Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jaroslav <br />Koula

Jaroslav
Koula

Plachtař - první oběť leteckého sportu v Ústí nad Orlicí. Zahynul během plachtařského výcviku na Rané u Loun.

Prokop <br />Tomek

Prokop
Tomek

Historik a spisovatel.
Narodil se v Havlíčkově Brodě do rodiny Oldřicha Tomka, profesora gymnázia v Chotěboři. Rodina bydlela v čp. 314, se svými čtyřmi sourozenci vyrůstal a do svých dvaceti let žil v Chotěboři. Kvůli svému perzekuovanému otci dětství úplně jednoduché neměl, ale vzpomíná na dětství bezpečné, kdy se mohl po městě volně pohybovat, oproti dnešku, kdy s dětmi žije v Praze. Přiznává, že se moc dobře neučil, ale dějepis na základní škole v Buttulově ulici v Chotěboři ho bavil, zároveň byl i knihomol. V roce 1983 absolvoval Střední odborné učiliště strojírenské v Chotěboři, obor obráběč kovů, po vyučení pracoval v Chotěbořských strojírnách a až do roku 1996 pracoval s výjimkou dvouleté základní vojenské služby v dělnických profesích, např. jako kulisák v divadle, a také jako sociální pracovník.
Vystudoval dálkově gymnázium v Praze-Karlíně v letech 1993—1997. Historii v magisterském studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval v roce 2006. Ještě jako nevystudovaný nastoupil do Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, kde pracoval u konkrétních případů v letech 1996—2007. Spoustu věcí se učil za pochodu a začínal praxí.
Od srpna 1989 byl signatářem Charty 77 a od roku 1991 dodnes je členem Amnesty International. V současné době je historikem ve Vojenském historickém ústavu v Praze.
V roce 2012 obhájil disertační práci na téma Československá redakce Rádia Svobodná Evropa a získal titul Ph.D. Pracuje i jako místopředseda v Etické komisi České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Aktivně vystupuje na historických vědeckých konferencích s poválečným zaměřením. V minulosti vyučoval externě na Univerzitě Pardubice a v současnosti na vysoké škole CEVRO v Praze. Je autorem a spoluautorem výstav, samostatných publikací a článků ve sbornících a odborných časopisech. Věnuje se problematice druhého a třetího odboje, zahraničního vysílání pro Československo před rokem 1989 a Československé lidové armády v době normalizace.

Marta <br />Pelikánová

Marta
Pelikánová

Cestovatelka, spisovatelka, autorka cestopisu Austrálií s úsměvem, aneb, Ahoj klokani. Pořádá i cestopisné besedy.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Trojna

František
Trojna

29.1. 1897 -     ?   

František Trojna byl učitelem přírodopisu a ředitel (1932 - 1948) dívčí měšťanské školy v Ústí nad Orlicí. Byl také znalcem místní květeny, udržoval kontakty a spolupracoval jako florista s osobnostmi botaniky na Univerzitě Karlově (provázel na exkurzích v povodí Tiché Orlice např. profesora Karla Domina, který vedl za 1. republiky Botanický ústav na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, mezi oběma světovými válkami byl také děkanem fakulty a později rovněž rektorem univerzity). Jeho rukou psané schedy (lístky s popisky k jeho četným herbářovým sběrům rostlin z okolí Ústí nad Orlicí) se nacházejí v pražských univerzitách herbářových sbírkách. Manželka Františka Trojny Růžena (narozena 1894) byla místní známá sboristka v Cecilské jednotě, kterou podporoval i její manžel. Jejich syn Milan (narozen 1920) se stal chemikem (podílel se na sepsání středoškolské učebnice chemie). Rodina se po válce přestěhovala z Ústí nad Orlicí do Prahy. 

