Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Terezie <br />Svatová

Terezie
Svatová

Narodila se 31. 3. 1858 v Žamberku. Ve dvou letech dána na výchovu do Ústí nad Orlicí. Sestra chirurga E. Alberta. Spisovatelskou činnost zahájila již ve 22 letech. První práce uveřejněny v časopisech Květy, Lumír, Národní listy. Podporována redaktory - Jan Neruda, Servác Heller a Josef Sládek. Svými fejetony přispívala také do časopisů Lada, Světozor, Osvěta, Ženský svět, Ženské listy. Autorka žánrových povídek a obrázků. Z díla: Selské črty, Črty ze společnosti. Cenné vzpomínky na Jaroslava Vrchlického. Zemřela 19. 2. 1940 ve Vysokém Mýtě.

Karel <br />Vejrych

Karel
Vejrych

Narodil se v Kolíně nad Labem v rodině vozmistra Společnosti rakousko – uherské státní dráhy Rudolfa Vejrycha a jeho ženy Josefy. Měl ještě dva mladší sourozence – sestru Elu a bratra Rudolfa.

Po studiích na nižším gymnáziu a varhanické škole absolvoval klavírní oddělení pražské konzervatoře u prof. Josefa Jiránka. Hudební vzdělání si ještě rozšířil na školách ve Výmaru (prof. Stavenhagen), Frankfurtu (prof. Eugen D´Albert) a v Paříži. S houslistou Emanuelem Ondříčkem, bratrem slavnějšího houslisty Františka, podnikl turné po Evropě. Měl úspěchy, kritika vyzdvihovala jeho umělecké pojetí hry, vyspělou techniku a oduševnělý přednes. Veškerý volný čas ale věnoval Kozlovu, vesničce ležící v kopcích nad Českou Třebovou. V roce svatby s Bělou Prokůpkovou (1900) zde provedl přístavbu staré chaloupky, patřící Vejrychově rodině. Na podzim téhož roku se v dokončené „ nové chaloupce“ narodila jeho první dcera Libuše. Rodina Karlova zde bydlela po celých deset let. Potom přístavbu dostala sestra Ela.

Po studiích krátce vyučoval na Hudební škole v Litomyšli, pak přijal místo profesora klavírní hry na konzervatoři v Kišiněvě (Rusko). Po jedenáct let tam každoročně dojížděl s rodinou. Žili zde vždy osm měsíců, zbývající čtyři letní měsíce hospodařili v Kozlově. Zakoupili totiž statek od pana Siťaře, řečeného Pecháčka. V době jejich nepřítomnosti, vedli hospodářství rodiče Vejrychovi. Měli ovšem od syna podrobné písemné pokyny …V roce 1911 zanechal Karel profesury a s velkým elánem se dal do práce na přestavbě statku a na vlastních polích v Kozlově. Z téhož roku je také datováno sgrafito Žnečka ve štítě statku (autor Max Švabinský). O několik let později přibylo na vedlejší stěně, nyní zasklené, další sgrafito. Tentokrát od Rudolfa Vejrycha a motivem bylo malé děvčátko – zahradnice.

Karel pracoval i veřejně. Byl členem výkonného výboru agrární strany v pražské centrále, jako člen okresního výboru v Litomyšli se zasloužil o stavbu silnice z České Třebové do Kozlova. Podzim roku 1927 přinesl konec Karlova idilického hospodaření. Při trhání ovoce spadl se stromu. Jeho nejbližší se domnívali, že utrpěl otřes mozku, ale vše bylo mnohem horší. Po několika dnech lékař zjistil, že šlo o záchvat mozkové mrtvice. Nemohl mluvit, číst, psát. Došlo k prodeji poloviny statku a ke koupi domku v Praze 6 Na Pernikářce, kam se oba manželé Běla a Karel přestěhovali. Po několika dalších záchvatech Karel zemřel a jeho žena se do Kozlova již nevrátila. Žila v Praze u dcery Ičky a dožila u dcery Evy (Svobodové).

