Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Josef II. <br />Sodomka

Josef II.
Sodomka

Narodil se 7. 6. 1904 ve Vysokém Mýtě. Základní vzdělání získal v rodišti, poté absolvoval odbornou kočárnickou karosářskou školu v Kašperských Horách (1918-20). V roce 1925 se vrátil ze studií a zkušené v mladoboleslavské firmě Laurin & Klement. Přišel s novým programem a začal s výrobou automobilových karoserií. Karoserie navrhoval a výkresy kreslil sám. Tvořil pro firmy Laurin & Klement, Tatra, Walter, Aero, Praga, z cizích např. Rolls-Royce, Bugatti, Fiat, Ford, Lancia. Pro T. Baťu navrhl první karoserii s variabilním interiérem na podvozku Praga Grand. Od roku 1931 je majitelem celé továrny. V dobách hospodářské krize se firma soustředila na výrobu špičkových a exkluzivních výrobků určených nejnáročnější klienty. Největší úspěch měl s kabriolety - oceňovány na přehlídkách elegance. V období 2. světové války Sodomka spolupracoval s ilegální organizací Obrana národa, výroba stagnovala. Vyráběla a upravovala se užitková vozidla, autobusy, trolejbusy, ambulance atd. První autobus vznikl již roku 1928. V roce 1948 podnik znárodněn a vznikl n. p. Karosa (Sodomka správcem), největší výrobce autobusů u nás. V roce 1949 autor kabrioletu, který komunisti dali Stalinovi k jeho sedmdesátinám. V roce 1950 zatčen a uvězněn, obviněn z pokusu o útěk do zahraničí a hospodářských deliktů. Po 2,5 letech vězení pracuje jako  konstruktér a zkušební technik v podniku LIAZ Mnichovo Hradiště, kam dojížděl ve svém velorexu. Fyzicky vyčerpán a s podlomeným zdravím odešel do invalidního důchodu. V 60 letech umírá 9. 2. 1965 ve vysokomýtské nemocnici.

Konstantin <br />Bouchal

Konstantin
Bouchal

Narodil se 10. 5. 1866 v Ústí nad Orlicí v rodině ústeckého krupaře. Učil se zámečníkem u firmy Andres, 21. 5. 1885 složil zkoušku strojníka parních strojů na c.k. vysoké škole technické v Praze. V r. 1888 přijat do firmy Sobotka a spol. v Kerharticích. Po založení zdejšího dobrovolného hasičského sboru byl na základě zkušeností jmenován jeho velitelem. V Hubálkově hasičské župě působil jako dozorce a pokladník, 15. 2. 1925 zvolen jejím starostou. Soustřeďoval se především na prevenci a samaritánství, často navštěvoval i ústecké školy. Od r. 1885 členem sdružení divadelních ochotníků, od r. 1896 člen spolku divadelních ochotníků Vicena (předsedou v letech 1914-30).  Aktivně pracoval téměř ve všech kerhartických a ústeckých spolcích - místopředseda Družstva pro postavení divadelní budovy v Ústí nad Orlicí, předseda Zásobní jednoty Rovnost, člen Červeného kříže atd. Část korespondence, veřejné projevy i osobní doklady jsou uloženy v městském muzeu. Zemřel 14. 7. 1931 ve Vysokém Mýtě, pochován je na ústeckém hřbitově.

Josef <br />Cilliak

Josef
Cilliak

Narodil se 1. 1. 1897 v Dobré Vodě. Po příchodu do Kerhartic žil s rodiči v továrním činžovním domě č. 27. Do 1. světové války se zapojil v říjnu 1915. V prosinci 1917 vstoupil do řad čs. zahraničního vojska (legií) v Itálii a sloužil v 39. pěším pluku "Výzvědném". Po návratu do vlasti odešel s plukem na Slovensko do města Parkan (dnešní Śtúrovo). Zde však 27. 3. 1919 podlehl střelnému zranění hlavy, které so přivezl z boje.
Jeho tělo bylo převezeno do Ústí nad Orlicí a za doprovodu ústecké Jednoty sokolské a široké ústecké a kerhartické veřejnosti bylo 1. 6. 1919 uloženo na městský hřbitov. V rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova byla na škole v Kerharticích odhalena pamětní deska, která je věnována jemu a dalšímu padlému kerhartickému legionáři Josefu Houdkovi.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Eduard <br />Horák

