Jaroslav Křička

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození 27. 08. 1882
Datum úmrtí 23. 01. 1969
Profese a obory působení hudební skladatelé , sbormistři, dirigenti, pedagogové, básníci

Životopis

Jaroslav Křička byl syn kantora a ředitele kůru Františka Křičky a bratr literátů Pavla a Petra Křičků. Studoval na brodském gymnáziu v letech 1892 - 1900, jemu také věnoval mazurku Nazdar maturitě a v roce 1935 kantátu Studentské vzpomínky, poté vystudoval pražskou konzervatoř (1902 - 05). Roku 1906 odešel do ruské Jekatěrinoslavi, kde působil jako učitel hudby a dirigent orchestru, který tu založil. Po třech letech se vrátil do Prahy a stal se sbormistrem vinohradského a pak pražského Hlaholu, který tehdy představoval nejvýznamnější pražské sborové těleso. V té době upoutal silnou pozornost jeho cyklus písní Severní noci na slova ruského symbolisty Balmonta a předehra k Maeterlinckově hře Modrý pták (1911). Opera Hipolyta (Národní divadlo 1917), jejíž renesanční námět zpracoval s vítanou lehkostí, k němu soustředila velké naděje. Po vzniku Československa byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři. Profesorem její mistrovské školy se stal roku 1936 (k jeho žákům patřil mj. J Kapr), v letech 1942 - 45 byl ředitelem konzervatoře. Vedle svých kolegů J. B. Foerstra, V. Nováka a J. Suka představoval Křička v českém hudebním žiovtě osobnost nejtradičnější, jejíž zájem o hudební dění za hranicemi se omezoval na ruskou romantickou hudbu. Jeho doménou se stal idylicky nahlížený svět českého venkova a rodiny: dětská opera Ogaři (1918), jejíž součátí je i populární Bábinčin maršovský valčík, zpěvohra České jesličky (1937), kantáta Romance o duši J. J. Ryby (1944) a další množství podobně zaměřených písní a sborů. Podobné ladění má i zpěvohra Tlustý pradědeček, loupežníci a detektivové aneb Dobře to dopadlo (1932, na text Josefa Čapka). Psal též hudbu k filmům: Cech panen kutnohorských (1938), Barbora Hlavsová (1940) a další. O jeho vztahu k Havlíčkovi svědčí kantáta Tyrolské elegie a balet Král Lávra.
Dodavatel dat Městská knihovna Chotěboř