Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Pánek

Václav
Pánek

Narodil se 5. 10. 1915 v Ústí nad Orlicí. Vyučil se strojním zámečníkem, do roku 1933 pracoval ve strojírně J. a F. Rösslerových. Po odchodu do Prahy pracoval ve firmě Walter vyrábějící letecké motory. Zájem o létání realizoval nejprve v Masarykově letecké lize, později v armádě. Dne 1. 10. 1937 nastoupil vojenskou službu ke 4. leteckému pluku do Kbel, absolvoval kurz leteckého mechanika. Základní pilotní výcvik absolvoval v Chebu. Od 29. 7. 1938 působil v Milovicích u 1. leteckého pluku T. G. Masaryka jako pilot dvoumístných bojových letounů. Pilotem-letcem jmenován 9. 8. 1938. Po propuštění z armády (1. 4. 1939) se vrátil do "Waltrovky". Již v srpnu 1939 však odešel do Polska a po zápisu do Cizinecké legie se přesunul do Francie. Zde dne 2. 10. 1939 povýšen do hodnosti desátníka a zařazen ke 136. pluku fr. bombardovacího letectva v Pau. Po kapitulaci odešel do Anglie. Do RAF přijat 25. 7. 1940, od 28. 3. 1941 u 311. peruti jako druhý, později první pilot. Od 22. 6. 1942 příslušník 138. britské perutě zvláštního nasazení. Povýšen do hodnosti Flight Sergeanta. Dne 10. 12. 1942 se nevrátil z operačního letu, s celou posádkou zmizel mezi Káhirou a Maltou. Dne 1. 2. 1947 jmenován in memoriam rotmistrem, následně štábním rotmistrem-letcem v záloze. Dne 29. 5. 1991 povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě in memoriam a obdržel Čestný odznak čs. vojenského pilota. Nositel i dalších československých, anglických a francouzských vyznamenání. Od roku 1946 čestný občan města, v roce 1993 odhalena pamětní deska na ústeckém letišti.

Marie <br />Skálová

Marie
Skálová

Narodila se v nejstarší českotřebovské čtvrti U Kostelíčka. Pocházela z osmi dětí povozníka Jana Skály. Když otec po úrazu předčasně zemřel, odpovědnost za živnost a malé hospodářství převzala matka. A pomáhat musely i všechny děti včetně Marie. V čase volna, kdy ostatní po těžké práci odpočívali, chodila Marie do tělocvičny Na Skále. Brzy vynikala v nářaďovém tělocviku i na lehkoatletických závodech. Dostala se dokonce do reprezentačního výběru Československé obce sokolské. Toto družstvo s úspěchem hájilo barvy ČSR doma i v zahraničí. V roce 1938 byla Marie v družstvu žen, které v Mezinárodním tělocvičném závodě v rámci X. všesokolského sletu v Praze zvítězilo. Ženy vítězného družstva obdržely zlaté medaile mistryň světa. Později jako cvičitelka předávala svoje zkušenosti dalším generacím. Po válce byla učitelkou rytmiky na hudebních školách v České Třebové a v Lanškrouně. Když s tímto povoláním skončila, nastoupila do n.p. Perla v České Třebové – Parníku (oddělení adjustace), kde pracovala až do odchodu do důchodu. I zde, jako členka krajského výboru Dobrovolné sportovní organizace Jiskra, organizovala sportovní zájmovou činnost. Dokud ji zdravotní stav dovoloval, vedla také dětský taneční kroužek při tehdejším Občanském výboru U Kostelíčka. K nácviku národních a lidových tanců jim sloužila stodola rodné chalupy v ulici Na Kopečku. S tanečním kroužkem pravidelně vystupovala při různých akcích ve městě a okolí.


Poslední roky žila u dcery Evy. Dočkala se pěti vnoučat a dvou pravnoučat. Pomáhala s jejich výchovou, vedla je ke sportu a k tancování… Mezi svými nejbližšími také zemřela. Pochována je v rodinném hrobě na českotřebovském hřbitově.

František <br />Maloch

František
Maloch

Narodil se v Horní Sloupnici u Litomyšle v rodině veterináře. Vystudoval vyšší reálku a pak učitelský ústav v Kutné Hoře. Začal učit na obecné škole v České Třebové (1887 - 1893), dalším jeho působištěm byla Třemešná u Plzně a Plzeň, kde učil na měšťanských a pokračovacích školách. V březnu 1918 odešel na Slovensko, kde působil jako středoškolský profesor na učitelských ústavech v Levicích a později ve Štubnianských Teplicích u Martina.

