František Šouba

Mezi nejznámější členy českotřebovského Sokola náležel pan František Šouba. Narodil se dne 29. července 1896 v domě čp. 119 na Parníku v rodině továrního tkalce Josefa Šouby a jeho manželky Emílie, rozené Venclové. Ve Třebové absolvoval měšťanskou školu, kde byl jeho třídním učitelem Felix Paukert a ředitelem ústavu Jan Vokál. Poté byl v roce 1911 přijat do „speciálního běhu nedělního pro tkalce“ při C. k. Odborné škole tkalcovské v Ústí n. O., kde se specializoval na nauku o vazbách a rozboru tkanin. Po dvou ročnících běhu pokračoval v řádných studiích na stejné škole v oddělení pro tkalcovství. Po absolvování školy nastoupil po otcově vzoru do textilní továrny HPS na parníku na místo továrního tkalce. Později se stal odborným úředníkem a zaměstnání zůstal věrný až do odchodu do důchodu.

V Pollackově továrně na Parníku byla zaměstnána o dva roky mladší slečna Eliška (později si jméno změnila na Alžbětu) Gregarová, dcera obuvníka Josefa Gregara ze Školní uličky čp. 244. V letech 1915 – 1919 zde zastávala místo komptoiristky a poté expedientky v přádelně. Před nástupem do parnické textilky Alžběta pracovala ve střižním obchodě Rudolfa chobota ve Frýdku a v Horákově tiskárně na Tyršově náměstí v České Třebové.

František Šouba se již v mladých letech zapojil do činnosti místní jednoty Sokola a na řadě dochovaných fotografií nelze jeho vysokou štíhlou postavu přehlédnout. V roce 1925 se stal členem Správního výboru Sokola v České Třebové. Při sokolských průvodech jej mohli současníci často vídat v čele s praporem jednoty jako vlajkonoše. Členkou jednoty se stala i jeho manželka. Manželé Šoubovi byli také aktivními členy KČST v našem městě. Paní Alžběta po postavení turistické chaty na Kozlovském kopci prodávala občerstvení, neboť stálého hostinského chata ještě neměla a tak návštěvníky obsluhovaly manželky členů KČST.

Šoubovi obývali vlastní domek čp. 194 Na Splavě, který si dali postavit firmou Rössler & Kudlík. Sem se přestěhovali z domku Alžbětiných rodičů ze Školní uličky.

Své blízké František Šouba navždy opustil v ústecké nemocnici dne 4. června 1978 ve věku nedovršených  dvaaosmdesáti let.