Adolf <br />Štěpánek

Adolf
Štěpánek

9.1. 1881 -  17.3. 1969

Fotograf. Pan Adolf Štěpánek se narodil v Hluboké nad Vltavou jako třináctý ze čtrnácti dětí. Po školní docházce se vyučil a v roce 1898 složil ve Vídni fotografické zkoušky. Několik let pracoval ve Vídni, zde se také 21.11.1904 oženil s Růženou Voglovou. V roce 1905 převzal fotografickou živnost po bratrovi v Jincích a zároveň se stal členem Zemského svazu českých fotografů a společenstva veškerých živností v Jincích. Na základě inzerátu s nabídkou místa fotografa se v roce 1908 s rodinou přestěhoval do Chotěboře. Zde byl také potvrzen členem českých fotografů. V rodině byly čtyři děti, ale dospělosti se dožily jenom dvě, Zdeněk a Věra.

Adol Štěpánek byl od roku 1908 členem sokolské obce - Tělocvičné jednoty sokolské. V třicátých letech byl členem sportovního klubu Chotěboř. Cvičil do pozdního věku, když mu bylo osmdesát let nebyl pro něho problém udělat stojku. Měl rád dlouhé procházky, od roku 1912 byl činným členem Klubu českých turistů. Za první světové války působil jako fotograf a díky tomu se zachovaly fotografie z válečného zázemí z různých zemí.

Po válce byl velkým obdivovatelem T. G. Masaryka. V roce 1926 se společně se svou ženou spřátelili se senátorkou pro část kraje Vysočina F. F. Plamínkovou, která spoluzakládala ženskou pracovní komisi v Chotěboři a velmi často za ČSNS do této oblasti dojížděla a navštěvovala okolní města a vesnice, aby poznala místní lidi a jejich život. Adolf ji někdy doprovázel a tak jako senátorka, podporoval dle svých možností obvzláště rodiny padlých vojáků.

Od roku 1924 až do roku 1933 byl v městském později obecním zastupitelstvu Chotěboře za stranu československých socialistů, která od roku 1926 přijala název Československá strana národně socialistická. Zabýval se především otázkami sociálními, všeobecným volebním právem, vystupoval proti antisemitským pověrám a předsudkům. Pro své názory a hlavě v boji proti nespravedlnosti a za pravdu musel často čelit častým útokům některých lidí. V roce 1933 byl obecním zastupitelstvem zvolen 1. náměstkem starosty.

Byl také členem místní školní rady a v roce 1925 složil přísahu při příležitosti ustanovení soudním znalcem pro obor fotografický u krajského soudu.

V květnových dnech roku 1945 byl členem revolučního národního výboru, který v té době řešil např. pohřby padlých obětí v květnovém povstání na Chotěbořsku, stravování raněných, zásobování obyvatelstva ve městě, kapitulaci Němců a další záležitosti obsažené ve vydaném prohlášení NV občanům.

Začátkem padesátých let mu byla živnost odebrána, a tak začal pracovat v Družstvu Fotografia Pardubice s pobočkou v Chotěboři až do svých 78 let.

Adolf Štěpánek byl velmi pracovitý, hodně také četl a tím se neustále vzdělával. Byl vemi pokrokový, zajímal se stále o nové věci. Vážil si každého člověka bez ohledu na to, jaké má zaměstnání, jaké náboženské vyznání nebo příslušnost k politické straně a v tomto duchu vychovával i své děti a vnoučata.

Norbert <br />Fišer

Norbert
Fišer

30.1. 1882 -  20.1. 1956

Narodil se 30. 1. 1882 v Ústí nad Orlicí, v čp. 60. Vystudoval konzervatoř v Praze - obor trubka. Roku 1903 přijat za člena Českého filharmonického družstva v Praze. V únoru 1911 převzal kapelnictví ústecké dechovky. V letech 1913-19 kapelníkem městské hudby Náchod. Po návratu do Ústí nad Orlicí dirigentem Volného sdružení hudebníků, ředitelem kůru (po Petru Kocianovi). Místní dechovou hudbu pozvedl na koncertní úroveň. Do repertoáru zařadil operní předehry, výňatky z oper i sólové skladby pro dechové nástroje. Kvalitu orchestru potvrzovaly i pravidelné promenádní koncerty na náměstí (průměr 440 platících diváků). Divadelní režisér - se souborem Vicena nastudoval m.j. i operu B. Smetany Dalibor. Živnost kapelníka ukončil r. 1944, orchestr převzal František Uhlíř starší. Zemřel 20. 1. 1956 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.