Miloslav Neruda

Narodil se v České Třebové v rodině posunovače a výhybkáře ČSD. Po skončení měšťanské školy se vyučil soustružníkem kovů a strojním zámečníkem v Mrázově továrně na výrobu chladících strojů v Chocni. Vzdělání si později ještě doplnil na dvouleté průmyslové škole mistrovské v Litomyšli. Zaměstnán byl v různých podnicích, až skončil koncem třicátých let ve výtopně ČSD. Brzy se zde stal vedoucím opravárenské čety, ale dlouho zde nepracoval. V březnu 1943 byl nasazen na nucené práce do Německa. Jako pomocný dělník zde zažil mnoho poplachů a náletů. Při jednom z nich byl těžce raněn. V březnu 1945 se mu podařilo uprchnout z Berlína domů, do osvobození pak žil v ilegalitě.

Po válce nastoupil do lokomotivního depa, kde se stal mistrem a později školitelem zaměstnanců ČSD. Složil zkoušky na topiče a strojvedoucího parních lokomotiv a potom i strojvůdcovské zkoušky pro dieselové a elektrické lokomotivy. Když musel v roce 1969 z politických důvodů odejít, nastoupil na provozní oddíl, kde pracoval až do důchodu jako technik pro opravu lokomotiv.

Velkým koníčkem Miloslava Nerudy byla turistika. Brzy po válce organizoval zájezdy pro zaměstnance ČSD, o prázdninách pak celotýdenní výlety pro jejich děti. V letech 1966 až 1988 se stal předsedou turistického odboru TJ Lokomotiva Česká Třebová. Mimo jiných svých aktivit byl iniciátorem a vedoucím pořadatelem oblíbeného turistického pochodu Putování za třebovským kohoutem.