Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Hana <br />Dvořáková

Hana
Dvořáková

Milovnice literatury a psaní.
Hana Dvořáková, rozená Čechová, se narodila v roce 1960 v bráně Šumavy v Sušici, jako sedmé dítě z osmi dětí svých rodičů. První léta prožila v Srní, kde začala chodit i do školy. V té době nebyl život v pohraničí lehký, proto se celá rodina v roce 1968 odstěhovala do vnitrozemí. Po dalším přestěhování se rodina dostala na Vysočinu do obce Maleč, kde Hana ukončila povinnou školní docházku.
Po maturitě se provdala do Chotěboře a narodily se jí dvě děti. Od té doby žije v Chotěboři. Zálibou a velkým koníčkem je pro ni četba knih.
Její prvotina Hotel Harmonie vyšla v nakladatelství Olympia v roce 2009. Hlavní hrdinové jsou majitelé hotelu, jejich rodiny a jejich zaměstnanci. Je to příběh plný emotivních i dramatických situací v kariérním i rodinném životě.
Po narození vnoučka Davídka zabředla do světa magie a fantazie a v roce 2012 jí vydává nakladatelství Akcent druhou knihu Nad Černými lesy. Je to příběh z magického světa, kde se právě rozpoutává boj mezi Dobrem a Zlem.

Alfons <br />Mucha

Alfons
Mucha


Alfons Mucha byl český malíř a designér období secese, které je v angličtině a francouzštině známo pod francouzským označením Art nouveau (nové umění). Alfons Muicha byl otcem spisovatele Jiřího Muchy.

Stal se známým téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si u něj objednala pařížská herečka Sarah Bernhardtová. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů. Jeho životním dílem je cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej, na kterém pracoval osmnáct let. Krom toho se také zasloužil spolu s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou o obnovení svobodného zednářství v Československu.

Alfons Mucha po absolvování obecné školy v Ivančicích odchází do Brna studovat na gymnázium. Seznamuje se se studentem učitelského ústavu Julkem Stantejským, který pocházel z Ústí nad Orlicí, a stávají se z nich přátelé. Po nedokončeném studiu na gymnáziu odjíždí mladý Alfons Mucha s Juliem Stentejským do Ústí nad Orlicí s pobývá zde asi čtrnáct dní v jeho rodině. Pobyt v Ústí byl pro sedmnáctiletého Muchu důležitý z hlediska jeho budoucího životního směřování. Ve zdejším děkanském kostele Nanebevzetí P. Marie ho okouzlily malby kyšperského malíře Jana Umlaufa na stropě a tento zážitek měl vliv na jeho rozhodnutí stát se malířem. V roce 1903 se seznamuje se svojí budoucí ženou Marií Chytilovou z Chrudimi, jejíž strýc Gustav Fischl byl majitelem textilní továrny a žil ve městě Kyšperk. Od roku 1928 až do své smrti Mucha s rodinou téměř každoročně jezdíval do Kyšperka k rodině Fischlově. Ateliér měl v budově živnostenské školy pokračovací a v době prací na obrazech bydlel v rodinné vile rodiny Künzelovy.
Kyšperské motivy jsou v několika jeho dílech. Jeden je v obrazu Přísaha omladiny pod slovanskou lípou, kde je zobrazena lípa u hospodářského dvora v Lukavici. Chodl tamna vycházky a lidé lípě říkají Muchova Lípa. Druhým dílem je návrh značky na textilní zboží firmy Gustava Fischla - sup hledící doprava s továrními střechami v pozadí. Logo firmy vychází z názvu města Kyšperk, který vznikl zkomolením německého Geiersberg, což znamená Supí hora. Znak byl použit i na firemní dopisní papíry. Dochovalo se bohužel jen nebarevné provedení. Kyšperské motivy lze najít ještě na několika dalších dílech. Vyjádřením úcty, které se Alfons Mucha v Kyšperku těšil, bylo jeho jmenování čestným občanem města u příležitosti jeho 75. narozenin. Z děkovného dopisu A. Muchy městskému zastupitelstvu: Jsem hrd na Vaše jmenování, jež s díkem přijímám, a slavně slibuji, že co živ budu, chci považovati mšsto Kyšperk za své druhé rodiště. Vždy rád se budu vracet do krásného kraje nad Orlicí a doufám, že ještě často budu zde čerpati sílu pro svoji práci a osvěžení pro svůj odpočinek.

Jaroslav <br />Hašek

Jaroslav
Hašek

Český spisovatel, novinář, humorista, satirik, autor kabaretních her a publicista.


Dětství neměl Jaroslav Hašek vůbec jednoduché. Jeho otec brzy zemřel a s matkou se kvůli chudobě museli velmi často stěhovat. Po nedokončených studiích na gymnáziu, ze kterého byl vyloučel poté, co se zúčastnil protiněmeckých nepokojů v Praze, se vyučil drogistou a nakonec maturoval na obchodní akademii. Stal se zaměstnancem banky Slavia, brzy se ale začal živit výhradně novinařinou a literaturou.

V této době se seznámil s českými anarchisty a začal vést bohémský a tulácký život. Pěšky prošel mimo jiné Slovensko, Halič a Uhry. Povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly Národní listy. V roce 1907 se stal redaktorem anarchistického časopisu Komuna a byl za svoji činnost krátce vězněn.

