Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Richard <br />Dušek

Richard
Dušek

Narodil se 9. 11. 1910 v Ústí nad Orlicí. Pocházel z rodu ústeckých hrnčířů a kamnářů. Po studiích na učitelském ústavu v Litomyšli působil krátce na školách v Čermné, Hnátnici a v Ústí nad Orlicí. V polovině 30. let odešel na Benešovsko do Václavic a intenzivně začal se studiem malování u prof. O. Blažíčka. Většinu života prožil ve Vlašimi, kde působil jako odborný učitel matematiky, kreslení a rýsování. Autor převážně akvarelů krajiny Podblanicka, drobných figurálních plastik. Získal druhou cenu na školské výstavě v Londýně (1924), vystavoval v Benešově i Vlašimi. Známy dřevoryty i perokresbami, série deseti perokreseb i ve sbírkách městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 13. 1. 1977 ve Vlašimi.

Miloslav <br />Chleboun

Miloslav
Chleboun

Miloslav Chleboun se narodil, žil i zemřel ve Džbánově. Pracoval jako rolník. Jeho pronásledování bylo částečně způsobeno i činností jeho matky - poslankyně a senátorka předválečného parlamentu Československé republiky. Miloslav Chleboun byl odsouzen dvakrát. Poprvé ho Okresní soud v Litomyšli 30. prosince 1952 odsoudil za pobuřování proti republice na 8 měsíců odnětí svobody. 8. června 1960 ho Krajský soud v Hradci Králové odsoudil za sdružování proti republice na 3,5 roku odnětí svobody, ke ztrátě čestných práv občanských, k propadnutí jmění a ke ztrátě volebního práva na 3 roky po odpykání trestu. Miloslav Chleboun byl rehabilitován Okresním soudem ve Svitavách 25. července 1990 a Krajským soudem v Hradci Králové 25. ledna 1991.

Jindřich <br />Nygrín

Jindřich
Nygrín

Narodil se 18. 4. 1890 ve Velkých Hamrech. Do Ústí přišel v dubnu 1914, pracoval jako  železniční zaměstnanec. Většinu života věnoval historii města a okolí. Člen různých spolků, zasedal v městské radě, v letech 1929-35 starostou města. Předseda Letopisné komise, stál u zrodu Městského muzea. V letech 1937-41 vydával časopis Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí. Spolu s dalšími se zasloužil o záchranu hradu Lanšperka vydáním publikace o jeho historii a série pohlednic, i přímou prací v terénu při vykopávání sklepních prostor. Z publikací: O požárech, protipožárních opatřeních a hasičstvu v Ústí nad Orlicí 1498-1941, O robotách na Ústecku, O rodech a památkách v Ústí nad Orlicí a na Ústecku, 100 let železnice Olomouc-Praha a město Ústí nad Orlicí. Podíl na výstavách (J. Kř. Kunstovný: Ze staré Ousti), velkou měrou se zasloužil o pořízení pamětní desky sochaři, ústeckému rodáku Q. T. Kocianovi na rodném domě (dnes v budově radnice). Působil jako okresní konzervátor, správce muzea, od r. 1953 správcem městského, později okresního archivu. Bibliografie in Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí, 2. 1990, s. 90-95. Zemřel 29. 1. 1962 v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František  <br />Vicena

František
Vicena

3.9. 1846 -  23.7. 1919

Narodil se 3. 9. 1846 v čp. 171 Hynkovi a Pavle Vicenovým. Po odchodu rodičů k divadlu vychován babičkou. Po maturitě se zapsal do semináře, ale na radu Jana Nerudy přešel na medicínu, promován 31. 5. 1873. Do r. 1889 vrchnostenským lékařem v Kostelci nad Černými lesy. Po návratu do rodného města 29. 6. 1889 pracoval v městské správě, v letech 1897-1919 starostou. Jeho zásluhou založen nový městský hřbitov, zřízen vodovod, dobudována tkalcovská škola. Vznikla i městská elektrárna, nové chodníky a kanalizace. Aktivní člen různých spolků (Sokolská jednota, Okrašlovací spolek, Cecilská hudební jednota), důraz kladl na vzdělávací činnost. Zemřel 23. 7. 1919 v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic.

Hynek <br />Vicena

Hynek
Vicena

17.9. 1819 -  31.7. 1911

Narodil se 17. 9. 1819 v Ústí nad Orlicí v čp. 29 v Kostelní ulici. Nestor českých herců, nadšený vlastenec, přítel J. K. Tyla. Zakládající člen prvního sdružení divadelních ochotníků v Ústí nad Orlicí (1836). Na jeviště uvedl i svoji ženu Pavlínu Novákovou. Od 1. 11. 1849 členy první české divadelní společnosti J. Prokopa, r. 1853 přijímají angažmá u společnosti Zollnerovy, poté od r. 1859 ve Stránského společnosti. Roku 1868 Vicena získal vlastní divadelní koncesi, provozoval ji v letech 1969-72. První "štaci" zahájil v Ústí nad Orlicí. Společnosti se nedařilo, byla rozpuštěna a manželé dožívají u dcery ve Velvarech. Zemřel 31. 7. 1911 ve Velvarech. Od r. 1896 nese spolek divadelních ochotníků v Ústí nad Orlicí jeho jméno.

Marie <br />Rollerová

Marie
Rollerová

26.9. 1897 - 8.1. 1955

Narodila se jako první dítě ředitele kůru Petra Kociana v domě u Korábů na Velkých Hamrech. Byla středoškolskou profesorkou, prozaičkou, ale také dramatičkou. Velký vliv na ni měli bratranci Jaroslav (houslista) a Quido (sochař). Vystudovala gymnázium Minerva v Praze, kde byla podporována strýcem spisovatelem Josefem Svátkem. Filozofickou fakultu nedokončila, věnovala se rodině. Její první literární pokusy byly spjaty s Prahou.Tématicky čerpala z prostředí domova, života drobných ústeckých obchodníků či řemeslníků. Psala povídky s náměty z historie města i pokusy o dramata. S hrou Soukeníci se divadelní soubor Vicena zúčastnil Jiráskova Hronova roku 1940. Nejcennější jsou dnes črty a fejetony, postihující kulturní a nejenom kulturní život města v průběhu několika desetiletí. Výbor z díla byl v roce 1978 vydán ve svazku Zpěv mého domova.

Marie Rollerová zemřela v Ústí nad Orlicí 8. ledna 1955 a je pochována na ústeckém hřbitově.

Při příležitosti 100. výročí narození byla umístěna pamětní deska na jejím rodném domě.