Jindřich Mareš

Pan Jindřich Mareš se narodil v roce 1915 v České Třebové, posléze vystudoval místní reálku a po učitelských studiích zde, kromě krátkého období, působil i jako začínající učitel na Parníku, pak jako řídící učitel na dvojtřídce ve Lhotce. Vzpomínám-li na něj z odstupem času, připadá mi tak trochu jako zapadlý vlastenec z knihy K. V. Raise. Byl totiž přečasto duší lhoteckého dění, pohyboval se mezi Sokoly, mezi dobrovolnými hasiči, byl dlouhou řadu let obecním knihovníkem i kronikářem či obecním tajemníkem.

V dobách bez televize jako předseda Osvětové besedy promítal filmy. Jistě na něj vzpomenou také jeho žákyně a žáci, které vedl k hezkému vztahu ke své obci, Třebovsku, ale i ke knihám a ke kultuře vůbec. Vždyť jim k tomu poskytl dar největší – od roku 1945 do svého odchodu do penze naučil všechny umění nejen číst, ale čtenému i porozumět. Dokázal pro děti zorganizovat výlety po naší vlasti, seznámit je s nejbližším okolím České Třebové nebo s nimi secvičit divadelní vystoupení. Jindřich Mareš měl rád svou rodinu, své rodiště, měl rád lidi, s nimiž se stýkal a dokázal pro ně mnoho udělat. Byl v tom dobrém slova smyslu třebovským patriotem.