Přestože se botanice věnoval již za svého působení v České Třebové, systematickému sbírání rostlin se věnoval až od roku 1896. Za svůj život nashromáždil přes 25 000 rostlin, které jsou uloženy v mnoha pečlivě zhotovených herbářích. Malochovy herbáře vlastní Univerzita J.E. Purkyně v Brně, přírodovědecká fakulta UK v Praze, Národní muzeum v Praze, Západočeské muzeum v Plzni a Východočeské muzeum v Pardubicích. Jeden z Malochových herbářů o 108 položkách má ve svých sbírkách i Městské muzeum v České Třebové. František Maloch pořídil i řadu fotografií zajímavých lokalit, které jsou dnes většinou chráněnými územími. Aktivně se také podílel na úseku ochrany přírody.

Když byl v roce 1925 penzionován, vrátil se ze Slovenska do Plzně. V terénu ale již nikdy nepracoval. Zemřel v Plzni ve věku nedožitých 78 let.

V polesí Háj nad řekou Berounkou byla dne 23. září 1951 odhalena pamětní deska věnovaná význačnému botanikovi Františku Malochovi. V roce 1967 bylo celé okolí (2,19 ha) vyhlášeno chráněným nalezištěm a pojmenováno Malochova skalka. V roce 2003 byla v Plzni otevřena naučná stezka Po stopách Františka Malocha. Trasa je dlouhá asi 9 km, má celkem 11 informačních tabulí a prochází i přes chráněné území Malochova skalka.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Rochus <br />Schüch

Rochus
Schüch

15.8. 1788 - 4.3. 1844

Byl to mineralog, profesor matematiky a přírodních věd na gymnáziu v Opavě, poté učitel arcivévodkyně Marie Leopoldiny Habsbursko-Lotrinské a kurátor Císařského přírodovědného muzea.

V roce 1817 odcestoval s expedicí do Brazílie a stal se Leopoldiným dvorním knihovníkem v Riu de Janeiru. V císařském paláci vytvořil přírodovědnou sbírku, která se později stala základem Brazilského národního muzea. Později učil i Leopoldina syna Pedra II.

V botanickém oddělení Přírodovědného muzea ve Vídni se nachází jeho rozsáhlá sbírka brazilských rostlin. Po něm a princi Eugenovi je pojmenována rostlina z rodu myrtovitých - Eugenia schuechiana. Zemřel v Brazílii.

Jana <br />Martínková

Jana
Martínková

3.8. 1957 -  22.7. 2015

Studovala historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Od roku 1986 pracovala jako vedoucí Městského muzea v Moravské Třebové. Zabývala se badatelskou a publikační činností zam ěřenou na Moravskou Třebovou a její okolí. Od roku 1995 vydávala v rámci muzea ročenku Moravskotřebovské vlastivědné listy. Svoji činnost dále prezentovala například v Moravskotřebovském zpravodaji.

Její manžel, Mgr. Radko Martínek, byl moravskotřebovským starostou, poté senátorem, hejtmanem Pardubického kraje. Mají spolu dvě dcery, Hanu a Radku.

Zemřela po dlouhé a těžké nemoci.

Mimořádně přispěla k proslavení městské památkové rezervace v Moravské Třebové, V roce 2009 získala historicky první Cenu města Moravská Třebová za rok 2008. V roce 2016 získala Cenu Egona Erwina Kische.

Mezi její díla patří například tyto publikace: Moravskotřebovské cechy a cechovní památky, Poklady Moravské Třebové, Morasvskotřebovský zámek, Barokní sochařství v Moravské Třebové, Ve stínu pyramidy: příběhy moravskotřebovské mumie.

 <br />Karel I.


Karel I.

17.8. 1882 - 1.4. 1922

V roce 1912 zavítal do České Třebové ještě jako arcivévoda a druhý následník trůnu v čele 5. eskadrony českého dragounského pluku č. 7 vévody Lotrinského. Společně s ním zde ve Vyskočilově vile přespala i jeho choť princezna Zita. K jejich pobytu se váže i pověst o Karlově korunovaci na českého krále hrncem v jedné z místních stodol.

Císař Karel I. (král český jako Karel III., král uherský jako Karel IV.), celým svým jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský, německy Karl Franz Josef Ludwig Hubert Georg Otto Maria von Habsburg-Lothringen, maďarsky IV. Károly (Károly Ferenc József) (17. srpna 1887 – 1. dubna 1922) z Habsbursko-lotrinské dynastie byl (nekorunovaný) poslední císař rakouský 1916–1918), poslední král uherský (1916–1918), korunován 30.12. v Budapešti a (nekorunovaný) poslední král český (1916–1918). Karel byl nejstarším synem arcivévody Oty (1865-1906) a Marie Josefy Saské (1867-1944). Jeho prastrýcem byl František Josef I.

21. 10. 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, se kterou měl celkem osm dětí. Vládl od roku 1916 do roku 1918. Po vzniku nového státu Německé Rakousko v roce 1918, které bylo prohlášeno republikou, byl donucen nátlakem maďarských politiků zříci se svých panovnických práv v Uhrách . Až do své smrti pak žil ve vyhnanství.

Zemřel na těžký zápal plic ve věku sotva třicetipěti let.