Michal Dorčinec

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození 22. 09. 1919
Datum úmrtí 19. 10. 2003
Místo úmrtí Česká Třebová (okres Ústí nad Orlicí)
Profese a obory působení legionáři, vojáci, vězni

Životopis

Celé své mládí prožil na Podkarpatské Rusi v rodině zemědělce. V jeho 19 letech začala 2. světová válka, která poznamenala jeho další životní osud. Stal se legionářem 2. světové války, strávil 3 roky v sibiřském koncentračním táboře a na nucených pracích.

Dne 6.5.1940 se pokusil o přechod hranic z ČSR do Sovětského svazu. Podkarpatskou Rus zabírala maďarská vojska, která byla známá svými krutými způsoby zacházení a která chtěla násilím Podkarpatskou Rus připojit k Maďarsku a jemu nezbylo než utéct, ale u města Skoleva byl zajat ruskými vojáky, protože nechtěli uvěřit, že utíká z ČSR dobrovolně a považovali ho za špiona.

Po zajetí ve městě Skoleva byl postupně převážen z věznice do věznice až do Vinnice a Stryj. Dále pak do Starobělska, kde ho odsoudili na 3 roky a odvezli na Sibiř - do oblasti Uchta. Pracoval spolu s dalšími zajatými vojáky v Pečoře a Vorkutě v lesích, na naftových vrtech, při kopání kanálů na rozvod plynu. Teplota zde klesala až na 65 stupňů pod nulou. Z Uchty byli vězni znovu rozváženi do dalších koncentračních táborů. Skončil až v transportu do Buzuluku. Podle československo-sovětské dohody musela sovětská armáda své vězně v Buzuluku propustit. Zde Michal Dorčinec nastoupil do armády Ludvíka Svobody (12. 2. 1943).


S armádou generála Svobody pokračoval v bojích u Sokolova, Kyjeva, Vasilkova, Rudé a Bílé Cerkve, Ostražan. Zde byl těžce raněn a převezen do nemocnice přes Kyjev, Moskvu, Novosibirsk, Irkutsk, kolem Bajkalského jezera až do města Čita na mongolských hranicích. Tam ležel 4 měsíce, potom odjel zpátky na štáb, kde zjistil, že je veden jako mrtvý, byl odvelen na frontu, kam prošel přes Kicmaň, Krosno a Duklu. Na území Československé republiky se dostal s armádou Ludvíka Svobody koncem roku 1944, kdy překročili hranice a pokračovali do Prahy, kam došli 9. 5. 1945.

Celou cestu z Buzuluku až do Prahy prošli pěšky. Na našem území prošli města Svidník, Poprad, Svatý Mikuláš, Žilinu, Olomouc až do Prahy. Po osvobození pak doslal v srpnu dovolenku, odjel na východní Slovensko a poté se rozhodl přejít hranici zpět na Podkarpatskou Rus do své rodné obce, kde měl svou snoubenku. Ještě v srpnu 1945 se se snoubenkou Helenou oženil a společně se vrátili do Čech, kde v armádě dosloužil ještě do konce roku 1945. Poté si našel zaměstnání v Mariánských Lázních u Správy silnic. V roce 1946 a 1947 se jim tam narodily obě jejich děti - dcera a později syn.

Pro jeho zdraví se přestěhovali do Horní Čermné u Lanškrouna. Po provdání dcery do České Třebové se sem s manželkou odstěhovali i oni a to v roce 1977 ke své dceři a potom, co dostavěli družstevní dům, se přestěhovali s manželkou do svého bytu v ulici U stadionu. Potom, co jeho manželka v roce 1994 zemřela, pokračoval ve své práci na zahrádce, která byla jeho láskou a věnoval jí veškerý svůj elán a volný čas.

Ověření www (Českotřebovský zpravodaj - Kalendárium), cit. 14.07.2011
Dodavatel dat Městská knihovna Česká Třebová