Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Josef <br />Jelínek

Josef
Jelínek

Narodil se 19. 3. 1859 v Chotěboři. Vyučil se hodinářem. Do Ústí nad Orlicí přišel r. 1883 jako hodinářský dělník. Brzy se zapojil do řemeslnického kroužku, ze kterého r. 1886 vznikla Řemeslnická beseda. V roce 1893 se stal členem výboru Občanské záložny, o tři roky později jejím ředitelem. Člen okresního zastupitelstva, r. 1901 zvolen okresním starostou. Přispěl k rozvoji okresu - za jeho působení byla dobudována silniční síť v okrese, zřízeny venkovské pošty, telefony, kanalizace obcí, elektrizace okresu. Velkou pozornost věnoval i otázkám sociálním a oblasti školství (stipendia, subvence, hospodářské kurzy aj.). Finanční prostředky byly věnovány i na nákup knih a odborných časopisů pro okresní veřejnou knihovnu. Zemřel 17. 7. 1917 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově.

Jiří <br />Knapovský

Jiří
Knapovský

Jiří Knapovský se narodil 21. 7. 1930 v Ústí nad Orlicí. Vyučil se kovářem v otcově dílně. Jako kovář, stavební údržbář i svářeč pracoval celý život až do důchodu. Jelikož tatínek byl nadšený betlemář, v rodinném betlému měl Jiří Knapovský dostatek vzorů k malbě figurek již od dětských let. Stejně tak jako další umělecké obory, provázelo ho betlemářství  celý život. Betlémové figurky nepočítal, jelikož se betlémy měřily na metry. Namaloval více jak sto metrů. Každý míval kolem sto figurek, tedy 10 000 originálních uměleckých dílek.  Odborníkům z muzeí pomohl v praxi poznat malbu betlémů popisovanou v literatuře Procházkově, Hackenschmiedově a Štanclově. Pro řadu muzeí též namaloval jednotlivé varianty betlémů. Desítky ústeckých rodin staví o Vánocích poklady přímo z rukou Mistra Knapovského, další potom vystřihovací, které podle jeho předloh vytiskla ústecká tiskárna Grantis. Jiří Knapovský nebyl jenom malířem betlémů, byl i vyhledávaným odborníkem na určování autorů starých betlémů. V 70. letech minulého století zdobil svými kresbami nejeden Ústecký kulturní zpravodaj. Jiří Knapovský byl i nadšeným divadelníkem. Působil v loutkovém divadle, vyřezával loutky a propůjčoval jim svůj hlas. Jako ochotnický herec hrál v dramatickém souboru jednoty Orel, když ho v roce 1949 komunisté zakázali, přešel do divadelního spolku Vicena, kde odehrál kolem 170 divadelních her.

Jiří Knapovský zemřel 2. prosince 2018.

Marie <br />Pavlasová

Marie
Pavlasová

Narodila se 23. 1. 1909 v Ústí nad Orlicí jako jedno z deseti dětí manželů Kroupových. Rodina nepatřila mezi zámožné. V roce 1914 zemřel otec, truhlářský dělník, Viktor Kroupa. O početnou rodinu pečovala osamocená matka, za pomoci dětí. Celá rodina byla levicově orientovaná, což se s nástupem nacismu všem stalo osudné. 

V lednu 1943 byla zatčena  v souvislosti s nalezením hledaného Ludvíka Tvardka v jejich domě čp. 703, dnes Tvardkova (tehdy Goethova) v Ústí nad Orlicí. Skončila v ochranné vazbě v policejním vězení v Terezíně s rozsudkem 5 roků káznice a 5 roků ztráty cti. Rozsudek byl však v červnu 1943 zrušen a po dalším jednání v květnu 1944 byl vynesen nový rozsudek - trest smrti.

Marie Pavlasová byla popravena společně se sestrou Terezií Kalouskovou 4. 8. 1944 v Praze na Pankráci.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Jaroslav <br />Weiser

Jaroslav
Weiser

13.1. 1920 -  21.6. 2012

Biolog, entomolog a parazitolog.

