Databázi OSOBNOSTI REGIONŮ provozuje a vyvíjí Městská knihovna Česká Třebová

Leopold Pollack von Parnegg (Jazyková varianta-ger)

Znám také jako:
Leopold Pollack (Skutečné jméno)
Leopold Pollack z Parneggu (Skutečné jméno)
Leopold Pollack-Parnegg (Skutečné jméno)
svobodný pán Leopold Pollack z Parneggu (Skutečné jméno)
Freiherr Leopold Pollack von Parnegg (Jazyková varianta-ger)
Nahlásit chybu
Vím víc informací
Datum narození
29. 10. 1839
Místo narození
Mikulov (okres Břeclav)
Datum úmrtí
28. 03. 1922
Místo úmrtí
Vídeň (Rakousko)
Zavřít formulář

Víte o uvedené osobě další informací? Vlastníte fotografie, kde je osoba zachycena? Máte k dispozici dokumenty, které se osoby týkají?
Budeme rádi, pokud se o ně podělíte a pomůžete nám tak rozšířít záznam dané osoby.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Můžete nám sdělit informace, které záznam neuvádí, rozšíření stávajících informací, neuvedená data atp.
Můžete poslat i obrázky nebo další soubory, které jsou relevatní k infiormacím, které sdělujete.
Přetáhněte soubory sem nebo Vyberte v počítači
Zavřít formulář

Při vytváření záznamů o osobách vycházíme z veřejně přístupných zdrojů, literatury nebo osobních sdělení. Pokud jste nalezli chybně uvedenou informaci, špatný odkaz nebo nějaký překlep, dejte nám vědět. Rádi záznam opravíme nebo doplníme.
Děkujeme za Vaši pomoc.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Uveďte jakou informaci považujete za chybnou nebo nepřesnou. Budeme rádi, pokud uvedete zdroj, ze kterého čerpáte.
Zavřít formulář
Na vytváření záznamů na portálu OsobnostiRegionu.cz spolupracuje několik paměťových institucí. Cílem projektu je vyhledávání zajímavých osobností, které se váží k regionům a místním komunitám. Aby se databáze mohla rozvíjet i v budoucnu, hledáme zajímavé osobnosti i mezi žijícími.
Pokud některou vybereme a rozhodneme se pro její zařazení, volíme vždy osoby veřejně známé a činné.
Uvědomujeme si, že veřejný zájem nesmí být na úkor práv jednotlivce. Pokud s uveřejněním v databázi nesouhlasíte, stačí odešlete tuto žádost. Po ověření, že žadatelem je uveřejněná osoba záznam obratem odstraníme. Učiníme také technicko-procesní opatření k zamezenní opakovaného vložení osoby do databáze.

E-mail pro případnou další komunikaci a ověření uvedených informací.
Pokud máte zájem probrat informace telefonicky.
Pokud nám k žádosti chcete také něco sdělit.

