Jan Benešovský

Byl to český zvonař a cínař. Dle jeho knih z pozůstalosti a biblických citátů na zvonech byl zřejmě velmi nábožensky založený. Od moravskotřebovského krejčího Hanse Gleissera koupil v roce 1588 dům č. 5 v dnešní Poštovní ulici. Byl dvakrát ženatý, první žena se jmenovala Lída, druhá Anna Melzerová. Celkem měl 9 dětí.
Vytvořil několik zvonů v Moravské Třebové a okolí, například v roce 1588 ve Vranové Lhotě, v roce 1594 v Jevíčku, v roce 1595 v Horní Hynčině, v roce 1599 v Pohledech. Dále např. v Zábřehu na Moravě, Mohelnici, Svojanově, Damníkově. Největším zvonem, který vyrobil, je zvon Kryštof v Rychnově nad Kněžnou z roku 1602 Váží 5850 kg, dolní průměr je 197 cm. Jde o 3. největší funkční zvon v České republice. Zvon je zavěšen ve zvonici kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Zvon dostal jméno podle tehdejšího majitele rychnovského panství a příslušníka Jednoty bratrské Kryštofa Betengla z Neyenperka. Do kamenné zvonice zvon zavěsil až jeho syn Silvestr, který při lití pomáhal a vymodeloval na zvon svůj znak. Zvon Kryštof je mimořádný nejen svou velikostí, ale i výzdobou, na které se podílela kromě mistra Benešovského a jeho syna Silvestra i dcera Zuzana. Krk zvonu pokrývají reliéfy s motivy ukřižování. V plášti je zalito 25 ks mincí. Mezi jeho další cínařské práce patří například 1592 křtitelnice z roku 1592 v Městském muzeu v Moravské Třebové, konvice krejčovského cechu z roku 1592 v Městském muzeu v Moravské Třebové, nebo konvice kovářského a kolářského cechu z roku 1592.
Po jeho smrti převzal dílnu jeho nejstarší syn z prvního manželství Adam Benešovský. Další syn Silvestr se s otcem se podílel na zhotovení zvonů pro Damníkov (1601) a Rychnov nad Kněžnou (1602). Po smrti bratra Adama získal část vybavení otcovy dílny. Třetím synem, který pokračoval v rodinné tradici, byl Nathanael. Spolu s bratrem Silvestrem si rozdělili vybavení otcovy dílny po smrti bratra Adama, který si údajně veškeré vybavení po otci přisvojil jen pro sebe.