Jiřina Langmajerová

Narodila se ve Lhůtě a svému rodišti zůstala věrná. Vždy již od raného dětství milovala přírodu svého domova, rodnou Vysočinu, která jí celý život prosvětluje. Rodiče byli obyčejní, vesničtí lidé, kteří dětem připravili hezké dětství a podporovali v nich lásku k domovu. Snažili se jim vštípit, jak by měl žít pravdomilovný a svědomitý člověk, který se řídí vlastním názorem, ale hlavně především svědomím. Občas i v dnešní době se jí stává, že pokud se neumí rozhodnout v důležitých věcech, představí si, jak by se zachovala maminka anebo tatínek, kteří byli jejím vzorem. Její velkou zálibou byly již odmala knihy, kterých přečetla mnoho. Stále jsou její velkou láskou a byli to právě její nejbližší, kteří ji tímto směrem vedli. Když připojí svůj vztah k rodnému kraji a snad i přání, jak by si představovala domluvu mezi lidmi, kterou si musí dost často přikrašlovat v dnešní realitě, je zde celek, tedy její osoba. Říká: „Nejsem nijak zvlášť vzdělaná, což snad není nutné k tomu, aby se člověk mohl v době zralosti projevit.
Toto se snažím vyjádřit svými básničkami. Již několik let díky redakci Chotěbořského ECHA mám možnost čtenářům nabídnout svoji tvorbu. Jsem ráda, pokud se čtenářům mé verše líbí a jsou čtené. Každopádně v nich odhaluji kousek sebe a i svého života.“
 „Dovoluji si vám nabídnout několik málo informací o svém životě, ale každopádně se nepovažuji za spisovatelku. Kdyby se mi však podařilo dát dohromady sbírku mých básní, cítila bych i v pozdním věku, že jsem nežila bytečně.“ Jiřina Langmajerová