Tip: do vyhledávacího pole zadejte příjmení hledané osoby, místo jejího narození/úmrtí nebo obor jejího působení. V roletě poté zvolte, kde se zadaný výraz bude hledat.
Jan <br />Hanuš

Jan
Hanuš

Jan Hanuš se narodil 2. února 1915 v Klukách u Kutné Hory. V roce 1944 se oženil s dívkou německé národnosti a koupili si dům v Králikách. Pod psychickým nátlakem byl v roce 1955 přinucen ke spolupráci s StB. 18. prosince 1958 byl Krajským soudem v Hradci Králové odsouzen z důvodu ohrožení státního tajemství k 2 letům odnětí svobody. Trest nastoupil ve Valdicích a na "Tmavém dole" u Žacléře jako pomocný pracovník v dole. Po propuštění z vězení pracoval Jan Hanuš jako řidič nákladního automobilu, od roku 1962 jako řidič autobusu. 

Jan Hanuš byl rehabilitován Krajským soudem v Hradci Králové 2. listopadu 1990.

Pavla <br />Vicenová-Rousová

Pavla
Vicenová-Rousová

Narodila se 11. 2. 1884 v Kostelci nad Černými lesy. Otec MUDr. Fr. Vicena, lékař a dlouholetý starosta Ústí nad Orlicí. Vystudovala obory malířského umění na UMPRUM (figurální kresba), speciálku u prof. Schikanedra. Od r. 1908 prof. kreslení na dívčím gymnáziu v Praze. Letní prázdniny trávila u rodičů v Ústí n. O., v díle zachovala mnoho ústeckoorlických malebných zákoutí a chalup. První samostatnou výstavu uskutečnila v r. 1918. Grafice se věnovala od r. 1924 jako členka SČUG Hollar. S "Hollarem"  vystavovala nejen v Čechách, ale často i v cizině (Japonsko). V r. 1925 se provdala za žambereckého rodáka, sochaře Fr. Rouse. Ilustrátorka básní J. V. Sládka Zlatý máj, autorka řady podobizen, obrazů z Krkonoš, Prahy a drobné grafiky a exlibris. Řada kreseb, portrétů a dřevorytů uložena ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřela 19. 1. 1939 v Praze a dle přání je pochována v rodinné hrobce Vicenových v Ústí nad Orlicí.

Eduard <br />Albert

Eduard
Albert

MUDr. Eduard Albert byl chirurg, zakladatel moderní chirurgie. Eduard Albert vystudoval gymnázium nejprve v Hradci Králové, pak na 3 roky přešel do Rychnova nad Kněžnou a studia zakončil maturitou v roce 1861 opět v Hradci Králové. Od 1873 byl profesorem chirurgie v Innsbrucku, od 1881 profesorem ve Vídni. Byl významným představitelem druhé vídeňské školy, autorem mnoha odborných lékařských spisů a učebnic. Jako první v Rakousku zavedl antisepsi. Jeho postupy klinické chirurgie byly odlišné a mnohem účinnější než tehdy běžná praxe. Jeho žákem byl Karel Maydl, zakladatel vlastní české chirurgické školy.

Eduard Albert byl horlivým českým vlastencem, propagátorem české poezie. 

Z díla: Diagnostik der chirurgischen Krankheiten, Lehrbuch der Chirurgie und Operationslehre a viz též RF, SRB, RB, a dodnes aktuální Paměti žamberské (společně s Karlem Chotovským). Významné je i jeho dílo překladatelské, například do němčiny přeložený pětisvazkový výbor z české poezie od dob nejstarších do současnosti.

Opravdoví lidé, skutečné příběhy

Seznamte se s osobnostmi z regionů ČR. Možná je zatím neznáte, ale jejich životy a osudy jsou kusem naší historie, která by neměla být zapomenuta.

Připojte se!

Máte vlastní databázi osobností? I vaše data můžete vystavit u nás! Podrobnosti zde.

