Peter Jilemnický

Znám také jako: Peter Jilemnický (Jazyková varianta-sk)
Nahlásit chybu
Vím víc informací
Zobrazit všechny fotografie (2)
Datum narození 18. 03. 1901
Datum úmrtí 19. 05. 1949
Místo narození Letohrad (okres Ústí nad Orlicí)
Místo úmrtí Moskva (Rusko)
Profese a obory působení spisovatelé prózy, spisovatelé, novináři, publicisté, pedagogové

Životopis

Novinář, spisovatel, pedagog. Jeden z tvůrců slovenské socialistické literatury, národní umělec. Původním povoláním učitel. Z díla: Kus cukru, Kronika.

Narodil se v Kyšperku (dnes Letohrad), ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku.

Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku.

V roce 1922 vstoupil do Komunisté strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany (VKS/b/) a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko.

Od roku 1936 učil ve vesnici Jur u Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách.

Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945.

V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska (respektive za KSČ). V roce 1945 nastoupil jako vysoký úředník Sboru pověřenců na post vedoucího oddělení pro děti a mládež (povereníctvo školstva a osvety). V roce 1947 byl jmenován stálým delegátem Všeslovanského výboru v Bělehradě a v roce 1948 se stal kulturním atašé československého velvyslanectví v Moskvě.

S literární tvorbou začal ještě za středoškolských studií. Začínal jak psaním poezie tak prózy a své dílo zveřejňoval v Mladých proudech. V jeho práci bylo zpočátku možno zpozorovat prvky expresionismu, později pak silné sociální cítění, autobiografické prvky a politické názory, ale i lyrika a popisy přírodních krás (např. Kysuce). Velká část jeho díla zůstala jen v rukopisné formě. Publikoval ve více časopisech (Proletárka, Hlas ľudu, Pravda chudoby, DAV)

Události v životě

-- nezařazeno --
MístoLevice (Slovensko)

-- nezařazeno --

-- nezařazeno --
MístoTrnava (Slovensko)

-- nezařazeno --
MístoSvätý Jur (Slovensko)

-- nezařazeno --
MístoLetohrad (okres Ústí nad Orlicí)

-- nezařazeno --
MístoMoskva (Rusko)
Ověření Mátej, Jozef: Peter Jilemnický. Učiteľské noviny, 29, 1979, č. 12, s. 8.
Mátej, Jozef: Pokrokové tradície v pedagogickom procese. Vychovávateľ,  24, 1979-80, č. 7, s. 193-195. - 1 fot., 1 obr.
Michalička, Vladimír: Učiteľské pösobenie a pedagogické náhľady Petra Jilemnického. Pedagogika, 29, 1979, č. 1, s. 11-20.
Knězek, L.: O Petru Jilemnickém. Praha 1951.
Plachetka, J.: Petr Jilemnický a Sovětský Svaz. Praha 1954.
Dočkalová, V.: Jilemnický - učiteľ ľudu. Bratislava 1963.
Dodavatel dat Městská knihovna Ústí nad Orlicí
Městská knihovna Svitavy