Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jan <br />Dawidko

Jan
Dawidko

Narodil 31.3.1946 v Praze. Po absolvování Středního odborného učiliště chladírenského v Častolovicích pracoval v Kovoslužbě Praha. V letech 1968 –1988 žil v západních Čechách v Chodově u Karlových Varů. Pracoval jako mechanik měření a regulace v Palivovém kombinátu Vřesová HDB Sokolov. Po ukončení dvouleté večerní školy pro novináře externě působil jako člen redakční rady Sokolovského revíru. Zároveň byl vedoucím redaktorem podnikového časopisu Vřesovské mládí.
Od října 1988 žil v Kostelci nad Orlicí, v Rychnově nad Kněžnou, v Častolovicích. Dnes žije v Ličně. Od října 1988 do prosince 1997 pracoval jako správce na Škole v přírodě v Habrové – Rychnov nad Kněžnou. Od února 1998 do února 1999 – Komerční banka Kostelec nad Orlicí-Bankovní ochranná služba. Od března 1999 do června 2001 – školník, údržbář, topič - OÚ Častolovice.
V květnu 1992 založil soukromé Vydavatelství a nakladatelství Kryštof /1992-2005/. Od ledna 2001 je členem Unie českých spisovatelů.a členem – Výboru národní kultury. Píše pohádky, dětské říkadla a básně převážně s tématikou Orlických hor. Od června 2001 je v invalidním důchodu.

Autor textu je Výbor národní kultury- sdružení občanů ČR -Politických vězňů 9- Praha 1

Karel <br />Gürth

Karel
Gürth

Karel Gürth se narodil 10. února 1907 v obci Doloplazy, okres Prostějov. Do Chotěboře se přistěhoval s rodiči ze Skřivan v okrese Hradec Králové, 18. února 1918. Bydleli v sousedství hotelu U Nádraží (nynější areál a.s. Oseva). Rodiče se záhy odstěhovali a tak malý Karel bydlel v podnájmu u nádražního zřízence Čeňka Čáslavského v ulici F. X.  Šaldy. Do roku 1922 byl studentem reálného gymnázia v Chotěboři. Studoval s vyznamenáním,  z důvodu nepříznivé sociální situace rodiny byl osvobozen od placení školného. Jeho přičiněním vzniká v roce 1920, 1. skautský oddíl, ve kterém aktivně působí ve funkci vůdce až do svého odchodu z Chotěboře v roce 1922. Odchází za svými rodiči do Ústí nad Labem, zde vede oddíl vodních skautů spolu se svým bratrem Gustavem. V letech 1923-1926 studoval Karel Gürth na Obchodní akademii v Praze - Karlíně. Po jeho ukončení se stal úředníkem Ministerstva zahraničí v Praze. V roce 1936 byl jmenován vedoucím Československé kanceláře v Paříři. Zde se také setkává se svou budoucí ženou Marii. Po okupaci českých zemí v roce 1939 se Gürth stává členem zahraničního odboje ve Francii. Po francouzské kapitulaci v červnu roku 1940 se s československou samostanou brigádou přemístil do Anglie. Koncem války pak pracoval v propagačním oddělení ministerstva zahraničních věcí v Londýně. Po skončení druhé světové války se stal pracovníkem našeho ministerstva zahraničního obchodu v oddělení propagace zahraničního ruchu v Londýně. Po roce 1948 na svou funkci rezignoval a od té doby pracoval v turistické inzertní kanceláři pro americké časopisy. Mimo toto zaměstnání byl činný ještě jako publicista v oblasti cestování a turistiky. V roce 1968 krátce navštívil Československo a zde své nejbližší příbuzné. zemřel v Londýně 17. září 1972.

