Narodil se ve Skořenicích u Chocně. Vystudoval litomyšlský filozofický ústav a v Hradci Králové bohosloví. Na kněze byl vysvěcen v roce 1840. Před příchodem do České Třebové působil v duchovní správě v Dolní Dobrouči, Žichlínku a Čermné.

V našem městě se nesmazatelně zapsal do historie organizováním dvou velkých akcí, přesahujících region. Obě se konaly na oblíbeném místě Třebovanů – na Horách. Jednalo se o mohutné shromáždění lidu (28.8. 1870), které na závěr přijalo obsáhlou rezoluci s konkrétními požadavky na zlepšení postavení českého národa v habsburské monarchii. Další velkou událostí byla schůze Katolicko – politické jednoty pro Království české (září 1875). Byl také hlavním organizátorem slavností, které se konaly při příležitosti blahoslavení Anežky České, dcery Přemysla Otakara I. (1876). Za významnou součást své činnosti považoval výchovu mládeže. Ve své farnosti zavedl pravidelné pedagogické schůzky učitelů, v létě roku 1870 založil učitelský spolek Budeč. Blízký vztah měl i k místnímu spolku dobrovolných hasičů, který ho jmenoval čestným členem. Zasloužil se o zkrášlení svatojakubského kostela (oprava omítek, vnitřní vybílení, okolní úpravy). Za vzorné plnění povinností byl svými nadřízenými oceněn jmenováním biskupským vikářem pro lanškrounský vikariát a také titulem osobního děkana. Byl oblíben nejen mezi farníky. Jeho sedmdesáté narozeniny slavilo celé město (slavnostní osvětlení, pěvecká akademie v předvečer narozenin).

Po Tupcově smrti administroval farnost kaplan Jan Selichar. Novým českotřebovským farářem se 28. srpna 1886 stal Josef Ledr, který do té doby působil v Čermné.