
Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová
Rodiny Pollackových v období zhruba od poloviny 19. do 30. let 20. století nebývalou měrou rozvinula v Rakousku-Uhersku textilní tovární výrobu. Firma byla založná jako obchodní, ale časem se naplnou soustředila na výrobu. Na řadě míst podunajské monarchie vybudovala celé tovární komplexy. Mezi nimi zaujímala důležité místo také rozrůstající se textilní fabrika v obci Parník u České Třebové. Zmiňme několik stručných vět o jejích předpollackovských počátcích.
R. 1848 koupil Augustin Sponer ze Svitav od pana Matýska zavedenou valchu na praní ovčí vlny, která stála na levém břehu řeky Třebovky na rozhraní obce Parník a města Česká Třebová; polohu blíže viz odkaz Databáze vodní mlýny - Valcha. Augustin Sponer objekt přeměnil na přádelnu bavlněného odpadu s prvním parním strojem ve městě a přistavěl další budovu. Tím r. 1849 vznikla textilní továrna v obci Parník a tkalcovské řemeslo, které po dlouhou dobu kraj živilo, začalo ustupovat. R. 1858 továrnu koupil Leopold Abeles, židovský podnikatel v oblasti rozvíjejícího se textilního průmyslu z Červeného Kostelce. Jeho tchán Jakub Oberländer patří taktéž k významným textilním továrníkům. Leopold Abeles parnickou textilku dále rozšířil, na obou budovách bylo přistaveno druhé patro a byla zřízena přípravna a tkalcovna.
Dalšího rozvoje se továrně dostalo ve vlastnictví rodiny Pollackových, jejichž firma Hermann Pollack's Söhne továrnu koupila r. 1882. Synové, na něž odkazuje jméno firmy, byli právě Leopold a jeho bratr Bernhard. Jejich rodiče, otec Hermann Isak Hirsch Pollack (1807-1881) i matka Therese roz. Toch (1813-1889) pocházeli z Mikulova a zemřeli ve Vídni. Počátkem 30. let 19. století založil Hermann Pollack firmu zabývající se obchodem s textilem. Syn Leopold k otcově společnosti přistoupil r. 1867 a spolu se svým bratrem Bernhardem a svými syny ji od otce r. 1871 převzali jako společníci. Ještě v témže roce společně založili firmu Hermann Pollack's Söhne, která se po otcově smrti (v roce 1881) téměř výlučně soustředila na textilní výrobu. Byly postaveny nebo zakoupeny přádelny a tkalcovny nejen v Čechách, ale také ve Slezsku, ve Francii či na území dnešního Chorvatska.
Na místo ředitele nově koupené parnické továrny jmenovala firma rodiny Pollackových dosavadního majitele L. Abelese. Byla postavena nová přádelna, r. 1884 plynárna s komínem, dále dělnické domy na dnešním katastrálním území Parník č. p. 93, 113 a 114, r. 1887 truhlárna a kovárna, r. 1893 kotelna s komínem, dále nová tkalcovna a přípravna, r. 1895 vodárna a ve výčtu bychom mohli dále pokračovat. Při továrně fungovala vlastní mateřská škola, jídelna pro zaměstnance či vlastní hasičský sbor. Jsme stále v období před první světovou válkou. V nejúspěšnějším období zaměstnávala firma rodiny Pollackových v parnické továrně zhruba 2.500 zaměstnanců. Firma měla vlastní rozvod elektřiny řadu let před tím, než samotná obec Parník. I samostatný poštovní úřad v Parníku vznikl kvůli textilce rodiny Pollackových.
Představme si nyní blíže Leopolda Pollacka, muže, který ve velké míře za tímto rozmachem stojí. Na svět do rodiny židovského obchodníka s textilem přišel v moravském Mikulově. Z pěti mladších sourozenců se dospělého věku dožili pouze sestra Katharina (1843-1878) a bratr Bernharda Bartholda (1847-1911). V dubnu 1867 se L. Pollack ve Vídni oženil s Mathilde Gerstl (1845-1923) z Prahy. Narodilo se jim 6 synů a 2 dcery, od nejstaršího postupně Felix (nar. 1868), dcera Clementine, Ernst, Friedrich Edwin, dcera Gisela, Leopold, Walther a nejmladší Otto Maria (nar. 1878), všchny děti přišly na svět ve Vídni.
L. Pollack se kromě úkolů plynoucích ze spoluvlastnictví textilní výroby nevyhýbal ani veřejné činnosti, jak se lze dočíst v textu Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii, viz odkaz níže; citujme: "Byl pokládán za jednoho z nejvlivnějších zástupců a mluvčích rakouského textilního průmyslu a v letech 1890-1897 byl viceprezidentem a v letech 1897-1912 prezidentem Grémia vídeňského obchodnictva (Wiener Kaufmannschaft). Byl v úzkém styku s c. k. Ministerstvem obchodu, které často využívalo jeho zkušeností v otázkách celních tarifů a při smírčích soudech. V letech 1885-1911 byl členem dolnorakouské obchodní a živnostenské komory, po roce 1911 pak jejícm členem-korespondentem. Zastával i úřad cenzora Rakousko-uherské banky a kurátora Muzea obchodu.
Jako spolupracovník Ministerstva obchodu se stal komerčním radou. Při příležitosti dokončení Domu Vídeňského obchodnictva panovník ocenil jeho zásluhy nejvyšším rozhodnutím z 15. prosince 1903, kterým jej povýšil do šlechtického stavu. Listinou z 12. února 1904 mu byl udělen predikát šlechtic z Parneggu/Edler von Parnegg a erb."
A dále: "Leopoldův vzestup pokračoval i po nobilitaci. Od roku 1904 byl členem Průmyslové rady a v letech 1907-1922 zasedal ve správní radě banky Creditanstalt. Za vysoký finanční příspěvek na zřízení dobročinného zařízení pro sociálně slabé obchodníky, spolupráci při vzniku nové nemocnice vídeňského obchodnictva a zotavovny pro zaměstnance obchodních firem v Giesshübelu u Mödlingu jej císař Karel nejvyšším rozhodnutím z 2. června 1918 povýšil do stavu svobodných pánů. Listinou z 8. listopadu 1918 mu byl udělen predikát svobodný pán Pollack z Parneggu/Freiherr Pollack von Parnegg a polepšen erb."
Po zániku monarchie rodina užívala jméno Pollack-Parnegg, někteří jen Parnegg.
Leopold Pollack-Parnegg zemřel na jaře 1922 v 83. roce života a je pohřben ve staré židovské části Vídeňského ústředního hřbitova (Gruppe 7, Reihe 30, Nr. 141).
Parnickou textilní továrnu zabrala za 2. světové války německá firma, která potlačila textilní a zavedla zbrojní výrobu. Na konci 40. let 20. století byla parnická textilní továrna znárodněna a několikrát přejmenována, mezi jinými na Perlu či Primonu. Ve 20. letech 21. století již velká část objektů továrny nestojí.
Městská knihovna Česká Třebová
Smetanova 173, Česká Třebová, 560 02
dummy 732 756 827
dummy info@osobnostiregionu.cz