Eduard
Horák

9.4. 1911 -  26.4. 1945

Eduard horák se narodil v Dolní Dobrouči 9. dubna 1911. Zde absolvoval základní školu, poté nastoupil do učení. Tovaryšský list lakýrníka získal v Dolní Dobrouči u pana Doskočila. Pro nedostatek pracovních příležitostí přešel do služeb státních drah v České Třebové. 22. dubna 1933 se oženil s Boženou Faltejskovou z Vamberka. Manželé si našli podnájem v Ústí nad Orlicí, čp. 245 na Královéhradecké ulici. V roce 1934 se jim narodila dcera Božena a v roce 1938 syn Jiří.

Za druhé světové války byl přeřazen k "přechodnému výkonu služby u německých říšských drah v obvodu ředitelství říšských drah Berlín". Do Berlína docestoval 16. května 1944 a pracoval tam jako posunovač. 23. dubna 1945 Horák s přítelem Hrdinou využili zmatku způsobeného leteckými i pozemními útoky, směřujícími na Berlín. Pouze v železniční uniformě a s nádražní průkazkou v kapse opustili úkryt a mířili k autostrádě vedoucí na Drážďany. 30 km od Drážďan je zastavili rudoarmějci a přikázali jim vrátit se zpět. Eduard Horák chtěl něco namítnout, ale ruský důstojník vytáhl pistoli a střelil jej z bezprostřední blízkosti do zad. Josef Hrdina přišel do České Třebové v červnu 1945. Zde vydal paní Boženě Horákové svědectví o strastiplné cestě a tragickém konci jejího manžela. 

Jindřich <br />Nygrín

Jindřich
Nygrín

18.4. 1890 -  29.1. 1962

Narodil se 18. 4. 1890 ve Velkých Hamrech. Do Ústí přišel v dubnu 1914, pracoval jako  železniční zaměstnanec. Většinu života věnoval historii města a okolí. Člen různých spolků, zasedal v městské radě, v letech 1929-35 starostou města. Předseda Letopisné komise, stál u zrodu Městského muzea. V letech 1937-41 vydával časopis Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí. Spolu s dalšími se zasloužil o záchranu hradu Lanšperka vydáním publikace o jeho historii a série pohlednic, i přímou prací v terénu při vykopávání sklepních prostor. Z publikací: O požárech, protipožárních opatřeních a hasičstvu v Ústí nad Orlicí 1498-1941, O robotách na Ústecku, O rodech a památkách v Ústí nad Orlicí a na Ústecku, 100 let železnice Olomouc-Praha a město Ústí nad Orlicí. Podíl na výstavách (J. Kř. Kunstovný: Ze staré Ousti), velkou měrou se zasloužil o pořízení pamětní desky sochaři, ústeckému rodáku Q. T. Kocianovi na rodném domě (dnes v budově radnice). Působil jako okresní konzervátor, správce muzea, od r. 1953 správcem městského, později okresního archivu. Bibliografie in Sborník Okresního archivu Ústí nad Orlicí, 2. 1990, s. 90-95. Zemřel 29. 1. 1962 v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic

Oskar  <br />Švec

Oskar
Švec

5.4. 1905 - 0. 10. 1960

Do Ústí nad Orlicí přišel jako odborný učitel na chlapeckou školu 1. září 1924. Vyučoval počty, měřičství a rýsování, psaní, ruční práce i tělocvik. Je autorem několika knih s pedagogickou tematikou. Vedl žákovský orchestr, s kterým velmi často vystupoval při různých společenských událostech ve městě. Byl zakládajícím členem a jednatelem aeroklubu - Masarykovy letecké ligy. Také byl jedním z hlavních a nadšených organizátorů „Dne brannosti“ 19. srpna 1934 i „Dne bezmotorového létání“ 17. listopadu 1935.