Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Helen  <br />Hughes

Helen
Hughes

Helen Hughes, australská ekonomka, ředitelka oddělení World Bank, se narodila v Praze židovské rodině Karla Gintze, který před 2. svět. válkou byl ředitelem parnické textilní továrny v České Třebové. Helena Gintzová žila se svou rodinou v České Třebové do roku 1939, kdy se svými rodiči emigrovala do Melbourne. Tam pak žila v North Brightonu.

Helen vystudovala na Mac. Robertson Girl´s High School, pak na Univerzitě v Melbourne, kterou dokončila 1949. v roce 1951 získala magisterský titul tamtéž. Její disertační práce, která se zabývala historií australského ocelářského průmyslu byla později publikována jako její první kniha. V roce 1954 obdržela PhD. titul na škole London School of Economics.

Dvakrát se vdala. Z prvního manželství s Ianem Hughsem má dva syny, druhé manželství uzavřela v roce 1975 s Graemem Dorrancem, ekonomem (The International Monetary Fund ve Washingtonu).

V roce 20013 zemřela na komplikace po operaci.

Helen Hughsová také publikovala nespočet knih ekonomického zaměření. Byla emeritní profesorkou na Australian National University v Cannbeře a členkou Centre for Independent Studies. Přednášela též na nekolika dalších univerzitách University of New South Wales, University of Queensland,.... je považována za největší australskou ekonomku.

Dobroslav <br />Lidmila

Dobroslav
Lidmila

Hudební skladatel, pedagog, autor písní a duchovní hudby.

Podstatnou část svého života prožil v Ostravě, kde působil jako učitel, sbormistr a hudební skladatel. Na ostravských základních školách postupně vedl několik dětských sborů. V roce 1975 založil v Ostravě-Svinově Ženský pěvecký sbor Svinov, který funguje dosud. Od roku 1983 se po řadu let souběžně věnoval Smíšenému pěveckému sboru Vítkovice a krátkodobě i mužskému pěveckému sboru Marx. V roce 1990 se ujal vedení Dětského pěveckého sboru Svinov (dnes Cantabo) a v nastalé svobodě se teprve mohly plně uplatnit jeho schopnosti i na poli mezinárodním při koncertech v zahraničí. Jeho sbormistrovské úspěchy byly založeny na výstižné dramaturgii a na důsledném pěstování pěvecké kultury projevu.

Jako hudební skladatel se Dobroslav Lidmila zaměřil především na vokální tvorbu. Dokázal citlivě koncipovat svá díla v diferencovaném pojetí pro sbory dětské, amatérské dospělé, i vyspělé a špičkově disponované komorní ansámbly. Experimentoval i s různými skladebnými technikami Nové hudby, ale nakonec převládlo tradicionalistické pojetí, v němž se plně rozvinul jeho pravý muzikantský fundus a osobitá invence, která interprety právem přitahuje. Jeho skladby jsou často prováděny na Ostravsku i jinde, některé vyšly tiskem v Praze a v Brně. Mezi nejznámější patří cyklus Romantické sbory, Vokální mše, kantáty Motýlí čas a Já se tam vrátím a především množství úprav lidových písní.

Kromě řady ocenění ve sborových soutěžích získal v roce 2003 také třetí cenu v Celopolské skladatelské soutěži a pochvalu Romualda Twardovského za své zpracování vánočních zpěvů. V roce 1996 obdržel zlatý odznak Unie českých pěveckých sborů, na sklonku roku 2006 schválila Hudební komise Unie českých pěveckých sborů udělení Ceny Bedřicha Smetany za celoživotní úspěšnou sbormistrovskou činnost. K jeho 80. narozeninám vydalo nakladatelství Repronis publikaci Lýdie Romanské-Lidmilové Dobroslav Lidmila - hudební skladatel, sbormistr, pedagog.

V rodné Vísce nalezneme jeho pamětní desku.

František <br />Barcal

František
Barcal

Narodil se 1. 10. 1848 v Nových Hradech. Vystudoval Gymnázium v Litomyšli a poté medicínu na pražské univerzitě. Promoval 27. 2. 1875. Poté přišel do Ústí nad Orlicí a začal pracovat nejprve jako městský lékař, později byl jmenován i lékařem železničním. V průběhu 1. světové války se stal jednatelem nově vzniklé odbočky Červeného kříže. Spolek zřídil a provozoval filiálku c. k. záložní nemocnice Vysokomýtské, která byla umístěna v domě katolických spolků v Ústí nad Orlicí (dnešní Malá scéna) a dr. Barcal se stal společně s dr. F. Vicenou ošetřujícím lékařem. Po smrti syna Klementa se s manželkou Annou rozhodli celý svůj majetek věnovat. Městu Ústí nad Orlicí darovali dům čp. 1 k umístění městského muzea, čítárny a knihovny, který měl být na synovu paměť pojmenován "Klementinum". Založili fond okresní kolonie sirotčí v Ústí nad Orlicí, při Gymnáziu ve Vysokém Mýtě zřídili stipendia a značný obnos peněz věnovali na vybudování okresní veřejné nemocnice v Ústí nad Orlicí. Zemřel 26. 10. 1917 v Havlíčkově Brodě a je pochován na ústeckém hřbitově. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Josef II. <br />Sodomka

