Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Boštík

Václav
Boštík

Narodil se 21. 2. 1897 ve Vysokém Mýtě. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové. V sedmnácti letech byl odveden do 1. světové války. Po jejím skončení začal studovat teologii v Hradci Králové. Pro mimořádné schopnosti byl za rok poslán na studia do Říma, kde byl 9. 7. 1923 vysvěcen na kněze. Místo děkana v Ústí nad Orlicí nastoupil 17. 6. 1934. Během 2. světové války byl členem protifašistického odboje. 6. 3. 1942 byl gestapem zatčen a následně vězněn v Pardubicích, Drážďanech, Praze, Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Flössenburg. Domů se vrátil 15. 5. 1945. V r. 1961 byl zbaven státního souhlasu pro výkon kněze a vzhledem ke svému věku požádal o odchod do důchodu. Zemřel náhle 23. 7. 1963.

Pavel <br />Holásek

Pavel
Holásek

Biolog, středoškolský profesor. Spoluautor metodické příručky pro práci s výukovým programem Kras a pseudokras.

Fridolin <br />Aichner

Fridolin
Aichner

Spisovatel, básník, pedagog. Pocházel z učitelské rodiny. Vyrostl na Hřebečsku. Studoval v Moravské Třebové a po maturitě 1931 odešel do Prahy na  univerzitu, kde studoval germanistiku a slavistiku. V roce 1936 získal doktorát s disertační prací na téma fonetická geografie či Hláskosloví Hřebečských nářečí (die Lautgeographie der Schönhengster Mundarten). Poté působil jako učitel v Novém Jičíně a Moravské Třebové. V roce 1939 byl povolán k Wehrmachtu. Po šesti letech vojenské služby a třech letech v zajetí odešel do Gochu z důvodu vyhnání Němců z Československa a tam pracoval jako pedagog. V roce 1960 obdržel cenu Sudetoněmeckého svazu, v roce 1966 kulturní cenu Hřebečska a v roce 1977 Východoněmeckou kulturní cenu. Dr. Fridolin Aichner zemřel 13. 4. 1987 v německém Gochu.

Publikoval již od mládí časopisecky, první knihu vydal v roce 1951, poté mu vyšlo několik románů, povídek, divadelních a rozhlasových her, psal také básně a knížky pro děti. Některé knihy jsou autobiografické, zabývá se také soužitím Čechů a Němců v sudetském prostředí, často v oblasti Hřebečska. Mezi nejznámější díla Fridolina Aichnera patří Der Kuckuck lacht aus dem Domenstrauch (Kukačka se směje z trnitého keře), Die Erlösung des Peter Brachtel (Vykoupení Petra Brachtla), Die Welt war voller Wunder. Geschichten aus meiner Kindheit (Svět byl plný zázraků. Příběhy z mého dětství), Der Doppelselbstmord (Dvojitá sebevražda), Auf verwehter Spur (Na zaváté stopě), Kornblumen und roter Mohn (Chrpy a vlčí mák), Das Mädchen, das der Ostwind brachte (Dívka, kterou přivál východní vítr).

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef <br />Kaizl

Josef
Kaizl

10.6. 1854 -  19.8. 1901

Narodil se 10. 6. 1854 ve Volyni. Josef Kaizl byl český národohospodář, profesor UK v Praze, poslanec říšské rady a spoluzakladatel českého realismu.

Rodina se často stěhovala - otec byl kontrolorem berního úřadu. Roku 1861 byl přeložen služebně do Ústí nad Orlicí, poté do Litomyšle (od 1868). Josef studoval v Rumburku, Praze a Litomyšli. Gymnaziální studia zakončil maturitou na malostranském gymnáziu v Praze. Poté vystudoval práva na Univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze (absolvoval r. 1876) a pokračoval studiem ekonomie na Univerzitě Štrasburk. Národohospodář, profesor UK v Praze, poslanec Říšské rady, spoluzakladatel českého realismu. V letech 1880–84 koncipientem Zemského výboru Království českého. V roce 1890 vstoupil do mladočeské strany. V letech 1898-99 rakouským ministrem financí. Publikoval knižně i časopisecky (Athenaeum, České listy), v německých a italských odborných listech. Zemřel 19. 8. 1901 v jihočeských Myslkovicích.

