Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Karel <br />Horký

Karel
Horký

Novinář, zejména fejetonista, redaktor, spisovatel, povídkář, básník, dramatik, recenzent a vydavatel periodik.


Začal studovat na gymnáziu v Hradci Králové, studia však nedokončil. Působil jako lesník a poštovní úředník v Hrochově Týnci.

Publicistické nadání ho přivedlo nejprve do Rokycan, kde založil časopis Kramerius. Odtud přešel do Prahy, také zde založil vlastní list - Horkého týdeník, později přeměněný na literární revue Stopa.

Od počátku první světové války žil ve Španělsku a Portugalsku, později v USA, i zde se věnoval žurnalistice. Psal protirakouské články do krajinských listů. V době první republiky psal do Pražského ilustrovaného zpravodaje, Národních listů, redigoval satirický časopis Švanda dudák a nacionalistický týdeník Fronta. V roce 1943 svou redaktorskou činnost ukončil.

Byl členem pražského obecního zastupitelstva i Rady hlavního města Prahy. Napsal řadu básnických sbírek a divadelních her.
Do roku 1945 působil v chotěbořském ochotnickém souboru. Jeho dramatická prvotina "Srážka vlaků" byla v Chotěboři uvedena roku 1902. Další hru ochotníci uvedli v roce 1925, ta se jmenovala Batoh, a v témže roce odehráli představení Bejvávalo.

Po osvobození usiloval o odjezd do USA, ale bez úspěchu. Nebylo mu dopřáno vrátit se k redaktorské činnosti, po komunistickém převratu v únoru 1948 mu sice vyšly dvě knihy, ale nikoli jeho dvoudílné paměti Dýmka míru a Ze zápisků věčného žáka. Pravidelněji publikovat mohl až od konce 50. let v deníku Lidová demokracie.

Bedřich <br />Stehno

Bedřich
Stehno

Učitel a spisovatel.

Po vysokoškolských studiích českého jazyka a dějepisu začal pracovat jako učitel. Na začátku roku 1970 byl z politických důvodů z učitelského povolání propuštěn a pracoval potom jako silniční dělník, kulisák v pražském Divadle na Vinohradech a také jako zaměstnanec střediska vrcholového sportu. V devadesátých letech se k učitelství vrátil. Žije v Lysé nad Labem. Část svého dětství a dospívání mezi svým desátým a patnáctým rokem prožil v Podmoklanech u Chotěboře. Roky prožité v půvabné vesničce mezi kopci Železných hor a jejími rázovitými obyvateli ho později inspirovaly k napsání desítky krátkých autobiografických próz. V nakladatelství Československý spisovatel mu vyšly tři básnické sbírky: Kůže na zip, Hořké nápoje a Prsteny a steny. V nakladatelství Balt-East pak sbírky: A střepy zase rozhoď a sbírka básní Někdo tady byl. Nakladatelství Kmen vydalo jeho sbírku povídek Ptačí budka lidí. Sbírka Hořké nápoje byla oceněna Cenou nakladatelsví  Československý spisovatel v roce 1987. V roce 2017 byl autor oceněn titulem laureát Ceny Františka Hrubína za básnickou sbírku Jadérka.

Josef <br />Brožek

Josef
Brožek

Hudebník a pedagog. Vystudoval pražskou konzervatoř a Akademii muzických umění obor hra na fagot. V současnosti vyučuje na ZUŠ v Havlíčkově Brodě sedm nástrojů- flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubku a klavír. Nejvíc se však soustředuje na dechové nástroje. Během své více než čtyřicetileté kariéry vychoval několik set žáků. 56 z nich se věnuje hudbě profesionálně. Učil i vlastní dceru Janu, ze které se stala jedna z nejlepších našich hobojistek. Se svými svěřenci objel celý svět. Za svůj život získal Josef Brožek řadu ocenění, např. v roce 2007 mu ministryně školství Mgr. Dana Kuchtová v Praze předala mimořádné ocenění za mnohaletou úspěšnou reprezentaci České republiky, v roce 2009 obdržel zvláštní ocenění za dlouholetou úspěšnou pedagogickou práci.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava
 Jaroslav <br />Kašpar