Vojtěch <br />Novák

Vojtěch
Novák

Vojtěch Novák se narodil v rodině krejčího a chalupníka 11. října 1907 v Dolní Čermné. Když mu bylo devět let, zemřel mu v Albánii otec, tehdy voják rakousko-uherské armády. Vyučil se tesařem a po vojenské službě dostal doporučení ke studiu na stavební škole v Bratislavě. Po jejím dokončení pracoval jako mistr na různých stavbách jižního Slovenska. Po okupaci Československa se od 1. června 1939 napojil na odbojovou skupinu Ministerstva národní obrany a převáděl, pod krycím jménem Ferko, přes hranice se Slovenskem do zahraničí utíkající důstojníky, ale i civilní exulanty, zprvu do Polska a po jeho obsazení do Maďarska. Po zatčení hlavy organizace - pražského primátora Dr. Klapky a obdržení rozkazu "okamžitě zmizet", musel prchat stejnou cestou sám. Dostal se přes Bělehrad, Bejrút do Marseille, kde v červnu 1940 vstoupil do československé zahraniční armády ve Francii, po jejím pádu odplul s ostatními vojáky do Anglie. Odtud do Libye,kde bojoval v armádě maršála Montgomeryho, u tankové baterie. V červenci se stal příslušníkem osobní stráže prezidenta Beneše, kde setrval do 31. srpna 1945, kdy byl demobilizován. Rodná obec ho přijala jako hrdinu a své zážitky vylíčil na besedě v přeplněné Orlovně. V roce 1949 se oženil a odstěhoval na Moravu, v roce 1954 se odstěhoval zpět do rodného domu v Dolní Čermné. Zde byl v listopadu po domovní prohlídce zatčen a vzat do vazby. Za velezradu byl 18. května 1955 Krajským soudem v Pardubicích a 23. srpna 1955 Nejvyšším soudem v Praze odsouzen k 5 letům odnětí svobody, k propadnutí 1/4 jmění, ke ztrátě čestných práv občanských. Pro kritický zdravotní stav byl 12. července 1957 podmínečně propuštěn.

Vojtěch Novák byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 3. května 1991. 

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Bohumil <br />Zych

Bohumil
Zych

29. 11. 1906 -  28.6. 1973

Bohumil Zych se narodil 29. listopadu 1906 v Kerharticích čp. 55 (v budově "nového nádraží", dnes Ústí nad Orlicí). Jeho rodiče, otec František Zych (pocházel z Jičína, byl vyučeným kuchařem, +1937) a matka Jindřiška (rozená Sedláčková, ze selského gruntu ve Staré Boleslavi, +1939), byli první nájemci "Restaurace na nádraží".
Bohumil byl nejmladší ze čtyř dětí. Bratr František Zych si od 1. 5. 1923 pronajal hotel Slavík.
Bohumil Zych navštěvoval francouzskou kuchařskou školu. V roce 1929 podnikl velkou cestu, o níž pak sestavil přednášku "Bez haléře kolem světa". Navštívil Marseille, Port Said, Suez, Aden, Djiboutti, Ceylon, Kandy, Indii, Barmu, Singapur, Malajsii, Saigon, Borneo, Hongkong, Šanghaj, Japonsko, Novou Guineu.
Po návratu z cesty vstoupil do služeb Václava Maria Havla (1897-1979) a stal se ředitelem známé vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov v Praze (do roku 1948).
Bohumil Zych zemřel 28. června 1973 v Praze.

