Archivář a regionální pracovník.
Byl významným průkopníkem regionální vlastivědy, byl prvním, kdo seznamoval chotěbořské spoluobčany se zapomenutými dějinami jejich města.
Shromažďováním cenného archivního materiálu se zasloužil o sepsání dějin Chotěboře. V roce 1886 uveřejnil pod názvem Paměti Chotěbořské přes dvacet drobných materiálových studií k dějinám Chotěboře, a to ve Věstníku Česko-moravském, a později také v Sázavanu z let 1913-1914, zde pod názvem Z dějin chotěbořských. Většina materiálu vzešlého z jeho rozsáhlého historického bádání zůstala v rukopisech, z nichž jen část byla zachráněna v chotěbořském muzeu. V roce 1894 dostal Čeněk Houba cenu města Chotěboře za zpracování chotěbořských dějin při příležitosti konání Průmyslové a národopisné výstavy v srpnu 1894 v Chotěboři. Jeho působení v Chotěboři je velmi rozmanité. Od roku 1911 byl správcem Městského muzea v Chotěboři, prvním kronikářem města, spoluzakladatelem a předsedou místního odboru Klubu českých turistů. Působil i jako průvodce městem. Přispíval do Ottova naučného slovníku, byl autorem četných vlastivědných příruček a průvodců. V roce 1930 byl jmenován čestným občanem města Chotěboře.
V rodném městě je po něm pojmenovaná ulice. Zemřel v Jihlavě a je pochován na městském hřbitově v Chotěboři.
