Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Bohumil <br />Zych

Bohumil
Zych

Bohumil Zych se narodil 29. listopadu 1906 v Kerharticích čp. 55 (v budově "nového nádraží", dnes Ústí nad Orlicí). Jeho rodiče, otec František Zych (pocházel z Jičína, byl vyučeným kuchařem, +1937) a matka Jindřiška (rozená Sedláčková, ze selského gruntu ve Staré Boleslavi, +1939), byli první nájemci "Restaurace na nádraží".
Bohumil byl nejmladší ze čtyř dětí. Bratr František Zych si od 1. 5. 1923 pronajal hotel Slavík.
Bohumil Zych navštěvoval francouzskou kuchařskou školu. V roce 1929 podnikl velkou cestu, o níž pak sestavil přednášku "Bez haléře kolem světa". Navštívil Marseille, Port Said, Suez, Aden, Djiboutti, Ceylon, Kandy, Indii, Barmu, Singapur, Malajsii, Saigon, Borneo, Hongkong, Šanghaj, Japonsko, Novou Guineu.
Po návratu z cesty vstoupil do služeb Václava Maria Havla (1897-1979) a stal se ředitelem známé vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov v Praze (do roku 1948).
Bohumil Zych zemřel 28. června 1973 v Praze.

Otakar <br />Štáfl

Otakar
Štáfl

Syn řezbáře Josefa Štáfla. Žák krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera a Umělekoprůmyslové školy v Praze. Upozornil na sebe perokresbami krajinářských motivů a své grafické schopnosti uplatnil zejména v barevných dřevorytech zobrazující pohledy na pražská zákoutí. Rád ilustroval knihy pro mládež. Celé jeho dílo vyrostlo ze základních dojmů, načerpaných v rodné Českomoravské vysočině.
Kreslil a maloval již od mládí. Kvůli své zálibě nedokončil studia na brodském gymnáziu a odešel do Prahy věnovat se malířství. Zde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmullera na pražské Akademii. Po jejím absolvování vynikl především jako grafik (průkopník ve tvorbě plakátů) a iustrátor dětských knih. Svá díla vystavoval a publikoval v uměleckých časopisech. Byl také organizátorem brodského kulturního života. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. Kromě obsáhlé tvorby z oblasti Vysokých Tater zachytil ve svých akvarelech starý Brod a v dioramatech připomněl osudy Karla Havlíčka Borovského (dnes umístěny v expozici o Štáflově životě a díle v tzv. Štáflově baště v městských sadech v Havlíčkově Brodě). Dnes již není moc známo, že Otakar Štáfl byl také režisér a divadelní i filmový herec. Jeho zálibou bylo horolezectví.
Zahynul spolu s manželkou při bombardování Prahy spojeneckými letadly.

Viktorie <br />Kroupová

Viktorie
Kroupová

Viktorie Kroupová se narodila 3. 10. 1895 v Ústí nad Orlicí jako jedno z deseti dětí manželů Kroupových. Rodina nepatřila mezi zámožné. V roce 1914 zemřel otec, truhlářský dělník, Viktor Kroupa. O početnou rodinu pečovala osamocená matka, za pomoci dětí. Celá rodina byla levicově orientovaná, což se s nástupem nacismu všem stalo osudné. Společně se svými sestrami působila v ilegálním odboji KSČ. V bydlišti v čp. 703, dnes Tvardkova (tehdy Goethova) ulice ukrývala Ludvíka Tvardka. Ten byl objeven gestapem při domovní prohlídce 20. 1. 1943. Viktorie Kroupová byla společně se sestrami Terezií Kalouskovou a Marií Pavlasovou zatčena, uvězněna a 1. října 1943 v Praze na Pankráci popravena.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Vladimír <br />Hornov

Vladimír
Hornov

10.5. 1870 -  26.7. 1942

Katolický básník a publicista, profesor náboženství, editor náboženských písní. Vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě (mat. 1889), teologii v Hradci Králové (1889-93). Působil v Golčově Jeníkově (1893-95), Dobrušce (1895-98), Pardubicích (1898-99), Kostelci n.O. (1899-1900), N. Bydžově (1900-1905), Litomyšli (1905-06), v Poličce. Od roku 1910 byl profesorem náboženství v Hradci Králové. Z díla: Nebezpečná situace, Souboj na horách (1922), Královna máje (1939), úpravy písňových textů: Píseň o velebné svátosti (1919), Český kancionál (1921), Malý kancionál (1921). Literárně činný byl již od studentských let. Své fejetonypovídky a básně uveřejňoval časopisecky a v různých almanaších. Významná je zejména jeho duchovní poezie, často zhudebňovaná řadou hudebních skladatelů. Upravil texty písní pro Český kancionál, poprvé vydaný v roce 1921.

