Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Eugenie <br />Egertová

Eugenie
Egertová

Působila v hotelu Continental v Plzni. Rodiče Eugenie Egertové se přistěhovali do České Třebové z Kralup nad Vltavou v roce 1919. Arnošt Egert byl po několik let vrchním číšníkem v Nádražní restauraci v Hybernské ulici v Praze (pozdější Masarykovo nádraží), poté působil jako šéf restaurace právě v Kralupech nad Vltavou. Do Třebové tedy přišel jako nájemce Nádražní restaurace. Později, když bylo v roce 1924 otevřeno nynější  českotřebovské nádraží, přešli Egertovi, jako nájemci restaurace do nových prostor. Nad restaurací měli i svůj prostorný byt. Restauratér Arnošt Egert měl  spolu s manželkou Marií jedinou dceru Eugenii. Dle přání rodičů se v roce 1931 provdala za o deset let staršího Emanuela Ledeckého, jenž byl synem majitele  plzeňského hotelu Continetal. Na začátku II. světové války se Egertovi přestěhovali za dcerou do Plzně. Při náletu  na Plzeň dne 20. prosince 1944 jedna z bomb zasáhla hotel Continental a zabila sedmdesát lidí. Bohužel s nimi  manžela a také otce paní Eugenie. Její matka zemřela nedlouho poté v nemocnici. Jako mladá vdova se nakonec rozhodla pro obnovu zničeného hotelu. Ten byl v roce 1945 sídlem americké armády. Eugenie Poncarová se po nějaké době znovu provdala  za diplomata Jiřího Janečka. O životě Eugenie Egertové byla vydána v roce 2019 kniha Jany Poncarové  s názvem Eugenie.

Otakar <br />Machek

Otakar
Machek

Narodil se 22. 12. 1906 v Ústí nad Orlicí. Pracoval jako úředník okresní nemocenské pokladny. Na podzim roku 1940 pověřen vedením odbojové organizace "Obrana národa" za spolupráce členů Sokola pro oblast Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Kyšperk, Jablonné nad Orlicí a Žamberk. Skupina vyzrazena při velkém zatýkání v České Třebové. Otakar Machek byl zatčen 8. 3. 1943 a převezen do Pardubic. Z obav o svou rodinu a možné vyzrazení spolupracovníků při dalších výsleších spáchal dne 9. 3. 1943 sebevraždu.

Vladimír <br />Stehno

Vladimír
Stehno

Regionální geograf.
Narodil se v porodnici Havlíčkově Brodě. Má starší sestru a mladšího bratra. Jeho strýc, maminčin bratr Luboš Radil, vydal několik básnických sbírek.
Od narození žije v Libici nad Doubravou, kde absolvoval i první stupeň základní školy, od šesté třídy přestoupil na ZŠ v Chotěboři v Buttulově ulici. Poté nastoupil na chotěbořské osmileté gymnázium. Po maturitě úspěšně absolvoval studium na pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni obor Ekonomická a regionální geografie.
Při studiu vysoké školy zpracovával mnoho materiálů týkajících se rodiště, Libice nad Doubravou, byly to např. statistiky obyvatelstva, strategické plány rozvoje obce, studie proveditelnosti projektů v obci. Postupem času nastřádal spoustu podkladů nejen o současnosti obce ale i o minulosti. V té době nebylo nikde tolik informací pohromadě přístupných, a proto se rozhodl založit samostatné webové stránky obsahující všechny tyto informace. To už byl jen krůček k sepsání knihy o Libici nad Doubravou. V současné době pracuje ve velkoobchodě OVD Jednota Chotěboř. Jako geograf samozřejmě rád cestuje a poznává nové krajiny. Při cestách uplatní i další svou zálibu a tou je fotografování. Poslední dva roky je to hlavně černobílá fotografie. Dále se také věnuje grafice a webdesignu. Mezi jeho další záliby patří fotbal, jako fanoušek jezdí na zápasy FC Viktoria Plzeň.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Antonín <br />Hořínek

Antonín
Hořínek

13.1. 1911 -  23.2. 1998

Hudební skladatel trampských a tanečních písní, písničkář.

Po studiích na gymnáziu a Průmyslové škole strojnické vystudoval Vysokou školu obchodní. Již na průmyslovce řídil Trampský pěvecký klub a protože zpočátku neměl dostatečný repertoár, zkusil to s vlastní tvorbou. Svou první písničku "Někdy však přece jen" složil v roce 1928. Poté zpíval v trampském sboru Duncan, ale již v roce 1930 založil vlastní trampský sbor Hořínkova parta.

Tony složil a otextoval přes 150, převážně trampských písní, z nichž mnohé se staly evergreeny - Aljaška, Pán sedmi moří, , Řeka nás volá, Přijď na chvíli, A to je ta hvězda, Cesta domů, Tuláku chudý či Stříbrná hvězda.

Málokdo dnes ví, že nebýt Tonyho a jeho spolupráce s Leopoldem Korbařem a Slávkem Ostrezí, nenavázal by Panton po "budovatelských" 50. letech na prvorepublikové soukromé vydavatele a nakladatele trampských písní. Díky němu vyšlo v Pantonu v letech 1965-1988 celkem 17 sborníků zvaných "trampská romance" a jejich vydávání ukončilo až Tonyho smrtí. Tony měl hlavní podíl i na trampském pořadu se stejným názvem "Trampská romance". Po premiéře v roce 1966 v pražské Lucerně s tímto pořadem absolvovoval na šedesát vystoupení po celé republice.

Tony zůstal trampem i v důchodu, který většinu roku trávil na své tramské chajdě v Liboháji u Chotěboře.

Josef <br />Cilliak

Josef
Cilliak

1.1. 1897 -  27.3. 1919

Narodil se 1. 1. 1897 v Dobré Vodě. Po příchodu do Kerhartic žil s rodiči v továrním činžovním domě č. 27. Do 1. světové války se zapojil v říjnu 1915. V prosinci 1917 vstoupil do řad čs. zahraničního vojska (legií) v Itálii a sloužil v 39. pěším pluku "Výzvědném". Po návratu do vlasti odešel s plukem na Slovensko do města Parkan (dnešní Śtúrovo). Zde však 27. 3. 1919 podlehl střelnému zranění hlavy, které so přivezl z boje.
Jeho tělo bylo převezeno do Ústí nad Orlicí a za doprovodu ústecké Jednoty sokolské a široké ústecké a kerhartické veřejnosti bylo 1. 6. 1919 uloženo na městský hřbitov. V rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova byla na škole v Kerharticích odhalena pamětní deska, která je věnována jemu a dalšímu padlému kerhartickému legionáři Josefu Houdkovi.

Vilém <br />Eckhhardt

Vilém
Eckhhardt

30.1. 1907 - 5. 12. 1991

Továrník Vilém Eckhardt byl společníkem strojírenského závodu v Chotěboři, který nesl jeho jméno. Po roce 1948 podnikal v západních státech. Měl rád přírodu a byl přítelem chotěbořských skautů. Rád mezi nimi pobýval a všestranně podporoval jejich činnost.
Prvé setkání s chotěbořskými skauty po obnově Junáka se uskutečnilo 20. října 1990 v bývalé klubovně "U Císařů" (bývalé čp. 63 v ul. Trčků z Lípy). Toto setkání a další, jež pak následovala - především při táboráku u Horního mlýna na Doubravce patří ke světlým stránkám historie chotěbořského Junáka. V březnu roku 1991 mu městské zastupitelstvo v Chotěboři udělilo čestné občanství.
Zemřel v Meersburgu.