Bedřich <br />Dohnal

Bedřich
Dohnal

21. 11. 1913 - 9. 11. 1988

Narodil se v Chotěboři již starším rodičům Josefovi a Josefě. Měl staršího bratra Jindřicha. Samotný Bedřich se dva roky učil holičem. Při přestupu ze IV. ročníku měšťanské školy do kvarty gymnázia ho přezkušoval profesor Václav Krištof. Právě on poznal jeho velké literární nadání. Již od začátku studia mu svěřoval různá vystoupení na školních besídkách, představeních a literárních večerech. Nikdy nezasahoval do jeho textů a to vlastně Bedřicha podnítilo k vytvoření svého vlastního stylu recitace. Jeho literární dráha začínala psaním divadelních příspěvků do krajanského tisku.
Václav Krištof měl bohatou knihovnu se vzácnými exempláři a tak měl Bedřich z čeho čerpat. Oktavánskou studii o Otakaru Březinovi psal právě z jeho knih. Za tuto studii obdržel pro rok 1935-1936 první cenu. Tato práce vzbudila velkou pozornost, dokonce dostal nabídku ke knižnímu vydání.
Od února 1943 vyučoval na zdejším gymnáziu. Toto netrvalo ani dva měsíce a jeho ročník byl povolán ke kopání zákopů u Brna. Od nasazení na práce ho zachránila plicní choroba. V roce 1944 organizoval k 30. výročí smrti Jindřicha Pruchy výstavu chotěbořských rodáků a krajanů - napsal úvod ke katalogu a výstavu zahajoval. Účastnil se založení Spolku pro postavení divadla v Chotěboři a jménem chotěbořských rodáků podal návrh na založení nemocnice v Chotěboři.
V roce 1946 ukončil vysokoškolská studia. Pracoval v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze. Od studia české literatury a jejích souvislostí s literaturami evropskými přešel k problematice literatury ruské a sovětské. Studoval zejména vztah spisovatelova života a díla.

Pavel <br />Křivský

Pavel
Křivský

12. 11. 1912 -  15. 12. 1989

Církevní historik, filozof, knihovník a archivář, katolický kněz.

Po studiu na chotěbořském gymnáziu, absolvoval teologii v Hradci Králové (na kněze byl vysvěcen roku 1935), a poté filosofii a historii na Univerzitě Karlově v Praze.

V letech 1934-1941 byl archivářem a knihovníkem Želivského kláštera. V roce 1941, v důsledku krize víry, vystoupil z řádu a stal se řadovým knězem v Buštěhradě u Kladna. Potom působil až do konce války jako správce hřbitova v Břevnově.

Již před válkou se začal zajímat o skauting (v jeho levicové formě) a zároveň sympatizoval s programem KSČ. Po květnové revoluci v roce 1945 vystoupil z katolické církve a vstoupil do KSČ. Absolvoval Státní archivní školu a na žádost ministerstva vnitra se stal archivářem Uranových dolů Jáchymov. V roce 1946 se Křivský dostal do styku se skautskou organizací Junák, absolvoval Ústřední lesní školu a stal se členem výchovného odboru Ústředí Junáka. Stal se též prominentním členem tzv. Vysokoškolského roverského kmene (VRK) v Praze, který v Junáku vyvíjel intenzívní prokomunistickou činnost. Roku 1947 byl přijat do Archivu ministerstva vnitra, kde dosáhl hodnosti přednosty IV. oddělení archivu MV. Roku 1949 se Křivský stal vedoucím komise pro práci s mládeží ve Svazu občanů bez vyznání - vzniklo sdružení mládeže "KRUH". V roce 1950 byl vyloučen z KSČ pod záminkou ztráty legitimace. Roku 1951 byl propuštěn z Archivu MV.

V souvislosti se svou skautskou činností byl ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen roku 1952 na doživotí. Byl vězněn v Leopoldově a Valdicích. Propuštěn byl až v roce 1965 na základě amnestie.

Po svém propuštění pracoval nejdříve jako stavební dělník a skladník, poté jako archivář a posléze jako vědecký pracovník v Památníku národního písemnictví v Praze. Své dílo zasvětil významným osobnostem a době národního obrození. Je autorem mnoha studií o dějinách želivského a strahovského kláštera, o Dobrovském, Smetanovi a mnohých dalších.

K výchově mládeže se již nevrátil. Před smrtí se mu pokusil zprostředkovat přijetí katolických svátostí bývalý spolubratr z želivského kláštera (a jeho pozdější opat) Vít Tajovský, Křivského manželka tomu však zabránila. Jeho přednášky z Leopoldova vyšly ve sborníku „Filosofie za mřížemi“.

Skrze "Kruh" měl Křivský silný vliv na filosofii mimoškolní výchovy mládeže jak v rámci skautingu, tak mimo něj (např. Prázdninová škola Lipnice). Mnoho jeho "žáků" či jím ovlivněných osob o jeho spojení s komunistickým režimem nemělo tušení a jeho vychovatelský odkaz je dodnes předmětem sporů.