Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Václav <br />Rohlena

Václav
Rohlena

Narodil se 16. 11. 1913 v Úpici. Krátce před 2. svět. válkou dokončil studia na textilní škole ve Dvoře Králové nad Labem. Do Ústí nad Orlicí přišel po osvobození. V r. 1951 jmenován ředitelem nově zřízeného Výzkumného ústavu bavlnářského v Ústí nad Orlicí (v jeho čele 30 let). Podílel se na vynálezu a realizaci bezvřetenového předení. Pod jeho vedením byla v r. 1967 vybudována první bezvřetenová přádelna na světě. Proslavil VÚB i město Ústí nad Orlicí v zahraničí. Člen rady Vysoké školy strojní a textilní v Liberci, nositel čestného doktorátu Dr. Ing. H.C. na Technische Hochschule v Karl-Marx Stadtu (Chemnitz). Dne 18. 11. 1983 uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Zemřel 18. 1. 1986 v Ústí nad Orlicí a je pochován na místním hřbitově.

Karel <br />Gürth

Karel
Gürth

Karel Gürth se narodil 10. února 1907 v obci Doloplazy, okres Prostějov. Do Chotěboře se přistěhoval s rodiči ze Skřivan v okrese Hradec Králové, 18. února 1918. Bydleli v sousedství hotelu U Nádraží (nynější areál a.s. Oseva). Rodiče se záhy odstěhovali a tak malý Karel bydlel v podnájmu u nádražního zřízence Čeňka Čáslavského v ulici F. X.  Šaldy. Do roku 1922 byl studentem reálného gymnázia v Chotěboři. Studoval s vyznamenáním,  z důvodu nepříznivé sociální situace rodiny byl osvobozen od placení školného. Jeho přičiněním vzniká v roce 1920, 1. skautský oddíl, ve kterém aktivně působí ve funkci vůdce až do svého odchodu z Chotěboře v roce 1922. Odchází za svými rodiči do Ústí nad Labem, zde vede oddíl vodních skautů spolu se svým bratrem Gustavem. V letech 1923-1926 studoval Karel Gürth na Obchodní akademii v Praze - Karlíně. Po jeho ukončení se stal úředníkem Ministerstva zahraničí v Praze. V roce 1936 byl jmenován vedoucím Československé kanceláře v Paříři. Zde se také setkává se svou budoucí ženou Marii. Po okupaci českých zemí v roce 1939 se Gürth stává členem zahraničního odboje ve Francii.
Po francouzské kapitulaci v červnu roku 1940 se s československou samostanou brigádou přemístil do Anglie. Koncem války pak pracoval v propagačním oddělení ministerstva zahraničních věcí v Londýně. Po skončení druhé světové války se stal pracovníkem našeho ministerstva zahraničního obchodu v oddělení propagace zahraničního ruchu v Londýně. Po roce 1948 na svou funkci rezignoval a od té doby pracoval v turistické inzertní kanceláři pro americké časopisy. Mimo toto zaměstnání byl činný ještě jako publicista v oblasti cestování a turistiky. V roce 1968 krátce navštívil Československo a zde své nejbližší příbuzné. zemřel v Londýně 17. září 1972.

Pavel <br />Imrich

Pavel
Imrich

Pavel Imrich se narodil v Ústí nad Orlicí. Za svých gymnaziálních studií byl jednou z vůdčích osobností alternativního uskupení zvaného P.A.J.Z.L. (Zkratka slov Pivo a jiné základní lihoviny, později vykládaná jako Praví a jediní zastánci lidu). V roce 1973 ukončil studia dějin umění na brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně. Pracoval pak v Krajské galerii v Hradci Králové. Většinu své profesní kariéry však věnoval památkové péči ve východních Čechách. V Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích, kam nastoupil po PhDr. Machytkovi, se podílel na restaurování mobiliáře zpřístupněných památkových objektů a na přípravě expozic. Dlouhá léta působil jako kastelán na zámku v Doudlebách nad Orlicí, kde také založil rodinu a stal se otcem dvou synů.
Po restituci doudlebského zámku v roce 1992 odešel na Okresní úřad v Rychnově nad Kněžnou, kde pracoval v oddělení kultury jako výkonný památkář a posléze se stal jeho vedoucím. V době zániku okresních úřadů přešel v roce 2002 na odbor památkové péče Krajského úřadu v Pardubicích, aby po roce přestoupil do Národního památkového ústavu v Pardubicích, kde vedl nově budované pracoviště v Josefově. Až do odchodu do penze se věnoval agendě restaurování na území Královéhradeckého kraje.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Bohumil <br />Zych