Ivan <br />Hanuš

Ivan
Hanuš

Ivan Hanuš se jako student Lékařské fakulty v Brně zapojil do odbojového hnutí po komunistickém puči v roce 1948 a v roce 1949 byl zatčen a odsouzen 17. listopadu Státním soudem v Brně a 12. prosince 1950 Nejvyšším soudem v Praze za velezradu a vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody, ke konfiskaci majetku, k pěněžitému trestu 50 000 Kčs a ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let. Trest vykonával v Plzni na Borech, pak v uranových dolech na Příbrami a v Jáchymově a ve Valdicích. Propuštěn byl po 11 letech v roce 1960. Pracoval jako dělník, řidič tramvaje, řidič sanitky.

Rehabilitován byl Krajským soudem v Brně 19. září 1990.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Ladislav <br />Vyskočil

Ladislav
Vyskočil

26.6. 1899 -  22. 10. 1943

Narodil se 26. 6. 1899. Majitel elektrotechnického závodu v Kyšperku (Letohrad). Pro odbojové hnutí zhotovoval vysílací a přijímací radiostanice pro spojení se zahraničím. Zatčen 24. 10. 1941 na udání. Vězněn v Pardubicích, Terezíně a Drážďanech, kde byl 22. 10. 1943 popraven.

Marie <br />Kalivodová

Marie
Kalivodová

25.6. 1878 -  17. 12. 1951

Marie Kalivodová se narodila v České Třebové. Roku 1897 vystudovala pražskou Pivodovu pěveckou školu a započala s profesionální pěveckou dráhou.


Působila u kočovné divadelní společnosti ředitele J. Drobného (1897-1903), v Městském divadle v Plzni (1903-1905), v Národním divadle v Brně (1906-1909), v Divadle na Vinohradech (1909-1919) a ve Vinohradském zpěvohře (1920-1924). Již v březnu 1923 hostovala v opeře Národního divadla v Praze. Otakar Ostrčil na konci téhož roku podal návrh na její angažování do této scény, jež se uskutečnilo až o rok později. Až do svého penzionování setrvala tedy jako sólistka opery Národního divadla v Praze (1924-1932).

Už ve Vinohradském divadle se stala oporou souboru šéfa Otakara Ostrčila. V této době vystupovala převážně v operách a operetách. Později se z ní stala spolehlivá operní mezzosopránová repertoárová zpěvačka s emotivním přednesem. Často alternovala se zpěvačkou Věrou Pivoňkovou ve vážných a komických partech starších a starých žen. Zpívala například Ludmilu (Prodaná nevěsta), Larinu (Eugen Oněgin), Hanu (Debora), Martinku (Hubička), Datla a Paní Páskovou (Příhody Lišky Bystroušky), Matku (Čert a Káča), Kateřinu (Polský žid), Pamelu (Fra Diavolo), Hospodskou (Boris Godunov), Martu (Faust a Markétka), Častavu (Šárka), Bertu (Lazebník sevillský) a nebo Tisbu (Popelka).

Karel <br />Kindl

Karel
Kindl

14.6. 1906 - 1.6. 1981

Narodil se 14. 6. 1906 v Ústí nad Orlicí. Znám především jako malíř - krajinář. Autor řady obrazů z okolí Ústí nad Orlicí. Několik obrazů a kreseb je uloženo v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. Jeho jméno je nerozlučně spjato s historií divadelního souboru Vicena. V letech 1926-52 odehrál na padesát rolí, 45 let působil jako jevištní mistr a je podepsán pod desítkami jevištních výprav k divadelním představením. Patřil také mezi aktivní členy ústeckého Klubu českých turistů. Pracoval jako propagační pracovník n. p. Perla. Miloval svoji chatičku v nedalekém Mandlu, kam jezdil odpočívat, ale většinou se štětcem v ruce. Zemřel 1. 6. 1981 v Ústí nad Orlicí.