Dětství a mládí prožil v Chotěboři. Chodil zde krátce do obecné školy, vystudoval tu gymnázium a po uzavření českých vysokých škol nacisty zde za války pracoval, mimo jiné v lakovně Eckhardtovy továrny.

V letech 1938-1939 a 1945-1947 studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1951-1962 byl vědeckým pracovníkem Biologického ústavu, v letech 1962-1989 pak Entomologického ústavu ČSAV v Praze. Od roku 1989 pak konzultantem téhož ústavu v Českých Budějovicích.

Patřil ke světovým zakladatelům nové vědní disciplíny – biologických metod boje s hmyzem. Je autorem řady vědeckých prací a publikací.

Antonín <br />Wurm

Antonín
Wurm

1.1. 1887 -  15.4. 1941

Profesor, geolog, geograf.

Vystudoval reálné gymnázium v Praze. Následovalo studium v oborech matematika, fyzika a přírodopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Po jeho absolvování nastoupil na své první učitelské místo, na gymnázium v Praze, kde sám před lety studoval. Působil i na dalších gymnáziích, např. v Táboře, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích a Chotěboři.

Ovládal několik cizích jazyků včetně latiny, řečtiny i arabštiny.

Petrograficky probádal okresy hlinecký, chotěbořský a skutečský. Výsledky svého bádání publikoval v různých odborných časopisech, například ve Věstníku Geologického ústavu, ve Zprávách Geologického ústavu pro Čechy a Moravu a ve Vesmíru. Byl členem Geologického ústavu v Praze. Jako geolog se zapsal do dějin výzkumu naší vlasti, nálezem graptolitů germánského typu v okolí Hlinska. Tento objev, byl svého času geologickou senzací prvého řádu, neboť vedle jiných důsledků potvrzoval předpoklady o mohutných horotvorných pohybech v Českomoravské vysočině.
Wurm se také zabýval kritickými analýzami starověkých cestopisů a publikoval v tomto oboru několik cenných prací. Byl členem několika spolků a korporací. Byl konzervátorem přírodních památek okresu chotěbořského.
Ke knize Průvodce po Chotěboři a okolí, vydané v roce 1935, uspořádal botanickou a petrografickou část. Ve spise Čeňka Zahálky uveřejnil Stati o geologii křídového útvaru Vysokomýtska. Přispíval do mnoha odborných časopisů.

Karel <br />Pokorný

Karel
Pokorný

18.1. 1891 -  12.2. 1962

Narodil se v Pavlicích u Znojma. Ve čtrnácti letech odešel na vandr do Vídně, kde se vyučil zámečníkem. Pak pracoval jako dělník ve Vídni a nedalekém Atzgersdorfu. V roce 1910 se vrátil domů. 1910-1911 studoval na škole uměleckého zámečnictví v Hradci Králové. Od roku 1914 studoval uměleckoprůmyslovou školu u prof. Josefa Drahoňovského a poté Akademii výtvarných umění u J. V. Myslbeka. Po absolutoriu zůstal v Myslbekově ateliéru až do Mistrovy smrti v roce 1922.

V díle Karla Pokorného se objevovaly převážně sociální motivy, vytvořil také řadu podobizen. Po 2. sv. válce se věnoval převážně monumentální tvorbě. Z jeho prací byly realizovány pomníky významných osobností české kultury (Karel IV., Božena Němcová, Alois Jirásek…) K nejvýznamnějším poválečným realizacím patří pomník Sbratření (1945–1950), který vytvořil pro Českou Třebovou. K odhalení došlo 10. června 1951 na náměstí za přítomnosti ministra Dr. Plojhara. Nesmíme zapomenout ani na jeho pedagogickou činnost na ČVUT a v letech 1945–61 také na Akademii výtvarných umění.

Od roku 1939 byl nositelem Katzovy ceny České akademie věd. Třikrát se stal laureátem Státní ceny (1949, 1951, 1955), roku 1956 mu byl udělen nejvyšší čestný titul Národního umělce. V roce 1958 se stává jako jediný mezi našimi výtvarníky čestným členem Akademie umění SSSR. Při příležitosti 70. narozenin mu bylo propůjčeno jedno z nevyšších vyznamenání, a to Řád republiky. Brzy na to - 14. února 1962 - však v Praze umírá.