František Josef Andrlík

František Josef Andrlík se narodil 21. září 1852 v Poličce. Po absolvování reálky vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Na první místo podučitele nastoupil v roce 1871 ve Výprachticích. Rok poté přijal místo učitele v Ústí nad Orlicí, kde působil 39 let. Vedle učitelství se věnoval psaní, překládání a cestování. Psát začal nejdříve do různých časopisů (např. Besídka malých, Květy mládeže nebo Malý čtenář) a kalendářů formou výchovných a poučných článků pro mládež. Brzy si získal jméno mezi nakladateli, zejména u Hynka a Bačkovského, kteří začali vydávat jeho první díla. Při psaní používal řadu pseudonymů např. Jan Drlík, Jaroslav Lipovský, Vilém Rokos nebo Róza Kratochvílová. Založil kritickou přílohu dětské literatury Literární věstník, redigoval časopisy Přítel mládeže, Zábavy mládeže, Tribuna dětem. Po své studijní cestě na Balkán v roce 1880 publikoval řadu článků v časopisech Pokrok, Lumír nebo Zlatá Praha, ve kterých vyjadřoval obdiv k jižanským národům, zejména bulharskému. Napsal a vydal 124 knih, z toho 84 knih bylo pro děti a mládež. U příležitosti jeho 80. narozenin mu městská rada v Ústí nad Orlicí udělila Čestné občanství města, obdržel také uznání od Zemské školní rady a od vyslanectví ČSR v Bulharsku. Zemřel 28. 11.1939 v Ústí nad Orlicí, kde je také pochován. Jeho jméno dnes nese jedna z ústeckých ulic.