Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Bohuslav <br />Jirka

Bohuslav
Jirka

Bohuslav Jirka se narodil v roce 1943 na Novém Ransku. Chodil do základní školy v Křížové. Jeho výtvarné nadání ocenila (asi poprvé) jeho paní učitelka Krumlová. Na vysvědčení se vždy vyjímala velká jednička z kreslení. V roce 2002 došlo k tragickému úmrtí v rodině se jeho život výrazně změnil. Našel schopnost vyjadřovat se barvou a štětcem. Zprvu maloval zátiší a květiny. Ale později začal malovat něco, co důvěrně znal krajinu vrchoviny - Železné hory, Doubravku, rybník Řeku a další známá i neznámá zákoutí Vysočiny. Nezapomněl ani na své oblíbené Chorvatsko, kde tráví každoročně dovolenou. Nejvíce z této země ho zaujala Dalmácie.
Své obrazy usazuje do různých ročních období. K vydařeným dílům podle reakce přátel a návštěvníků výstav patří zobrazení tvrdé zimy na Českomoravské vrchovině. Během třináctiletého období tvorby namaloval přibližně 300 děl a dílek. V posledních letech se zúčastňuje "Dnů otevřených ateliérů - kraj Vysočina".

Jiřina <br />Steinská

Jiřina
Steinská

V letech 1934-37 studovala na Dívčím gymnáziu a poté v letech 1938-42 na Rašínově gymnáziu v Hradci Králové. Dále rozšířila své vzdělání soukromým studiem komerčních předmětů a v roce 1943 maturovala na obchodní akademii. Roku 1945 se provdala za hradeckého průmyslníka Jana Steinského. V roce 1948 odešla se svou rodinou do zahraničí, usídlila se v Kanadě (Torontu). Aktivně se účastnila kulturního života české vystěhovalecké komunity v Torontu. Pracovala v Ženské radě Československého národního sdružení. Pod pseudonymem Inka Smutná psala básně, které uveřejňovala v různých exilových časopisech. Stala se členkou Československé společnosti pro vědy a umění.

Josef  Cyrill<br />Sychra

Josef Cyrill
Sychra

Narodil se 12. 3. 1859 v Ústí nad Orlicí. Hudební základy získal u svého otce Václava. Varhanní školu absolvoval u prof. Františka Skuherského v Praze. Při studiu získával praktické hudební zkušenosti jako basista a varhaník v Emauzském kláštěře. V letech 1879-82 byl varhaníkem a ředitelem kůru (1882-89) ve Staré Boleslavi. Vedl zpěvácké spolky Václav a Bojan. V letech 1889-1923 působil jako ředitel kůru v Mladé Boleslavi, vyučoval také zpěv na gymnáziu a reálce. Řídil zpěvácký spolek Boleslav a provozoval vlastní soukromou hudební školu. Ve své době byl považován za nejlepšího žijícího církevního skladatele. Roku 1930 obdržel papežské vyznamenání - jmenován rytířem řádu sv. Řehoře Velikého. Nositel zlaté medaile Čs. obce pěvecké. Skladatelské činnosti se věnoval velmi pilně, zanechal na 450 prací věnovaných převážně hudbě chrámové a sborovému zpěvu. Zemřel 21. 8. 1935 ve Staré Boleslavi. Z díla: Populární škola na varhany, autobiografické Vzpomínky českého muzikanta, Cvičebnice zpěvu pro střední školy.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Čeněk <br />Kapoun

Čeněk
Kapoun

18. 11. 1910 - 4. 12. 1968

Pocházel z železničářské rodiny, bydlel ve Skuhrovské ulici, měl dva starší bratry. Původně se vyučil truhlářem, ale jeho zálibou a koníčkem byla hudba. Její studium mu však nebylo umožněno. Pracoval v lokomotivním depu. V padesátých a šedesátých letech byl předsedou estrádního odboru závodního klubu ČSD. Pravidelně zajišťoval program estrád a Silvestrů v Národním domě, na všech těchto akcích zajišťoval jejich režii.