Jaroslav
Kašpar

3.6. 1929 - 9.9. 2014

Narodil se 3. 6. 1929 ve Svařeni u Vysokého Mýta. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě (1948) vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze (1948-52), kde i pracoval na katedře dějin a archivního studia. Od roku 1964 CSc., od roku 1966 PhDr., docentem od roku 1989. Na FF UK v Praze působildo roku 1991. Publikační činnost zaměřena na paleografii novověkých písem, české dějiny a historickou geografii. Z díla: Dějiny Československa v datech, Úvod do novověké latinské paleografie, Ze starých letopisů českých, Paleografická čítanka, Soubor statí o novověkém písmu. Zemřel 9. září 2014 v Dřevčicích.

 
František <br />Egerle

František
Egerle

1.6. 1846 - 8.2. 1933

Narodil se 1. 6. 1846 v Rychnově nad Kněžnou, krátce poté se s rodiči přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde se otec stal valchařským mistrem. Z důvodu častého stěhování byl nucen měnit školy (Tábor, Písek). Na vídeňské technice studoval chemii, studia ukončil na technice v Brně v r. 1867. Věnoval se cukrovarnictví - stal se ředitelem cukrovaru, později inspektorem technické finanční kontroly. Nechal si patentovat dva vynálezy: difuzní nůž a počitadlo (pojistná zámyčka). V Ústí přestavěl domek čp. 376 (dnešní Městská knihovna) - přibylo patro, věž a altán. Nad vchodem na památku umístěna 2 ozubená kola z valchovního stroje, která kdysi koupil jeho otec. Kolem budovy rozmístil kamenné ozdobné práce z bývalé zahrady doktora Korába. Udělením hostinské koncese v r. 1883 začal provozovat hostinec "U Zeleného kříže", mezi místními nazývaný "Na Pindulce". Ač hojně navštěvován, byl v zájmu dobrých mravů zrušen. Coby vášnivý sběratel zbraní a průkopník muzejnictví, zbraně vystavil a zpřístupnil veřejnosti (spolu s rukopisy později věnovány ústeckému muzeu). Byl jedním za zakládajících členů Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zabýval se významem jmen a pojmenování v okolí Ústí nad Orlicí (dílo "Etymologický průvodce poříčím Orlice a Třebovky"). Autor divadelních her, básní a veršovánek ("Poválečné veršovánky"), sbírky dobových písní a kupletů. Některé rukopisy jsou uloženy ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Fr. Egerle zemřel 8. 2. 1933 a je pochován na ústeckém hřbitově.

Julius <br />Mackerle

Julius
Mackerle

18.6. 1909 -  11.9. 1988

 Český automobilový inženýr, vynálezce a zlepšovatel. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, kde i zkonstruoval a postavil svoje první motorové vozidlo – dvoumístný sportovní roadster s motocyklovým motorem JAP 1000 cm³. Studium dokončil v roce 1935. Mackerle byl poté zaměstnán ve Škodovce v Plzni jako konstruktér motorů, později se stal vedoucím konstrukce vznětových motorů a nakonec přešel na pražské ústředí Škodových závodů. Po II. světové válce odešel Mackerle do Tatry Kopřivnice, kde jako šéfkonstruktér nastavil koncepci nových vzduchem chlazených motorů Tatra. V roce 1958 Mackerle přešel jako vedoucí oddělení odboru motorů do Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde také postavil pokusné vozidlo Rotoped. Přednášel na technických univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě a napsal několik knih a řadu článků v technické literatuře. Za práci na vzduchem chlazených motorů mu Institute of Mechanical Engineers v Londýně v roce 1962 udělil Herbert Akroyd Stuart Prize.