Jarmila Uždilová

Jarmila Uždilová se narodila ve východočeské Sloupnici u Litomyšle jako prostřední dítě v rodině evangelického faráře Benjamina Fleischera a jeho ženy Amálie.

Po obecné škole navštěvovala gymnázium v Roudnici a poté Gymnázium Chartlotty Masarykové v Dušní ulici v Praze. Po válce se zapsala na teologii na Husově teologické fakultě, kde úspěšně studovala jako jediná žena. V roce 1948, kdy zemřel otec, přestoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia ukončila doktorátem z filozofie v roce 1952. Během studia si na živobytí vydělávala učením na střední škole.

Jarmila Uždilová psala každou chvíli svého života – svět okolo sebe vnímala literární optikou. Pokusy o vydání jejích textů v sedmdesátých letech ztroskotaly, protože obsah neodpovídal tehdejší politické situaci. Po roce 1990 obdržela dvě literární ceny: Literární cenu Synodní rady českobratrské církve evangelické a v roce 2004 Literární cenu Terézy Novákové. V roce 2007 publikovala v nakladatelství Družstevní práce prvotinu Pro medomet, za niž získala cenu Akademie literatury české Máchovu růži.