšími. Z hudebních skladatelů si vážil zejména Beethovena a Mozarta. Během svého působení ve Vídni nezapomínal ani na své rodné město a posílal tam české knihy.