Narodil se 13. 6. 1907 v Ústí nad Orlicí - Kerharticích čp. 26. Vystudoval reálku v České Třebové a poté architekturu na ČVUT v Praze. Začínal jako malíř v reklamním oddělení firmy BAŤA ve Zlíně, jako architekt ve firmě Nevšímal – Vaníček. Zabýval se rekonstrukcemi starověké, středověké a novověké architektury a výzkumem stavební historie památkových objektů v Čechách. Byl mj. kresličem a konzervátorem ve Státním archeologickém ústavu v Praze. Pracoval na Umělecké besedě i jako vedoucí stavebního úřadu Lobkovických panství v Bílině a později Roudnici nad Labem. Za války totálně nasazen do továrny na šicí stroje. Po válce se vrátil do Bíliny, poté ředitelem muzea a archivu v Ústí nad Labem. V roce 1946 se na ČVUT v Praze habilitoval na docenta a začal přednášet středověkou architekturu. V roce 1947 odešel na Slovensko, kde získal místo profesora na fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Zde působil 10 let a založil a vybudoval katedru dějin architektury a kreslení. Vypracoval např. projekt rekonstrukce hradu v Bratislavě a v letech 1952-57 vedl první práce na realizaci projektu. V roce 1957 byl odsouzen za údajnou pomoc při opuštění republiky. Po propuštění z vězení pracoval v okr. stavebním podniku v Pezinku a v Archeologickém ústavu v Nitře. Pravidelně přijížděl do Ústí nad Orlicí za matkou. Autor několika knih a více než tisíce obrazů, kreseb a litografií. Zemřel náhle dne 26. 6. 1972 v Bratislavě. Od roku 1991 nese jeho jméno ulice v Bratislavě-Petržalce. V červnu 2007 oceněn in memoriam cenou města Ústí nad Orlicí.