Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Antonín <br />Müller

Antonín
Müller

Narodil se v rodině Františka a Josefy Műlerových na Lhotce. Celý život zasvětil práci na železnici a také historii. Své poznatky uplatnil v řadě článků a několika publikacích. V roce 1941 napsal brožurku Historie rotundy sv. Kateřiny, v níž soustředil dostupné informace o této významné stavební a kulturní památce našeho města. Ke 100. výročí zahájení provozu na železniční trati Olomouc – Praha napsal v roce 1945 brožovanou knížku Sto let železnice Olomouc – Praha a její vliv na vývoj města České Třebové. Velké množství článků odesílal do týdeníku Východ, který byl listem Československé národní demokracie pro východní Čechy a do časopisu Krása našeho domova, vydávaného v Praze. Působil v mnoha místních spolcích, zasloužil se o přemístění barokních soch z pilířů starého mostu přes Třebovku na Zámostí na nové místo u kostela sv. Jakuba. Zemřel v České Třebové, kde je také pochován na místním hřbitově.

Hynek Jetřich <br />Vitanovský

Hynek Jetřich
Vitanovský

Majitel kyšpereckého panství v letech 1661 - 1681. Zprostil obyvatele městečka části robotních povinností, dal postavit kostel svatého Václava , dal vystavět špitál a přistavěl druhé patro zámku. Jeho podobu zachytil významný český barokní malíř a portrétista Karel Škréta. Originál obrazu lze spatři v zámku v Rychnově nad Kněžnou

Jan  Křtitel<br />Kunstovný

Jan Křtitel
Kunstovný

Narodil se 22. 6. 1854 v Třeboni. Vystudoval reálku, po absolvování jednoročního učitelského kursu v Soběslavi učil na Táborsku. V r. 1877 složil zkoušku způsobilosti pro měšťanské školy. Do Ústí nad Orlicí přišel r. 1878, nejprve jako učitel (1878-1919), poté ředitel chlapecké školy. Vedle pedagogické činnosti se věnoval především ochotnickému divadlu a kreslířství. Od r. 1890 člen "Volného sdružení ochotníků", po přeměně na spolek Vicena jeho první režisér (1896). V témže roce jej umění třináctiletého J. Kociana inspirovalo ke hře pro mládež "Čarovné housle", Kocian vystoupil v hlavní roli. V r. 1916 hrána jeho báchorka se zpěvy a tanci "Krakonošova sázka". Od r. 1925 obýval dům "Villa Mateřídouška" v ulici Jiráskova. Usiloval také o stavbu vlastní divadelní budovy - divadlo slavnostně otevřeno v září 1936. V řadě obrázků a kreseb zachycuje vzhled města a jeho proměny od konce 19. do téměř poloviny 20. století. Zpíval v proslulém ústeckém oktetu, sólově hrál na flétnu v učitelském souboru. Zemřel 9. 3. 1942 v Ústí nad Orlicí a je pochován na ústeckém hřbitově. Obě hry a řada kreseb ve sbírkách Městského muzea. Výstava kreseb uspořádána naposled 1994, vydán katalog a barevné reprodukce čtyř kreseb.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Špindler

František
Špindler

15.2. 1881 -  16.1. 1922

Narodil se 15. 2. 1881 v Ústí nad Orlicí. Povoláním úředník. Jako vynikající pianista doprovázel Jaroslava Kociana při turné po Anglii, USA a Kanadě (1902-1903). Své zážitky popsal v ústeckých Nezávislých listech (1918). Působil jako sbormistr spolku Lukes,byl čestným členem Cecilské hudební jednoty. Také byl autorem mnoha hudebních děl. K nejzdařilejším patří opereta "Amorův žert"- poprvé provedeno souborem Vicena v dubnu 1920. Zemřel 16. 1. 1922 v Ústí nad Orlicí a je pochován na zdejším hřbitově. Jeho jménem je nazvána jedna z ústeckých ulic.

Václav <br />Boštík

Václav
Boštík

21.2. 1897 -  23.7. 1963

Narodil se 21. 2. 1897 ve Vysokém Mýtě. Gymnázium vystudoval v Hradci Králové. V sedmnácti letech byl odveden do 1. světové války. Po jejím skončení začal studovat teologii v Hradci Králové. Pro mimořádné schopnosti byl za rok poslán na studia do Říma, kde byl 9. 7. 1923 vysvěcen na kněze. Místo děkana v Ústí nad Orlicí nastoupil 17. 6. 1934. Během 2. světové války byl členem protifašistického odboje. 6. 3. 1942 byl gestapem zatčen a následně vězněn v Pardubicích, Drážďanech, Praze, Terezíně a nakonec v koncentračním táboře Flössenburg. Domů se vrátil 15. 5. 1945. V r. 1961 byl zbaven státního souhlasu pro výkon kněze a vzhledem ke svému věku požádal o odchod do důchodu. Zemřel náhle 23. 7. 1963.

Božena <br />Němcová

Božena
Němcová

4.2. 1820 -  21.1. 1862

Návštěva lázní na Horách se uskutečnila od 4. září 1851 na pozvání Františka Matouše Klácela. Bezprostřední pocity z této návštěvy vylíčila Božena Němcová v dopise Žofii Rottové: „ Věru zde okřeje člověk. Pomyslete si, co já tu všecko mám. Hory, lesy, rozkošné vyhlídky, vodu jako krystal (zázračnou ještě k tomu), lázně, samotu, dobrý chléb s chutným máslem a tvarohem, spravedlivou smetanu, pečeně každý den a víno. Po jídle čte se v lese výborná nějaká kniha, neboť i o nevšední bibliotéku postaráno. A k tomu ke všemu přítele zábavného (F.M.K., poznámka autora), který mne nenudí ani zamilovaným žvástáním, aniž by učenost suchou přede mnou vykládal. Děti se velmi dobře baví. Chodí to po lese celý den, chytají pstruhy, Karel motýly, salamandři a ještěrky, Jarouš pase kozy hospodského a Dora přismrduje všem i také s nimi kuželky koulí …“. Po známých událostech spojených s návštěvou dr. Helceleta (20. září) šťastný pobyt Boženě Němcové na Horách končí.


Pobytem Boženy Němcové na Horách se zabývala v literárních dílech různých žánrů řada spisovatelů. Tato událost se také stala námětem Zedínkovy českotřebovské dvouaktové opery Obrázky z Hor, která měla svou premiéru 20. června 1959 v České Třebové. Památný pobyt Boženy Němcové na Horách připomíná rovněž pamětní deska na zdi hostince. Byla odhalena 10. července 1932 u příležitosti výstavy o Boženě Němcové v litomyšlském zámku. Na její instalaci a odhalení spolupracovaly městské rady Litomyšle a České Třebové. Slavnostními řečníky zde byli českotřebovský starosta Josef Dytrt, litomyšlský starosta MUDr. František Lašek a litomyšlský rodák prof. Zdeněk Nejedlý.