Učitel, novinář, redaktor, prozaik a básník.
Již při studiu na německobrodském gymnáziu se začal věnovat psaní. Po maturitě krátce učil na obecné škole ve Velkém Zdíkově. Působil také jako novinář (redigoval Pravdu) a osvětový pracovník.
Poté, co se v roce 1899 oženil, se odstěhoval do Polánek u Třebechovic, kde vlastnil statek. Až do své smrti se zde věnoval hospodaření a psaní.
Za svůj život napsal téměř devadesát knih. Velmi často se v jeho knihách objevují motivy z rodného města jako například v básnické sbírce Německobrodské motivy. V jednotlivých epických básních zde popisuje události z dějin Německého Brodu. Rodným městem se zabývá i ve sbírce povídek Město 4000 obyvatelů. Svoje studentská léta na německobrodském gymnáziu popisuje ve vzpomínkové knize Starý student vypravuje. Jeho nejznámějším románem se ale stal Havlíčkův máj, který vyšel knižně až po druhé světové válce.
Literárně činná byla už Jahodova matka Anna, která napsala knížku Vzpomínky na F. J. Rubeše a Pověsti a zkazky královského města Německého Brodu.
Na počest Josefa Jahody je v Havlíčkově Brodě (dřívější Německý Brod) nazvána ulice.
.jpg)