Aby se mohl oženit, snažil se radikální politiku opustit a získat trvalou práci jako spisovatel. Roku 1908 redigoval Ženský obzor. V roce 1909 měl šedesát čtyři publikovaných povídek a další rok byl jmenován redaktorem časopisu Svět zvířat (zanedlouho však byl propuštěn za publikování článků o imaginárních zvířatech). V roce 1910 se oženil, po roce od něj ale jeho žena odešla.

Od roku 1911 přispíval do Českého slova, dále pak do Pochodně, Humoristických listů, Kopřiv, Karikatur, nějaký čas vedl též Kynologický ústav, což ho později inspirovalo ke knize Můj obchod se psy. Téhož roku založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.

 

V době vypuknutí první světové války žil Hašek s kreslířem Josefem Ladou, který později ilustroval Dobrého vojáka Švejka.

V roce 1915 narukoval v Českých Budějovicích do armády. Od roku 1917 do roku 1918 publikoval v časopise Čechoslovan a Československý voják. Napsal tehdy řadu protibolševických článků.
Koncem února 1918 vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické. Téhož roku začal spolupracovat s bolševiky a z československých legií přestoupil do Rudé armády. Působil na Sibiři, kde vydával několik časopisů. Jedním z nich byl také první časopis v burjatštině „Jur“ (Úsvit). Pro Burjaty je Hašek dodnes "otcem národa", neboť vytvořil i burjatskou abecedu a založil tak národní písemnictví.
V Rusku se roku 1920 oženil s tiskárenskou dělnicí. Po návratu do Československa nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že v Rusku se zrovna neuznávaly různé mezinárodní smlouvy.

Po návratu do Československa se vrátil ke svému bohémskému způsobu života.

 

Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj. V létě 1921 odjel Hašek s malířem Jaroslavem Panuškou a s manželkou Šurou do Lipnice nad Sázavou. V této době byl vážně nemocný, už nepsal, ale pouze diktoval kapitoly Švejka ve své ložnici. Zemřel na ochrnutí srdce.

 

Dílo:
Jaroslav Hašek psal zpočátku především cestopisné povídky, črty a humoresky, které publikoval časopisecky. Haškovo dílo nelze přesně zmapovat, protože používal mnoho pseudonymů.
Základem próz Jaroslava Haška byly jeho skutečné zážitky. Není však vždy jasné co je pravda a co je pouze básnická nadsázka.

Zajímavostí je, že v létě 1912 Jaroslav Hašek strávil několik týdnů v chotěbořské hospodě, kde se ho nakonec nemohli zbavit a marně čekali na zaplacení. Svůj pobyt v Chotěboři popsal v povídkách Zrádce národa v Chotěboři, Okresní soud v Maliboři, Jak je to s rodištěm Ignáta Herrmanna či Posvícení v Křivici. Najdeme je mimo jiné v publikaci Chotěbořské úsměvy aneb Hašek a Herrmann vyprávějí, jež vyšla v roce 2013 jako XVI. svazek Chotěbořské edice.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava
Miloslav <br />Přívratský

Miloslav
Přívratský

16.6. 1923 -  24. 10. 1944

Narodil se 16. července 1923, byl členem odboje a byl popraven 24. října 1944 v Brandenburgu. Péčí československých a spojeneckých úřadů byla urna s tělesnými pozůstatky o předána pozůstalým na Ministerstvu zahraničí ČSR po dvou letech 1. října 1946. Poté byla urna vystavena v měšťanské škole chlapecké na Farářství, kterou Miloslav Přívratský navštěvoval. Dne 2. října 1946 se konala v této škole pietní slavnost.

František <br />Špaček

František
Špaček

8.6. 1929 -  10.5. 1993

Narodil se 8. 6. 1929 v Ústí nad Orlicí. Vyučil se černému řemeslu a dlouho pracoval jako technický úředník. Mládí zasvětil muzice - houslista, bubeník. Hrál v Komorním orchestru Jaroslava Kociana a na kostelním kůru. V druhé polovině života se věnoval výtvarnému umění, tvořil i pro divadelníky (scénické stavby). Pracoval jako výtvarník v podniku Elitex. Výtvarně se podílel i na výstavách ústeckého Městského muzea. Zemřel 10. 5. 1993 ve Velké Skrovnici a je pochován na ústeckém hřbitově.

František <br />Čadek

František
Čadek

1.6. 1904 -  22. 12. 1988

František Čadek se narodil v Chrudimi 1. června 1904.

František Čadek byl důstojníkem čsl. armády, později dělníkem.

Za velezradu a nedovolené ozbrojování byl v roce 1950 odsouzen k 12 letům těžkého žaláře zostřený jednou za půl roku tvrdým ložem, ke kasaci z důstojnických hodností, ke ztrátě všech čestných odznaků a vyznamenání, k peněžitému trestu 10000 Kčs, ke konfiskaci celého jmění, ke ztrátě čestných práv občanských na 10 let, k propadnutí fotoaparátu, zbraně a střeliva. 

František Čadek zemřel 22. prosince 1988 v Žamberku.

Rehabilitován byl Vyšším vojenským soudem v Táboře 6. března 1991.

Dne 19. března 1991 byl pan František Čadek mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.