Rodiny Pollackových v období zhruba od poloviny 19. do 30. let 20. století nebývalou měrou rozvinula v Rakousku-Uhersku textilní tovární výrobu. Firma byla založná jako obchodní, ale časem se naplnou soustředila na výrobu. Na řadě míst podunajské monarchie vybudovala celé tovární komplexy. Mezi nimi zaujímala důležité místo také rozrůstající se textilní fabrika v obci Parník u České Třebové. Zmiňme několik stručných vět o jejích předpollackovských počátcích.
R. 1848 koupil Augustin Sponer ze Svitav od pana Matýska zavedenou valchu na praní ovčí vlny, která stála na levém břehu řeky Třebovky na rozhraní obce Parník a města Česká Třebová; polohu blíže viz odkaz Databáze vodní mlýny - Valcha. Augustin Sponer objekt přeměnil na přádelnu bavlněného odpadu s prvním parním strojem ve městě a přistavěl další budovu. Tím r. 1849 vznikla textilní továrna v obci Parník a tkalcovské řemeslo, které po dlouhou dobu kraj živilo, začalo ustupovat. R. 1858 továrnu koupil Leopold Abeles, židovský podnikatel v oblasti rozvíjejícího se textilního průmyslu z Červeného Kostelce. Jeho tchán Jakub Oberländer patří taktéž k významným textilním továrníkům. Leopold Abeles parnickou textilku dále rozšířil, na obou budovách bylo přistaveno druhé patro a byla zřízena přípravna a tkalcovna.
Dalšího rozvoje se továrně dostalo ve vlastnictví rodiny Pollackových, jejichž firma Hermann Pollack's Söhne továrnu koupila r. 1882. Synové, na něž odkazuje jméno firmy, byli právě Leopold a jeho bratr Bernhard. Jejich rodiče, otec Hermann Isak Hirsch Pollack (1807-1881) i matka Therese roz. Toch (1813-1889) pocházeli z Mikulova a zemřeli ve Vídni. Počátkem 30. let 19. století založil Hermann Pollack firmu zabývající se obchodem s textilem. Syn Leopold k otcově společnosti přistoupil r. 1867 a spolu se svým bratrem Bernhardem a svými syny ji od otce r. 1871 převzali jako společníci. Ještě v témže roce společně založili firmu Hermann Pollack's Söhne, která se po otcově smrti (v roce 1881) téměř výlučně soustředila na textilní výrobu. Byly postaveny nebo zakoupeny přádelny a tkalcovny nejen v Čechách, ale také ve Slezsku, ve Francii či na území dnešního Chorvatska.
Na místo ředitele nově koupené parnické továrny jmenovala firma rodiny Pollackových dosavadního majitele L. Abelese. Byla postavena nová přádelna, r. 1884 plynárna s komínem, dále dělnické domy na dnešním katastrálním území Parník č. p. 93, 113 a 114, r. 1887 truhlárna a kovárna, r. 1893 kotelna s komínem, dále nová tkalcovna a přípravna, r. 1895 vodárna a ve výčtu bychom mohli dále pokračovat. Při továrně fungovala vlastní mateřská škola, jídelna pro zaměstnance či vlastní hasičský sbor. Jsme stále v období před první světovou válkou. V nejúspěšnějším období zaměstnávala firma rodiny Pollackových v parnické továrně zhruba 2.500 zaměstnanců. Firma měla vlastní rozvod elektřiny řadu let před tím, než samotná obec Parník. I samostatný poštovní úřad v Parníku vznikl kvůli textilce rodiny Pollackových.
Představme si nyní blíže Leopolda Pollacka, muže, který ve velké míře za tímto rozmachem stojí. Na svět do rodiny židovského obchodníka s textilem přišel v moravském Mikulově. Z pěti mladších sourozenců se dospělého věku dožili pouze sestra Katharina (1843-1878) a bratr Bernharda Bartholda (1847-1911). V dubnu 1867 se L. Pollack ve Vídni oženil s Mathilde Gerstl (1845-1923) z Prahy. Narodilo se jim 6 synů a 2 dcery, od nejstaršího postupně Felix (nar. 1868), dcera Clementine, Ernst, Friedrich Edwin, dcera Gisela, Leopold, Walther a nejmladší Otto Maria (nar. 1878), všchny děti přišly na svět ve Vídni.
L. Pollack se kromě úkolů plynoucích ze spoluvlastnictví textilní výroby nevyhýbal ani veřejné činnosti, jak se lze dočíst v textu Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii, viz odkaz níže; citujme: "Byl pokládán za jednoho z nejvlivnějších zástupců a mluvčích rakouského textilního průmyslu a v letech 1890-1897 byl viceprezidentem a v letech 1897-1912 prezidentem Grémia vídeňského obchodnictva (Wiener Kaufmannschaft). Byl v úzkém styku s c. k. Ministerstvem obchodu, které často využívalo jeho zkušeností v otázkách celních tarifů a při smírčích soudech. V letech 1885-1911 byl členem dolnorakouské obchodní a živnostenské komory, po roce 1911 pak jejícm členem-korespondentem. Zastával i úřad cenzora Rakousko-uherské banky a kurátora Muzea obchodu.
Jako spolupracovník Ministerstva obchodu se stal komerčním radou. Při příležitosti dokončení Domu Vídeňského obchodnictva panovník ocenil jeho zásluhy nejvyšším rozhodnutím z 15. prosince 1903, kterým jej povýšil do šlechtického stavu. Listinou z 12. února 1904 mu byl udělen predikát šlechtic z Parneggu/Edler von Parnegg a erb."
A dále: "Leopoldův vzestup pokračoval i po nobilitaci. Od roku 1904 byl členem Průmyslové rady a v letech 1907-1922 zasedal ve správní radě banky Creditanstalt. Za vysoký finanční příspěvek na zřízení dobročinného zařízení pro sociálně slabé obchodníky, spolupráci při vzniku nové nemocnice vídeňského obchodnictva a zotavovny pro zaměstnance obchodních firem v Giesshübelu u Mödlingu jej císař Karel nejvyšším rozhodnutím z 2. června 1918 povýšil do stavu svobodných pánů. Listinou z 8. listopadu 1918 mu byl udělen predikát svobodný pán Pollack z Parneggu/Freiherr Pollack von Parnegg a polepšen erb."
Po zániku monarchie rodina užívala jméno Pollack-Parnegg, někteří jen Parnegg.
Leopold Pollack-Parnegg zemřel na jaře 1922 v 83. roce života a je pohřben ve staré židovské části Vídeňského ústředního hřbitova (Gruppe 7, Reihe 30, Nr. 141).
Parnickou textilní továrnu zabrala za 2. světové války německá firma, která potlačila textilní a zavedla zbrojní výrobu. Na konci 40. let 20. století byla parnická textilní továrna znárodněna a několikrát přejmenována, mezi jinými na Perlu či Primonu. Ve 20. letech 21. století již velká část objektů továrny nestojí.

Autor
(Text redakčně upravila)
Ověření
Viz odkazy níže.
Dodavatel dat
Městská knihovna Česká Třebová

Databázi vyvíjí a provozuje

Městská knihovna Česká Třebová
Smetanova 173, Česká Třebová, 560 02


Logo Městské knihovny Česká Třebová

V databázi je aktuálně

2894 záznamů o osobách.
Chybí vám v databázi
nějaká osobnost?
Napište nám o ní.