JUDr. Josef Jireček

Narodil se 9. 10. 1825 ve Vysokém Mýtě. V letech 1838-43 studoval gymnázium v Litomyšli a v letech 1843-49 filozofii a práva v Praze. Současně se vzdělával v cizích jazycích a literatuře. V roce 1848 se účastnil Slovanského sjezdu. Oženil se s dcerou Pavla Josefa Šafaříka a po jeho smrti se stal úspěšným vydavatelem spisů P. J. Šafaříka v oboru starožitností a slavistiky. Od roku 1848 redigoval spolu s Hasnerem (později s K. J. Erbenem) Pražské noviny, vedl redakci časopisu České Muzeum a byl sekretářem sboru „Matice České“. Od roku 1849 pracoval spolu s Erbenem, Neubauerem a Grünwaldem na důležitém překladu „Zákonníka občanského“. Odešel do Vídně a od roku 1850 pracoval jako právník na ministerstvu kultu a vyučování, zastával i vysoké úřednické posty. Věnoval se také publicistické činnosti ve „Vídeňském Denníku“, pracoval v redakci Pokroku. Přispíval do almanachu Horník, Časopisu Českého muzea, Světozoru, Památek archeologických atd. Člen týmu, který pod vedením P. J. Šafaříka zpracoval  Německo-český slovník vědeckého názvosloví pro gymnázia a reálné školy. Jako úředník ministerstva kultu a vyučování se zasloužil o vydávání učebnic ve slovanských jazycích. V letech 1853-61 připravil několik českých čítanek pro střední školy. Od února 1870 do října 1871 ministrem kultu a vyučování Předlitavska ve vládě Karla von Hohenwarta. Zasadil se o rozvoj neněmeckého školství, zavedl polštinu na Lvovskou univerzitu, pomáhal založil akademii věd v Krakově. Pokročil v zavádění rovnoprávnosti obou zemských jazyků v Čechách (rozdělení zkušební komise pro učitele na českou a německou sekci) a nechal založit několik českojazyčných vzdělávacích ústavů na Moravě. Od roku 1872 členem Královské české společnosti nauk a v letech 1875–88 jejím předsedou. Zasedal v Českém zemském sněmu i Říšské radě. Člen mnoha spolků a výborů. Roku 1884 vyznamenán Řádem železné koruny II. třídy. Zachránil mnoho vzácných knih a rukopisů. Zemřel 25. 11. 1888 v Praze a je pochován na Vyšehradském hřbitově. Většina pozůstalosti se roku 1891 dostala do Českého muzea v Praze. Z díla: Antologie literatury české, Národopisný přehled království Českého, Nákres mluvnice staročeské, Statky pánův z Rožmberka aj., uspořádal Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku (1825-1888).