Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Rudolf <br />Žabka

Rudolf
Žabka

Rudolf Žabka se narodil 30. března 1901 v Líšnici. Byl rolníkem v osadě Polsko u Žamberka. Za 2. světové války ukrýval členy paravýsadku Barium nadporučíka dělostřelectva Josefa Šanderu a četaře aspiranta Josefa Žižku s vysílací stanicí. Koncem roku byl 1947 navržen na udělení vyznamenání "Čs. válečný kříž 1939". Ve skupinovém procesu v roce 1949 byl odsouzen pro velezradu a vyzvědačství k 15 letům odnětí svobody, k peněžitému trestu 30000 Kčs, ke ztrátě čestných práv občanských a ke konfiskaci celého jmění.  

Rudolf Žabka byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 20. září 1990

Dobroslav <br />Lidmila

Dobroslav
Lidmila

Hudební skladatel, pedagog, autor písní a duchovní hudby.

Podstatnou část svého života prožil v Ostravě, kde působil jako učitel, sbormistr a hudební skladatel. Na ostravských základních školách postupně vedl několik dětských sborů. V roce 1975 založil v Ostravě-Svinově Ženský pěvecký sbor Svinov, který funguje dosud. Od roku 1983 se po řadu let souběžně věnoval Smíšenému pěveckému sboru Vítkovice a krátkodobě i mužskému pěveckému sboru Marx. V roce 1990 se ujal vedení Dětského pěveckého sboru Svinov (dnes Cantabo) a v nastalé svobodě se teprve mohly plně uplatnit jeho schopnosti i na poli mezinárodním při koncertech v zahraničí. Jeho sbormistrovské úspěchy byly založeny na výstižné dramaturgii a na důsledném pěstování pěvecké kultury projevu.

Jako hudební skladatel se Dobroslav Lidmila zaměřil především na vokální tvorbu. Dokázal citlivě koncipovat svá díla v diferencovaném pojetí pro sbory dětské, amatérské dospělé, i vyspělé a špičkově disponované komorní ansámbly. Experimentoval i s různými skladebnými technikami Nové hudby, ale nakonec převládlo tradicionalistické pojetí, v němž se plně rozvinul jeho pravý muzikantský fundus a osobitá invence, která interprety právem přitahuje. Jeho skladby jsou často prováděny na Ostravsku i jinde, některé vyšly tiskem v Praze a v Brně. Mezi nejznámější patří cyklus Romantické sbory, Vokální mše, kantáty Motýlí čas a Já se tam vrátím a především množství úprav lidových písní.

Kromě řady ocenění ve sborových soutěžích získal v roce 2003 také třetí cenu v Celopolské skladatelské soutěži a pochvalu Romualda Twardovského za své zpracování vánočních zpěvů. V roce 1996 obdržel zlatý odznak Unie českých pěveckých sborů, na sklonku roku 2006 schválila Hudební komise Unie českých pěveckých sborů udělení Ceny Bedřicha Smetany za celoživotní úspěšnou sbormistrovskou činnost. K jeho 80. narozeninám vydalo nakladatelství Repronis publikaci Lýdie Romanské-Lidmilové Dobroslav Lidmila - hudební skladatel, sbormistr, pedagog.

V rodné Vísce nalezneme jeho pamětní desku.

František <br />Čech-Vyšata

František
Čech-Vyšata

Cestovatel a spisovatel.

Jméno Čech si sám později přidal, aby zdůraznil svou příslušnost ke svému národu.

Vyučil se bednářem v Českých Budějovicích. Zde zažil první větší cestovatelské dobrodužství, když se svezl s voraři na vorech do Prahy. Bohužel to mělo za následek nucený odchod z učení.

