Josef Lukl Hromádka

Český protestantský filozof a teolog, významný činitel ekumenického a mírového hnutí. Narodil se v Hodslavicích u Nového Jičína. Teologii a filozofii studoval ve Vídni, Basileji, Heidelbergu, Aberdeenu a Praze. V letech 1912-20 byl vikářem a evangelickým farářem ve Vsetíně, v Praze a v Šonově u Náchoda. Od r. 1920 mimořádný a od 1927 řádný  prof. Husovy evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Vycházeje z dialektické teologie, rozšiřoval metodu dialogu z prvotního rozhovoru člověka s bohem na dialog mezi církvemi, stranami, národy a státy. V teologii se opíral o novoortodoxní stanoviska, obnovoval  důraz na zjevení a na transcendentální existenci suverénního boha, na protiklad mezi bohem a světem. Obhajoval metafyziku a filozofii, kritizoval odcizení člověka v průmyslové společnosti. Jeho náboženské myšlení spojuje náboženskou a filozofickou tradici se soudobými proudy světového protestantismu. 

hlavní díla: Křesťanství a vědecké myšlení (1922), Jan Karafiát (1925), Masaryk a Dostojevskij (1931), Křesťanství v myšlení a životě (1932), Masaryk mezi včerejškem a dneškem (1947) a další.