Bohumil
Zych

29. 11. 1906 -  28.6. 1973

Bohumil Zych se narodil 29. listopadu 1906 v Kerharticích čp. 55 (v budově "nového nádraží", dnes Ústí nad Orlicí). Jeho rodiče, otec František Zych (pocházel z Jičína, byl vyučeným kuchařem, +1937) a matka Jindřiška (rozená Sedláčková, ze selského gruntu ve Staré Boleslavi, +1939), byli první nájemci "Restaurace na nádraží".
Bohumil byl nejmladší ze čtyř dětí. Bratr František Zych si od 1. 5. 1923 pronajal hotel Slavík.
Bohumil Zych navštěvoval francouzskou kuchařskou školu. V roce 1929 podnikl velkou cestu, o níž pak sestavil přednášku "Bez haléře kolem světa". Navštívil Marseille, Port Said, Suez, Aden, Djiboutti, Ceylon, Kandy, Indii, Barmu, Singapur, Malajsii, Saigon, Borneo, Hongkong, Šanghaj, Japonsko, Novou Guineu.
Po návratu z cesty vstoupil do služeb Václava Maria Havla (1897-1979) a stal se ředitelem známé vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov v Praze (do roku 1948).
Bohumil Zych zemřel 28. června 1973 v Praze.

Karel <br />Noll

Karel
Noll

4. 11. 1880 -  29.2. 1928

Činoherní a filmový herec, komik.

Již v dětství utekl ke kočovné společnosti, kde se naučil mnoho o divadle. Tato zkušenost mu umožnila ucházel se o angažmá v kamenném divadle.

Hrál v Plzni, v Brně a hostoval ve Vídni. Především však vystupoval v divadlech a kabaretech v Praze (Rokoko, Apollo, Divadlo Vlasty Buriana, Švandovo divadlo, kabaret Bum a Revoluční scéna, a další). Od roku 1920 přibyly také filmové role. Těch ztvárnil kolem třiceti a některé z nich se zapsaly do dějin kinematografie. 

V roce 1921 ztvárnil na jevišti Revoluční scény jako první postavu vojáka Švejka. Byl i jeho prvním filmovým představitelem, když jej v roce 1926 (tři roky po Haškově smrti) obsadil do postavy Švejka ve svém filmu Dobrý voják Švejk Karel Lamač. Objevil se i v dalších rolích, ale tato postava se stala jeho rolí životní. Kritika se shoduje v tom, že Nollova filmová postava Švejka, ač černobílá a němá, nebyla do dnešních dnů překonána.

Mezi jeho další filmové role patři například: Švejk na vojně, Švejk v civilu, Švejk v ruském zajetí, Batalión, Velbloud uchem jehly a další.

Jeho ženou byla také herečka Ella Nollová.

Zemřel při natáčení filmu Modrý démant. Příchodu zvuku do filmu se již nedočkal. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.

Richard <br />Dušek

Richard
Dušek

1. 11. 1910 -  13.1. 1977

Narodil se 9. 11. 1910 v Ústí nad Orlicí. Pocházel z rodu ústeckých hrnčířů a kamnářů. Po studiích na učitelském ústavu v Litomyšli působil krátce na školách v Čermné, Hnátnici a v Ústí nad Orlicí. V polovině 30. let odešel na Benešovsko do Václavic a intenzivně začal se studiem malování u prof. O. Blažíčka. Většinu života prožil ve Vlašimi, kde působil jako odborný učitel matematiky, kreslení a rýsování. Autor převážně akvarelů krajiny Podblanicka, drobných figurálních plastik. Získal druhou cenu na školské výstavě v Londýně (1924), vystavoval v Benešově i Vlašimi. Známy dřevoryty i perokresbami, série deseti perokreseb i ve sbírkách městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 13. 1. 1977 ve Vlašimi.