Jeho největším úspěchem bylo uvedení operety „Mamzelle Nitouche“. Podle vzpomínek Kapounovy dcerypaní Hany Venclové stál její otec u zrodu celého tehdejšího provedení  operety. Osobně prý z Prahy scénář z Čs. divadelního a literárního jednatelství dovezl. Zpěvy se tehdy  zkoušely u Kapounů v kuchyni za houslového doprovodu pana Kapouna. Dochovaný novinový výstřižek, datovaný 27. 1. 1961, pocházející z Českotřebovského železničáře, mj. uvádí: „…Nemůžeme nevzpomenout toho, kdo byl iniciátorem všeho, co se kolem ‚Nitušky’ seběhlo. Není to nikdo jiný, než známý pachatel mnoha estrád, Čenda Kapoun. Tentokrát si však ‚troufl’ na  silné sousto, a že si  na něm nevylámal zuby, toho bylo důkazem 4krát vyprodané hlediště s neutuchajícím smíchem  a potleskem návštěvníků. S kolektivem ‚estrádníků’ připravil Čenda Kapoun dobrou zábavu a hezké chvíle vánoční pohody našemu obecenstvu. Jako vedoucí estrádního oddělení ZK ČSD určitě zajistí se svými spolupracovníky provedení další operety, ve které si přijdou na své účinkující i obecenstvo“. Z článku je tedy zřejmé, že uvedení operety v roce1960 proběhlo za účasti tehdejšího estrádního odboru ZK Železničářů ve spolupráci s divadelním souborem Hýbl. Jako Celestén se uplatnil Karel Tomeš, roli představené kláštera ztvárnila M. Koukalová, fortnýřku ztvárnila O. Marková, jako major se představil V. Bittl. Dále hrál B. Routek, J. Vařečková a další. Hlavní roli Denisy ztvárnila M. Meixnerová a jejího nápadníka hrál a zpíval Květoslav Kubišta, ředitele divadla Čeněk Hampl.

 

Čeněk Hampl se též zapojil  do sportovních činností v DTJ i v Sokole.  Spolupracoval s Čeňkem Hamplem při skládání básní, písní a výstupů při pořádání prvních ročníků Jabkancových poutí u Kostelíčka.

Miroslav  <br />Ročovský

Miroslav
Ročovský

18. 11. 1918 -  25.4. 1942

Miroslav Ročovský se narodil jako syn šafáře ve dvoře Vrchovina. Vystudoval Obchodní školu v Chocni, absolvoval Letecké učiliště v Prostějově a byl přidělen k leteckému pluku v Praze. V červenci 1939 odešel přes Polsko do Francie a sloužil jako pilot francouzského letectva. Později odplul do Anglie a byl přidělen k 501. peruti RAF. V dubnu 1942 odstartoval s dalšími letci k útočné operaci nad Francií. Během akce byli napadeni početnější skupinou stíhacích letounů nepřítele. Sestřeleno bylo pět letadel, mezi nimi i stroj Miroslava Ročovského. Spolubojovníci ho zahlédli opouštět letadlo, ale padák už neviděli a další pátrání po něm bylo bezvýsledné.
Miroslav Ročovský byl in memoriam povýšen, vyznamenám československým válečným křížem 1939 a jeho jméno je uvedeno na památníku v Runnymede.

Jaromír <br />Lahulek

Jaromír
Lahulek

26. 11. 1892 - 5. 12. 1959

Narodil se 26. 11. 1892 v Pardubicích. Vystudoval obchodní akademii v Chrudimi (1912). Do Ústí nad Orlicí přišel v prosinci 1914 jako úředník spořitelny a záložny. Bydlel ve služebním bytě v Lochmanově ulici čp. 158. Organizátor kulturního, společenského a sportovního života města - člen ochotnického divadelního souboru Vicena (vytvořil na 47 rolí, režíroval, psal scénickou hudbu), člen nově založeného Sportovního klubu (později předseda), trenér házené a atletiky. Přišel s myšlenkou na postavení nové divadelní budovy. Při slavnostním otevření (září 1936) dirigoval zahajovací představení Smetanova "Tajemství". Veškerý volný čas věnoval dirigování, organizování hudebního života a skladatelské činnosti. Dirigoval dechové hudby, sbormistr pěveckého spolku Lukes (1920-35), byl dirigentem Orchestrálního sdružení, Cecilské hudební jednoty, patřil k zakl. Hudební školy Jaroslava Kociana (1939), kde externě učil hře na hoboj a fagot (až do r. 1951). Napsal na sta tanečních a drobných skladeb. Ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí uloženo více než 80 rukopisů. Z díla: Památce Husově, Boží bojovníci, Fantazie na chorál Kdož jste boží bojovníci, Pochod tkalců. Zemřel 5. 12. 1959 v Ústí nad Orlicí a je pochován na místním hřbitově společně se svojí ženou Hedvou, která zemřela v roce 2001. Dne 26. 11. 1992 se stal čestným občanem města in memoriam.