Vilém <br />Brázda

Vilém
Brázda

11.6. 1901 -  28.6. 1931

Jeho život započal v Zábřehu na Moravě. Ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do České Třebové, kde jeho otec působil jako stavbyvedoucí a později majitel vlastní firmy.
Mladý Vilém začal studovat reálku, studium však neuspokojovalo jeho výtvarné sklony, proto přestoupil na sochařskou školu v Hořicích. Po jejím absolvování pokračoval na AVU v Praze (profesor Štursa) a na uměleckých školách ve Francii (profesoři Boucher, Bourdelle).

Po studiích se vrátil zpět do České Třebové k rodičům a mladé lásce, se kterou se brzy oženil. První atelier si zřídil v dřevěné boudě pod Habeší na Parníku, později tvořil v nově vystavěném Brázdově domě v Litomyšlské ulici čp. 268 (rohový dům u gymnázia). Kromě sochařiny i rád maloval. Známé jsou jeho kresby ze staré České Třebové a okolí. Mladá rodina sochaře Brázdy si ve Třebové dlouho nepobyla. S nadějí, že najde lepší životní podmínky, se přestěhovala do Prahy. Zpočátku měla existenční potíže i zde. Jak vypadal pracovní den mladého umělce v Praze? Večery trávil v biografech hrou na housle, přes den pracoval na reklamách a obrázcích Prahy, noc věnoval umění sochařskému. Po čase se ekonomická situace zlepšila. Měl mnoho plánů, bohužel je nestihl naplnit. Zemřel nečekaně při nedělním koupání ve Štěchovicích. Pohřben je na olšanském hřbitově.

Jiří <br />Karen

Jiří
Karen

11.6. 1920 -  30.4. 2000

Základní vzdělání získal v Nových Hradech u Vys. Mýta. Vyučen knihkupcem ve Vys. Mýtě, roku 1942 maturoval na klasickém gymnáziu v Hradci Králové. Totálně nasazen na různých místech v Německu. Po válce vystudoval Fil. fakultu UK v Praze. Jako učitel působil v Ústí nad Labem a na Kladně,  potom jako vedoucí kabinetu dějepisu Ústavu pro další vzdělávání učitelů, později ve Výzkumném ústavu odborného školství v Praze. Básně publikoval od roku 1937,  zabírají širokou škálu od milostné či přírodní lyriky až po vlastenecké a filozoficky zaměřené. Z díla: Vteřiny zrání, Hledání modrého tónu /o F. Chopinovi, kniha získala cenu ve Varšavě/, Potichu a šeptem. Pod vlastním jménem Podmele vydával odborné pedagogické a filozofické práce, zaměřené na vědecký světový názor.

Básník, autor odborných pedagogických prací. Vlastním jménem Ladislav Podmele. Původem knihkupec, později po opžděných studiích pedagog. básník, filozof a esperantista. Pracoval mj. v Ústavu pro další vzdělávání učitelů a ve Výzkumném ústavu odborného školství, od roku 1979 se věnoval literatuře. Redig. sborník Z teorie a praxe občanské výchovy na školách 2. cyklu, psal texty k diafilmům pro potřeby škol. Z díla: básně: Vteřiny zrání, Okřídlený kámen, Plášť do deště, Den laskavý na slova, Básně pro violu, Don Quijot ins uns (překlad 14 básní do němčiny), Skřivan zpívá na betonu. Odb díla: Metodická příručka k Dějinám starověku, Pověrečné a naivní myšlení jako teoretický problém, Základy vědeckého světového názoru. V r. 1999 vydává další sbírku básní z českomoravské vrchoviny "Potichu veršem".