Studovala historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Od roku 1986 pracovala jako vedoucí Městského muzea v Moravské Třebové. Zabývala se badatelskou a publikační činností zaměřenou na Moravskou Třebovou a její okolí. Od roku 1995 vydávala v rámci muzea ročenku Moravskotřebovské vlastivědné listy. Svoji činnost dále prezentovala nejen v Moravskotřebovském zpravodaji, ale také v celostátních odborných publikacích. Významná byla spolupráce s Národním a Náprstkovým muzeem a Egyptologickým ústavem.
Její manžel, Mgr. Radko Martínek, byl moravskotřebovským starostou, poté senátorem, hejtmanem Pardubického kraje. Mají spolu dvě dcery, Hanu a Radku.
Zemřela po dlouhé a těžké nemoci.
Mimořádně přispěla k proslavení městské památkové rezervace v Moravské Třebové a Městského muzea v Moravské Třebové. V roce 2009 získala historicky první Cenu města Moravská Třebová za rok 2008. V roce 2016 získala Cenu Egona Erwina Kische.
Mezi její díla patří například tyto publikace: Moravskotřebovské cechy a cechovní památky, Poklady Moravské Třebové, Morasvskotřebovský zámek, Barokní sochařství v Moravské Třebové, Ve stínu pyramidy: příběhy moravskotřebovské mumie.
