Stanislav Kamarýt

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození 10. 11. 1883
Datum úmrtí 30. 07. 1956
Profese a obory působení profesoři, ředitelé

Životopis

PhDr. Stanislav Kamarýt - občan města Chotěboře, bývalý ředitel na gymnáziu, jeden z vynikajících esperantistů naší vlasti.
Esperantu se naučil v roce 1900 a později jako profesor poznal v esperantu prostředek k mezinárodnímu dorozumívání lidí různých národností. Vedl jazykové kurzy esperanta. Roku 1922 se účasnil v Ženevě mezinárodní konference o esperantu ve školách. Byl čestným členem Světového Svazu Esperanta, členem Mezinárodního výboru jazyka esperanto a členem Akademie esperanta.
Čilá byla také jeho činnost publicistická, je autorem nesčetného počtu článků o esperantu.Český esperantista, doktor filozofie, ředitel gymnázia v Chotěboři, vůdčí osobnost československého esperantského hnutí. Používal titul PhDr.
Narodil se ve Velešíně, okres Český Krumlov. Již v roce 1900, ve studentských letech, se naučil esperantu a nadchl se pro tento umělý jazyk. Jazyk, který je svou snadností dostupný všem a může budovat mosty mezi lidmi a mezi národy. Později jako profesor středních škol poznal v esperantu prostředek k mezinárodnímu dorozumívání.
Vlastním oborem Stanislava Kamarýta byla chemie, zůstal jí věren po celý život.
Jeho hloubavý duch překračoval hranice celé přírodovědy a řešil otázky samé existence a smyslu lidského života na půdě filozofie. Svědčí o tom drobná sbírka vtipných esejů s četnými paradoxy. To byly jeho tři největší lásky. Stanislav Kamarýt byl ředitelem reálného gymnázia v Bratislavě. Po vyhlášení Slovenského státu musel v roce 1939 Bratislavu opustit. Po návratu do Čech učil chemii na obchodní škole v Plzni.
Zanedlouho však zakotvil na Vysočině - na gymnáziu v našem městě. Zde působil jako ředitel v letech 1939-1941. I v tomto krátkém čase jeho ředitelské činnosti žilo gymnázium čilým životem. Po dvou letech odešel povinně do důchodu, nadále ale pracoval jako vedoucí laboratoře v chotěbořské továrně. V letech 1945-1948 se dočasně vrátil na chotěbořské gymnázium jako učitel filozofie a fyziky. Všechna jeho činnost byla poznamenána velkými pedagogickými schopnostmi a zkušenostmi. Dlouhou řadu let byl předsedou Československého svazu esperantistů a redaktorem esperantských časopisů.
Přeložil mnohá díla z české a slovenské literatury do esperanta. Například: Máchův Máj, Nezvalovo Ještě dnes zapadá slunce nad Atlantidou. Sepsal také dějiny esperantského hnutí v našich zemích, které byly vydány posmrtně k 100 výročí narození roku 1983 pod názvem "Historio de la Esperanta-movado en Cechoslovakio".
Zemřel ve věku 73 let v Havlíčkově Brodě.
Napsal, sebral, sestavil: Kamarýt Stanislav: Historio de la Esperanto-movado en Cechoslovakio.
Praha 1983.
Kamarýt Stanislav: Mezinárodní jazyk. Praha [1922].
Kamarýt Stanislav: O dvojí pravdě. Myšlenky ješitného filosofa.
Praha 1920.
Kamarýt Stanislav: O jednoznačnosti mravního soudu. Praha 1926.
Kamarýt Stanislav: O zkouškách z esperanta. Všeobecné poučení a sylabus otázek.
Praha 1949.
Knihovníček vypátral: "... Nikdo z nás nepokládá přece za zvláštní štěstí, že je Čechem. Cítíme nevýhody příslušnosti k malému národu. A přece ji nezapíráme. Ba, známe i mnohé, kteří jí trpí a zůstávají jí věrní. Ale všichni víme, že zplodíme děti, které nebudou se bát tak, jako my jsme se báli, napít se z potoku potu svých rodičů. A vzrostou tím v lepší pokolení, v pokolení pokorných dobyvatelů, ve skutečné syny člověka. Avšak kážou-li občas vlastenecké listy, že je nutno, aby Češi měli hodně dětí nedbajíce svého osobního pohodlí, ozývá se odpovědí homérský smích nás chudých mudráků. Nebo?? cítíme z této starostlivosti zájem majitelů velkostatků a textilních závodů, aby bylo dost vyškoleného dělnictva. Nebo?? je-li dostatek dělnictva, lze snižovat jeho mzdu a zvyšovat jeho výkonnost. A proto vřele cítíme upřímnost vůdcovských rad o prospěšnosti velikého počtu dětí ..." Ukázka z knihy O dvojí pravdě, myšlenky ješitného filosofa.
Ověření Klubové listy č. 2/1987, str. 3-5
Dodavatel dat Městská knihovna Chotěboř