Eugenie Egertová (Jméno za svobodna nebo rodné)

Působila v hotelu Continental v Plzni. Rodiče Eugenie Egertové se přistěhovali do České Třebové z Kralup nad Vltavou v roce 1919. Arnošt Egert byl po několik let vrchním číšníkem v Nádražní restauraci v Hybernské ulici v Praze (pozdější Masarykovo nádraží), poté působil jako šéf restaurace právě v Kralupech nad Vltavou. Do Třebové tedy přišel jako nájemce Nádražní restaurace. Později, když bylo v roce 1924 otevřeno nynější  českotřebovské nádraží, přešli Egertovi, jako nájemci restaurace do nových prostor. Nad restaurací měli i svůj prostorný byt. Restauratér Arnošt Egert měl  spolu s manželkou Marií jedinou dceru Eugenii. Dle přání rodičů se v roce 1931 provdala za o deset let staršího Emanuela Ledeckého, jenž byl synem majitele  plzeňského hotelu Continetal. Na začátku II. světové války se Egertovi přestěhovali za dcerou do Plzně. Při náletu  na Plzeň dne 20. prosince 1944 jedna z bomb zasáhla hotel Continental a zabila sedmdesát lidí. Bohužel s nimi  manžela a také otce paní Eugenie. Její matka zemřela nedlouho poté v nemocnici. Jako mladá vdova se nakonec rozhodla pro obnovu zničeného hotelu. Ten byl v roce 1945 sídlem americké armády. Eugenie Poncarová se po nějaké době znovu provdala  za diplomata Jiřího Janečka. O životě Eugenie Egertové byla vydána v roce 2019 kniha Jany Poncarové  s názvem Eugenie.