Byl to nacistický letec. Byl považován za druhého nejlepšího pilota střemhlavého bitevního letounu Junkers 87 Stuka (na prvním místě Hans Ulrich Rudel. Odlétal přes 1000 bojových letů a nebyl ani jednou sestřelen.

Narodil se do rodiny Franze Langa, učitele na gymnáziu v Moravské Třebové, a jeho ženy Pauly. Žil také v Linzi, Bukovině a Černovicích, kde jeho otec pracoval jako učitel a správce na německém gymnáziu, které studoval i jeho syn Friedrich. V roce 1931 se zúčastnil vyhlídkového letu, což probudilo jeho zájem o létání. Dále studoval matematiku a fyziku na Černovické univerzitě. Chtěl studovat konstrukce letadel na německé univerzitě, ale rodina na to neměla dostatek financí.

V roce 1935 získal německé občanství a přihlásil se k leteckému výcviku, obdržel letecký průkaz A-2 a ve stejném roce nastoupil k 9. praporu 28. pěšího regimentu. Na jeho žádost byl ale přeřazen k leteckému palubnímu personálu u KG 153. Dostal se do letecké školy v Drážďanech a v roce 1938 byl povýšen do hodnoti poručíka. Prošel výcvikem na letounech Dornier 23, Junkers 52, Heinkel 46, Heinkel 123 a Junkers 87.

Účastnil bojových letů proti Holandsku, Belgii i Francii. 8. června 1940 byl těžce zraněn při jednom z útoků.

V roce 1941 byl vyznamenán Rytířským křížem za 300 bojových nasazení proti nepříteli. V červnu 1944 se ujal velení letecké školy ve Vyškově u Brna. 4. července 1944 mu Adolf Hitler předal ve Vlčím doupěti Meč k Rytířskému kříži za 1000 bojových letů. 

Ke konci války byl zraněn a později zajat Američany a propuštěn až v srpnu 1945.

Po válce učil na základní škole v Gundelsheim u Neckaru, ale z místa byl vyhozen a potom pracoval jako zedník. V roce 1947 se oženil. Od roku 1955 pracoval jako inženýr ve stavebnictví. V roce 1956 vstoupil do obnovených německých ozbrojených sil, ale kvůli cévní chorobě se k létání již nemohl vrátit. Mezi lety 1961 - 1963 byl velitelem ve výcvikové škole Luftwaffe. V roce 1961 byl povýšen do hodnosti podplukovníka. Roku 1971 odešel do důchodu a až do smrti žil v Hannoveru.