Václav <br />Čevona

Václav
Čevona

24.5. 1922 - 9.1. 2008

Václav Čevona se narodil 24. 5. 1922 v Ružomberku na Slovensku. Do Ústí nad Orlicí přišel na podzim 1939, rodiče zůstali na Slovensku. Vystudoval Státní odbornou školu pro průmysl textilní. S atletikou začínal v Sokole u Františka Stránského, ale závodil také na lyžích. Po zastavení činnosti Sokola na jaře 1941 byl nucen přestoupit do SK Choceň, protože atletika v té době v Ústí nad Orlicí skončila. Začal trénovat pod vedením ing. Viléma Havelky a vypracoval se svou pílí mezi přední atlety Československa. Nejvíce se prosadil v běhu na 1500 metrů - 5x mistrem republiky (1944, 1946, 1948, 1950 a 1951); 12x překonal československé rekordy v běhu na 800, 1000 a 1500 metrů. Na OH 1948 v Londýně na 1500 m obsadil čtvrté místo. Celkem patnáctkrát reprezentoval Československo na mezinárodních závodech, z nichž dvanáct vyhrál. Po Emilu Zátopkovi byl druhým nejlepším československým poválečným atletem. Byl jmenován mistrem sportu (1952) a zasloužilým mistrem sportu (1955). 

Přes své časté zahraniční starty stihl pro ústeckou atletiku vybojovat 69 utkání. Po ukončení závodní činnosti zastával funkci dobrovolného trenéra, rozhodčího, hospodáře i předsedy atletů. Byl činný i v lyžařském oddíle. Od prvního ročníku pořadatelsky zajišťoval mezinárodní lyžařské závody Skiinterkriterium v Říčkách v Orlických horách. Václav Čevona pracoval jako vedoucí technolog přádelny v Perle v Ústí nad Orlicí. V roce 1992 byl jmenován čestným občanem města Ústí nad Orlicí. V roce 2002 obdržel cenu fair play Českého olympijského výboru a v roce 2003 dostal v Lausanne cenu fair play Mezinárodního olympijského výboru. 

Václav Čevona zemřel 9. 1. 2008 v Ústí nad Orlicí.

František <br />Navara

František
Navara

27.5. 1904 -  16.2. 1989

Jeho matka Cecilie Záleská byla porodní asistentkou, která pomáhala na svět několika generacím českotřebovských rodáků. Sestra Eliška, provdaná za ing. Bartáka, pracovala téměř celý život jako dětská lékařka.

Byl známým českotřebovským knihařem (nejraději pracoval s kůží a zlatem). Vedle vazby knih byla jeho specialitou výroba paspart, kterých měl vždy v zásobě několik druhů a nové stále vymýšlel. Jejich odběrateli byli mimo jiných výtvarníci zvučných jmen, jako např. Ludmila Jiřincová, Vojtěch Sedláček, Alois Moravec, Jaroslav Grus, František Emler, Karel Jan Sigmund a jeho syn Zdeněk Sigmund, Jan Zrzavý …Většina z nich byla také jeho blízkými přáteli. V mládí hrál ochotnické divadlo, odkud přešel na divadlo loutkové. Kdo by ze starší generace neznal kašpárka Javorníka a dřevěné divadélko v zadní části parku Javorka! Protože divadélko nebylo nikým dotováno, organizoval vydávání českotřebovských kalendářů a výtěžek plynul na vybavení loutkové scény, která prošla mnoha změnami. Po jeho zrušení pomáhal organizačně při výstavbě Malé scény, která měla původně sloužit převážně loutkohercům.

Od roku 1927 byl vydavatelem prvních čtyř ročníků regionálního čtrnáctideníku Náš kraj, který vycházel v České Třebové v letech 1927 až 1938, pracoval v komisi pro výstavbu památníku obětem fašismu (sousoší Sbratření), z vlastní iniciativy obohatil park Javorku o drobná kamenosochařská díla z Hořic. Od mládí miloval přírodu a s tím související skauting. Za svoji junáckou činnost byl 1. srpna 1970 v Praze jmenován doživotním členem legendárního Svojsíkova oddílu a bylo po něm pojmenováno nově dobudované skautské středisko při Farské ulici pod Horami ve svém rodišti. František Navara měl dvě děti. Syn Radovan vystudoval konzervatoř a pracoval jako hudební redaktor v Českém rozhlase v Hradci Králové. Jeho dcera Zuzana Navarová (vnučka F.N.) byla známou zpěvačkou (zemřela 7.12.2004). Bohužel, oba již nežijí. Dcera Františka Navary Daniela vystudovala přírodovědeckou fakultu, obor mikrobiologie a pracovala ve zdravotnictví.