Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Zdeněk <br />Lang

Zdeněk
Lang

Ing. Zdeněk Lang se narodil se 5. prosince 1932 Byl jistě významnou a populární osobností našeho města, člověk velmi aktivní, ve společnosti kamarádský. Byl opravdovým Třebovákem a všemožně se snažil prosazovat naše město tak, aby znovu nabylo té vážnosti a významu, který mu přísluší. V celém svém snažení ve funkci starosty i dále ve funkci radního nebo zastupitele nebo člena Okresního shromáždění vždy působil velmi aktivně a diskutoval k nejrozmanitějším problémům. Již od mládí byl aktivním sportovcem, snad právě ve sportu získal tolik přátel. Zůstal sportu věrný i jako funkcionář a byl nejen čelným představitelem zdejšího Sokola, ale i aktivně působil v jeho ústředí, kde zastával funkci v majetko-správním oddělení. Byl navíc jmenován krajským zmocněncem PV ČOS ve věci zastupování zájmů České obce sokolské pro jednání s představiteli Pardubického kraje.

Po listopadu 1989 se okamžitě aktivně zapojil do veřejného a politického života nejdříve v Občanském fóru a po jeho rozpadu pak do Občanské demokratické strany, za kterou kandidoval dvakrát do městského zastupitelstva, i do zastupitelstva Pardubického kraje. Od vstupu do veřejného života působil pro vznik samosprávného regionu "Pomezí Čech, Moravy a Kladska", který by existoval vedle systému okresní správy, inicioval jeho vznik v České Třebové a byl i jeho prvním představitelem. Svou myšlenkou poněkud předstihl dobu a nenalezl podporu v žádných oficiálních strukturách. To se ovšem později podařilo jiným, kteří již s podporou okresních orgánů založili "euroregion Glacensis" (Pomezí Čech, Moravy a Kladska), region stejného názvu, ovšem s jiným obsazením a při jeho vzniku také dokonce bez České Třebové. Při dotažení původní myšlenky mohlo být centrum regionu díky Zdeňku Langovi v České Třebové, nyní je v Rychnově nad Kněžnou.

Nelze pominout také Zdeňka Langa jako stavitele a projektanta. Jako odborník právě vždy nejvášnivěji vystupoval při hodnocení studií, plánů a záměrů, o vývoji města měl své představy. Řadu staveb během svého života realizoval, vzpomeňme např. na stavbu krytého bazénu v České Třebové nebo Kulturního domu v Ústí nad Orlicí. Jako aktivní projektant zůstal i ve svém důchodovém věku, kdy účinně pomáhal v projekční kanceláři své dcery Ing. Ivany Smolové.

Zemřel náhle na lyžařském výletě poblíž Svinné, pochován je v České Třebové. Jeho celoživotní práce pro blaho města a společnosti byla oceněna mimořádným uznáním In memoriam od rady města.

Oskar <br />Czepa st.

Oskar
Czepa st.

Narodil se 14. května 1883 ve Svojanově u Moravské Třebové, zemřel 27. listopadu 1956 ve Vídni. Architekt. Je autorem komplexu měšťanské školy v Třebařově, prvorepublikové kavárny Soukup v Lanškrouně a četných válečných pomníků.
Oskar Czepa vystudoval průmyslovou školu v Liberci a po maturitě odešel do Vídně studovat architekturu na Akademii u profesora Friedricha Ohmana a od roku 1907 pracoval ve Vídni jako samostatný architekt. Začátkem 20.let si otevřel stavební kancelář v Moravské Třebové.

Karel <br />Šeda

Karel
Šeda

Karel Šeda se narodil v rodině rolníka. Po ukončení povinné školní docházky pracoval v textilní továrně Josefa Jehničky v Chocni. Leteckou kariéru začal v roce 1927 na vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Stal se pilotem dvoumístných letounů, absolvoval stíhací kurz, získal i kvalifikaci pro noční létání. Později přešel k Československým státním aeroliniím a účastnil se i mezinárodních soutěží (Egypt 1937).
Po mobilizaci v květnu 1938 nastoupil ke svému pluku a v srpnu 1939 odešel přes Polsko do Francie. Ještě později se dostává přes Alžírsko, Maroko a Gibraltar do Velké Británie, kde létá s letounem Hurricane a zasahuje do bojů i jako noční stíhač. Ve službách Velké Británie působí do konce druhé světové války a v květnu 1945 se v Londýně také oženil.
Po návratu do vlasti pracuje u Letecké dopravní společnosti v Ruzyni a pak v obnovených Československých aeroliniích. Roku 1950 je s dalšími západními letci z ČSA vyhozen bez udání důvodu, označen jako nespolehlivý, po následné provokaci zatčen a obviněn z velezrady, špionáže a spiknutí. Skoro osm let byl ve výkonu trestu v uranových dolech.
Po propuštění pracoval jako elektrikář. Nakonec mu bylo dovoleno částečně se k létání vrátit. Působil pak jako pilot-vlekař na letišti v Bystřici u Benešova. V roce 1990 byl rehabilitován, povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě a prezidentem republiky mu byl propůjčen řád M. R. Štefánika. Nositel tří československých válečných křížů, čs. medaile Za chrabrost, francouzského válečného kříže a dalších vyznamenání zemřel v Praze ve věku 83 let.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
Viktorie <br />Kroupová

Viktorie
Kroupová

3. 10. 1895 - 1. 10. 1943

Viktorie Kroupová se narodila 3. 10. 1895 v Ústí nad Orlicí jako jedno z deseti dětí manželů Kroupových. Rodina nepatřila mezi zámožné. V roce 1914 zemřel otec, truhlářský dělník, Viktor Kroupa. O početnou rodinu pečovala osamocená matka, za pomoci dětí. Celá rodina byla levicově orientovaná, což se s nástupem nacismu všem stalo osudné. Společně se svými sestrami působila v ilegálním odboji KSČ. V bydlišti v čp. 703, dnes Tvardkova (tehdy Goethova) ulice ukrývala Ludvíka Tvardka. Ten byl objeven gestapem při domovní prohlídce 20. 1. 1943. Viktorie Kroupová byla společně se sestrami Terezií Kalouskovou a Marií Pavlasovou zatčena, uvězněna a 1. října 1943 v Praze na Pankráci popravena.

