Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Gabriel  B.<br />Kubelka

Gabriel B.
Kubelka

Do našeho města přišel s otevřením chlapecké a dívčí měšťanské školy v roce 1874. Tehdy se nová škola ještě nacházela v soukromém domě Hynka Rybičky na rohu náměstí a Skuhrovské ulice.

Přestože se v našem městě nenarodil (byl rodák z Přestavlků), svůj druhý domov si velice oblíbil. Svědčí o tom řada básní a hlavně nám všem známé čtyřverší, vtesané do kamene pro studánku Javorka. V České Třebové se také oženil. Jeho ženou se stala dcera kupce a bývalého purkmistra Jana Čížka. Byl dobrým učitelem zároveň i uznávaným básníkem. Napsal řadu lyrických básní, mnohé z nich byly otištěny v Šimáčkově časopise Světozor, některé otiskl Svatopluk Čech ve svých Květech. Mnohé básně G. Kubelka i také překládal. Zemřel 26. října 1900 a jeho hrob je na novém českotřebovském hřbitově.

Alois  Břetislav<br />Malich

Alois Břetislav
Malich

Narodil se v Litomyšli v rodině krejčího Alexandra Malicha. Vystudoval místní gymnázium a v Praze Filozofickou a Přírodovědeckou fakultu UK. Studia zakončil promocí v roce 1923. Nejprve byl zaměstnán jako pomocná vědecká síla při Mineralogickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK, po roce nastoupil dráhu středoškolského pedagoga. Začínal jako suplent, definitivní profesuru získal od 21. května 1929. Učil na gymnáziích v Litomyšli, v Českých Budějovicích, Užhorodě a nakonec v České Třebové, kde působil v letech 1937 až 1958. Profesor Malich vyučoval podle své aprobace převážně zeměpisu a přírodopisu.

Přírodní vědy byly jeho velkou láskou a předmětem celoživotního studia. Věnoval se zejména ornitologii a z geologických věd pak mineralogii a paleontologii. Výsledky ze sběratelské činnosti zveřejňoval v odborném tisku. Své hluboké vědomosti si nenechával pro sebe. Přenášel je nejen do vyučovacího procesu, ale i na širokou veřejnost svými poutavými přednáškami. Oblíbené bývaly i jím pořádané přírodovědecky zaměřené exkurze po okolních lokalitách. Na českotřebovském gymnáziu spravoval přírodovědecké sbírky.

Arne <br />Novák

Arne
Novák

Často pobýval se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Toto místo si obzvláště oblíbil. Byl synem středoškolského učitele dr. Josefa Nováka a spisovatelky Terézy Novákové. Studoval na gymnáziu v Litomyšli a od r. 1895 v Praze. Vystudoval germanistiku a bohemistiku na Karlově univerzitě (1898-1902). V roce 1901 pobýval na univerzitě v Berlíně. Učil poté jako středoškolský učitel v Praze, Kutné Hoře. 1906 získal docenturu v německé litarutury a roku 1910 i dějin literatury české. Po zvýšení kvalifikace se stal v roce 1920 profesorem české literatury na Masarykově univerzitě v Brně. Na které se dvakrát stal jejím rektorem a to v roce 1938 a 1939. Je po něm pojmenována ulice, na které dnes sídlí Filozofická fakulta MU.


Od roku 1921 působil jako spolupracovník Lidových novin, dále spolupracoval s časopisy Volné směry, Pestrý týden, Lumír, Rozhledy atd. Je autorem i několika knih.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • Plzeň>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava

Kalendárium pro tento měsíc

Tento měsíc mají výročí i tyto osobnosti
František <br />Hoffmann

František
Hoffmann

23.2. 1920 - 1. 10. 2015

Narodil se 23. února 1920 v Litomyšli. Archivář, publicista.
Archivář, historik, publicista. Absolvoval pražskou filozofickou fakultu a Státní archivní školu. 

Narodil se v Litomyšli v rodině pekaře, navštěvoval místní gymnázium a v roce 1939 zahájil studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. To musel záhy kvůli uzavření českých vysokých škol přerušit. Absolvoval abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chocni a začal pracovat jako pomocník v advokátní kanceláři (od ledna 1941). Po třech měsících změnil pracoviště a do konce války působil v Hospodářské skupině maloobchod v Litomyšli[1].

Po válce vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obory historie a filozofie) a Státní archivní školu v Praze. Po vysokoškolských studiích přišel v roce 1950 do Jihlavy, kde vybudoval jeden z největších archivů na Moravě. Angažoval se v procesu pražského jara a tak musel v období normalizace odejít. Od roku 1971 pracoval v kodikologickém oddělení Ústředního archivu ČSAV v Praze, i nadále se ale věnoval regionálním dějinám Jihlavska.[2] Jeho manželkou byla historička a archivářka PhDr. Jaroslava Hoffmannová (1942).

