Josef Špedla

Bývalý úředník několika dřevařských firem a spolumajitele velkoobchodu dřívím, pan Josef Špelda se narodil  dne 18. ledna 1901 v Červeném Kostelci v rodině tkalce Františka Špeldy a jeho manželky Marie, roz. Müllerové, jako jedno z pěti dětí. Tři z nich zemřely v útlém věku a dospělosti se dožil pouze Josef a mladší sestra Maruška.
Po studiích na c. k. průmyslové škole v Jaroměři, na obchodní škole České obchodní besedy v Praze a praxi na pile v obci Krásná u Poličky nastoupil dne 1. července 1920 na své první úřednické místo v České Třebové u firmy Krbec & Přibyl, parní pila obchod dřívím ve velkém. Zde se setkal se svým kolegou a pozdějším společníkem Hubertem Veselým, s nímž žil i ve společném podnájmu v rodné chalupě buditele Jana Hýbla v Hýblově ulici. Ze Třebové odešel pracovat k firmě J. Novák ve Hředlí a poté do Roudnice nad Labem k firmě Ladislav Otto Kuchař, továrna na nábytek. Z Roudnice zavítal do Prahy, kde nastoupil v paláci Lucerna u firmy Ing. Vlček, podnikatelství staveb. V letech 1923 - 1925 vykonal vojenská službu v Košicích. Den 15. duben 1925 jej přivedl opět do České Třebové a naše město se mu již stalo osudem pro celý život. Přijal místo u firmy “Bratří Hofmanové, parní pila a obchod dřívím ve velkém”, kde měl na starosti vedení administrativy, fakturaci a účetnictví. Kancelář firmy tenkrát sídlila v domě kapelníka Františka Preislera v Klácelově ulici. Ubytování získal Josef Špelda v přízemí domu Zapských na náměstí jako podnájemník u mistra obuvnického Vendelína Suchomela.
Mladý úředník záhy splynul s životem České Třebové. Čile se účastnil veřejných akcí a zapojil se též do sportovního dění ve městě - hrál tenis (na kurtech na Trávníku proti Vyskočilově vile a u Brázdů za Vrbovkou), podlehl také kouzlu turistiky a lyžaření. Není tedy divu, že zakrátko získal řadu přátel a kamarádů. Stýkal se i s tehdejšími všeobecně váženými občany města. Za všechny připomeňme jeho domácího pána lékárníka Adolfa J. rytíře Zapského ze Zap, s nímž a jeho manželkou často sedával na zahradě za domem v čínském altánu, kde se zájmem naslouchal jejich vyprávění a vzpomínání na mladá léta.
Významným mezníkem v životě Josefa Špeldy se stal rok 1929. Dne 1. července toho roku založil se dvěma společníky Hubertem Veselým a Václavem Krbcem vlastní firmu s názvem “Václav Krbec & spol., obchod dřívím ve velkém”. Dne 10. prosince 1929 se v Praze na Staroměstské radnici oženil se slečnou Marií Stříbrnou, sestrou zdejšího rodáka ing. Eduarda Stříbrného, pamětníka historie starého Trávníka a výborného vypravěče. Strojopis jeho “Pamětí”, uchovávaný v knihovně městského muzea a v několika opisech občany města, zaujme i dnešního čtenáře. Svědky při obřadu se stali bratr nevěsty a jeho přítel, rovněž českotřebovský rodák, ministr školství a národní osvěty Gustav Habrman. Paní Marie Špeldová měla zálibu v hudbě a příležitostně se svými pěveckými čísly vystupovala i na veřejnosti. Stala se členkou pěveckého sboru Bendl a její manžel Josef Špelda zveřejnil řadu článků o činnosti sboru a jeho sbormistru Jindřichu Pravečkovi st. v místním čtrnáctideníku “Náš kraj”.
V roce 1936 vystavěl pro manžele Špeldovy stavitel Jan Lustyk z Řetůvky podle projektu ing. E. F. Sedloně z Prahy tehdy vysoce moderní vilku čp. 1572 ve Svatováclavské ulici na Trávníku, na přední fasádě ozdobenou reliéfem akademického sochaře Františka Formánka, představujícím anděla s rohem hojnosti plným květin. V pozdějších letech vznikly ve vile dětské jesle. Stavba dnes zcela zaniká za mnohapatrovým obytným domem, označení budovy jako Špeldova vila se však udrželo do dnešních dnů. Firma “Václav Krbec & spol.” nedobrovolně ukončila činnost v roce 1948. Josef Špelda se tehdy stal šéfem velkoprodejny dříví v Šumperku, později pracoval jako vedoucí odbytu dřevařských oddělení Státních lesů ve Svitavách a Moravské Třebové. Stal se také správcem pily v Třebovici. Po odchodu z dřevařského oboru působil postupně, a to i po odchodu do důchodu, ve Státní bance ve Svitavách, u stavebního vlaku ŽS Ostrava, ve VKDI Orlík v České Třebové a do roku 1973 jako účetní a ekonom SBD v našem městě.
Dne 18. února 1972 se manželé Špeldovi přestěhovali do nově postaveného domu na sídlišti Křib. Zde u nich nalezl svůj druhý domov ovdovělý ing. Eduard Stříbrný, dosud žijící v Děčíně.V roce 1976, po úmrtí manželky, se Josef Špelda věnoval podle vzoru svého švagra sepisování vlastních životních příběhů, které nazval “Kytička vyprávění a vzpomínek”. Jeden z opisů je uložen v knihovně  městského muzea v České Třebové. Vzpomínky na mladá léta a na rodný Červený Kostelec se objevily i na několika Špeldových malbách.
Josef Špelda nezapřel ani v pozdním věku své bývalé povolání úředníka a do posledních chvil si zachoval krásný kaligrafický rukopis i noblesní vystupování. Zemřel v ústecké nemocnici ve věku nedožitých třiaosmdesáti let.