Josef  <br />Hubálek

Josef
Hubálek

6. 10. 1876 - 1.6. 1968

Narodil se 6. října 1876 rodičům Josefovi a Albíně v chalupě v obci Lukavice u Žamberka jako první z pěti dětí (Jan, Marie, Zdeněk, Václav).
Už ve třech letech se učil číst, v pěti letech začal chodit do školy v Lukavici. Po třech letech pokračoval ve školní docházce v Žamberku, kde se učilo i německy. Po páté třídě v roce 1887 ho tatínek přihlásil do piaristického gymnázia v Rychnově nad Kněžnou. Tam bydlel v soukromí u paní Bártové, vdově po vojenském felčarovi. Bydlel zde spolu s dalšími studenty a domů do Lukavice docházel zřídka. Pěšky z Rychnova do Lukavice šel 8 hodin. Peníze, které dostával z domova na jídlo, se snažil ušetřit, aby si mohl koupit knihy. V Rychnově absolvoval taneční - v šatech od rychnovského krejčího, které ho proměnily v pohledného mládence a pro celý život určily jeho zálibu v eleganci. V květnu 1895 udělal písemné a v červnu ústní maturitní zkoušky. V roce začal studovat ve Vídni medicínu, bydlel u svého strýce. V roce 1898 jako jednoroční dobrovolník absolvoval 6 měsíců vojenské služby v Terstu. Po odchodu strýce do Prahy si jako student medicíny si podal žádost o přeložení také do Prahy. Dostával stipendium, ke kterému se vázal závazek k výkonu vojenské služby v trvání 6 let. Ještě před promocí na podzim 1901 absolvoval kurz zubního lékařství a hned po promoci odcestoval do Vídně, aby nastoupil vojenskou službu.
Působil u posádky v Olomouci, pak v roce 1906 se s pukem stěhoval do jižního Tyrolska. V roce 1908 si dává žádost o trvalé přeložení do Vídně. Po vyhlášení mobilizace v roce 1914 byl ustanoven velitelem mobilní záložní polní nemocnice č. 2/5, která se skládala z 35 velkých a velmi těžkých vozů, které bylo nutno v nepříznivých podmínkách přepravovat podle potřeby a rozkazu. Po ukončení války působil jako posádkový lékař v Brně, náčelník zdravotní služby u tzv. zakarpatské armády. V roce 1920 jako podplukovník zdravotní služby MUDr. Josef Hubálek po 28 letech služby v armádě požádal o přeložení do civilu. Usadil se v Praze a pracoval jako zubní lékař. V roce 1921 se ve svých 45 letech oženil s o 20 let mladší Helenou Urbánkovou z Heřmanova Městce. Přestěhovali se do Ústí nad Orlicí a 1. ledna 1924 si zde MUDr. Hubálek otevřel zubní ordinaci. V roce 1925 se rodina s dcerkou Helenkou, která se narodila v roce 1923, přestěhovala do domku v Havlíčkově ulici.

Josef Hubálek je jedním z hrdinů knihy Josefa Havla "Ve službách Jeho veličenstva" (OFTIS, 2007), která byla napsána podle Hubálkových zápisků a za pomoci dcery Heleny Šoltészové.
MUDr. Josef Hubálek zemřel v Ústí nad Orlicí 1. června 1968. Jeho popel byl rozptýlen na ústeckém hřbitově. 

František <br />Barcal

František
Barcal

1. 10. 1848 -  26. 10. 1917

Narodil se 1. 10. 1848 v Nových Hradech. Vystudoval Gymnázium v Litomyšli a poté medicínu na pražské univerzitě. Promoval 27. 2. 1875. Poté přišel do Ústí nad Orlicí a začal pracovat nejprve jako městský lékař, později byl jmenován i lékařem železničním. V průběhu 1. světové války se stal jednatelem nově vzniklé odbočky Červeného kříže. Spolek zřídil a provozoval filiálku c. k. záložní nemocnice Vysokomýtské, která byla umístěna v domě katolických spolků v Ústí nad Orlicí (dnešní Malá scéna) a dr. Barcal se stal společně s dr. F. Vicenou ošetřujícím lékařem. Po smrti syna Klementa se s manželkou Annou rozhodli celý svůj majetek věnovat. Městu Ústí nad Orlicí darovali dům čp. 1 k umístění městského muzea, čítárny a knihovny, který měl být na synovu paměť pojmenován "Klementinum". Založili fond okresní kolonie sirotčí v Ústí nad Orlicí, při Gymnáziu ve Vysokém Mýtě zřídili stipendia a značný obnos peněz věnovali na vybudování okresní veřejné nemocnice v Ústí nad Orlicí. Zemřel 26. 10. 1917 v Havlíčkově Brodě a je pochován na ústeckém hřbitově. Jeho jméno nese jedna z ústeckých ulic.