Karel Jankele

Nahlásit chybu
Vím víc informací
Související osoby
1872 - 1920
Syn
1871 - 1896
Syn
Datum narození 26. 10. 1838
Datum úmrtí 24. 12. 1919
Místo narození Česká Třebová (okres Ústí nad Orlicí)
Profese a obory působení betlémáři, členové spolků, amatérští divadelníci, herci, divadelní herci, železničáři, malíři

Životopis

Karel Jankele st. zaujímá v řadách místních betlemářských malířů místo nejvýznačnější. Pocházel z domku čp. 606 v Litomyšlské ulici. Po svatbě s Aloisií Duškovou, dcerou třebovského tkalce Václava Duška, žila rodina v domku čp. 501 v Ústecké ulici a teprve po letech mohla zakoupit rodný Jankelův domek čp. 606. Také Karel Jankele st. byl původně tkalcem, avšak nepříliš výnosné řemeslo nestačilo k obživě rodiny s pěti dětmi, a tak ve snaze po zlepšení hmotné situace vystřídal několik zaměstnání. Vstoupil do služeb dráhy a po nějaký čas pracoval jako topič na lokomotivě, posléze zastával místo zřízence v místní Občanské záložně. Nakonec se jako samouk stal malířem pokojů a pozlacovačem.

Karel Jankele st. byl nadšeným ctitelem bohyně Thálie a na místních jevištích ztvárnil řadu zejména charakterních rolí. V roce 1880 se stal při založení spolku divadelních ochotníků „Hýbl“ členem jeho prvního výboru a v pozdějších letech byl dokonce jmenován čestným členem spolku. Na „prknech, jež znamenají svět“ prožil neuvěřitelných šedesát let a v jubilejním roce 1919, jenž se stal i rokem jeho úmrtí, vyjádřili členové divadelního spolku svoji úctu a uznání předáním alba v ozdobné vazbě s titulem: „Spolek div. ochotníků Hýbl svému čestnému členu K. Jankelemu k 60. výročí herecké činnosti“. Album, dnes uložené v archivu městského muzea, obsahuje celkem 40 stránek veršů, přání, poděkování a dalších zápisů jubilantových hereckých kolegů, mezi nimi např. ředitele škol K. O. Hubálka, zakladatele muzea Jana Tykače, ing. Eduarda Stříbrného, E. Z. Rybičkové a řady dalších.

Karel Jankele st. od mládí obdivoval betlemářskou tvorbu svého děda Antonína Fialy a strýce Karla Fialy. Stal se jejich žákem a pokračovatelem a své nesporné výtvarné nadání zúročil jako autor nespočetné řady lepenkových figurek, tvořících samostatné betlémy nebo doplňujících betlémy jiných tvůrců. Jeho výtvory se staly záhy oblíbenými a byly žádány místními i přespolními vlastníky domácích jesliček. Jeho vlastní betlém přesahoval stavební délku osmi metrů a šťastným řízením osudu „ve zdraví“ přežil dlouhá léta od svého vzniku a je dnes uložen v městském muzeu. Počet jeho prvků dosahuje počtu téměř 1000 kusů. Malované lepenkové figury pocházejí z let 1856 - 1919. Typickým znakem Jankelova betlému je velký počet obrovských pestrých květů, rozsetých po celé ploše. Zvláště upoutají mistrovsky provedené květy macešek, u jiných malířů nevídané. Ojedinělá je rovněž postavička dámy v dobovém oblečení na bicyklu z roku 1898. Betlém budil zasloužený obdiv na světové výstavě betlémů ve švýcarském Luzernu v roce 1993, stejně jako na světových výstavách v Hradci Králové (1994 a 1996), na výstavě betlémů v Prostějově (1997), v Rychnově nad Kněžnou (1998) a Příbrami (2000). Českotřebovské veřejnosti byl Jankelův betlém představen na výstavách v letech 1947, 1969 a 1999.

O Vánocích 1919 Karel Jankele st. svůj milovaný betlém již nedostavěl. Zemřel neočekávaně přímo na Štědrý den. Rodinnou tragédii dovršilo úmrtí jeho syna Karla Jankeleho ml. na Nový rok 1920.

Ověření www (Českotřebovský zpravodaj - Kalendárium), cit. 14.07.2011
Dodavatel dat Městská knihovna Česká Třebová
Odkazy Českotřebovské betlémy