Marie Maixnerová

Marie Maixnerová se narodila ve Verměřovicích 16. ledna 1922. Odtud se rodina přestěhovala do Kyšperka (Letohradu), kde Marie Maixnerová vychodila základní školu. Nastoupila u firmy Baťa a. s. Zlín, po třech letech byla přeložena do Zruče nad Sázavou, kde pracovala jako dělnice a později ve výplatním oddělení. V roce 1945 se vrátila domů a byla zaměstnána u firmy Jan Hubálek, v továrně na hospodářské stroje v Letohradě, jako účetní. Na podzim 1946 odjela s několika dívkami do Švýcarska, kde prodělala noviciát u Sester Mariiných. Do Čech se vrátila v březnu 1948 a pracovala jako učitelka římskokatolického náboženství. Po r. 1950 už nesměla náboženství vyučovat a pracovala jako pomocná dětská zdravotní sestra. V dubnu 1957 byla zatčena a po osmiměsíční vazbě v Praze Ruzyni byla odsouzena na 15 měsíců odnětí svobody nepodmíněně - pro podvracení republiky. "Údajně jsem se provinila tím, že jsem byla členkou ilegální organizace Mariiných sester, že jsem byla představenou filiálky Mariiných sester v Českém Krumlově a potom v Novém Městě nad Metují a že jsem připravovala na zasvěcení P. Marii některé dívky a rozmnožovala "závadné" písemnosti a rozšiřovala je." Trest si odpykávala v pracovním táboře v Pardubicích a po jeho skončení se vrátila k rodičům do Letohradu. Zaměstnání si hledala s obtížemi, nastoupila jako dělnice ve výrobně tvarůžků v Letohradě-Orlici a po třech letech byla až do důchodu zaměstnána jako laborantka. Po roce 1989 vytvořila spolu se sestrami duchovní zázemí - kapličku a provinční dům Mariiných sester v Rokoli u Nového Města nad Metují.
Marie Maixnerová byla rehabilitována Krajským soudem v Praze 17. dubna 1991.