Josef II.
Sodomka

7.6. 1904 - 9.2. 1965

Narodil se 7. 6. 1904 ve Vysokém Mýtě. Základní vzdělání získal v rodišti, poté absolvoval odbornou kočárnickou karosářskou školu v Kašperských Horách (1918-20). V roce 1925 se vrátil ze studií a zkušené v mladoboleslavské firmě Laurin & Klement. Přišel s novým programem a začal s výrobou automobilových karoserií. Karoserie navrhoval a výkresy kreslil sám. Tvořil pro firmy Laurin & Klement, Tatra, Walter, Aero, Praga, z cizích např. Rolls-Royce, Bugatti, Fiat, Ford, Lancia. Pro T. Baťu navrhl první karoserii s variabilním interiérem na podvozku Praga Grand. Od roku 1931 je majitelem celé továrny. V dobách hospodářské krize se firma soustředila na výrobu špičkových a exkluzivních výrobků určených nejnáročnější klienty. Největší úspěch měl s kabriolety - oceňovány na přehlídkách elegance. V období 2. světové války Sodomka spolupracoval s ilegální organizací Obrana národa, výroba stagnovala. Vyráběla a upravovala se užitková vozidla, autobusy, trolejbusy, ambulance atd. První autobus vznikl již roku 1928. V roce 1948 podnik znárodněn a vznikl n. p. Karosa (Sodomka správcem), největší výrobce autobusů u nás. V roce 1949 autor kabrioletu, který komunisti dali Stalinovi k jeho sedmdesátinám. V roce 1950 zatčen a uvězněn, obviněn z pokusu o útěk do zahraničí a hospodářských deliktů. Po 2,5 letech vězení pracuje jako  konstruktér a zkušební technik v podniku LIAZ Mnichovo Hradiště, kam dojížděl ve svém velorexu. Fyzicky vyčerpán a s podlomeným zdravím odešel do invalidního důchodu. V 60 letech umírá 9. 2. 1965 ve vysokomýtské nemocnici.

Milena <br />Lukešová

Milena
Lukešová

16.6. 1922 -  28.7. 2008

Spisovatelka a básnířka pro děti a mládež.

Nakladatelská redaktorka, spisovatelka, překladatelka z ruštiny.  Po maturitě (1941) na reálném gymnáziu v Litomyšli studovala němčinu, francouzštinu a angličtinu v Jazykovém ústavu v Praze a od 1945 angličtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, studia však nedokončila. Později (1953-58) vystudovala dálkově překladatelství na Vysoké škole ruského jazyka a literatury. Roku 1967 získala titul PhDr. prací K problematice slovní hříčky z hlediska překladu. Po roce 1945 pracovala jako překladatelka a externí lektorka v řadě nakladatelství, od 1962 pùsobila ve Státním nakladatelství dětské knihy, respektive Albatros, jako redaktorka, později vedoucí redaktorka literatury pro nejmenší děti. Roku 1975 ze zdravotních důvodů zaměstnání opustila, s nakladatelstvím však spolupracovala externě. Od 1984 je externí konzultantkou dětské literatury na univerzitě v Bostonu. Podílela se na činnosti české sekce Společnosti přátel knihy pro mládež organizace IBBY (International Board on Books for Young People). Spolupracovala s rozhlasem, televizí a řadou periodik (Dikobraz, Mateřídouška, Ohníček, Sluníčko, Literární noviny). Překládala z ruštiny prózu i poezii pro děti a odborné práce. Psala hlavně knížky pro nejmenší děti a začínající čtenáře, např. leporela, sbírky veršů, obrázkové knížky, obrazové encyklopedie, ale i poezii pro dospívající.

Miloslav <br />Přívratský

Miloslav
Přívratský

16.6. 1923 -  24. 10. 1944

Narodil se 16. července 1923, byl členem odboje a byl popraven 24. října 1944 v Brandenburgu. Péčí československých a spojeneckých úřadů byla urna s tělesnými pozůstatky o předána pozůstalým na Ministerstvu zahraničí ČSR po dvou letech 1. října 1946. Poté byla urna vystavena v měšťanské škole chlapecké na Farářství, kterou Miloslav Přívratský navštěvoval. Dne 2. října 1946 se konala v této škole pietní slavnost.