Stanislav Fuksa

Narodil se Brně v rodině vrchního konduktéra státních drah Jana Fuksy a jeho manželky Anny. Rodina se přestěhovala za prací do České Třebové. V našem městě absolvoval obecnou i měšťanskou školu. Poté, co se ve Vídni vyučil zámečnickému řemeslu, dobrovolně se přihlásil na vojnu, kde se stal zbrojířem. Po uplynutí tehdy tříleté vojenské služby se mladému Stanislavovi vypuknutím první světové války vojenská služba protáhla na sedm let. Odešel bojovat do Sarajeva a do Haliče, kde prodělal tyfus. Dostal se do lazaretu ve Vídni, odkud po úplném vyléčení odešel na frontu na Piavu do Itálie. Tam zůstal až do konce války. Byl členem Sokola, vypracoval se až na náčelníka. V sokolovně Na Skále, v tamnějším biografu se stal promítačem, či jak se tehdy říkalo „kinooperatérem“. Po zrušení bia Sokol pracoval jako promítač v kině Svět, zde pak stal i uvaděčem. Jeho velkou zálibou byla sbírka fotografií, která je v této době v majetku Městského muzea.