Databáze nyní pokrývá tato místa a regiony:

  • <Kolín>
  • Plzeň>
  • <Dečín>
  • <Náchoda>
  • Svitavy
  • Česká Třebová
  • Ústí nad Orlicí
  • Vysoké Mýto
  • Hlinsko
  • Chrudim
  • Havlíčkův Brod
  • České Budějovice
  • Zlín
  • Hradec Krílové
  • Písek
  • Ostrava
Otakar <br />Rykr

Otakar
Rykr

3. 11. 1873 -  28.6. 1956

Úředník, zaměstnanec státní dráhy, autor turistického průvodce, mapy Kolína.

Narodil se českým rodičům v Jedlersdorfu u Vídně. Dětství prožil v Nymburce, kde absolvoval základní vzdělání. Poté vystudoval obchodní akademii v Praze. Již v době studií byl zakládajícím členem nymburského akademického spolku Polaban.

Po studiích získal jako zaměstnanec státní dráhy roku 1897 umístěnku do Chotěboře a v roce 1907 do Kolína, kde pracoval jako revident na dráze.

Jeho vřelý vztah k přírodě ho přivedl v Kolíně v roce 1921 k založení odboru Klubu českých turistů. Již o dva roky později byl značkovatelem odboru. Sám zhotovil na 85 orientačních tabulek a označil na 100 km cest. V roce 1928 byl zvolen jednatelem a o rok později předsedou odboru. Byl iniciátorem myšlenky postavení Kolínské boudy v Krkonoších, ke které vydal průvodce okolím. V tomto průvodci vytvořil i okruhy procházek s různou dobou trvání (jednotlivé okruhy byly barevně odlišené).
Jedním z krásných nápadů Otakara Rykra a zároveň velkou službou nejširší veřejnosti byl oblíbený turistický jízdní řád „Liliput“, který se těšil velké oblibě. Namaloval také kreslený plán města Kolína.
Byl také zakladatelem Vlastivědného sborníku Polabí, v němž publikoval. Autor regionálních publikací z Kolína a vzpomínek na Nymburk.

Jeho synem byl známý scénograf, malíř a grafik, autor známých obalů pro firmu Orion, Zdeněk Rykr, po němž je v Chotěboři pojmenovaná ulice.

Richard <br />Dušek

Richard
Dušek

1. 11. 1910 -  13.1. 1977

Narodil se 9. 11. 1910 v Ústí nad Orlicí. Pocházel z rodu ústeckých hrnčířů a kamnářů. Po studiích na učitelském ústavu v Litomyšli působil krátce na školách v Čermné, Hnátnici a v Ústí nad Orlicí. V polovině 30. let odešel na Benešovsko do Václavic a intenzivně začal se studiem malování u prof. O. Blažíčka. Většinu života prožil ve Vlašimi, kde působil jako odborný učitel matematiky, kreslení a rýsování. Autor převážně akvarelů krajiny Podblanicka, drobných figurálních plastik. Získal druhou cenu na školské výstavě v Londýně (1924), vystavoval v Benešově i Vlašimi. Známy dřevoryty i perokresbami, série deseti perokreseb i ve sbírkách městského muzea v Ústí nad Orlicí. Zemřel 13. 1. 1977 ve Vlašimi.

Jiří <br />Vorel

Jiří
Vorel

17. 11. 1923 -  13.3. 1945

Jiří Vorel se narodil 17. listopadu 1923 v Praze. Rodiče pocházeli z Ústí nad Orlicí, v Doudlebách nad Orlicí provozovali hotel "Vorel". Jiří Vorel v Doudlebách strávil bezstarostné dětství. Zajímal o sport - atletiku, kopanou, plavání a cyklistiku. Během války pracoval jako strojní zámečník v Mrázově letecké továrně v Chocni, kam denně dojížděl na kole. Z nadšení, nedocenění nebezpečí si pořídil již v roce 1939 automatickou pistoli ráže 6,3 mm a bubínkový revolver ráže 9 mm s dvaceti náboji. Jejich držení bylo prozrazeno a Jiří Vorel byl hradeckým gestapem 21. 9. 1944 zatčen, odsouzen k trestu smrti a 13. 3. 1945 byl popraven. Matka Jiřího Vorla nechala na hřbitově v Ústí nad Orlicí přestavět rodinný hrob na symbolické místo odpočinku syna. Na hrob nechala umístit bronzovou miniaturu Raněný od sochaře Jana Štursy. Dnes je soška umístěna u Galerie pod radnicí v Ústí nad Orlicí.