Na svoji první cestu za moře se vydal roku 1910. V daleké cizině hledal zapomenutí a lék na zklamání z nevydařeného manželství. Cestoval po Jižní Americe. Do vlasti se vrátil roku 1912 a již o dva roky později vyrazil na druhou cestu do zemí slunce. V té době však vypukla v Evropě světová válka a ta jeho pobyt za mořem prodloužila na dvanáct let. Když se dostal do finančních potíží, pomáhal si svým bednářským řemeslem v místních pivovarech a šetřil na další výpravy Jižní Amerikou. V roce 1925 se vydal na cestu domů.

O svých cestách Jižní Amerikou napsal trojdílný cestopis. Vilímkovo nakladatelství mu jej vrátilo, že děj není dostatečně dobrodružný. Přepracoval jej s pomocí Ludvíka Padevěta, děj přizpůsobil požadavkům doby a teprve potom se dočkal v roce 1927 vydání. Přispíval i do různých českých časopisů.

Dobrodružná povaha mu nedala klid, a tak se roku 1927 vydal opět na cestu za moře. Tentokrát do vnitrozemí Brazílie. Cestovatelský život mu umožnil poznat dosti zevrubně skutečný život a poměry v sedmi jihoamerických republikách. Po deseti letech ho touha a stesk po rodné zemi zase nasměřovaly k domovu. Vydal cestopis Středem Jižní Ameriky.

Se svou druhou ženou se usídlil v Nové Vsi (Hlíně) u Sobíňova a hospodařili zde. Jezdil po vesnicích, kde v hospodách a školách vyprávěl o svých zážitcích při cestách Jižní Amerikou a pomocí promítacího zařízení, epidiaskopu, přibližoval posluchačům svět za „velkou louží“.

Další cestu mu překazila zákeřná choroba žaludku, kdy po neúspěšné operaci doma zemřel.

 

 



Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Karel <br />Pohanka

Karel
Pohanka

3.1. 1909 - 6.5. 1945

Nadporučík československé armády, za okupace úředník městské elektrárny v Chotěboři. Byl popraven nacisty v Hurtově háji u Věže.

Vilém <br />Eckhhardt

Vilém
Eckhhardt

30.1. 1907 - 5. 12. 1991

Továrník Vilém Eckhardt byl společníkem strojírenského závodu v Chotěboři, který nesl jeho jméno. Po roce 1948 podnikal v západních státech. Měl rád přírodu a byl přítelem chotěbořských skautů. Rád mezi nimi pobýval a všestranně podporoval jejich činnost.
Prvé setkání s chotěbořskými skauty po obnově Junáka se uskutečnilo 20. října 1990 v bývalé klubovně "U Císařů" (bývalé čp. 63 v ul. Trčků z Lípy). Toto setkání a další, jež pak následovala - především při táboráku u Horního mlýna na Doubravce patří ke světlým stránkám historie chotěbořského Junáka. V březnu roku 1991 mu městské zastupitelstvo v Chotěboři udělilo čestné občanství.
Zemřel v Meersburgu.

Otto <br />Nevole

Otto
Nevole

22.1. 1921 -  11.3. 1999

Ochránce a milovník přírody našeho regionu, paleontolog, fotograf, znalec města.
Jeho osobu nám více než dvě desetiletí připomínala v chotěbořském městském muzeu expozice Geologie Chotěbořska, jejímž byl spoluautorem. Jeho geologické nálezy otisků mořských živočichů, kteří žili na Chotěbořsku před mnoha miliony let, patří k cenným exemplářům uvedené sbírky. Byl personalistou školského odboru Okresního národního výboru v Chotěboři. Pamětníci ho označují za precizního úředníka.
Od roku 1960 působil jako učitel na Základní škole v Buttulově ulici. Jeho aprobací byl přírodopis, fyzika a chemie, později ještě občanská nauka. O deset let později, až do roku 1981, zde působil už jako ředitel. Byl spolupracovníkem měsíčníku Chotěbořské ECHO. A do tohoto časopisu napsal na 35 rozsáhlých článků, které doplňoval vlastními fotografiemi.
Otto Nevole se svou fundovanou a nezištnou prací trvale zapsal do povědomí všech, kterým nebylo a není naše město a jeho krásné okolí lhostejné.