 

 

Dílo

  • Z počátků průmyslu a dělnického hnutí na Jihlavsku. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1958. 16 s.
  • Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1958. 172 s.
  • Jihlavské právo. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1959. 75 s.
  • Jihlava v husitské revoluci. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1961. 254 s.
  • Nové listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Brno : Blok, 1967, 296 s.
  • České město ve středověku. Život a dědictví. Praha : Panorama, 1992. 453 s. ISBN 80-7038-182-5.
  • Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 712 s. ISBN 978-80-7106-543-2.
  • Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Ekon Jihlava 2009, 494 s.
  • Výbor kodikologických rozprav a studií. Studia codicologica selecta (Studie o rukopisech – Monographia XVI). Praha : Masarykův ústav - Archiv Akademie věd České republiky v. v. i., 2010, 494 s. ISBN 978-80-86495-75-0.
  • František Hoffmann devadesátiletý. Výbor studií a článků: Iglaviensia. Jihlava : Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, 2010, 463 s. ISBN 978-80-86931-49-4.
  • Sedm století historie Jihlavy v obrazech. Jihlava : Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, 2015.
Josef <br />Čermák

Josef
Čermák

23.2. 1889 -  21. 12. 1951

Narodil se 23. 2. 1889 ve Vysokém Mýtě v rodině skladatele Jana Čermáka. V roce 1915 se vyučil obchodním příručím, rok poté nastoupil vojenskou službu k vojenské hudbě 60. pěšího pluku v Kutné Hoře. V roce 1937 založil svou první dětskou kapelu - dorost Orchestrálního sdružení. V roce 1945 spolu s ředitelem J. Klímou založil Hudební školu ve Vysokém Mýtě. V roce 1947 založil druhou dětskou kapelu, o dva roky později pak Závodní hudbu Karosy Vysoké Mýto. Skládal valčíky, tanga, pochody a polky. Sám si také postavil dům na třídě Českých bratří č. p. 347, dnes ulice Čermákova. Na sklonku života se věnoval kreslení a malování krajinek a květin. Zemřel 21. 12. 1951 ve Vysokém Mýtě.

Miloslav <br />Kašpar

Miloslav
Kašpar

23.2. 1924 -  25.1. 2012

Miloslav Kašpar se narodil dne 23. února 1924 v Dašicích, v rodině obuvníka Karla Kašpara a jeho manželky Marie, rozené Šedové. Miloslav měl ještě tři sourozence. Poté, když rodiče krátce po sobě (matka v prosinci 1929, otec v lednu 1930) zemřeli na epidemii tyfu, byly osiřelé děti rozebrány příbuznými na vychování. Malý Miloslav se tak dostal ke svým prarodičům, kde zůstal až do doby ukončení obecné školy.


Po absolvování pěti tříd obecné školy v Chocni vychodil čtyři třídy klasického Rašínova státního gymnázia v Hradci Králové. Studia ukončil v roce 1940. V době od 20. března 1940 do 20. září 1942 se vyučil číšníkem v hotelu „U nádraží“ Františka Jarolíma v Chocni. Zde zůstal zaměstnán do 27. září 1943, kdy byl totálně nasazen ve válečném průmyslu, v továrně fy Mráz v Chocni. Na konci druhé světové války se opět navrátil ke svému někdejšímu zaměstnavateli, kde setrval až do 30. září 1946. Od 1. října 1946 nastoupil vojenskou presenční službu, odkud se vrátil opět k Františku Jarolímovi do Chocně. Odsud definitivně odešel 20. srpna 1949. Během učení navštěvoval Miloslav Kašpar Živnostenskou pokračovací školu pro živnosti potravní ve Vysokém Mýtě. Po odchodu z choceňského hotelu v letech 1949 – 1951 absolvoval Hotelovou školu v Mariánských Lázních. Svá studia uzavřel v roce 1965 maturitou na Střední ekonomické škole veřejného stravování v Brně.


Od roku 1951 nalezl Miloslav Kašpar zaměstnání jako odborný referent Pohostinství Praha. Následujícího roku se stal náměstkem ředitele Krajské správy RaJ, od roku 1955 působil ve stejné funkci na podnikovém ředitelství RaJ v Pardubicích. V roce 1959 přešel jako vedoucí provozního oddělení, technolog výroby a vedoucí obchodně výrobního oddělení na podnikové ředitelství RaJ Ústí nad Orlicí.


Dne 1. července 1966 nastoupil jako vedoucí do českotřebovské restaurace Modrá hvězda v domě čp. 35 na dnešním Starém náměstí. Zde jej má řada z nás dosud v živé paměti. V této funkci zde setrval až do 31. prosince 1980. Současně s ním zde nalezla zaměstnání také jeho manželka Danuška, rozená Fišerová, s níž se oženil v dubnu 1954. Z manželství se narodil syn Miloslav.


Restaurace Modrá hvězda pod jeho vedením jen vzkvétala. Miloslav Kašpar patřil totiž ještě k té generaci hostinských, kteří na vlastní kůži poznali prostředí soukromých restauračních zařízení a s nimi spojenou úctu a vážnost zaměstnanců k hostům. Velice brzo si zde získal své oblíbené hosty, kteří se tu stávali každodenními návštěvníky.