Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová
Ředitelka na Odborné škole pro ženská povolání. Marta, tehdy Štaudová, se narodila dne 24. května 1913 v Limberku (dnes Pomezí) u Poličky v rodině Václava Štauda, šafáře velkostatku a jeho manželky Hedviky, jako prostřední ze tří dětí. Měla ještě staršího bratra Jana a mladšího Václava. Když byl malé Martě rok a dva měsíce, vypukla první světová válka. Tatínek musel narukovat, dostal se do Haliče, kde byl dvakrát raněn. Manželka Hedvika zůstala doma sama se dvěma dětmi a krátce po jeho narukování se jako třetí narodil syn Václav ml. Na statku zůstaly jen ženy a starší muži. Po ruce nebyl nikdo, kdo by se ujal jeho vedení. Nutnost dodávat potraviny armádě přiměla správu velkostatku Václava Štauda vyreklamovat z vojenské služby zpět domů, aby se chopil opět své práce na velkostatcích v Limberku i v Baníně..
Obecnou školu malá Marta vychodila v Baníně, kam rodina přesídlila. Byla to německá vesnice, pouze velkostatek český. Marta tedy začala docházet do německé školy. V obci tehdy sloužil český farář a ten byl spolu s maminkou Marty iniciátorem zřízení tamní české menšinové školy, kam Marta záhy přestoupila. Byla to jednotřídka, sídlící na faře, kam chodily děti ve věku od šesti do čtrnácti let. Celkem zde bylo 21 dětí. Odtud se Marta dostala na měšťanskou školu v Rohozné u Poličky. Zde prožila dva roky a přestoupila na měšťanku v Moravské Chrastové. Tam docházela denně deset kilometrů pěšky již s bratrem Václavem.
Po měšťance Marta vychodila Odbornou školu pro ženská povolání (dále jen OŠŽP) v Brně, kde absolvovala všechny tři ročníky. Odtud se dostala na učitelský ústav pro učitelky domácích nauk (ručních prací), který se nacházel v Brně v ulici Na Poříčí. Po jeho ukončení byla dva roky bez místa a tak dle potřeby a bez nároku na honorář, pouze v rámci získávání praxe, „zaskakovala“ na obecných školách např. v Poličce, Nedvězím či Bystrém u Poličky. Tam se věnovala práci v Sokole jako náčelnice a cvičitelka dorostenek. Poté se stala neodbornou smluvní učitelkou na OŠŽP v Merhautově ulici v Brně. Po dvou letech, jelikož neměla pro tuto školu potřebné vzdělání, odešla studovat na druhý učitelský ústav, tentokrát na „Ústav pro vzdělání učitelek odborných škol“, nacházející se také v Brně v Lipové ulici. Během těchto studií získala potřebnou kvalifikaci a mohla se navrátit zpět na Merhautovu ulici. Budovu této školy však zabrala německá armáda a Marta přešla učit na OŠŽP v Lipové ulici.
Při svých cestách domů k rodičům se Marta občas setkávala se svým „krajanem“, rodákem z Rohozné, synem zdejšího majitele obchodu koloniálním zbožím, Jindřichem Cupalem (* 5. 9. 1909), s nímž se z dětství dobře znala. I on, co by učitel, působící v okolí našeho města (Dlouhá Třebová, Parník, posledně „Červená“ škola na Farářství ve Třebové), se rád vracel domů k rodičům. Setkávání probíhalo stále častěji, až vše skončilo v Brně dne 17. června 1943 svatbou. Z manželství se narodili dva synové, starší Ivan, mladší Jindřich. V roce 1945 již Cupalovi společně žili v České Třebové. Nastěhovali se do Seidlova (později Mačátova) domu čp. 1539 v dnešní Habrmanově ulici. Jindřich Cupal tehdy učil na „Červené” škole na Farářství. Paní Marta Cupalová od září 1945 působila jako správkyně na nově otevřené OŠŽP v České Třebové. Po její likvidaci v roce 1952 přešla také na základní školu na Farářství, kde vyučovala děti prvního stupně, konkrétně 2. – 5. ročníků. Manžel Jindřich Cupal odešel z důvodu vážného onemocnění v roce 1957 do předčasného invalidního důchodu. Nějaký čas poté ještě působil jako programátor na Provozním oddíle ČSD. V České Třebové Marta Cupalová pracovala řadu let v Červeném kříži.
V dubnu 2011 paní Marta Cupalová pro vysoký věk přesídlila po rovných šestašedesáti letech ze svého bytu do zdejšího Domova pro seniory v Bezděkově. Zde den po oslavě svých 100. narozenin zemřela.
Městská knihovna Česká Třebová
Smetanova 173, Česká Třebová, 560 02
dummy 732 756 827
dummy info@osobnostiregionu.cz